Madagaskar mě pohltil hned první den. Krajina, barvy, zvuky ale hlavně lidé. Malgaši jsou neuvěřitelně pracovití, srdeční a skromní. A i když žijí v chudobě, v očích mají radost, kterou u nás často nevidíte. Učili mě, co to znamená být opravdu bohatý bez peněz, bez přetvářky, jen s otevřeným srdcem. Bohužel ve městě se naučili žebrat a nepracovat a natáhnout ruku.
Strávili jsme část cesty v Anakao, malém rybářském městečku na jihu ostrova. Byli jsme tam jen dva dny, ale stačilo to. Bílé pláže, tyrkysové moře, rybáři v tradičních pirogách... Čas tam plyne jinak. Je to místo, kde prostě jste přítomní, klidní, vděční.
Madagaskar teď zažívá těžké časy. Lidé protestují proti výpadkům vody a elektřiny, drahotě a korupci. A přesto i v této složité době si Malgaši dokážou zachovat úsměv a důstojnost.
Děkuji ti, malgašský lide, že jsi mě přijal mezi sebe a ukázal mi, že skutečné bohatství se neměří penězi.
A vám všem, kdo víte, o čem mluvím nebo to chcete poznat vydejte se na Madagaskar. Ne do resortu, ale mezi lidi.