Začíná mi kvést zahrada. A já opět nemám koho políbit pod růžovými a bílými květy ...

Všichni víme, proč tu jsme.
Jde mi o partnerství a celoživotní vztah s ženou toužící po tomtéž.
S ženou, která, v lecčems stejně jako já, už musí být na sebe opatrná ...
Na dobu určitou. Tedy do okamžiku skonu jednoho z nás ...
Nejlépe s rukou v ruce ... Máme pro sebe ještě minimálně 20 let. A to už se přece vyplatí ...

Po neúspěšném megaprofilu s Deníkem a mnoha fotkami již jen tento, jednoduchý.
Vše další jinde a jinak.
Minulost vyřešena, budoucnost si vytvoříme spolu.
Volný, balitelný, jako pes věrný, živočich a nemrava mazlivý, při vhodné péči a motivaci
stále dobře a rád použitelný.
Nedlužný a neexekuovaný!
Zdravý, krásný a bohatý.
Tak takový jsem.

Ještě nedávno byl.
Rád přijmu i ženu s hendikepem. I já, ač to tak nevypadá, jeden mám ...
Trochu zubem času ohlodán, ovšem stále ještě v očekávání mnohého společného hezkého.

Můj hluboký respekt každému, komu se podařilo najít zde partnera.

Třisedmičkyšestdvačtyřiatřiatřiatřišestky.