Je to, i s odstupem času, stále stejné. Ti co chtějí mě, nechci já a ty, které chci já, nechtějí zase mě. Už dávno jsem vzdala naději, že mohu na internetu poznat chlapa, který by mě zaujal natolik, že bych změnila názor na svůj život, tj. pohodlný a svobodný život stárnoucí rozvedené ženské. Už jsem si zvykla bydlet sama, tedy už dva roky má u mě azyl mourovatá kočka a tak ta samota není až tak úplná. Poslední dobou dostávám zase nabídky ženatých mužů na dopolední chvilky plné vášně a mazlení a s příslibem kvalitního sexu. Když slušně odmítnu, tak co prý tady hledám? Myslím, že takové nabídky možná zaujmou zadané ženy, které nechtějí narušit svoje soukromí ať již z jakéhokoliv důvodu, ale chtějí si trochu užít sexu, kterého se jim doma nedostává. Ale žena, která nemusí nikomu skládat doma účty kde byla a s kým, hledá úplně něco jiného. Sex může být už jen jako vyústění třeba příjemného dne a nebo večera, který ti dva spolu hezky prožijí. Tak tedy pánové znovu ... pokud mi nemáte co nabídnout, pokud pominu ty chvilkové vášně u mě doma v posteli, nepište mi. Nemám zájem o ženaté a zadané muze a ani o mladíky ve věku mého syna. Nejsem ani zoufalka a ani učitelka sexu. Hezký večer

Mě chybí zrovna teď, protože jdu na ples a tam se chodí většinou v páru. No tak jsem o doprovod požádala kamarádku a snad si ples užijeme v pohodě. Třeba do příští plesové sezóny poznám fajn protějšek, kterému nepůjde primárně jen o sex, jak to tady ve většině případů je. Nejsem snad úplně ošklivá a ani blbá, jsem i společenská a sex také stále mám ráda. Já být chlapem tak si snad sama sebe i namluvím
P. S. A také umím vařit ... jooo a mám doma kočičku Mindičku. To je snad všechno co byste na začátek měli vědět

a sakra . asi je někde něco špatně vyplněného, protože proč by zrovna mě hledal 41 letý muž z Prahy, když mám mladšího syna než je on sám a navíc 90 km daleko?

Dnes jsem absolvovala dost zásadní konečné vyšetření u lékaře a mám důvod k oslavě. Prostě jsem se dozvěděla, že kdybych nebyla taková hezky stavěná , ale byla bych hubená, tak jsem po smrti. Jen díky mé tělesné schránce jsem přežila svoji vlastní smrt. Brrr ... začalo to banální virózou a skončila jsem na infekčním v nemocnici, kde si mě podávali jako horký brambor. Když se tak zamyslím, tak některé rčení je až moc pravdivé a tohle v mém případě platí na 100.
"Až my tlustí budeme hubení, vy hubení budete už dávno studení ".
A proto ..... milujte svoje kila a naučte je nosit s noblesou a graciózností a nedržte žádné hloupé diety. Nikdy nevíte, kdy Vám těch pár kil navíc zachrání život.
V sobotu svoje kila vezmu provětrat na retrodiskotéku a hezky si ty druhé, nové narozeniny, oslavím.

tak jsem asi potkala konečně toho prince na bílém koni. Sice jen virtuálního, ale co na tom? Hlavně, že mi slíbil cestu kolem světa a svatební noc . Pochopitelně také jen virtuálně. Copak se tady fakticky dá poznat někdo, kdo jen nekecá, ale koná? A také kdo se nechlubí tím, co nikdy neměl a nemá? Jinak tomu mému princi na bílém koni děkuji za to, že jsem se zase hezky zasmála a hned se mi bude líp usínat.