Bible, 1. Korintským 13, 1-13

1) Kdybych mluvil v jazycích lidí i andělů, bez lásky je to jen dunění zvonu a řinčení činelů.
2) Kdybych uměl prorokovat, rozuměl všem tajemstvím, měl všechno poznání a víru, že bych i hory přenášel, bez lásky nejsem nic.
3) Kdybych rozdal vše, co mám, kdybych dal i vlastní tělo, abych se proslavil, bez lásky je mi to k ničemu.
4) Láska je trpělivá, je laskavá, láska nezávidí, láska se nevychloubá ani nepovyšuje;
5) není hrubá, nehledá svůj prospěch, není vznětlivá, nepočítá křivdy,
6) není škodolibá, ale raduje se z pravdy;
7) všechno snáší, všemu věří, vždycky doufá, všechno vydrží.
8) Láska nikdy neskončí. Avšak proroctví ta zaniknou, jazyky ty umlknou, poznání to pomine.
9) Jen z části totiž poznáváme a jen z části prorokujeme;
10) jakmile však přijde dokonalé, tehdy to částečné zanikne.
11) Dokud jsem byl dítě, mluvil jsem jako dítě, myslel jsem jako dítě, měl jsem dětské názory; když jsem však dospěl, s dětinskými věcmi jsem se rozloučil.
12) Teď totiž vidíme jako v zrcadle, nejasně, ale potom tváří v tvář. Teď poznávám částečně, ale potom poznám plně, tak jako Bůh zná mě.
13) Do té doby nám zůstává víra, naděje a láska, tato trojice; ale největší z nich je láska.