Skutečné příběhy štěstí

Bylo pozdní odpoledne, tehdy 18.května 2008. Můj malý syn Matěj si spokojeně pohrával a tak jsem sedla k počítači a jen tak jsem brouzdala po seznamce.... po chvili se mi ukázal profil hezkého a sympatického chlapáka.Nevěnovala jsem tomu pozornost.Za další chvilku mi přiš vzkaz.... Takový typicky navazující rozhovor..." Ahoj, jak se máš? neruším? " A bylo to.po váhavých myšlenkách jsem odepsala.Moc se mi ten dotyčný Broněk, jak se ve vzkazu představil líbil, ale nechtěla jsem nic urychlit...Psali jsme si celé odpoledne.Až do 17 hodiny, když jsem musela rozhovor ukončit.Vyměnii jsme si tel.čísla a rozloučili se.Měla jsem totiž před sebou pracovní směnu v baru. Broněk si hned číslo ověřil a snažil se mě přesvědčit na osobní setkání. Chtěl přijet ještě tentýž večer za mnou do práce.Ač se mi moc líbil a přála jsem si to samé, bála jsem se.Tak jsem se ho všemi možnými výmluvamy snažila odradit.To se mi nepovedlo.Opravdu přijel.Byla jsem tak nervozní, že mi ani pivo neteklo z pípi do pulitru, ale všude kolem. pak pípla sms...a byl tam.... přišel.Krásný usměv mě pohladil na duši,pozdravil mě, představil se a políbil mě. Okouzlujíci muž.Byla jsem štastná. Celý večer jsme si povídali....jiskřilo to mezi námi a bylo jasné, že to nebylo jen přátelství.... Byla noc, neměl se jak dostat domů, navrhla jsem mu, že ho odvezu...Souhlasil,Avšak nakonec jsem si ho odvezla k sobě domů. Byl se mnou a mým Matýskem celý víkend.Byly to nejhezčí dny.Matěj si ho také hned zamiloval. Asi po 14 dnech volání, randění, nastala nečekaná okolnost. Paní bytná mu dala výpověď z bytu.A co teď? Bylo to moc čerstvé a moc krásné, proto jsem se společného bydlení bála. Po poradě s maminou jsem si ho přistěhovala k sobě domů. Vzdal se kamarádů a smířil se i s dojížděním do práce, což znamenalo vstávat ve 2 hod. v noci. Láska mezi náma rozkvetla do obrovských rozměrů. Po měsíci soužití jsme se znali lépe než leckdo za 10 let. Také jsme se pohádali, něco nefungovalo, ale to k tomu patří ne? A jak to dopadlo? Nyní jsme spolu 4 měsíce. A víte co? 12. září 2008 jsme měli krásnou malou vesnickou svatbu.Po 3.měsících vztahu. Kde kdo nás za to odsoudil, ale to nás nerozhodilo,naopak posílilo. Milujem se, jsme rodina a jsme štastni a to je to nejdůležitější ne? Takže to tady funguje a jsem ráda, že Osudová seznamka funguje. Hodně štěstí všem přeje Lenka a Broněk.

Po několika týdnech strávených zde na Štěstí,jsem vepsala do profilu,že působím OŠKLIVĚ.Dostala jsem krátkou zprávu od muže bez fota v profilu,že mu tak nepřipadám.Byla neděle a sníh se třpytil ve slunečních paprscích.Rozběhlo se to,co bych nikdy neudělala. Onomu muži jsem dala své telefonní číslo, souhlasila s procházkou v místě mého bydliště......Vše se událo během dopoledne a odpoledne už přijel Vojtíšek a naše sympatie byly tak vzájemné,že jsme se domluvili na dalších schůzkách.Díky ŠTĚSTÍ jsem poznala báječného chlapa.Můj dosud nudný a stereotypní život dostal impulz v podobě horských procházek,lyžování a aktivně stráveného času. Pomyslní čertíci v očích stále rozdmýchávají naši touhu a to je tak krásné....ŠTĚSTÍ a LÁSKA zde na těchto stránkách opravdu funguje.Vojtíšku jsem moc ráda,že jsem Tě poznala.

"Internetová seznamka je jen pro zoufalce" to byl vždy můj názor na tento druh seznamování. Bylo mi 19 měla jsem před maturitou, všichni spolužáci už s někým chodili a já jsem ještě od kluka nedostala ani pusu tak jsem si uvědomila, že vlastně mezi ty "zoufalce" patřím taky. A tak jsem si založila profil na jedné z těchto internetových seznamek s nadpisem hledám vážný vztah. Odpovědí chodily desítky, ale po chvilce dopisování skoro ve všech případech vyšlo najevo, že je dotyčný buď ženatý a chce si jen povyrazit nebo je sice svobodný, ale nechce se vázat a asi tak do pětatřiceti má v plánu si jen užívat. K první osobní schůzce jsem se rozhoupala až po měsíci dopisování s jedním klukem, který působil velice sympaticky, byl vtipný, na fotce vypadal docela dobře a taky hledal vážný vztah. Ovšem ve skutečnosti to byla katastrofa, když jsem ho uviděla "naživo" tak jsem měla chuť se někam schovat nebo se vypařit. To jak mnozí píší, že na vzhledu nezáleží je možná v některých výjimečných případech pravda, ale u tohoto nee. Na to jak vypadal byl namyšlený, suverénní, ale přitom se choval doslova jak...prostě křupan, škoda mluvit. Potom jsem se zúčastnila dalších schůzek, které dopadly podobně. Jednoho dne mi napsal jeden kluk, že ho zaujal můj profil, že se mu strašně líbím a že teď hned všeho nechá a přijede za mnou. Napřed jsem váhala, ale nakonec jsme se potkali ten den co jsme si začali psát a zjistila jsem, že je to tak nejlepší, potkat se co nejdřív ať víte na čem jste. Byl velice atraktivní, milý, pořád mi opakoval jak jsem krásná (já si to o sobě teda nemyslím) a hodná a že není možné že já musím hledat přítele na seznamce. Pak jsme si večer psali na icq a on že se do mně asi zamiloval. Já mu to věřila, po pár dalších setkáních došlo i na sex, velice mě přitahoval. Zamilovala jsem se do něj ovšem když jsem mu to řekla tak hodil zpátečku a že ještě nechce vážný vztah atd...takže konec. Hodně mi tím ublížil. Dala jsem si na chvíli pauzu se seznamkou a s dalšími novými schůzkami. Myslela jsem si, že tohle je moje nejhorší zkušenost se seznamkou - chyba, ta nejhorší mě teprve čekala. Nebudu to moc protahovat, těžko se mi o tom píše. Dá se říct, že jsem se s ním potkala z lítosti, protože mně o to setkání strašně prosil a byl neodbytný a já byla v tu dobu ještě taková zklamaná a smutná kvůli tomu předchozímu tak jsem si říkala, že si aspoň s někým popovídám. Bylo to docela fajn a on navrhl, že bychom si mohli příští týden zajet někam na výlet. Lákala mě Praha, říkám mu že brzy ráno vyjedem a večer se vrátíme. Souhlasil. Jenže v půlce cesty změnil názor a řekl, že se vracet nebudem, že přespíme v hotelu. Začala jsem být nervózní, došlo mi co má v úmyslu. Zkrátím to - já jsem s ním spát nechtěla, ale nic jiného mi nezbylo, nemělo význam se bránit.... a pak mi řekl, že je ženatý, má dítě a že si chtěl jen užít s mladou holkou.....to mi vzalo veškerou energii na další seznamování, podlomilo mi to důvěru všeobecně v cokoliv a totálně znechutilo....ale na seznamku jsem nezanevřela.....
Po nějaké době jsem založila profil na jiné seznamce. Mé štěstí na mně čekalo na "štěstí". Dlouho jsem se vymlouvala že se s ním nemůžu potkat, ale nakonec jsem to riskla. Bylo 15.října už jsem čekala na smluveném místě, ale on nepřicházel. Za chvíli zavolal, že bude mít hodinu zpoždění. "Dělá si ze mně srandu?", pomyslela jsem si. Ale měl tak příjemný hlas, že mi něco říkalo že mám počkat. Byla už tma když přijel. Šli jsme se posadit do restaurace a objednali si čaj. Připadalo mi jako bych ho znala už dlouho, měli jsme si spolu co říct, byl vtipný, milý. S ostatními jsem často zažívala takové ty trapné minuty ticha a přání aby už byl konec a já mohla jít domů. Ale s ním ne. Strávili jsme tam spolu skoro 3 hodiny a pak mě šel doprovodit domů. Z ničeho nic mě chytl za ruku, přitáhl mě k sobě a začal mě líbat. V tu chvíli mi proběhl mráz celým tělem, pro mně pocit neznámý, tohle jsem nikdy nezažila. Že by to byl konečně ON, ten PRAVÝ? Říká se, že zamilovanost se rozplyne tak za 2 měsíce, ale už je to rok a půl co jsme spolu a já mám spíš pocit jakoby by se pořád stupňovala. Je na mně strašně hodný, je pozorný, plní mi každé přání a vždy když se na mně podívá, tak ty jeho krásné zelené oči jakoby mi říkaly: "MILUJU TĚ A VŽDYCKY BUDU" Minulý rok jsme spolu strávili nádhernou romantickou dovolenou v Itálii a plánujeme svatbu. Přeji všem aby zde také našli tu pravou lásku jako já.
Až když jsme potkali lásku, víme, co nám v životě chybělo.
PS: MILÁČKU MŮJ JSI SMYSLEM MÉHO ŽIVOTA. S MYŠLENKOU NA TEBE VSTÁVÁM I USÍNÁM, PRO TEBE ŽIJI A DÝCHÁM. MILUJI TĚ A NAVŽDY BUDU.

TVÁ DENISKA

Dobrý den všem na Štěstí.
Posíláme Vám pozdrav z naší svatební cesty.
23.6.2013 si mě Jiřík našel na stesti.cz,dal u mého profilu hvězdičku, já to viděla a řekla jsem si: co kdyby to byl ON? Napsala jsem mu,že se zajímá o hudbu, bydlí v Litoměřicích a já ho neznám? Psali jsme si a hned nám něco říkalo, že tohle nebude jen takové to: ahoj,jak se máš, dobře, děkuji. Druhý den-24.6.2013 jsme se večer sešli, povídali, povídali, poznávali se a bylo nám moc fajn. Později jsme si řekli, že 27.6.2013,kdy proběhla 1. pusa, bude takové oficiální datum začátku našeho vztahu. Po pár týdnech, měsících jsme spolu začali žít a prožívat společné radosti, starosti i běžné denní záležitosti....A je to tady- 5.3.2016 je datum naší svatby. (Jak mi do přání napsali kolegové- oficiální stvrzení naší dosavadní činnosti ) Naše společné radosti doposud převažovaly a my doufáme a věříme, že to tak bude i nadále.
Bydleli jsme 3 ulice od sebe, ale poznali jsme se díky stesti.cz,tak DÍKY! A všem přejeme ať mají tady v hledání toho pravého tolik štěstí,jako my dva
B+J M.

Jen pro ty kdo nevěří....před 9 měsíci jsem tady potkala naprosto úžasného člověka...a za pár dní se tento pan božský stane mým manželem)))...přeji všem také tolik štěstí, které zde potkalo mě ....

Nechce se mi to tady dlouze rozepisovat, ale čistě náhodou jsem jedno odpoledne tady našel svoji životní lásku. A když píšu lásku, tak lásku. Podtitul štěstí.cz je ,,osudová seznamka´´ a ona osudová opravdu je. Změnila mi život, našel jsem tady slečnu, ke které cítím tu pravou lásku. Nebýt štěstí.cz, nikdy bych nepoznal svou vyvolenou, za kterou bych dal život. Tuto seznamku považuji za nejlepší, kterou jsem kdy viděl, dala mi moji Berušku

Ahojky všem, kteří rádi čtou tyhle příběhy....já jsem taky patřila mezi Vás, a měla jsem to tady opravdu moc ráda, a taky jsem jsi říkala, jestli je to skutečnost nebo ne.
Asi jako všichni....založíte jsi profil a čekáte...kdo se ozve....neříkám, že je tady málo sympatických mužů, ale ne s každým jsi člověk sedne do "noty"
Já po pár neúspěšných schůzkach jsem jsi řekla dost....a nikam už nejdu....hmmm....jeden nafoukaný, druhý hledá služku, další opatrovnici pro své děti...atd....však to všichni známe.
V čase, když jsem se tady přihlásila, jsem byla před rozvodem....ano....samota tíží, ale zas jsem tady spoznala lidi, kteří mně podrželi nad vodou...a mezi nimi byl i Láďa......že by vysněný princ....no...ze začátku to tak nevypadalo....ale po nádherném večeru a vlastně i noci, kterou jsme prokecali....jsem jsi řekla...perfektný kamarád...třeba by to tak i zůstalo, ale po nějakém čase, se nám začalo stýskat...on se ze seznamky smazal s tím, že to k ničemu nevede...a já jsem to chtěla zkusit...takhle uběhlo pár měsíců....a já jsem jsi uvědomila, že to je člověk, na kterého se můžu spolehnout a je mi velkou oporou....hmmmm a pak jsme jsi řekli a proč ne???Vymazala jsem profil taky, a šla za svým štěstím....
Takže, teď prožívame nádherné období plné lásky a štěstí, a já děkuji Láďovi, že je a díky i "Štěstí" bez toho by to nešlo...
A pro ostatní, nikdy se nevzdávejte....láska byla, je a bude...jen stačí potkat toho,nebo tu pravou....
A všem, kteří nepochopili proč tady nejsem, tak pro ně bude vysvětlení tenhle příběh...paa Mirinka

Ahoj,kamarádi.Můj profil tady na seznamce se jmenuje financni.krize.Rád bych se s Vámi podělil o to,jak jsem zde našel svou lásku.Se svou dívkou Evženií jsem se seznámil zde na Štěstí.cz.Psali jsme si asi týden a ona mě pozvala k sobě do Prahy.Bydlím v Pardubicích a tak jsem to měl vlakem docela blízko.Domluvili jsme se s Evženií,že se sejdeme v Pasáži Lucerna,protože Evženie pracuje kousek odtud v restauraci Mc donalds jako uklízečka.Jaké však bylo moje překvapení,kdyz jsem přišel ke vchodu do pasáže a Evženii jsem nikde neviděl.Asi po hodině marného čekaní mě napadlo,že se zeptám kolemjdoucích policistů,zda je to skutečně vchod do pasáže Lucerna.Policisté mi řekli,že ano,ale dodali,že to není jediný vchod,že do pasáže se dá vejít celkem asi pěti vchody.Vylekal jsem se a rychle jsem začal obíhat všechny vchody do pasáže,jestli tam Evženie není.Jak jsem se později od Evženie dozvěděl,přesně v ten samý okamžik ji napadlo to stejné.Došlo tedy k tomu,že jsme oba obíhali vchody do pasáže a tím pádem jsme se stále míjeli.Nakonec jsme se přece jen po šesti hodinách obíhání setkali.Nemohl jsem Evženii zpočátku poznat,protoze z fotografie jsem ji znal jako baculku.Ovšem ono šestihodinové obíhání pasáže udělalo své a Evženie při tom zhubla o neuvěřitelných 9 kilo.Po vášnivém polibku na uvítanou jsme šli na romantickou procházku na Petřín,na neméně romantickou večeři do restaurace na Malé Straně a potom mě Evženie pozvala i k sobě do bytu na Smíchově.Zde jsme se, po shlédnutí jedné z epizod seriálu Velmi křehké vztahy,odebrali do ložnice,kde jsme se vášnivě pomilovali,a protože Evženie měla následující dva dny volno a já jsem byl v tu dobu nezaměstnaný,zůstal jsem u ní celé dva dny.Když jsem potom odjel do Pardubic,okamžitě se mi po mém miláčkovi začalo stýskat.Asi po týdnu jsem se tedy k Evženii nastěhoval a také jsem si našel zaměstnání.Začal jsem také pracovat ve stejné restauraci Mc donalds jako Evženie.Dnes jsme spolu již šestý měsíc a právě včera mi Evženie sdělila,že je těhotná a narodí se nám miminko.Proto jsem se rozhodl,že Vám napíši svůj příběh.Příběh Evženie a Filípka.Příběh dvou zamilovaných,kteří se potkali díky této báječné seznamce........

Nevěřila jsem doposud,že lze potkat na osudové seznamce muže,který mě natolik zaujme,že kvůli němu smažu profil.S Jirkou to bylo nečekané,náhoda.Defakto až po 3měsících, mě oslovil muž,který je svým způsobem nenápadný,nenáročný,milý,chytrý,hodný a co mě potěšilo bylo hlavně to,že se chtěl setkat hned druhý den,po našem seznámení na internetu.Cítím to vnitřně že jsem našla pana Božského pro život,muže který to myslí vážně a má opravdu zájem.Jirka je fajn člověk,nemusí mluvit a já vím co si myslí.Lidi nevzdávejte to,kdo věří a má opravdu zájem,jistě lásku najde.Nebud'te ziskuchtiví,protože láska se nedá koupit,je to něco krásného,na co zdaleka peníze nestačí.Mít láskyplný a tedy smysluplný vztah,je veliké štěstí.Děkuji

Chtěla bych se i já s vámi podělit o svůj příběh ...
Vše začalo ... když jsem uviděla profil Pavla ... myslím že jsem se na první pohled zamilovala ... a hnedka jsem mu napsala.Dny ubíhaly a Pavel mi neodepsal.Byla jsem stoho všeho nějaká špatná.Uběhl měsíc..a konečně jsem se dočkala odpovědi.Říkám si a vida.Chce se i sejít.Bydleli jsme pár kilometrů od sebe takže to nebyl problem.Na první schůzce jsem šli na kávu a vše bylo super ... S Pavlem sme si psali stále častěji.A asi po měsíci jsem zjistila že i Pavel miluje mě.Jsem ted ten nejštástnější člověk ... Plánujeme společné bydlení.
Tak nám držte palečky at nám vše vyjde ... :o) Chtěla bych zaroven i tímto příběhem dodat odvahu všem lidičkám kteří ještě pořád nevěřím.Děkuji tímto i štěstí za to že je a bude ... Děkuju ...Pavel a Míša

Milé Štěstí,
bez Vás bych to svoje ŠTĚSTÍ nikdy nenašla.
Ještě před několika týdny jsem tento druh seznamování naprosto odsuzovala a říkala si, že nejsem žádná chudinka která se musí seznamovat přes internet.Osud tomu tak ale chtěl, a já se jednoho večera zaregistrovala. Po třech týdnech a třech nepříliš vydařených schůzkách, kdy už jsem začínala být skeptická, jsem se na té čtvrté zamilovala na první pohled.
Naštěstí to bylo oboustranné, a dneska je nám spolu moc krásně a jsme zamilovaní až "po uši" A tak vy všichni, kdo máte stejný názor na seznamky jako jsem měla já, a přitom zoufale toužíte potkat toho pravého či tu pravou, nebojte se to zkusit, stojí to vážně za to !!!

Hezký den všem!
Jmenuji se Vendelín a zde na seznamce mám profil "financni.krize". Před třemi lety jsem se zde seznámil se svou současnou manželkou Otýlií...
Byla to doslova láska na první pohled! Již po dvou měsících jsme se spolu zasnoubili a měsíc nato jsme se dokonce i vzali!
Záhy po svatbě jsme se začali pokoušet o děťátko. Bohužel, veškerá naše snaha byla marná. Otýlie ne a ne otěhotnět. Od našeho seznámení jsme se milovali snad již tisíckrát, ale stále bez úspěchu...
Až včera těsně před půlnocí se nám to podařilo! Otylka si totiž dnes ráno udělala těhotenský test a ten byl... pozitivní! Moje láska je tedy v tom a já budu co nevidět tátou!
Chtěl bych tímto z celého svého srdce poděkovat seznamce Štěstí.cz, že mi umožnila seznámit se s mým zlatíčkem Otylkou a učinila mě tak nevýslovně šťastným...
Přeji vám všem, abyste zde svou vyvolenou, či vyvoleného nalezli i vy.
S přáním všeho dobrého
Vendelín, Otylka a...?

Tak í já se musím podělit o svůj příběh štěstí.
Předminulý rok jsem se tu seznámila s jedním super človíčkem, ze začatku jsme tomu moc nadějí nedávali,jelikož jsme od sebe bydleli daleko. Seděli sjme oba u pc a nudily se, ja si prohlížela fota a najela na Něj. Asi jako u každeho jsme mu napsala ale nečekala jsme odpověd,jelikož jsem už byla zvyklá na nezájem. No ale on odpověděl, chvíly jsme si psali a pak asi po týdnu se sešli. Jela jsem k němu do města,kde jsme se sešli a šli na kavu. Vše bylo super. Mě se potom naskytla možnost práce v jeho bydlůišti., Oba jsme byli rádi. Naše láska rostla a bylo to mopc krásne. Ovšem potom nám do vztahu vstopupila jedna žena,která vše přetrhala. Chvíly u něj i dokonce bydlela,co jsme se od něj dozvěděla. Pak jsme se asi 3 měsíce neviděli. Každý jsme šli svou cestou. Jednoho večera jsem se nudila a projížděla čísla v tel, najednou jsme narazila an jeho a napsala mu. Ovšem odpověd jsme vážně nečekala. Nejenže došla odpověd ale i pozvání na pivo. Bylo to chvíly před vánocemi. Sešli jsme se a naše láska opět vzplála. Vše šlo krásně. V listopadu minulého roku jsem otěhotněla ale dozvěděla jsme se to až v Lednu. A ted 9.8.2010 jsme porodila syna a jsme ta nejštastnější rodina. A to vše jen díky seznamce štěstí,které oba moc Děkujeme Monika a PETR

Před rokem a půl jsme se zde našli. Náš život se zde spojil. Díky této seznamce, jsme se dali dohromady a před 3 měsícema jsme se vzali a k tomu za dva měsíce se nám narodí syn. Jsme díky této seznamce oba konečně šťastní jako v pohádce, která bude dále pokračovat. Doufáme šťastně

Dobrý večer :)
Chtěla bych Vám tímto poděkovat, za vaši seznamku . Byla jsem tady zaregistrovaná od roku 2006.... spoustu let.... Za ty roky jsem tu potkala spoustu lidí, na které budu vzpomínat, i když to bylo třeba jen přes písmena, ale teprve v únoru 2016 jsem tu našla svou spřízněnou duši. 24.12.2016 se nám narodil syn a jsme široko-daleko nejšťastnější rodina, i přes to, že jsme to vzali trochu hopem
Přeji všem co hledají, ať se jim podaří najít přesně to, co chtějí Jde přece o štěstí
Děkujeme

Vážení a milí,začalo to tak že jsem v roce 2013 ovdověla a dcera mě nechtěla poslouchat jak do kolečka pláču,koukla na na seznamku a vytvořila moje stránky a začala hledat mě nějakého človíčka.Stále mě k tomu volala, že mi někdo napsal, tak at si to jdu přečíst a odepsat.A na jednou se tam oběvil jeden užasný člověk se kterým jsem si chvilku psali vyměnili telefonní čísla a dali si rande 6.12.2013 bylo to užasné seznámení,přiznám se nevěřila jsem tomu že potkám ještě člověka se kterým mě bude dobře.Ale je pravda že jsem moc štastná, že ho mám, je nám spolu moc dobře. 14 dní na to jsem se k němu nastěhovala a jsme spolu do dneska je tomu rok a doufám že to bude do konce života.MOC HO MILUJI a vám děkuji že jste, milá seznamko. Přeji Vám takových lidiček hodně. Vladka

Byla jsem svobodná maminka s tříletým klukem, 29 let, po mateřský, bez práce, po ošklivém rozchodu,několika stěhování a nakonec bez domova a naprosto neštastná. V té době se dočasně bydlela u rodičů, kde naše vzájemné soužití absolutně nefungovalo.Prostě se mi zhroutil svět a já trpěla jako zvíře. Ke Štěstí jsem se vlastně dostala díky mému expřítely, který si zde založil profil a nechtěně se prořekl, tak jsem se na jeho profil koukla a jak jsem se tak rozhlížela, tak jsem se více a více přesvědčovala o tom, že bych do toho mohla jít taky, i když do té doby jsem si myslela, že seznamky a inzeráty si můžou dát jen zoufalci a to já v té tobě opravdu byla :) tak proč ne :). Půl roku jsem chodila na různý rande a jen párkrát došlo i na to druhé, ale nic nevyšlo. Už jsem si říkala, že profil zruším, že dnes chlapy prostě nestojí o svobodné maminky, o rodinu atd. Ale než jsem ho stihla zrušit napsal mi jeden docela milej kluk, nevyzvídal, netlačil na pilu, jen jsme si prostě povídali o ničem a přitom o všem, jelikož já už jsem pomalu začínala být smířená s tím, že se synem zůstane sami, tak jsem to naše psaní ani nebrala jako namlouvání a taky netlačila na pilu. Psali jsme si každý den co děláme, jak se máme a po týdnu se mě zeptal, zda bychom i se synem nejeli na výlet na parník. Už to,že rovnou počítal i se synem a přízpůsobil tak rande nám oběma, mě velice potěšilo. A to byl sám svobodný a bezdětný. Většina můžu tady chtělo, abych si na rande zařídila hlídání :(, tak to jsem to rovnou odpískala. Domluvili jsme se na neděli a on, že si pro nás přijede a to věděl, že bydlím u rodičů a že je to tudíž velká šance, že se s nima bude muset seznámit. A i přesto do toho šel a přijel. Když zaparkoval u nášich vrátek a vylezl z auta, (naši samožrejmě číhali v kuchyni za záclonou) cítila jsem se jako v patnácti, kdy k našim chodili kluci a ptali se jestli mě pustí ven nebo na disco. U našich jsem nebydlela od 17 let, tak to pro mě bylo opravdu zvláštní. Byla jsem tak nervozní, že jsem vylezla z domu i z autosedačkou v ruce a rovnou mu jí vrazila, at si jí přidělá v autě, on se nenechal rozhodit a podal mi přes vrátka kytičku a když vyběhl ven i můj syn, tak jemu hned dal autíčko, které mu koupil na uvítanou. Když jsem se vrátila do domu pro kabelku ,tak můj tatínek mi poprvé v životě řekl, že cítí, že je to ten právej, prý podle toho, jak jistě vystupuje a nebojí se. A tak jsem odjeli na výlet...prostě nádhera, rande se povedlo i ve třech, synovi se výlet moc líbil a nový kamarád taky, mezi námi to hned zajiskřilo a nakonec jsme si to první rande prodloužili až do večera. Vůbec se nám nechtělo domů. Hned hodinu po návratů domů, jsem dostala sms zprávu, že nás musí znova vidět a hned v ůterý přijel zase a to se rovnou seznámil s našima. No abych to zkrátila, nejenom že jsem ted už rok manželé a máme spolu půlroční syna, jěště adoptoval mého prvního syna a je to manžel snů! Miluje mě i naše děti, veškerý svůj volný čas věnuje rodině a je nejúžasnější otec, učí syna hrát na kytaru, chodí spolu na ryby, učí ho fotogravovat, dokonce díky němu jsem přišla na chut chataření, pomáhá mi s domácnosti, skvěle vaří a co víc, ještě ho to baví, takže mě málokdy pustí do kuchyně. Ano už jsem nevěřila, že takovýmuž vůbec existuje a už vůbec ne, že ho najdu přes internet. Ani mi nikdo nechce věřit, že jsem mého manžela našla na seznamce, že to prý není možný. Ano je to možný a naše štastné manželství a naše štastné děti to jen potrvzují. Proto všem tady držím palce a přeji hodně štěstí a hlavně vydržet a nevzdávat to . Markéta

svuj profil na stesti jsem si udelala hned jak jsem se nastehovala do Prahy z male vesnicky u Marianskych Lazni abych poznala nejake lidicky a mela si skym v Praze vyrazit atak....jednou me napadlo dat si inzerat na horejsi listu za zaplacenou sms udella jsem tak a ozvalo se mi ten den necela stovka chlapiku snazila jsem se vsem postupne odepisovat uz s prvnim vzkaziuk bylo u vetsiny zrejme ze jsme kazdy jiny a nema smysl seseznamovat dale ale jeden me preci jen zaujal a pritom profil byl bez fotecky....nechala jsem si zaslat fotecku chlapik vypadal hezky a i se mi s nim skvele psalo jen byl ale pracovne mimo cr to byl kveten 2008....domluvily jsme se tedy jelikoz jsem pracovala kazdy den 13,5h ze az budu mit dovolenou tak pojedu k nasim a on tam zamnou prijede...nase jsem pripravila na to ze mi prijede pritel se kterym uz jsem dele nevim co bych tenkrat delala kdyby sem inelibil a ja to mela vysvetlovat blizil se den D 6.7.2008 rano jsem vyrazila do mesta a jela jsem si pro sveho udajneho pritele prisla jsem na nadrazi ihned jsme si padli do oka byl uzasny a i on dle jeho slov byl mile prekvapeny a az nadmiru spokojeny muj tatik se nabidl ze nam ukaze marianky hlavne kolonadu a tak nasledovalo divadlo jak uz jsme spolu dlouho a stastni bylato celodeni prochazka byly jsme jak pubertaci pak jsme jeli k nam tata se s pritelem hned zabral do reci skvele si rozumneli byla to proste paradicka byly jsme oba hned ten den dle nasich slov do sebe zamilovani stravili jsmespolu u nas krasny tyden po te odjel do prahy a ja pokracovala v dovolene po tydnu jsem jela zpet do prahy bohuzel okolnosti ohledne meho bydleni nas donutily spolu jit bydlet takze po 14dnech znamosti jsme si hledali spolecne bydleni vse klapalo jak melo a my 28.8.2009 tedy mesic po seznameni zjistili ze cekame drobecka...byly jsme oba moc stastni ale bohuzel v rijnu jsme o nej prisli....nasledovala velika krize nakonec usmireni a pritelovo odlet za praci na mesic do anglie.....po priletu jsme si rekli ze se pokusime o dalsi miminko nastesti se hned zadarilo a 30.11.2009 se nam misto ocekavane holcicky narodil syn Michalek.... zivot sel dal a my se rozhodli ze se 25.9.2010 vezmeme udelali jsme tak svatba byla skvela maly krasne rostl av zari 2011 jsme si vyrazily k mori a mesic po prijezdu jsme zjistily ze cekame druhe miminko letos 10.6.2012 se nam narodil druhy chlapecek Danecek jsme vsichni moc stastni a kdyz nekomu vypravime ze jsme se poznali na stesti a od prvniho dne co jsme se videli poprve uz jsme spolu zustaly tak sevsichni divi a nechapaji jsme spolu 4 roky a mame vse co jsme si tenkrat planovali dve deticky svatbu a jsme stastni a to jen diky seznamce stesti.cz moc Vam dekujeme

psani 3 roky po internetu.komunkace jen přes webku ale delila nas velka dálka australie. 10.7.2009 z mnou prijel do prahy na 5 nedel.nejkrasnejsi dovolena v mem zivote a ja neverila ze se clovek v mem veku muze jeste na prvni pohled zamilovat a krasne zamilovat. po rozpadu 18ti leteho vztahu a 4let samoty jsem znova zacala zit a smat se. jenze 5 nedel ubehlo jako voda a on je zase zpatky doma v newcastlu v australii.v unoru 2010 jedu zase ja za nim na 2 mesice.takze nehazejte dámy a páni flintu do žita preci nekde nekdo na vas jeste jiste ceka.me se to sice podarilo ale zase je tu ta neskutecna dalka ktera nas deli jeden od druheho ale ja verim ze se povede se tam prestehovat a zacit novy zivot drzte me palce a preji vsem hodne stesti pri vyberu partnera

i já ve svých letech docela velké pionýrky jsem tu potkala muže,kterého budu asi milovat po zbytek života,také jsme si psali, pak se setkali,pak se milovali a moje půlka srdce zůstala někde ůplně jinde a nechce se vrátit,já vím,že bych měla mít rozum atd.,ale věřte mi,že když se potkáme a já dělám jakože nic,jsem docela ztracená ,tak to přeji všem potkat tu krásnou lásku,ze které se vám docela snadno podlomí kolena a i když je v mém případě asi tak trochu nenaplněná,tak jak bych si představovala ,on je o 10roků mladší,ale láska nezná hranice krásné jaro a zamilované d

Stalo se to v zimě před 4roky. Jednou mi na internetu vyskočila reklama na Stesti.cz.
Zaregistrovala jsem se a asi s pár chlapcema jsem si napsala. Výhoda je, že tu člověk vidí kdo se mu díval na profil a viděla jsem tam jednoho strašně sympatickýho kluka se strašně pěknou a vtipnou fotkou. Ale nenapsala jsem mu, potom si musel všimnout, že jsem ho viděla, tak zas došel na můj profil, to jsme si už napsali, takový klasický Ahoj..atd. Další den jsme šli spolu na chat, kde jsme si napsali a já zjistila, že není čech,tak jsem zahrála to, že by mě svoji řeč mohl doučit. Tak jsme se domluvili, že se sejdeme další den večer. No já byla neustále nervózní a tak jsem se těšně před odchodem ven rozhodla vzít sebou mého psa(takový decentní 3měsíční štěňátko-70cm v kohoutku ).Měli jsme se sejít u metra poblíž, kde jsem bydlela.
Když jsem tam přicházela už tam stál, vysoká tmavá(byla dost tma)postava, černý dlouhý kabát, čepice, do tváře jsem mu neviděla. Rozum mi říkal:Uteč! Dokud to jde, co když je to nějaký vrah! Ale srdce táhlo dál.
Setkali jsme se, měl milý upřímný úsměv, tak jsme se po představení rozhodli projít okolo. Prožila jsem nádherný večer, už od první chvíle jsme věděli, že z toho něco bude. Potom večer když jsem ho šla odprovodit na metro, tak jsem ho ani nechtěla pustit a pořád jsem oddalovala jeho odjezd(ano puberťácký,ale co chcete bylo mi 17 :1: )Nakonec odjel posledním metrem. Pak jsem si ještě v noci psali na netu.
No druhý rande bylo o dost odvážnější, přišlo mi, že ho znám už dlouho, krásný pocit.
No a na třetím rande jsem už u něj doma měla zubní kartáček a o měsíc jsem poznala jeho rodinu a kamarády a potom na jaře jsem se k němu nastěhovala.Pté jsme spolu jeli do zahraničí na víkend a cestou domů jsme se rozhodli, že se tam přestěhujeme, a tak jsme udělali a před odjezdem mi dal prstýnek a požádal o ruku a žili tam spolu 3 super roky, tam jsme splodili našeho syna a minulý víkend jsme oslavili 4krátké roky štastně spolu.
Tímto moc děkuji této seznamce s příhodným názvem, že jsem díky ní poznala úžasnýho chlapa o kterém jsem ani nesnila a jemu děkuji za nádherného syna.

Ani nevím jak začít.
Vše začalo v den 16.listopadu,kdy jsem byla rozhodnutá svůj profil na Štěstí zrušit. Ale řekla jsem si,že se ještě podívám na nové lidičky,kteří se zaregistrovali a to opravdu už jen ze zvědavosti. Najela jsem si na muže a zaujal mne jeho inzerát,který mi utkvěl v paměti dodnes a rozhodla jsem se,že mu napíši. Ani jsem nečekala,že mi odepíše... ale ejhle,napsal... Tak jsme si začali psát a já cítila,že máme hodně společného a že i povahově jsme si podobní.. Tak vnímavého,romantického a citlivého muže jsem nepoznala za celý svůj život. Je to až k neuvěření,ale bušilo mi srdíčko při každé větičce,kterou napsal. Neměl to v životě jednoduché a já také ne a Davídek mě zajímal víc a víc.
Přišel den D a měli jsme se sejít,šlo to celkem rychle,ale jelikož jsme daleko od sebe,bylo pro nás rozumné se sejít co nejdříve a poznat se po osobní stránce. Oba jsme se báli,jak to vše dopadne,protože rozumět si s někým přes psaní,ještě neznamená,že si musíme padnout do oka až se uvidíme a toho jsem se moc bála. Ne,že bych si nevěřila,ale po mých špatných životních zkušenostech jsem přestala věřit,že bych pro někoho mohla něco znamenat,kdo by ocenil mou upřímnost,obětavost a lásku a komu bych se mohla líbit taková jaká jsem.
Když ten den nastal a Davídek přijel,myslela jsem,že snad jen sním,že to nemůže být skutečnost. Ale byla a zajiskřilo to z obou stran. Jsme spolu měsíc,ale i tak mi přijde,že ho znám celý svůj život...
Davídku,já Ti moc děkuji za každé krásné nové ráno a za krásný,hřejivý pocit v srdíčku. Oba jsme si něčím prošli a já Ti tady zde,přede všemi SLIBUJI,že mé srdce Ti bude patřit na věky a že Tě nikdy NEZKLAME A NEZRADÍ... Udělám vše proto,aby Ty,Já a naše děti jsme byli šťastní a nepoznali nikdy už tu bolest v našich srdcích... MILUJI TĚ Z CELÉHO SRDCE!!!

Diky teto seznamce jsem potkala svoji Lasku a z te lasky se nam v lete narodi dalsi Laska

Dekujeme Vam za tuto seznamku
Lucka a Pepik

když mě opustil můj exritel zhroutil se mi celý svět a tak jsem si po nějaké době řekla že se přihlásím na seznamku štěstí vylnila jsem dané udaje a už se začaly chrlit nabýdky člověk mmá vyhodu že si u těto seznamky muže i vybírat ,ale nikdy mě nikdo nezaujal až mi jednou napsal neregistrovaný muž ,že by se semnou rád seznámil chvíly jsme si psaly a pak jsme se i sešly a jak jsme se navzajem bavily ta jsme zjistily že máme toho spousty společného a že mužeme skusit ěnco více než jen kamarádství a vyšlo nám to natolik že v letošním roce bdeme mít svatbu a budem spolu už navždy.Tato seznamkaje velice dobrá a všem ji doporučuji jen člověk nesmí spěchat a musí čekat

Dobrý večer.
Chtěla bych se s vámi všemi podělit o naše "Štěstí".
Byla jsem matka-samoživitelka, snažila jsem se věnovat svému ročnímu synkovy a zároveň bojovat s častými urážkami z řad lidí v mém okolí. Synovy ještě nebyl rok a já si řekla DOST!
Řekla jsem si jsi mladá, snad i hezká, máš právo na trochu štěstí a být i sobecká. Na pár seznamek jsem se přihlásila ale všechny dopadly stejně, bez úspěchu. Nakonec jsem si dala poslední šanci a napsala si sem na "Štěstí". Až mi jednou napsal ON. Představil se jako: Šílený cyklista , a já se začala smát jako šílená. Byl to pravý opak muže kterého jsem vždy chtěla. On byl vysoký, modrooký, a hubený téměř kost a kůže. Převyšuje mě o 28cm takže rozdíl je opravdu znát. Do schůzky mě donutil téměř z hodiny na hodinu, předtím jsme si psali asi měsíc. Naše schůzka proběhla trochu nervozně a rozpačitě, nakonec jsme zjistili kolik máme společných známých a kolikrát nás chtěli seznámit ale vždy do toho něco přišlo.
Nakonec jsme si potají psali když jsme byly v práci, psali si na dobrou noc i dobré ráno.
Se synem se seznámil ze začátku jako strejda David, od první chvíle spolu řádili jako dva největší kamarádi. A při jednom řádění se stala malá nehoda a synovy urazil zub, malý plakal všude krev a on si prostě svlékl tričko a přitiskl mu to na pusinku. Samozřejmě byla jsem vylekaná jako každá matka, kontrolovala škody a ujišťovala se že je v pořádku. Za chvíli se oba smáli a zase řádili. A já se poprvé podívala na jeho břicho a páni: Pekáč buchet.
Po 6.měsících jsme se stěhovaly k Davidovy. Malý mu začal říkat "Tati" a já byla pyšná a šťastná že ho mám a že je nám takovou oporou. byly jsme spolu rok když mě na vánoce 2015 požádal o ruku. A já plakala štěstím a láskou. Dnes už jsem vdaná Paní. Máme 2.měsíce po svatbě, David má za pár dní narozeniny a já se mu chystám předat jeden maličký dárek. Plod naší Lásky, ještě maličký ale brzo bude vidět každý, že tam je.
Chci Vám všem říci, na každého čeká ten pravý. Věřte a najdete toho pravého který vám ukáže že svět je ve skutečnosti barevný a krásný a ne jen černobílý

Zdravím všechny páry kterým to vyšlo jako nám.Kamarád mi založil profil na štěstí a do ted mu děkujeme oba dva.Všechno to začalo 15.6.2008 kdy mi Tomáš napsal,nejdřív jsem váhala mu odepsat,ale potom jsem napsala,kdybych to neudělal tak si to asi neodpustim,druhý den jsme se viděli a hned to byla láska na první pohled,nemohli jsme se od sebe odtrhnou.Asi dva dny na to jsme se sešli znovu,a týden na to už u mě bydlel,nejdřív jsem měla strach že to je všechno moc rychlé,měla jsem strach aby se něco nepokazilo,ale nepokazilo!Jsme spolu pořád a nemůžeme bez sebe být!Po dvouch měsících lásky mě požádal o ruku,svatba bude na jaře!Tím chci poděkovat že taková stránka existuje!Přeji všem hodně štěstí!!

Teď, 6. června, to budou dva roky co jsme se potkali. Bylo to setkání osudové, cítila jsem to hned po první schůzce, že je to ten pravý.
Na kluky sem nikdy moc štěstí neměla, měla jsem vztahy, ale bylo to jen randění. Pak jsem jednou došla domů, napsala jsem kamarádce, že už nikdy žádného kluka nechci. Kamarádka nelenila, dojela ke mně, přihlásila mě na štěstí.cz a vše se dalo do pohybu.
Pár kluků mi napsalo a já jim odepsala, ale pak jsem se podívala, kdo se mi díval na profil a tam byl kluk, který se mi na profil podíval, ale nenapsal. Podle fotky se mi zalíbil hned, tmavovlasý, hnědooký..... Tak jsem se rozhodla mu napsat. A psali jsme si celý den. Psal krásně, byl vnímavý, vtipný, pozorný.... A ještě ten den jsme si domluvili schůzku, a to na další den odpoledne. Byla jsem nervozní, hrozně. Doteď ho vidím stát na rožku a vyhlížet, kdože to dojde. Nervozita opadla po prvních pár minutách a slovech. Bylo to nenucené, pohodové a od začátku jsem měla pocit, že mu můžu říct cokoli.... Odpoledne bylo nádherné, původně jsem si myslela, že spolu budem tak hodinku a nakonec jsem domů přišla po pěti hodinách. Pořád jsme si měli co říct a loučit se nám nechtělo. Těch pět společných hodin uteklo ani nevíme jak a já se za tu „krátkou dobu“ stihla zamilovat. Po té schůzce jsme si pořád psali, začali se hodně vídat a zanedlouho i spolu bydlet. Následovalo několik nádherných společných dovolených, romantických víkendů, návštěv kina a dalších zážitků (střílení na střelnici ze zbraní, jízda na motokárách, jízda na čtyřkolce). Před pár měsíci mě požádal o ruku a je to něco málo přes měsíc, co jsem si vzala nejlepšího muže.....
Pro dokumentaci přikládám odkaz na naše svatební foto: http://web.altopro.cz/PetrAZdenka.jpg
Děkuji kamarádko, že jsi mě přihlásila, děkuji štěstí.cz, že jsi a děkuji mému muži, že tu byl a je.

Právě před rokem jsem se po týdnu na Štěstí chtěla vymazat,protože jsem si připadala jako na "trhu se zbožím"Ale ještě mi to nedalo a napsala jsem chlápkovi,který na mě 52x kouknulStačilo:"Koukám,že na mě koukáš.Jaký jseš znamení?"Odepsal a poznamenal,že pokud jsem nějaká čarodějnice,tak ať mu hlavně v pátek nepíšu,že v pondělí umře,že by měl zkaženej celej víkendVěřte,nebo ne,tahle věta mě v tom smutku tak rozesmála,že jsem neodolala a nesmazala seJelikož je nám přes 40,nebylo nač čekat.Po pár dnech rande-6h.pokračování v započatém a skvělém humoru,po 6.týdnech společný pronájem"na zkoušku"a po půl roce jsme usoudili,že se máme rádi pořád stejně,jako na začátku,a tak jsem se za tím chlápkem odstěhovala do jeho doupěteJezdíme na bruslích,s dcerou a jejím fitkem s mladýma lidma trávíme sportovní víkendy(pak probíhá léčení)čučíme spolu na filmy,lenošíme a HLAVNĚ:pořád se spolu chechtámeI v tomhle věku totiž jde zapomenout na starosti a blbnout jako děti.A každý den zakončit tím,že se v pelíšku propletete do sebe a cítíte,jak tomu druhýmu na vás záleží a váží si vás.Řekla bych,že je to to nejkrásnější v téhle době,aby člověk přežil.Tímto ti chci milá seznamko Štěstí moc poděkovat za to,žes nám tohle osudový setkání umožnila,díkyA vy,kdo tohle čtete-pusťte se do svýho života.Nepřežívejte,ale žijte.Jsme tu jen jednou.Držím palce

Asi je to osud, který nám mění překážky na cestě před námi, nebo Bůh, který nám pošle pravou lásku až v době, kdy si je jistý, že jsme se ponaučili ze svých chyb, a začali toužit po lásce... mně tato seznamka umožnila být v životě přešťastná a proto díky za štěstí.cz ... všem Vám přeji, ať vydržíte, protože to ovoce pak stojí za to... hodně štěstí.cz všem :)