Baví mě lidé, kteří mají svůj vlastní svět, něco je bere, něco je zajímá a mají chuť svůj svět s někým postupně sdílet. (Ten někdo tady můžu být já!)

Nemusíme mít stejné koníčky. Mnohem důležitější je pro mě, abychom spolu dokázali vážně mluvit, být k sobě otevření, ale taky se smát úplným blbostem, nebrat se pořád úplně vážně a umět si s životem trochu hrát. (Vážně se umím tvářit taky. Jen to s tím nepřeháním.)

Hledám někoho zvídavého, laskavého a hravého, s kým nám bude dobře i v úplně obyčejných chvílích a kdo se nelekne trochy vzájemného dřenění. (Ano, je vymyšlené. Každé slovo jednou bylo.)

A líbí se mi představa, že nám časem vzniknou věci, které budou jen naše. Vlastní vtípky, trochu divné rituály (bez fireballů v obýváku), místa, kam se pořád vracíme, hlášky, kterým už nikdo jiný nerozumí, a obyčejné večery, na které se člověk těší celý den. (Jo, fakt. Tady už žádný vtip není.)