Příběh o obláčku, sekýrování a dýchání.
Internetové seznamování v našem věku je zvláštní disciplína. Člověk do něj vstupuje s otevřeným srdcem, s touhou sdílet obyčejné drobnosti všedního dne a občas se nechat bezpečně obejmout. Někdy se objeví muž, který zpočátku vypadá jako odměna za všechny minulé šrámy. Má tituly, umí citovat klasiky, mluví o galantnosti a vy najednou zjistíte, že s ním lítáte na růžovém obláčku. Intenzivní psaní, společné plány, jiskra na dálku. Vypadá to, že muž pro reálný život snad existuje. Jenže na seznamkách lidé často nosí masky. A ty nejchytřejší masky mívají právě muži s vysokým vzděláním, ale nízkým citem. Ta maska praskne ve vteřině, kdy věci nejdou podle jejich pevného scénáře. Stačí nevinný vtip o přátelích nebo zmínka o tom, že žena potřebuje svůj vlastní prostor a čas pro dýchání. V tu chvíli se galantní gentleman promění v generála z prosklené kanceláře, který chce řídit rozhodovací procesy. Místo nadhledu nastoupí uštěpačná žárlivost, scény kvůli vlastní posteli, podezřívavost a drsný, neotesaný humor, který zraňuje. Zjistíte, že ten, kdo sliboval klid, by vás nejraději zavřel do svého podnájmu a dusil svou majetnickou povahou. Dřív by mě to možná zlomilo. Dnes už ale vím, jakou mám hodnotu. Slušná žena dá šanci k vysvětlení, ale chytrá žena ví, kdy zabouchnout dveře. Bez scén a bez zbytečných slov. Prostě jen sbalíte svou upřímnost, kultivovanost a potichu odejdete. Zamknete dveře, smažete chat a zablokujete přístup do své voňavé ložnice. Když se ten generál v noci pokusí vrátit a špehovat, narazí už jen na chladnou zeď. A to je to největší vítězství. Růžový obláček se sice rozplynul, ale realita všedního dne s čistou hlavou, autem s plnou nádrží a dálnicí za rohem je mnohem lepší.
Hledá se dál, ale už jen s otevřeným hledím a bez růžových brýlí.