Musím to napsat, i když nerada "komentuji" blbiny.
Nechápu, nechápu, nebere mi to rozum, že mi chodí na profil i "kluci" nejen ve věku mých dětí, ale dokonce už i věku staršího vnuka.

Fakt nevím, co si o tom mám "myslet".

Takže, klučíci, asi tak nějak - nechci se s vámi ani pomazlit, ani nechci jet na dovolenou a na s*x s vámi nemám pomyšlení, nejsem pedofil ani úchyl.
Anebo ještě trochu jinak - zajímalo by mě, jestli byste měli odvahu TOHLE mi říct do očí, kdybychom se potkali v metru nebo kině.... nebo ještě jinak, jestli byste TOHLE sdělili své matce/babičce.

Tak, ulevilo se mi, napsala jsem to. A asi to i za chvíli smažu.

"Smiluj se nade mnou, Pane, tíží mne samota. Nic neočekávám. Sedím tu v pokoji a nic ke mně nehovoří. Přesto však to, po čem toužím, není přítomnost lidí, protože uprostřed davu se cítím ještě víc ztracená. Ale jiná žena, mně podobná, stejné osamělá v podobném pokoji, se přesto cítí naplněna, když se někde po domě pohybují ti, které má ráda. Neslyší je ani nevidí. Ničeho se jí v tu chvíli od nich nedostává. Stačí jí ke štěstí vědomí, že její dům je obydlen. Já také, Pane, nežádám nic, co lze vidět či slyšet. Tvé zázraky nejsou určeny smyslům. Stačí jen, abys mého ducha osvítil světlem domova, a budu uzdravena.

Dlouho jsem byla v hledání neúspěšná. Když už jsem se radovala že jsme prostě více či méně hnusné všechny a krasavice na obálkách módních časopisů mají tu celulitidu a pupínky jen vyretušované, jsem je našla. Před základní školou. Dokonalé téměř-ženy. Opálené čtrnáctileté nožky, ladně navlečené v minisukýnkách či bokových džínách velikosti 34, na pevných stehnách po celulitidě ani památky, chlupy ještě nevyrašily, zato prsa už ano, ale tak nedávno, že ještě neměla čas povisnout. A došlo mi, že autor onoho sebevědomí vraždícího článku je nejspíš ..... PEDOFIL!!!!!
Takže milé "hnusné" dámy, kašlete na KP a jemu podobné, nejspíš jsou stejně plešatí, hnusní a čas tráví nabízením bonbónů čtrnáctiletým dokonalým krasavicím před základní školou

9. Hysterie
Nevím jak ostatní hysterky, ale JÁ nikdy neječím bez důvodu. Fakt. A věřím, že kdyby muži 5x denně utírali počůraná prkýnka, každý večer odklízeli ponožky, které se záhadně objevují všude jen ne v koši na prádlo, a celé dny trávili s pekelnými dětmi, aniž by si k přežití dne dopomáhali návykovými látkami, byli by hysteričtí TAKY.
10. Ufňukanost a nesamostatnost
Strašně ráda bych tu almaru přestěhovala sama a umožnila tak partnerovi zasloužený odpočinek po osmihodinové vyčerpávající dřině v práci, ale jaksi na to nemám fyzickou kapacitu. A dokud nezačnu fňukat, bude mi stále tvrdit, že to udělá "za chvíli" nebo "zítra" (a je schopen tvrdit to dalších pár měsíců, dokud nezačnu fňukat nebo hysterčit).

Dočetla jsem a jak jsem řekla, byl to šok. Dosud jsem si každé ráno v růžových brýlích poskočila před zrcadlem a řekla si "Nahá jsi krásná"! Ale po přečtení tohoto článku se růžové brýle roztříštily a já byla nucena pohlédnou realitě do očí. Potlačila jsem touhu spáchat sebevraždu utopením v ústní vodě (v teplákách!), a rozhodla se zapátrat, jak špatně na tom vlastně jsem. Začala jsem na ulici tajně pozorovat kolemjdoucí ženy a hledala takovou, na které by nebylo nic "hnusného". Prostě dokonalou ženu. Dokonce jsem při této pátrací misi dostala málem přes ústa, protože skupině steroidy živených černošek se nelíbilo, že jim upřeně čumím na zadek (na tmavší pleti se celulitida blbě hledá). I můj partner se do mé mise zapojil, bohužel pro něj, ale brzo skončil (s otiskem boty na pozadí), protože nevěřím, že ve výstřihu kolemjdoucích hledal celulitidu. Nejspíš si stejně myslí, že je to druh akvarijní rybičky.

... pokračování
4. Zápach z úst po ránu
Tak kdysi dávno, když jsem byla ještě svobodná rajstajblice, jsem vstávala v pět, abych si našminkovala obličej, vyčistila zuby a pak se tajně vkradla do postele, kde jsem dalších pár hodin předstírala spánek a dýchala miláčkovi do obličeje dech s příchutí skořice nebo peprmintu. O kolik hodin spánku jsem se tím já tajtrlice připravila, a to jen proto, abych si nakonec vzala chlapa, kterému jsem po dvou hodinách známosti poblila polobotky. Zápach z mých úst v té chvíli si ani nechtějte představovat.
5. Neupravené nehty
Zkuste strouhat dvě kila brambor s francouzskou manikůrou.... pochopíte.
6. Bokové džíny na ženách s velikostí nad 36
Navrhuji protestní pochod před dílnami známých návrhářů a oděvních společností, donutíme ty 40ti kilové gaye, aby začali dělat džíny od velikosti 38 s pasem na gumu končícím těsně po prsama!
7. Nošení tepláků na doma
Snažila jsem šůrovat záchod a smažit řízky v lodičkách na jehlách a kožené minisukni s topem, co odhaloval téměř celá (povislá) prsa, ale hned při prvním pokusu mi horký omastek stříkl na jedno ňadro (mám tam od té doby jizvu velikosti mexického dolaru) a jak jsem tak pištěla a skákala, tak jsem jaksi uklouzla na čerstvě naolejované podlaze, po minisukni jela dobrý metr a poté se zapíchla lodičkami do sádrokartonové zdi. Poté jsem to vzdala a vrátila se k tričku, co pamatuje chmelové brigády na střední a teplákům, co pamatují cestu z dalekého Vietnamu.
8. Drbání
Prostě ráda mluvím, s tím se nedá nic dělat. Kam vlezu, tam mluvím. Krásně se s partnerem doplňujeme, protože on naopak nemluví vůbec. Tuhle jsem špiclovala za rohem, kdy seděl u ohníčku s kamarády, očekávala jsem nějaké pikantnosti, a dočkala jsem se ... TICHA. Po pěti minutách někdo z nich řekl, jaká je tma (kdo by to byl očekával v 11 v noci), zase pět minut ticha, pak další něco jako že zítra dobře potáhnou ryby a pak už jsem nudou zívala a šla si zadrbat ke kamarádce o něčem strašně nedůležitém, jako kolik má Angelina Jolie nových dětí nebo proč se proboh