Nechci první schůzku nijak přehánět ani dělat z ní něco slavnostního. Pro mě je nejdůležitější, abychom se oba cítili příjemně a mohli spolu v klidu mluvit. Může to být káva, procházka, posezení někde venku nebo třeba menší výlet. Dlouhé dopisování podle mě člověku stejně neřekne tolik jako osobní setkání. Teprve při něm člověk pozná, jestli mezi dvěma lidmi vznikne sympatie, přitažlivost a přirozená chemie.
Nečekám, že hned při prvním setkání budeme vědět, jestli spolu strávíme zbytek života. Chci se prostě potkat, poznat člověka takového, jaký opravdu je, a pokud nám spolu bude dobře, dát tomu čas a prostor. Vzdálenost pro mě není rozhodující. Pokud si dva lidé opravdu rozumí, stojí podle mě za to hledat cestu, jak být spolu. Nechci ale vztah, který by byl založený jen na nekonečném dojíždění a návštěvách. Pokud se vztah časem ukáže jako pevný a oba budeme chtít společný život, měl by přirozeně přijít i čas přemýšlet o společném bydlení.