Skutečné příběhy štěstí

Dobry den dovoluji si napsat diki te to seznamce sem se seznamila z mužem mych snu jsme štastni oba že nam seznamka dala tu možnost sme oba ze stejnecho kraje dělilo nas jen 6 km .

Byla neděle a já toho večera neměla co dělat, tak jsem se připojila na net a tam jsem uviděla muže svých snů, bylo to na této seznamce. Oslovila jsem ho normálním způsobem komunikace, ale nevěřila jsem tomu, že právě on by se mi mohl ozvat.
Druhý den jsem kontrolovala vzkazy od svých kamarádu a velkým překvapením, bylo to, že právě on mi odepsal. Ten večer jsme se domluvili na schůzce, ale pod záminkou jen přátelství. Mě totiž vadilo, že je z takové dálky. Hledala jsem partnera z blízkého okolí.
Druhý den ráno jsem se vydala do jeho rodiště.Jela jsem se svojí tříletou neteří, aby jsme navštívili místní ZOO. Nebylo plánované rande.
Návštěva ZOO byla moc pěkná, ale krásnější bylo to co jsme tam prožili. Když jsem viděla jak se k ní chová, tak jsem si uvědomila jak moc bych s tím člověkem chtěla být a jaký on by asi byl otec k našim společným dětem.
Zjistila jsem, že pro nás dva nebude překážka ta dálka co nás dělí. A také není.
Je mi s ním krásně a jsem strašně šťastná že ho mám. Je to ten pravý co jsem celý život hledala. Už nechci jiného muže, s tímto chci prožít svůj zbytek života a mít s ním jen a jen spoustu krásných zážitků. MILUJI HO a vím, že on mě taky.

Nechci tu široce vyprávět, co a jak se stalo ... ani to nejde. Bylo to tak rychlé, že po třech týdnech společně sdílíme nejen postýlku, ale i byteček.
Bylo to mé první rande po týdnu založení profilu na Štěstí a na štěstí to vyšlo! Oba jen žasneme,jak to probíhá vše rychle,ale tak nějak samo od sebe. Můj miláček mě sice na prvním rande upozorňoval, že k nám nepůjde, když bude můj syn doma..alespoň ze začátku ne! A ejhle po týdnu už spolu hráli šachy samozřejmě u nás doma. Dnes už jsou bezva kamarádi.
Nevím, co bude dál ... ale vím jedno...štěstím oba záříme a moc moc děkujeme, že nám to "Štěstí" umožnilo. A pak, že inzeráty nefungují I já patřila k těm skeptikům a dnes se mi splnil ten největší sen ... mám doma svou velkou lásku,ráno se probouzím s úsměvem a pocitem neskonalého štěstíííííííííííííííí! A hlavně se neprobouzím sama

Tímto bych chtěla vzkázat lidem ,kteří se chtějí seznamit ,že sice to není napoprvé ,ale nakonec se mi podařilo tady na Štěstí najít partnera ,který by měl rád mě i mé dítě.Narážela jsem na různě prolhané lidi ,ale byla jsem ostražitá a dle psaní člověk pozná, zda je to potencionální partner nebo ne.Nebo když Vám chlap napíše ,zda nosím podpadky a je mu pomalu 70 let ,to fakt mě nebere...a samozřejmě nezustávalo jen u podpadku..........okamžitě jsem je blokovala.......ale nakonec jsem moc štastná za to ,že Štěstí je...a že mi našlo doufám životního partnera..........jsou to náhody ,ale říkala jsem si ,že nemužu mít pořát smůlu .....a vyšlo to......přeji všem krásné léto ......a trpělivost při hledání životního partnera.........Helena

Oba jsme sebevedomi, uspesni lide, ani jeden jsme moc neverili, ze by jsme svedka sveho zivota mohli potkat zrovna na internetove seznamce. Znate to, hodne prace, zivot zajety v deseticentimetrovych kolejich, oba nabite drzky z predchoziho vztahu. Nebyli jsme nestastni, ale oba se dnes shodneme na tom, ze spolecny zivot je mnohem barevnejsi.
Timto chceme podekovat seznamce stesti.cz, ze nam umoznila se potkat, a poprat hodne stesti tem, co jeste hledaji. Nevzdavejte to!

Díky této seznamce jsem potkala nejlepšího muže svého života, bohužel po krátké době jsem ho ztratila. Ale vy všichni ostatní to nevzdávejte, i pro malý okamžik štěstí stojí za to žít.

Ahoj lidi,
rádi se s vámi (s Tebou) podělíme o naší zkušenost.

Zdeněk:
Asi před půl rokem jsem se propadl do sentimentálních stavů, při kterých jsem toužil po ženě, s kterou bych sdílel svět plný lehkosti a radosti, navíc rozuměla mým myšlenkám a nebála se. Myslel jsem si, že si stačí přát a ona se brzy objeví. Pro tuto ideu jsem si vysněnou ženu více konkretizoval a náš vztah sepsal na křídový papír. Chodil jsem ven s nadějí, že se můžeme někde potkat, ale nestalo se. Většina žen, byť krásných, mi nikterak neimponovala. Rozhodl jsem se, že půjdu svému snu ještě více naproti a registroval se na několika webových seznamkách. Reagoval jsem na několik inzerátu sympatických žen z mého okolí a poté sjížděl inzeráty z celé naší republiky. Náhle jsem na webu www.stesti.cz objevil fotku a inzerát ženy, které jsem prostě napsal tohle: "Bože. Žeru Tě Heluš! :D"

Helena:
Po rozchodu s roční známostí, vědoma si všech jejích nedostatků,uspořádala jsem své myšlenky a snažila jsem se celou svou bytostí správně uchopit charakter muže, kterého hledám. Došlo mi, že i předchozího partnera jsem si přála takového, jaký byl, jen jsem ve své hlavě špatně definovala jeho vlastnosti. Snažila jsem se více soustředit na podstatné věci. Hledala jsem muže v první řadě aktivního, pozitivního a usměvavého, také myslivého, s hlavou plnou nápadů, "trpící" láskou k životu. Chodila jsem přes seznamky na rande, která pro mne znamenala vždy jen zpestření dne, protože muži, se kterými jsem šla, byli vždy trochu jinde ve svých myšlenkách, než já a tak jsem nejednoho zklamala tím, že jsem rande nechtěla opakovat. Jeden mladý chlapec mi jednoho dne napsal na Štěstí:"Bože. Žeru Tě Heluš! :D" dle profilové fotky byl sympatický. Google mi poskytl mnoho dalších fotek jeho osoby a dovolil mi nahlédnout do jeho zjevně aktivního života. Tak mou reakcí musel být kompliment na adresu jeho krásného úsměvu a dále jsem odpověděla, že ho taktéž tak trochu žeru..

Nyní již přes dva měsíce takřka nepřetržitě sdílíme své životy a jsme oba přesvědčeni o spřízněnosti našich myslí a osudovosti našeho vzájemného bytí.
Přejeme všem (a především Tobě čtenáři) stejnou naději, odvahu přát si, snít a za snem, za štěstím jít.
Tímto také děkujeme Štěstí.cz, že se naše cesty právě zde mohly protnout.

Ze srdce zdraví Hin a Zang :)

Dobrý den, když si tak pročítám příběhy lidiček ze Štěstí, nedá mi to abych nenapsala i ten svůj. Přiznám se že jsem tady na štěstí byla už poměrně dlouho a musím bohužel říct, že jsem začínala mít pocit, že buď hledám něco co vůbec neexistuje a nebo prostě nemám štěstí ve výběru. Vždy když jsem si podle písmenek myslela že to je právě ON realita při setkání mě opět vrátila zpátky na zem. Až jednoho dne jsem si začala psát s NÍM. Zpočátku byly naše rozhovory na štěstí pouze přátelské,ale jednoho dne se osmělil a řekl mě že mě má rád. Úplně mě to vykolejilo, protože jsem to nečekala, ale z jeho slov cítila, že to myslí opravdu vážně.Byl jiný než ostatní...a to mě na něm zaujalo. Najednou nám už nestačila jen písmenka na štěstí a tak jsme si začali psát i láskyplné SMS a začali jsme se scházet. Zjistila jsem že je to ten nejúžasnější člověk, kterého jsem tu mohla potkat a takového bych tu přála každé ženě či dívce. Je milý, pozorný, úžasný a z každého jeho slůvka či písmenka je cítit láska. Každý den, který s ním prožívám mne neuvěřitelně nabíjí a všechny problémy se pak jeví jen jako malichernosti. Oba jsme už ani nedoufali, že tahle hluboký cit můžeme v životě najít, ale stalo se to…tady na štěstí…a tak bych chtěla vzkázat všem, kteří ještě to své štěstí nenašli…cesta ke štěstí je trnitá, ale na každého to štěstí někde čeká..tak proč ne tady…na ŠTĚSTÍ

Nejprve,uplně na začátek bych chtěla poděkovat tomuto serveru,lépe řečeno tomu(těm),kdo tento server založil

Moje registrace je tu od 14.května 2007 ... dostala jsem se sem uplně náhodou na doporučení kamarádky. V té době se mi zhroutilo manželství a tak kamarádka v dobré víře nahlodala mou mysl,že tím život přeci nekončí,ale může začít něco nového.

V nic jsem nedoufala a nedělala si žádné naděje...byla jsem k můžům obezřetná a nedůveřivá a pak,jsem baculka a ty zrovna nejsou vyhledávané.Ale i přesto,účet založila,vypsala informace o mě a o tom co a koho hledám a vložila fotečky aby každý,kdo se podívá na můj profil věděl jaká jsem a jak vypadám.Nechtěla jsem nikomu nic nalhávat a protože jsem upřímný člověk není to v mé povaze lhát a vymýšlet si.Co kdyby se semnou chtěl potom někdo sejít?došlo by hned ke zklamání a nebo bych se bála i na schůzku přijít a to jsem nechtěla.

No ,ale jak to tak bývá...roky ubíhaly ,já tu nepotkala svou spřízněnou duši a na pár let se tady odmlčela,můj život procházel velkými změnami v osobním životě...dcera mě udělala babičkou a já se zaměřila na rodinu než na lezení po netu.Zhruba v polovině loňského roku jsem se sem ze zvědavosti vrátila.Potkala jsem tu pár prima lidiček se kterými se mi pěkně povídá,ale většinou jsou to lidi,kteří jsou příliš daleko na nějaký vztah a pak jsou tu tací ,kterým jde tak nějak jen o to jedno,a to opravdu nehledám!!

A tady začíná můj příběh štěstí ... v loňském roce ,přesně na silvestra,pár hodin před příchodem nového roku mi přišel vzkazík ,že při přečtení mého profilu si založil také profil,jen proto aby mě mohl oslovit.Dostala jsem pochvalu,že mám nejlepší profil co tu viděl a že mi musel odpovědět,že můj článek v deníku je přesně takový jak to v životě chodí a,že píši,že jsem bohužel boubelka ,ale jemu se boubelky líbí No a pak psal o tom,že jezdí po Evropě s náklaďákem a že moc příležitostí k seznámení nemá,že je rozvedený a pokud odepíši,že bude rád.A nakonec přidal přání hodně štěstíčka v příštím roce.
... páni,tohle mě vážně oslovilo a moc... žádný strohý vzkaz jak se mám atd...nebo nabídka na sex na jednu noc,nebo žádný urážlivý vzkaz proto ,že jsem bacule jak to tu muži občas píší,a tak jsem reagovala a musela hned odepsat!!

A pak už to šlo všechno tak nějak samo...psali jsme si tu nádherné vzkazíky,rozepsali jsme se o svých životech jak jsme to měli a jak to máme teď...co každého trápí atd.Ze vzkazíku se stali pomalu románky na pokračování až jsme si vyměnili i tel.čísílka to pro tu dobu,kdy byl na cestách po Evropě,abychom byli v kontaktu.Zvikli jsme si na naše povídání a když jsme si nepsali třeba tři dni,chybělo to.A všechno to šlo tak nějak rychle... čím víc jsme si psali,tím víc jsme si byli srdíčkem blíž,nevím nechápeme to ani jeden,našli jsme společnou řeč,společné zájmy ...prostě jedeme na stejné vlnové frekvenci.Nikdy se mi to nestalo a nějak jsem to nechápala ,ale začala jsem věřit na lásku...tu osudovou!!

Asi nejvíc mě překvapilo,i když jsme se neviděli(zatím) ,když mi v jedné sms napsal,že se do mě zamiloval...nechápala jsem,je to možné?...může se toto stát? odepsala jsem a pak mu tady nechala dlouhý vzkaz s vyznáním,že ho mám ráda,že vstoupil do mého srdíčka a pěkně se tam uchytil...když si to přečetl,zavol a,že je dojatý,že mu nikdy nic tak hezkého nikdo nenapsal...a už jsme se v tom vezli oba dva...toužili se potkat a poznat se...

Po domluvě se tak povedlo... jednu sobotu ráno dojel s tím že tu bude celý den a večer pojede domů (mimochodem to má ke mě asi 190km... a člověk si řekne,to je dálka,to nemůže fungovat ) ..ale byl tu,ten den jsem si naplánovala a všechno bylo uplně jinak nejdříve jsem zaspala,vylítla jsem z postele a za pět minut telefon,že je tu,páni,stihla jsem se jen obléct ..nenalíčená,stydlivá a v rozpacích,že se mu třeba nebudu líbit,že budu prostě moc bacule jsem ho přivítala u nás doma.Páni,tolik se mi líbil,jeho roztomilé dolíčky při úsměvu mě dostali,v jeho poměnkových očích jsem se utápěla ...naprosto jsme si rozuměli a bylo to jako bychom se znali už spousty let,jen se na chvíli neviděli.Ten večer neodjel...bylo mi hloupé ho poslat domů ,když vážil takovou dálku...říkáte si,že jsem odvaha ,cizí chlap v bytě,ale člověk musí pokoušet štěstí a kdo nic neriskuje...NIC NEMÁ !!

Ten den byl naprosto skvelý... sice jsme na celé odpoledne dostali na hlídání moji vnučku,ale strávili jsme s ní venku na bobech,uplně si nového strejdu oblíbila...je dost stydlivá a s novými lidmi komunikuje tak po hodině,jeho si oblíbila už po dvou minutách...byla to nádhera... večer jsme malou odevzdali,strávili spolu krásný večer a noc a v neděli po obědě odjížděl domů.....uvnitř se mi to sevřelo a bylo mi strašně smutno...nechápala jsem se,ale věděla jsem ...přeskočila mezi námi ta pravá jiskra a já se zamilovala na první pohled !!Bylo mi smutno z toho,že nevím kdy se zase uvidíme a byli jsme na tom stejně...
psali si sms jak je nám spolu fajn a v úterý přišla sms jen dopoledne a pak nic...věděla jsem že jede zase za hranice ,ale čekala jsem že se večer ozve... a nic...bylo mi smutno... v půl jedenácté večer volal...že prý jestli bych ho chtěla vidět...odpověděla jsem že ano,a on,tak přijď tam a tam ... byl v našem městě (ŠOK A MILÉ PŘEKVAPENÍ)...musí dělat povinné přestávky a naplánoval si to tak,že vyšla k nám... došla jsem si pro něj,vzala ho k nám a on mi nabídl abych jela s ním,že jede Německo...neváhala jsem ,mohla jsem jet a ta cesta,pro někoho nudná práce,pro mě nádherný zážitek...byla jsem s ním !!Ten čas tolik rychle utekl,že to ani nebylo možné...na víkend byl opět u nás a bylo to krásné...zjistili jsme že si vážně rozumíme,že se doplňujeme a tak nějak k sobě doopravdy patříme.

Teď oba dva víme jak moc se milujeme...píšeme si to skoro pořád a večer když nejede o to víc,jak moc si scházíme ...a jak bolí mít někoho tolik rád a nemoct s ním být pořád... vzpomínáme na chvíle strávené společně a víme,že to nějak vymyslíme ... nebudeme to mít jednoduché ,ale věřím,že když člověk chce a když Miluje opravdově,že se to zvládnout dá!!Však přeci .. Láska hory přenáší !!

A tímto příběhem chci dát naději všem ženám,které ztratili víru v to,že láska může existovat a pak,že může kvést v každém věku A také ženám stejné postavy baculek jako jsem já , že jsou na světě muži,kteří ty naše kulaté postavičky,velké zadečky a bříška prostě milují a budou vám říkat,jak moc jste pro ně krásné.Já to slyším denně a když jsem jednou jedinkrát při prohlížení fotek řekla,že jsem na ní tlustá ,přistálo mi na zadku bolestivé plácnutí,že už tohle nikdy říkat nemám!! A věřte...už nikdy to neřeknu ... !!

Tím končím svůj příběh jak si mě na Štěstí ,našlo moje štěstí !! Jo a muži... nebojte se oslovit a pokud to budete myslet doopravdy nepište jen strohé vzkazy...ty ženu nenalákají,takových jim chodí spousty a oni je jen přelítnou a vůbec je neosloví,takže je smažou.

Buďte kreativní a věřte si !!

Jednou z rána ... Přišel Míla... S medvídkem na tulení, že prý má medvídek něco v kapsičce. Vytahuji srdíčko, ale s nějakým kroužkem(???) Asi další přívěšek na klíče. PRSTÝNEK... s kamínkem... A potom nechyběla věta (S úsměvem za polštářkem): "VEZMEŠ SI MĚ?" Byla jsem šťastná, hrdá na něj, jak je statečnej, blbě jsem se culila a pořád jsem se na něj dívala.. "To víš, že si Tě vezmu.." – nesmělo chybět objetí ani pusinka. On tomu totiž předcházel krásný a néé moc dlouhý příběh. Seznamka, no tak to asi nééé. Jenže jednou přišla moje kamarádka a řekla: „Jdi na štěstí“. „Asi tam nikoho na věčnost nenajdeš, ale co? Dostaneš sem tam nějakou lichotku, bude ti líp, malinko si nahodíš sebevědomí...“ TAK tedy... Zalogovala jsem se jako mala.ulitka (až kolega mi řekl, že je to trochu zavádějící – což mě vůbec nenapadlo, protože tíhnu ke všemu, co je šnečí ), ale ty lichotky najednou chodily. Neměla jsem splíny, docela zábava.. Pár randat proběhlo, ale.... Ale napsal mi někdo, kdo miluje zlatý retrívry??? „Krásný pejsek... a panička také.“ Hmmm... Taky má zlaťáka??? Odkud je??? Kolik mu je??? Nooo, tak zkusíme... Ahoj.. bla bla... Zkrátka 6.6.07, ve 12:12 mu ode mě dorazila smska s pozváním na rande – Byla to středa, docela narychlo, ale co... Když už nebude o čem si povídat tak psí zlatíčka to zachrání.... Pak mi volal, kde se tedy sejdeme.. Nějakej frajírek.. má prý natuněný auto... Už mi vypisoval, jak mám příjemný hlásek.. NO nevim... Znovu zkoumám fotky... a má toho psa, píše o něm hezky... uvidíme, neřeš!!! Pozdravil mě takovým vostrým, rychlým ahoj, v zádech pravítko – asi nervy.. A pak.. „Jééé ty si malinká.“ Zase to někdo komentuje.. V duchu oči v stoup Šli jsme tedy do kavárny, povídali si (spíš on, pan kulomet –někdy totální nestíhačka ), pak jsem viděla jeho pejsové zlatíčko a vyprovození už se mi to zdálo nějaký divný – chtěla jsem ho obejmout okolo pasu. Rozloučení, pusa – možná se uvidíme v pátek... Jenže, když jsem jela domu v autě, tak jsem se debilně usmívala (byla jsem samej HUMOR ), bylo mi hezky, příjemně, šťastně... Takže žádný až v pátek... Druhý den jsme se viděli... a okamžik, který rozhodl, byla když vystoupil ze svýho auta a došel si k okýnku mého auta pro pusu – byla sladká, na světelné křižovatce – NA ČERVENOU ) Pro představu, jak to bylo s námi následující dny (taky za mocného vypisování smsek!): Pátek: osobní poznání s jeho ségřičkou Péťou (naší skvělou Pepi, která to všechno spískala, svému bráškovi vybrala tři adeptky ze seznamky na rande), kamarádem Honzou, kino Sobota: výlet do Poděbrad – fontánky, setkání s maminkou Jaruškou a taťkou Mílou Neděle: návštěva pražské ZOO a průhonického parku Pondělí: přespání u nového přítele ... a následný víkend setkání s mými rodiči (pod pořádným drobnoskopem jejich známých, kteří spolu rádi tráví společné víkendy u rybníka, pánové prý rybařením ) Potom s naší bábinkou a rodinou ségřičky... .... A PAK TO JELO .... o 14 dnů později... a Míla se ptá své mamky: „Hale Mami, co budeš dělat 28.8.2008???.“ „Nevim Mílo...“ „NO, tak jdeš na svatbu!“ Maminky reakce byla úžasná a byla... „Mílo, NEKECEJ???? – se širokým úsměvem... Potom vážně: „To bych měla začít hubnout!“ Akorát jsme tedy upravili svatební datum, aby to padlo na první sobotu.. Pak medvídek s kapsičkou a... ŠŤASTNĚ JSME SE VZALI... 2.8.2008 na zámku Štiřín! P.M. + M.K.

Chtěla bych se s Vámi podělit o svoje štěstí,které jsem si tu našla a už ho nepustím.Naše seznámení začalo klasických způsobem,kdy mi přišla jednoho sobotního dopoledne zpráva,no byla rozhodně jiná,než od předchozích zájemců typu smajlík,či jak se máš apod!Tak jsem zareagovala a zjistila,že s tímto človíčkem stojí zato si vyměnit pár vzkazíků,ale hlavně se sejít osobně,jelikož nejsem žádná dopisovatelka a hodně dám na první oční kontakt.Tak jsme si psali celé odpoledne a zjistili,že se chceme poznat ještě týž den večer,přeci není nač čekat,když člověk touží po lásce..Můj vyvolený není až tak velký znalec Prahy,ale navigace v určitých chvílích pomůže,tak se stalo,že samozřejmě přijel později než na devátou hodinu,ale nadruhou stranu se omluvil sms,což mě ujistilo,že opravdu přijede. Jeho příjezd byl opravdu komický,zastavil u obrubníku a dveřmi samozřejmě do obrubníku bouchl,pak vylezl,vysypaly se na zem klíče a podobné věci,co držel v rukou a nakonec, když ke mě přistoupil a podal mi ruku a řekl mi Martino,měla jsem opravdu chut raději se otočit a říci sbohem, ale neudělala jsem to, a jsem dneska tomu ráda...Co bylo dále?No výborná káva,hodně očních kontaktů a zbytek krásného sobotního večera.Náš vztah se začal velmi hezky vyvíjet,strávili jsme spolu krásné vánoce,kdy se seznámili i naše děti,dohromady máme 4 a myslím,že si všichni moc rozumíme.Pak ale přišel únor,kdy došlo na menší nebo větší nedorozumění a najednou vše krásné pominulo.Myslím,že nám bylo oběma velmi smutno po celé dva měsíce,kdy jsme spolu nebyli,že jsme si oba uvědomili,že patříme k sobě a tak si dali navzájem druhou šanci. A vyplatilo se,dětičky jsou zase štastné,že rodiče k sobě našli tu správnou vyšlapanou cestičku, my se také milujeme už sedmým měsícem a od července budeme spolu sdílet naše nové hnízdečké lásky. Mohu jen poděkovat,že tato seznamka existuje,že mi byla doporučena kamarádkou a že jsi tady byl ve správnou dobu a oslovil mě moje lásko... Miluji tě a nechci tě už nikdy ztratit.... Tvoje Petulka

Hezký den všem!
Jmenuji se Vendelín a zde na seznamce mám profil "financni.krize". Před třemi lety jsem se zde seznámil se svou současnou manželkou Otýlií...
Byla to doslova láska na první pohled! Již po dvou měsících jsme se spolu zasnoubili a měsíc nato jsme se dokonce i vzali!
Záhy po svatbě jsme se začali pokoušet o děťátko. Bohužel, veškerá naše snaha byla marná. Otýlie ne a ne otěhotnět. Od našeho seznámení jsme se milovali snad již tisíckrát, ale stále bez úspěchu...
Až včera těsně před půlnocí se nám to podařilo! Otylka si totiž dnes ráno udělala těhotenský test a ten byl... pozitivní! Moje láska je tedy v tom a já budu co nevidět tátou!
Chtěl bych tímto z celého svého srdce poděkovat seznamce Štěstí.cz, že mi umožnila seznámit se s mým zlatíčkem Otylkou a učinila mě tak nevýslovně šťastným...
Přeji vám všem, abyste zde svou vyvolenou, či vyvoleného nalezli i vy.
S přáním všeho dobrého
Vendelín, Otylka a...?

Náš příběh začal pro tento server celkem všedně. Registrací a pokusem o pobavení.

Má partnerka šla na štěstí se odreagovat od všedních problémů, já ze zvědavosti, zda se tu dá najít životní partner.
Po dlouhém hledání mne zaujala žena, která v hlavičce nadpisu napsala " jen pro zábavu ".Tak jsem se optal: "jen pro zábavu, nebo něco víc"?
Žádná odpověď.......
Zkusil jsem to podruhé a přišla odpověď : pošli foto na e-mail.
Celkem nečekaná odpověď mne zaskočila, leč proč to neudělat, tak šla fotka, no radši dvě.
A TÍM ZAČLO NAŠE DOPISOVÁNÍ a posléze i schůzka, chceteli první rande.

Na rande jsem přišel kupodivu včas, ona však s 15 minutovým zpožděním.No královská 15ti minutovka.
Když ke mně přicházela, hned jsem ji poznal a okamžitě mne začlo bušit srdce, říkal jsem si že to snad není možné, ale že to je ta kterou hledám....., hm ani mi nepodala ruku.
Šli jsme na kávu, povídali si.Normálně to nedělám, ale během půl hodiny o mne věděla víc, než kdokoliv jiný kdo mne zná léta.Hezky jsme pokecali a domluvili se na procházce a svařáku v ten vánoční čas.
Při bumbání svařáku se na mne stále koukala, připadalo mi jako by koukala na svatý obrázek. A pak jsem to zkusil...krásně líbala a ta jiskra vzplanula. Oboustraně a strašně vášnivě.

Jsme spolu dva měsíce, již bydlíme ve společné domácnosti, plánujeme svatbu a rodinu a JSME ŠŤASTNÍ JAKO NIKDY.


A PAK ŽE TO NA ŠTĚSTÍ NEJDE.

Moc Vám děkujem za tyhle stránky a doporučujeme je.....

Byl jsem zde zaregistrovaný více jak rok, ale všechny pokusy o navázání kontaktu se ženami selhaly. Po všech nezdarech jsem chtěl zrušit můj profil, ale po přihlášení na mě čekal vzkaz s nabídkou seznámení. Zprvu jsem ani nechtěl odpovědět, ale pak jsem si řekl, že za zkoušku nic nedám. Posezení u kávy bylo velice přijemné, padli jsme si do oka a máme dokonce společné zájmy a rekreační sporty. Rychle jsme se s Bělou sblížili a do půl roku byla svatba. Děkujeme seznamce Štěstí. Pavel a Běla.

Ahoj vy vsichni stejne postizeni jako ja...ti kteri jste na Stesti a hledate usilovne a myslite si ze beznadejne svuj osudovy protejsek. Tak prave pro vas toto vsechno pisu. prave pro vas,kteri si nezahravate,nelaskujete a mate snahu opravdu najit a ono to sakra nejde.....
Byl jsem ted na Stesti podruhe v zivote,poprve pred cca tremi lety a tenkrat se podarilo ,tak sem si rekl proc ne ted. Asi po mesici jsem mel za sebou xy schuzek a nic...proste nic,zoufalost nad zoufalost,jednou jsem vycouval ja,potom ona a tak porad dokola. Bylo 20.prosince a ja z totalniho znechuceni a nudy,jelikoz tesne pred vanocemi vsichni maji urcite cas vysedavat u pc poslal uplne prasteny,naprosto sterilni a hloupy vzkaz na profil,ktery byl podobneho razeni....zadny inzerat,zadna fotka,stroha data a tecka.Jedine proc jsem tam napsal,ze tento profil byl jako jeden z mala on-line. Ja...ktery se vzdy snazil decentne vtipkovat,vyhledat si neco zajimaveho v profilu a na to navazat jsem napsal....ahoj,nechces to zkusit se mnou?....sem se zasmal sam sobe co to pisu za voloviny a tim to pro mne skoncilo.
Prisla odpoved skoro vzapeti. Ja nevim proc,ale ctu ty asi dve vety a nejak se mi chce odepsat. Udelam to. Prijde druha odpoved a tam uz jsem zbystril...NO TO VIS ZE JO!!!! ZROVNA TOBE budu vykladat co delam a co me bavi a vubec!!!! Jaksi jsem se z toho vykroutil a najednou zjistuji ze cekam na odpoved. prisla hned a ja kdyz ted ctu ty vzkazy tak citim,ze tady neco je jinak,na te druhe strane je nekdo hodne zajimavy. je porad dvacateho prosince a uz nekoukam nikam jinam a po par dalsich vzkazech prijde vymena fotek.....jedeme dal rekli jsme si. pristich par dnu bylo ve znameni toho,ze jsme se tady nemohli potkat a psali si dodatecne a vpodstate si sjednavali virtualni rande. Prijemne,mile devce vzdy kdyz rekla,byla tady. Imponujici.
Prisel Stedry den a ja dostal napad. Pozval jsem tuto kouzelnou mladou damu na Stedrovecerni prochazku,v devet vecer,az je vsechno odrizeno a vetsinou nam samotnym je v tuto dobu smutno,sam jsem nemohl uverit tomu,ze ze mne muze takova blbost vypadnout...rande na Stedry vecer muze napadnout jen tebe ty ...jak ses starej,tak ses blbej. Malem jsem spadnul ze zidle,kdyz po mensich obstrukcich byl muj napad akceptovan!!!
Prijel jsem na smluvene misto a byl tak zvedavy,ze jsem ani nemohl poradne dychat,jsem zvedav,jake emoce muze ve mne vyvolat nekdo na stedry vecer....to jsem jeste netusil,ze jich bude tolik a v rychlem sledu.
Prisla,koukla na mne a ze teda jedeme na tu prochazku. Nasedla do auta a zasekla mi dvere od auta do chodniku. naprosto natvrdo a prvni emoce byly tady,ja to auto mel cca par hodin,mozna 5. Nic,sem si rikal v poho...urvu dvere,dzip neni taky spatnej.
Uz ta cesta na to misto byla podivna,mizeli jsme nekde mimo mestecko,do totalni tmy a ja zacal premyslet,kolik ma asi bratru a kde na mne asi cekaji a ze umru asi mlady a nevyboureny. Vystoupili jsme a me tuseni se stavalo pomalu jistotou jelikoz tam byla tma jako v pytli,ja stal vedle ni a vubec ji nevidel ale nevadilo mi to,jelikoz vsechny me mozkove zavity pracovaly na plny vykon a ja resil,jaka zbran se da smontovat z mobilu,klicu od auta a zvykacek. A prichazi dalsi emoce...ve chvili,kdy neznym hlaskem rika...no...jestli tam pujdem,asi spadnem do vody...no ja chtel skocit do auta a ujet,ale v te tme ho ani nevidel kde je...POJEDEME JINAM....mi znelo v usich jako rajska hudba....
Skoncili jsme v jedne prijemne hospudce,dali si veceri,vinko,kaficko a ja koukam jak hezka je to zenska a ze je uplne na prvni pohled jina nez ty ostatni,ktere jsem potkal,ktere lhaly uz v profilech ze jsou nekuracky a kdovi co,tohle je neco jineho,nejsem zadny pubertak,to prece poznam JSEM ZKUSENY MUZ...
A prichazi dalsi,uz nevim kolikata emoce a to jsem se bal,ze to bude mrtvy jako vzdy....s naprostou gracii,nonsalanci a bezelstnym usmevem mi oznamuje,ze mi to rict musi,ze je to fer,ze je trosicku,ale jen TROSICKU jeste vdana.....
Vazeni...kdyby se v te chvili zjevila v te hospode Madonna a chtela mit se mnou dite,nerozesmalo by me to tak,jako tato zprava. Nicmene jsem zachoval naprosto chladnou hlavu,jak se slusi a patri na gentlemana a zacal pres personal a naprosto verejne resit zbran. Jakoukoliv,brokovnici,sekeru,vidlicku,cokoliv abych se zabil,jakou ze ja to mam smulu...no,pak jsem si rikal...zamorduj radeji ji, ji neznam,sebe jo,ze jo,logicky....tyto me uvahy jsem pronasel nahlas,pred ni,aby z toho taky neco mela a ja vam ted neco povim,nebyl krasnejsi pohled nez do jejich rozesmatych oci....vzal jsem ji za ruku a vlastne do ted jeste nepustil. Stedry den pro nas skoncil asi ve tri rano,kdy jsme si povidali o nasich zivotech,radostech a strastech a ja ji chtel videt znovu. Vidame se kazdy den, nic neni krasnejsiho jak pozvolna citime,ze by to mohlo byt ono a jak se oba branime jen trosku.Prozili jsme spolu vsechny vanocni i novorocni dny,Silvestra a ja se zamiloval. Vasnive,prudce,beznadejne a udelam vse pro to,aby to vydrzelo minimalne 40 dalsich let. Zaruka? Tu vam prece vazeni nikdo neda,nikdy a nikde. A cely tento elaborat vzniknul proto,aby jste vedeli,ze Stesti...svuj smysl ma,jen se s tim musi umet zachazet,hlavne se schazet a tak dlouho trpet az to prijde.
a vite proc tomu verim ze to vyjde? Prinesl mi ji Jezisek. Tak proto
Miluji Te sedmikrasko

V červenci 2008 jsem si na radu kamaráda založil profil na Štěstí, nic zvláštního jsem však od toho neočekával a vůbec už jsem nevěřil tomu, že bych se zde mohl seznámit a natož pak najít někoho na celý život. Jak jsem předpokládal, byla to ztráta času a pokud jsem se s někým sešel, přál jsem si, abych byl radši někde úplně jinde a sám a hledal jsem jen záminku k odchodu a dál už pak dělal tzv. „mrtvého brouka“.
Obrátky v mém životě nastaly první prosincový týden 2008, když jsem si začal dopisovat s Markétou (asi po druhém vyměněném vzkazu mi dovolila, abych ji oslovoval „Markétko“ ) a již po pár vyměněných vzkazech jsme se v uvedeném týdnu sešli, přesně 5.12.2008, zrovna v ulicích chodil Mikuláš s čerty a anděly.
Sice jsem Markétku znal z několika fotografií přiložených k jejímu profilu, ale ve skutečnosti byla ještě mnohem krásnější a hlavně mě dokázala bavit tak, že mě skoro nepustila ke slovu . Nedokázal jsem z ní spustit oči a zamiloval jsem se do ní až po uši. Pořád jsem nechápal a nechápu, že jsem ji nepotkal dřív, protože jsme bydleli od sebe jen 5 minut rychlejší chůze.
Bude to znít asi jako sen, ale dnes má moje Markétka narozeniny, od první schůzky jsme se viděli snad každý den a já nepřestávám děkovat Štěstí, že našemu setkání napomohlo, neboť věřím tomu, že by jsme se stejně našli.
A ještě jedna novinka, čekáme rodinu. A tak jak jsem potkal Markétku před Vánocemi 2008 a byla a zůstane mým největším vánočním dárkem, který jsem kdy mohl od života dostat, nadělíme si k Vánocům 2009 dárek pro nás nejkrásnější, děťátko.

Miluji Tě Markétko moje, z celého svého srdce.


Štěstí děkuji a nikdy na jeho pomoc nezapomenu, ale jeho služby už nikdy nevyužiji, našel jsem lásku na celý život.

Radek

P.S.: Když dnes odpoledne píšu tyhle řádky, ještě Markétka neví, že ji chci večer požádat o ruku, tak mi držte palce a já je držím vám všem, ať vám to taky vyjde. Doufám, že si to po přečtení se mnou nerozmyslí .

Ahojky všem,ráda bych se s vámi podělila o mou zkušenost se štěstím...
Když jsem si podávala do seznamky inzerát,nevěřila jsem tomu,že se někdo ozve,ale štěstí se usmálo i na mě a ozvalo se spoustu mužů,ale jeden mě opravdu byl velice simapatický.....tak jsem mu odepsala.....
začalo to v pátek a já se za ním jela podívat a a slovo dalo slovo a z nás se stal páreček...
sice ty záčátky nebyly úplně ideální,ale co dneska je že???
Je to už pomalu 4 měsíce a já si troufám říct,že je nám spolu moc hezky....
Nejsme sice ze stejného města,ale jezdíme za sebou jak jen to jde....a musím Vám říct,že je to fakt docela často.....
Takže pokud mohu,všem vřele doporučuji seznamku na štěstí protože to čeká na každého......
Mějte se všichni báječně a všem ještě neseznámeným přeji hodně štěstíčka a nám seznámeným samozřejmě taky....
Pa pa Míša

Ach jo tak jsem zase sama. A to je 24. prosince a je Štědrá den :( Uvnitř duše mi je smutno. No jo kdybych nebyla blbá a nepodvedla Jakuba tak bych s ním ještě chodila. Ale proč si to vlastně beru na vinu já?? Dyť to byl on kdo mě svedl. Dyť já jsem v tom úplně nevinně. Ale co stejně to s Kubou už nemělo cennu. Vídat se jednou do týdne to nestačí a já jsem za ním nemohla. Teď už to nespravím. Ale jo aspoň někdo mě má pořád trošku rád. Dostala jsem malý dáreček od Tomáška. Je to úžasnej klučina a i hezkej a roztomilej, ale mi dva jsme jen nejlepší kámoši. Nic víc z toho nikdy nemůže být. Mi se známe už od malička a já toužím po tom abych mohla se o klukovi dozvídat něco novýho a o Tomoj jsem věděla pomalu všechno. Byli jsme prostě jen ty nejúžasnější kámoši na světě. No aspoň nejsem sama kdo nikoho nemá. Kája je taky sama. Teda spíš to vipadalo že zrovna jak Tom tak i Kája někoho maj. No jasně, že mě to neťuklo hnedka. dyť oni chodí spolu. Ach jo tak teď jsem úplně sama :( Jako vždycky usedám k počítači a du si s někým psát přez icq. Snad s mě někdo ujme no. Á hele mám tu novou autorizaci. Kdopak to je?? Nepřekvapilo mě že je to kluk protože já a kluci jsme nejlepší kámoši. Je mi prostě s nima líp. Líp si s nima rozumím. No tak náš nový objevitel se jmenuje Jára a je z Pardubic :) no super. Z toho by mohlo něco být :) ale co proč by mě někdo chtěl. Co by na mě viděl. dyť on je nádhernej a já ošklivá. :( z toho asi nic nebude :( Jeee super Kája přijela a stavíme se pro Toma a půjdeme ven. No jo ale co tam budu sama dělt?? Dyť jim budu akorát tak jak pátý kolo u vozu. Kája je už tady :) tak aspoň něco. Jsme chvilku na icq a píšu si s Járou. A teď mě to napadlo. Dyť můžu napsat jemu aby přijel. No jasný :) hned mu to napíšu. Super on přijede. Jsem šťastná bezsebe. Ale musím přiznat že se uvidíme poprvý. Bude to majinko zajimavý. Třeba dostanu od něj malou musu na tvář :) Juj ale teď se ještě něco malýho semlelo než Jára přijel. On se mě zeptal jestli s ním nechci chodit. No jasný. To byla moje odpověď. Nevěděla jsem ani co píšu. Byla jsem šťastná, že mě vůbec nněkdo chce :) Jupíí už je tady :) A na uvítanou mi hnedka vlepil na pusu takovou sladkou pusinku...Říkám láska na první pohled. Hned ten den jsem do něj byla zblázněná. Je fakt úžasnej. S Járou chodím ještě teď. 29.4. to budou přesně 4 měsíce. Jsme spolu strašně šťastni a za tu dobu co jsme spolu jsme s polu už zažili spoustu zážitku. Myslím si že ten na mě jen tak nezapomene.

Stává se vám, že už nedoufáte, že zde naleznete lásku a štěstí? Musím vám říct jen jedno... VĚŘTE!!! Bylo to přesně rok, co jsem procházela tyto stránky znovu a znovu. Ta beznaděj, která se začala vkrádat do mé mysli, se stupňovala ze dne na den. Proběhlo několik randíček, ze kterých člověk přišel většinou zklamaný, v rozpacích a v ještě větší depresi. Už jsem nedoufala, že láska existuje. Já, věčná optimistka, kterou nikdy nic nezdolá! Ale když chybí láska, je to jako byste nežili, ale přežívali. Najednou mě navštívil v profilu sympatický klučina se zářivýma očima, který byl zaregistrovaný první den. Hned mě zaujal a jelikož mi dal kytičku do poznámek, opětovala jsem. Po pár dnech intenzivního psaní jsme si řekli, že se chceme vidět. A tak se taky stalo. Už na prvním rande se projevil jako vnímavý a citlivý kluk, ze kterého jsem byla opravdu paf. Dal mi na přivítanou malou pozornost, ze které jsem poznala, že ho moje koníčky zajímají a že se mi snaží opravdu udělat radost. A že můj koníček obvyklý není... Dostala jsem krásný ametystový minerál a nádherný český granát v neobroušené formě. Takový chlap, který naslouchá snad už ani neexistuje, říkala jsem si pořád. Dnes mohu tvrdit, že ano. Jsme spolu delší dobu a plánujeme společnou budoucnost, děti, bydlení a je to vše krásné. Tak krásné, že tomu člověk stále nevěří. Je to obrovská náhoda, když se sejdou dva lidé, kteří od začátku vědí, že chtějí být spolu, jsou rozumní a vyspělí i citově. Takže správní chlapi ještě existují. Je jich sice málo, ale jsou. ;) Takže věřte a hledejte. :) PS: Na první Vánoce jsem od něj dostala neuvěřitelnou ametystovou geodu. Nikdy bych nevěřila, že něco takového budu vlastnit, protože to levné rozhodně není, ale někomu prostě záleželo na tom, aby mi udělal radost. A já děkuji serveru Stesti za možnost se tu s mým partnerem seznámit, děkuji všem, kteří o mě nestáli, protože mi dali možnost se seznámit s tím pravým. Děkuji náhodě a děkuji Bohu. A děkuji také Jemu za jeho lásku.
Esence a Michal1982.

Vše začalo v březnu tohoto roku.Zhruba před třičtvrtě rokem skončil můj vztah s partnerem, o kterém jsem si myslela,že je to ten ON na celý život.Z našeho vztahu,ale vzešel ten nejúžasnější tvoreček na světě, kterému teď budou dva roky. Už během těhotentství nám to přestávalo klapat a bylo jen otázkou času, kdy se náš 7-letý vztah rozpadne úplně. Bylo to pro mě období doslova pekla, syn byl od narození dosti nemocný a v době, kdy od náš odešel jeho tatínek, mi sdělili,že má syn funkční pouze jednu ledvinu. V tu chvíli se mi zastavil život, nemohla jsem dýchat, bylo mi hrozně. I když mě moje rodina velmi podporovala, tatínek syna za námi chodil do nemocnice, bylo mi hrozně, když sem viděla jiné tatínky a maminky, jak bolesti a problémy svých dětí společně sdílí. Potřebovala jsem se někomu vybrečet, mít pocit, že na to nejsem sama /nebyla jsem, měla jsem svojí rodinu, ale jak všichni víte, v těchto chvílích, hlavně co se týče dětí, hledáme oporu v partnerovi/ a nikdo takový nebyl. Propadala jsem beznaději, myslela jsem, že už zůstanu sama, protože jak já si někoho můžu najít, když jsem doma na mateřský a mimo pobytu v nemocnici a chození ven s kočárkem jsem nikam nechodila?????
Jednoho dne mi můj nejlepší kamarád řekl, že se přes internet seznámil s moc fajn holkou, ať to zkusím také. Já jsem mu však řekla, že to ne, že to je to poslední, jak bych se chtěla seznámit. Byla jsem zarytý odpůrce seznamování přes inzeráty apod...
Avšak jednoho večera v březnu, když syn už spinkal a já se po dlouhé době cítila dobře, jsem si sedla k internetu a našla jsem stránky ŠTĚSTÍ. Vypsala jsem si profil a byla jsem velmi mile překvapena, kolik mužů se přihlásilo a tak to vše začalo. Začala jsem si dopisovat a chodit na schůzky, ale zhruba po měsíci jsem to chtěla vzdát, počáteční euforie opadla, přišlo i znechucení hlavně z těch, kteří tvrdili,že jsou rozvedení a pak se provalil opak atd.. Tak jsem si řekla, že tady skončím, že nemám to štěstí a budu už sama. Ještě v ten den večer mi přišel vzkaz od Pepina 34, ve kterém se mi ptal, jak se mám, a že ho zaumul můj profil atd...A tak to vlastně začalo. Během 14-ti dní jsme si denně začali volat a chci podotknout, že jsme nevěděli, jak oba vypadáme. Zhruba za dalších 10 dní jsem měla pocit,že jsem se snad zamilovala po mobilu a přišlo mi to bláznivý, protože jsem nevěděla, ani jak ten Pepin vypadá. On cítil to samé. Pak mi jednoho dne poslal fotku a já jsem se zhrozila, a to doslova. Přesně byl pravým opakem mužů, kteří se líbí mě. Ale psala jsem si s ním dál, protože jsme si psali moc pěkně. Pak jsme se domluvili na schůzku. Doufala jsem, že nebude vypadat jako na fotce, přeci jen, fotky můžou zkreslovat atd.. Avšak skutečnost byla stejná jako ta jeho fotka.V první chvíli mě napadla hrozná pitomost, že půjdu pryč, ale pak jsem si řekla,že to si nezaslouží nikdo a šli jsme na kafčo. Posadili jsme se a než jsme vypili kávu, měla jsem pocit,že ho znám celý život. Přinesl mi kytku a já mu slíbila, že se ozvu. Druhý den přišel otec mého syna a já měla pocit,že se chce vrátit a začala jsem přemýšlet, jestli bych se to s ním neměla ještě zkusit, už kvůli synovi atd... Toto mi dilema mi trvalo asi 14 dní, kdy Pepin, jménem Pavel, mi stále denně psal, volal a chtěl mě opět vidět. Já se s ním sešla, ale nebyla jsem schopná mu říct, co dál. Psal mi pořád, volal mi a já si uvědomila, že je na čase jít dál a minulost nechat už spát. Pak jsme se domluvili na další schůzce. Pavel už na mě čekal a já nevěřila vlasním očím. Od první schůzky co jsme se viděli až po tu s odstupem více než měsíce, zhubnul neuvěřitelných 1O kilo, úplně změnil image a já stála s otevřenou pusou a teď jsem zase já měla dilema, jestli se mu vůbec budu ještě líbit, protože za tu dobu jsem já prozměnu přibrala 5 kilo, protože jsem stres zajídala čokoládoum apod..
Obavy byly zbytečné, pořád jsem se mu líbila a ještě ten večer jsme spolu začali chodit. A já jsem se zamilovala a začala být znovu šťastná.
Zhruba před třemi dny jsem dostala od Pavla zásnubní prstýnek a pokud vše bude fajn jako doposud, tak do roka a do dne bude svatba. Jsme jako dva blázni, moc se milujeme a já jsem opět štastná. A můj syn? Tak ten se uzdravuje a Pavla si velmi oblíbil. A tak jsem našla i já konečně své ŠTĚSTÍ a to v době, kdy jsem tomu už nevěřila.
Vám všem přeji hodně štěstí a nenechte se odradit neúspěchy při schůzkách, ono to jednou opravdu vyjde a hlavně ve chvíli, kdy už tomu nebudete věřit, stejně tak jako já.
Pavle milujeme Tě. Tvoje Káťa a Jaroušek

Diky Štěsti jsem tu našel Partnerku a jsme štastni. Moc dekuji týmu Štěsti

Už je to tak dávno, že si bohužel přesné datum nepamatuji. Nevím proč, ale napadlo mě po všech nezdarech v mém hledání životní lásky, že se zaregistruji na Štěstí a zkusím si svou lásku najít právě tady, ale abych řekla pravdu, nevěřila jsem tomu. Projížděla jsem profily a narazila na profil s nickem DzonyS,tak se mi zalíbil, že jsem mu nechala „můj první dojem“ – pozvání na kafíčko. Netrvalo ani den a Honza (jak se mi představil) mi napsal, kdy zajdeme na tu kávu. :D Byla jsem z něj úplně unešená. Měnili jsme si vzkazy s maximálním počtem znaků a to nám povětšinou ani jeden nestačil. Po pár dnech strávených u vzkazníku jsem věděla, že je to ON. Milovala jsem ho a to jsem Honzu ještě ani neviděla. Po pár týdnech jsme se sešli. První rande bylo to nejkrásnější jaké jsem kdy zažila. Sice mě svíral neskutečný pocit strachu a otázky typu „Co když se mu nebudu líbit?“ jsem omílala pořád dokola. Při setkání jsem propadla jeho kouzlu úplně. Jeho nádherné oči mě učarovaly tak, že jsem byla celá zaražená, nemluvná,… Šli jsme do vinárny a po skleničce výtečného vína, jsme šli do Divadla na muzikál Chicago. Domů jsem se dostala s Honzovo doprovodem kolem desáté hodiny a až do půlnoci, kdy Honzíkovi ujela poslední tramvaj, jsme stáli před domem. Od té doby jsem se na něj tak strašně těšila… Jsem moc ráda, že jsem se na štěstí zaregistrovala a díky Vám svého Honzu (sice bez koně) našla. Chci říct všem holkám a vůbec všem lidičkám, co tu hledají svou lásku, nevzdávejte to. Ano narazíte tady i na ty, kteří z toho mají jen legraci nebo hledají pouhopouhý sex, ale vy hledejte dál. Určitě Vás Vaše Štěstí potká. Už se s Honzou schylujeme k ročnímu vztahu + 2 měsíce k tomu, a já jsem nejšťastnější holka na světě. Honzík mi moc pomáhá a když je mi zle, drží při mně. Miluji Tě a moc Ti děkuji, že tu pro mě jsi. Už nikdy nechci být s nikým jiným, chci zestárnout jen s Tebou.

Ahoj,
chci se podělit o své štěstí, které jsem našla na štěstí:)
Bylo 21. ledna 2010 když jsem stála na Václaváku u hlavy koně a někdo ze zadů na mě křičel: „Hálooo tady je ocas, tady jsme se měli potkat“. „A já si pomyslela: Bože to bude zase nějaký ….“
Večer se ubíral klasicky, já říkala, že nepiju a vypila jsem asi 1l vína ona mluví jako z knížky, prostě klasické prvé rande oba jsme dokonalý a vůbec ne sami sebou
Došlo i na druhé a třetí rande a my jsme pomalu odhazovali, masky  Teď se píše, rok 2016 máme krásné a zdravé dítě Karolínku budou ji 4 měsíce a v dubnu se budeme brát.
Přeji, všem ať najdou svoje štěstí tak jak jsme ho našli my.

Dobrý den,
ráda by jsem se podělila se svým příběhem. Bude trochu jiný, než by se tu dalo čekat, ale právě proto ho sem vkládám. Dala jsem si inzerát, že hledám kamarády a kamarády na společné chození Šumavou. Napsalo mi opravdu hodně lidí a já věřím, že se mi povede díky seznamce dát dohromady partu a užijeme si společné výlety.
Můj příběh má milé pokračování. Napsal mi i Vašek, který je na vozíku a má i sníženou hybnost rukou. Napadlo mě, že na společné toulání Šumavou to sice nebude, ale na jeho milé vzkazy jsem odpovídala. Domluvili jsme se, že mu budu podle možností pomáhat se zahradou a tím co bude potřebovat. Vašek je obdivuhodný chlap, který žije sám v domě a snaží se být maximálně soběstačný. Dnes jsem k němu vzala své kamarádky, které stejně jako já obdivují jeho přístup k životu. Takže i k tomu pomohla seznamka Štěstí = že jeden obdivuhodný chlap, který žije sám našel ve mě kamarádku a pozná díky mě i další lidi, kteří ho stejně jako já obdivují a pomáhají. Ono upřímně řečeno stačí tam hlavně být a poslouchat ho. Zná a miluje Šumavu. Dělá krásné hrníčky a z nějakého důvodu se často směje. Jsem moc ráda, že jsem mu odpověděla a poznala jsem ho. Takže děkujeme Štěstí, že jsme já, můj syn i moje kamarádky zas bohatší a můžeme pomoci tam, kde je to opravdu třeba. PS: Sousedi mohou obdivovat jeho zahradu se kterou mu pomáhám já, kamarádky i můj syn. Přeji všem hezké psaní a hlavně šťastná setkání. Renča

ahoj chtěla bych se podělit o moje seznámení bylo to asi zhruba 21.února co mě oslovil a chtěl se seznámit Martin jak jsem četla předešlí vzkaz tak měla dotyčná to samý jak já a má pravdu v tom nezoufat a důvěřovat taky jsem už chtěla smazat profil a nevěřila jsem že někdy můžu najít zrovna na nějaký seznamce lásku svýho života a tož když mám malýho věřila jsem že se tu můžu seznámit a jen s kamarádit a že to dopadne tak to ne tak jsme si hned vyměnili čísla jako že to většinou nedělám a něco mi říkalo srdíčko poznat a pak se uvidí tak jsme se párkrát sešli a teď jsme spolu a jsme moc šťastný natož že mám malýho mu vůbec nevadí .....přeju všem štěstí jako já jsem ho tady našla a to díky týhle seznamce ....Jana

Štěstí.cz mi doporučila teď už bývalá kolegyně, po všech seznamkách a možnostech co jsem zkusila, mi ukázala ještě tuhle, ať namrknu, a zkusím to... Do té doby jsem zažila plno zklamání, z pokaždý pěkně se vyvíjejícího cosi se vyklubal pro mě, téměř zloduch, který lapal holubičky do zlaté klece, a když ho omrzela, zahodil ji do řeky skoro ponížení a útrap. Tehdy moje nejlepší kamarádka, rodila už své druhé dítko, a já taky tolik toužila po rodině. Ženské hormony mi tikají téměř od 20 let. Každá kamarádka kolem mě měla svého partnera, jen já, slavila své 25. narozeniny sice šťastná za ně a že je mám, ale zároveň smutná, osamocená a s utrápenou duší, že já, se toho snad nikdy nedočkám. Nějak jsem překlenula léto, zajela si na dovolenou k moři, a ... pak přišel podzim, deštivý, chmurný, depresivní, a já zase zasedla k pc. Založila si profil, natáhla pár nejlepších fotek, napsala něco o sobě, klasika. A hledala. Najednou, si ten někdo našel mě. Napsal mi o 3 roky mladší kluk, tehdy ještě studující na VŠ, co že tak hezká holka je ještě sama. V první zprávě jsem ho takřka odpálkovala s tím, že já už hledám něco jinýho, vážnej vztah... Napsal, že už je jiný než kluci v jeho věku, ať to zkusím. Vlastně, čím víc jsem ho od sebe odháněla, tím víc se on nedal, a přesvědčoval. S tímhle jsem já právě u něho vyhrála. Muži jsou prostě lovci. Psali jsme si víc a víc, po pár neskutečně krásných vzkazech co jsme měli oba společnýho a co oba od života stejnýho chceme, jsme si domluvili schůzku, z které jsem se ze strachu znovu ze zklamání vymluvila, ale i tak se nedal, a 21.11.2011 jsme konečně vstanuli v tváří v tvář. Všechno bylo tak přirozený, hned mě vzal za ruku, políbil, a pak už jsme jen zažili nádherný rande, kterých časem přibývalo, protože já byla z Brna, a on z Vysočiny, vídali jsme se hlavně o víkendech. Podruhé jsem se narodila, zažívala jsem nový život. No, abych to už zkrátila, po třičtvrtě roce jsem se za ním přestěhovala na jeho rodnou Vysočinu, zařídili jsme si byt, letos oslavíme 3. výročí, touto dobou už se pokoušíme o miminko, a jak se zadaří, plánujeme se vzít. Jsem moc šťastná, že mě ta pravá láska taky potkala, když už jsem pomalu přestala věřit, a i když si to občas neuvědomujeme, je to právě zásluhou, Šťěstí.cz

Zvláštní,když píši příběh své kamarádky a jejího přítele tady ze Štěstí. Ale snad se proto na mne nebudou zlobit.
Dnes tomu je rok,co se poznali tady na Štěstí a to docela zvláštním způsobem Kamarádka to neměla v životě jednoduché a na muže měla opravdu smůlu a už přestala doufat,že někoho potká a přestala věřit už i tomu,že ho potká i zde na Štěstí. Byla rozhodnutá svůj profil zde smazat,ale ještě než tak učinila,si projížděla fotoseznamku a najela na profil muže,který ji zaujal. On měl samozřejmě napsáno,že na profily bez fotky neodpovídá,ale Blanka neváhala a napsala,že má krásný úsměv. Představte si,že on jí napsal,ani tomu sám nevěřil,ale myslím,že nelituje. Začali si spolu psát,pak se sešli a věřte tomu,jsou do sebe zamilovaní dodnes. Teď si budují své hnízdečko lásky a já jim to moc přeji. Blanka je moc hodná a obětavá žena a Peťa je moc fajn,vtipný,usměvavý smíšek... No,vlastně mu tak i Blanka říká.. Kdyby jste je viděli a pozorovali jak se k sobě hezky chovají a nemají žádné zábrany,prostě ty se hledali až se našli... Pořád se jen smějou a vtipkujou... Blanička má dceru které je 13 let a Peťa jí přijal úplně skvěle,což dnes málokterý muž dokáže a myslím si,nebo správně řečeno věřím,že Peťa bude skvělý táta...
Já jsem tady též zaregistrovaná a doufám,že mě potká stejné štěstí,jako mou kamarádku. Kéž by bylo takových mužů jako je Peťa více,hned by ten život byl veselejší,ale já jsem nepřestala věřit a snad mě potká stejné štěstí,jako potkalo je. Tak milá Blaničko a Peťulko,dnes je to rok,co jste se tu poznali a já Vám z celého srdíčka přeji hodně štěstí do dalších let,ať se Vám hnízdečko lásky buduje s láskou a snad přibude brzy i to Vaše vytoužené miminko... Zasloužíte si to oba dva.
Pokud smím všem tady na Štěstí poradit,nehledejte partnery podle toho,co můžete materiálně získat,ale berte si příklad všech zamilovaných,co se tu sešli jen a jen z Lásky a ne kdo kolik má peněz a jak kdo vypadá,protože ,,LÁSKA,, je dnes to nejcennější a tu si za peníze nekoupíte. Blaničko a Peťo.... MÁM VÁS RÁDA!!!
P.S.: Těším se,až budu vozit kočárek Vaše kamarádka Iveta

Se seznamováním prostřednictvím internetu mám již bohužel bohaté zkušenosti. Bohužel, protože těch dobrých moc nebylo a i když jsem se už takto několikrát seznámila, dlouho to nevydrželo. A já měla pořád, jak se říká, v lásce smůlu a už ani nevěřila, že se to obrátí. Až do té doby než jsem zde potkala svého součásného partnera. Asi po měsíci vzájemného poznávání jsme spolu začali bydlet. A já cítím, že je to to pravé co jsem v životě hledala. Často mě až překvapuje jak se vzajemně shodujeme a doplňujeme, jak dílky puzzle.Přítel si ze mě občas utahuje a říká, že tak dlouho jsme se hledali, až jsme na sebe zbyli. Časem se snad i rozrosteme jak plánujeme a vytvoříme rodinu. Díky Štěstí!!!

26.10.2012, vikend, ktery mi zmenil zivot, ale co bylo pred tim vsim...Byla jsem tak nejak rozhodnuta po vsech ne uplne vydarenych vztazich, znamostech, za to zkusenostech, zustat sama, proste jsem na vztahy v tu chvili "rezignovala", ale jak se rika, clovek mini a zivot meni, 17.října jsem dostala vzkaz, v profilu nemam uvedeno odkud jsem, takze nemel tuseni, ze nas deli par km, psalo se, psalo, vymenili jsme si čísla...., ale clovek ma porad v hlave myslenku varianty, ze se to pri osobnim setkani muze vyvrbit naopak, clovek nezazehne tu pomyslnou jiskru pouhymi pismeny, ale jen opravdovym setkanim, ktere jsme naplanovali.Ani jsem nebyla nijak zvlast nervozni, prekvapive, ale kdyz jsem dostala nadhernou kyti a prvni polibek, tak jsem trochu nervozni byt zacala, asi ze sebe same :D.Prvni spolecny a mimoradne krasny vikend byl za nami a proste laska, ac jsem myslela, ze uz to jen tak nezaziju, na tohle jsem cekala sest let a on se objevil a nikdy za nej neprestanu byt vdecna.Dalsi vikend, temer neplanovany, v podstate na otocku, ale opet vyjimecny a ja si byla jista tim, ze jsem se zamilovala tak, ze to predcilo i mou prvni lasku, coz pry neni mozne, ale jsem zivoucim dukazem :).Planujeme si predvanocni dovolenou a "novorocni" tyden na horach...Vztah na dalku neni zadna sranda, coz jsem vedela od zacatku, chybi, kdyz ho potrebuju a chtela bych ho polibit, ale zase vim, ze bude den, kdy se na me usmeje, polibi me, usne vedle me a krasne me probudi(vstava ale sakramentsky brzy :D grrrrrr....:)) a za to mi tohle vsechno stoji, nasla si me ma lepsi a drazsi polovicka a ja mu za to dekuju, dela me lepsim clovekem nez jsem kdy byla.Umime spolu travit cas, mame si co rict, umime se spolu smat, bavit se, jeden na neco mysli a ten druhy to za nej rekne/napise, mame spolecne sny, prani...je mi proste vsim.Chobotnicko :D :D :D, miluji Te...celym svym ja