Mým osudem je být sám. Nikdy jsem nepotkal holku, která by mě chtěla prostě jenom tak. Která by ocenila moji existenci. A přitom jsem se na to celý sůvj život těšil a stál o to. Možná že to tak má každý muž. Dává nám to pocit smyslu, pocit radosti. Snad jsem to měl vzdát hned na začátku. Jenomže tenkrát jsem ještě nevěděl, že nejsem dost dobrý. Vždy vycházíte z toho, že máte nějaké kvality a hodno... celý text
Mým osudem je být sám. Nikdy jsem nepotkal holku, která by mě chtěla prostě jenom tak. Která by ocenila moji existenci. A přitom jsem se na to celý sůvj život těšil a stál o to. Možná že to tak má každý muž. Dává nám to pocit smyslu, pocit radosti. Snad jsem to měl vzdát hned na začátku. Jenomže tenkrát jsem ještě nevěděl, že nejsem dost dobrý. Vždy vycházíte z toho, že máte nějaké kvality a hodnotu. Ženy se vždy rády vyzbrojují arogancí. Aby ukázaly svou převahu a zákeřnost Může být dobře, že jsem se do žádné nezamiloval až po uši, i když na to mám a trochu se mi to i stalo. Totiž představa, že by vám ta, kterou máte nejraději dala košem je horší, než zůstat celý život nedoceněný. Prohra patří ke sportu, s tím se prostě smíříte. S dýkou v srdci ne. -Ale není tak zle. Lidé mají horší osudy. Třeba ti kluci, kteří teď umírají ve válce. Ti to také už nedoženou. A nikdo na ně nemyslí, nikdo si nevzpomene. Všichni si leští svoje zdrcadlo a hledí jenom na sebe. Popřípadě do mobilu na ten debilní facebook nebo inst