Zkouším takový menší sociální experiment. Kdopak mi dá hejt za to, že bych ráda poznala MUŽE ne kluka?
MUŽ:
Umíš zorganizovat program a neptáš se pořád, co budeme dělat? Když tě napadne něco, co by bavilo nás oba, prostě to vymyslíš a nečekáš, že to budu vždycky táhnout a plánovat jen já. Zvládneš upřímnou komunikaci a chápeš rozdíl mezi upřímností a hulváctvím.
Pokud máš problém s mojí postavou nebo věkem, jdeš prostě o dům dál.
Jsi emočně i intelektuálně vyzrálý a neřešíš trapné přepočítávání 50 na 50. Když chci zaplatit za oba, zaplatím a nevedu si účetní deníček, kdo komu dluží za kafe. Chápeš rovnoprávnost, což znamená, že neseme tašku společně a ne že táhnu celý nákup sama, zatímco ty si vedle mě cumláš nanuk.
Dokážeš normálně obejmout a podpořit, když vidíš, že zrovna nemám svůj den.
Četl si alespoň jednu knihu o vztazích a víš, že lásku je třeba tvořit a dá to kurník práci.

Pokud jsi však klučík, který stojí, fňuká a čeká, co bude, a na všechno odpovídá stylem, jak chceš ... raději klikneš na srdíčko než bys ženu gentlemansky oslovil Chodíš do hospody poměřovat si egíčko kdo je větší chlap a měříš počtem zelených či zlatavých moků. Pořád ti něco vadí a nic tě nebaví, mamka ti chystá svačiny ... no tak ... co tu děláš? Neztrácej čas a běž k mamce ať ti utře prdýlku.