Kdyby se v pekle psaly učebnice mezilidských přešlapů, pravděpodobně bych měl vlastní kapitolu. Ne snad proto, že bych byl zlý člověk. Spíš proto, že jsem v životě občas uměl udělat takové fó-pá, že by si i čert sedl, sundal rohy a řekl: Tohle už je moc i na nás.

Nejsem dokonalý a ani se tak netvářím. Mám za sebou svoje omyly, tvrdohlavost, špatně zvolená slova i chvíle, kdy bych si zpětně řekl: Tady jsi to, hochu, mohl zahrát líp.

Ale nejsem troska na převýchovu, ani případ pro charitu. Jsem normální chlap, který už ví, že vztah není hra na dokonalost, ale spíš o tom, jestli spolu dva lidé dokážou být upřímní, normální a v klidu.

Mám rád pohyb, přírodu, kolo, výlety, obyčejný humor i lidi, kteří si na nic nehrají. Nehledám anděla, protože s těmi bývá občas těžká domluva. Hledám ženu s nadhledem, ženskostí, vlastním rozumem a smyslem pro humor.

A jestli máš pocit, že i vyslanec pekla může být ve skutečnosti docela dobrý parťák na kolo, kafe nebo živo