Zatímco u některých lidí, které na ulici minete, si nevybavíte ani to, zda měli bundu či tričko, u jiných si okamžitě vryjete do paměti i barvu očí. A teď bude jen na nás dvou, co si o sobě budeme pamatovat my.
A nebo,
Jsi Žena, co jde ráno koupit pár hřebíků (a nebo Mamuta), a domů se vrátí s životním plánem
A nebo,
máš také trochu bláznivý sen, postavit si obytnou dodávku, chytit směr jen tak, a vyrazit. Pro radost, pro pohodu, pro život.
A nebo.

Rád bych Tě požádal o pár slov - smím?
Třeba právě o tom zrovna teď sním.-)
Být s Tebou, sám sebou.
Vyrazit k jezeru Laky,
to pak můžeme taky.
viz.*

Úsměv na tváři, první psaní vytváří .-)

Rád bych Tě potkal. Abys měla rozhled, byla moudrá... abys byla Žena.
Možná trochu romantička i dáma, co si sice poradí sama, ale už prostě nechce být na všechno sama. Klidně s rockerskou duší, co si v autě zpívá. Žena, co si chce povídat, a ne si jen psát. Co mě bude chtít slyšet, vídat a držet za ruku. Co se bude těšit na každou společnou maličkost a na to, že budeme vedle sebe usínat i se probouzet...

Rád bych spřízněnou duši. Jen tak spolu být, v dobrém i zlém. Někdy v klidu, jindy v lese, na koncertě, na hradech nebo při přeskakování brodů.

A co nabízím... jen sebe, bez tebe je toho jen polovina, umím pustit pračku i myčku, ale taky je zapojit nebo opravit. Umím uvařit i připravit snídani do postele. Zasadit strom, postavit zeď nebo rozebrat a složit auto. Moje práce rukama je mi koníčkem, a i když jsem pořád v pohybu, stíhám vnímat tu nádheru, co se vyloupne po šeru.

* : To jezero se jmenuje trošku jinak...-)