Vždy jsem bezmezně obdivovala zručné chlapy, co uměli vše, od elektřiny po vymalování, atp.
Rostla jsem v prostředí, kde to zvládala většina chlapů.
Nevím, kam se všichni během let vypařili, ale pokud už narazím na chlapa, co mi není do pasu, nehulí jednu od druhé, má zuby, tak mu spíš jede huba, jak ruce.

16. listopad 2023 10:16
Ptám se sama sebe, co tady ještě hledám,
když vím, že nikomu ze zdejších skokanů stejně nedám?

Hledám muže dobrých kvalit,
co umí víc, než jenom žvanit a kalit.

Co se nepřiblíží k žádné jiné pičce,
nejen, když má právě zuby ve skleničce.

Sem tam si změříme tlak navzájem,
a už by se ke mně stěhoval, že prý ušetříme za nájem.

Bože, chraň mne před takovým krokem,
nikdy víc už nechci žít s podobným cvokem.

Vážím si svého klidu a všude vládnoucího ladu,
já rozhoduji, zda je mi doma horko nebo chci víc chladu.

Chlapi pořád ještě nestačí úplně chápat,
že už si žena rozmyslí, než dovolí někomu ve svém bytě nahlas chrápat.

Určovat cokoli, co mohl, když rodinu živil, už dávno v kurzu není,
ženy si dokáží vydělat i samy, mají li možnost, hotové jmění.

Je li pro muže každá zlatokopka, kterou s dětmi živí,
čemu se pak, když vyrostou a ona zmizí, vlastně diví?

Plodit potomky umí i opice,
zabezpečit je, je i pro samce tradice.

Nedošlo hošanům, že jen nemožnost ženám bez příjmu žít,
zaručuje jim doma servis, jak to má v rodině být?

Dřív ženy trpěly urážky, nechutné zacházení,
ovšem dnes odejdou děti a vše se rázem mění.

Pán, co dosud diktoval, co se bude dít,
si musí najít jinou oběť, co bude totéž chtít.

Udělá na Štěstí profily a sebechválu trochu přežene,
hrozně se diví, že se žádná z žen do jeho náruče nežene.

Jakoby se ze špatného snu probudil,
po času už ví, že svoji ženu, bohužel, už navždy zapudil.

Ta má konečně v duši klid a žádný stres,
určitě nedopustí, aby jí znovu poroučel podobný pes.

22. listopad 19:30
Po přečtení několika nových profilů jsem nabyla dojmu, zda nepropouštěla psychiatrie v Dobřanech. Požadavky by tomu napovídaly.
To už není o egu, ale varování, že jsou cvoci mezi námi.

Dnes:
Ano, jsou mezi námi.
Místo aby se o ně člověk mohl opřít, někdy neví, zda se jich nemá spíš bát, arogance kape už z profilu.

Zřejmě jsem se ztratila v nějaké díře černé,
že mne nikdo krom mladých neosloví,
nebo tu znám konečně už jenom muže věrné,
kdopak z vás mi tohle poví?

Jsem korpulentní zralá dáma,
že jsem štěkna, to je vážně jenom fáma.
Svatozář však přece jen někdy odkládám,
to když se bejkárnám (s lednicí), nenasytně oddávám.

Muži doufají v mladičké žínky, že prý se jim natotata zvedne,
však zjistí li domácí dračice, která bije, v tu ránu vzteky zbledne.
Některá však i radostně odfrkne, že už jí docházela munice,
a řekne si, aspoň si oddychnu, ať tedy koná, mladá ramlice.

Ví dobře, že z tatíka vyrazí stejně už leda tak vzduch,
zadaří li se, bude mít vzadu samou radostí už jenom pruh.

Nezadaří li se vůbec a bude z taťky, lva salónů, cítit tklivo,
ví ženuška dobře, že přebije to knedlo zelo vepřo a vychlazené pivo.

Jdeme do finále hezky pomalu, ale spolu,
i když nevydržíme ani sedět dlouho u jednoho stolu.

Přesto je partner, když už nic nefachčí, aspoň ten nejvěrnější kámoš,
začneme li něco nového jinde, můžeme dostat od cizího, pěknou nálož.

Tolikrát jsem padla na hubu, rozbila si ji, ale pokaždé jsem se nad to povznesla, protože svoboda, pro kterou jsem se rozhodla, mi to umožňovala
ANNIE GIRARDOT