Skutečné příběhy štěstí

Začalo to před 2 roky v lednu, kdy jsem díky této seznamce poznala jednoho sympatického muže, oběma nám bylo přes 40 let. Jak to dopadlo ? Za 4 dny máme svatbu a za 4 měsíce se nám narodí miminko...Díky.

Světlanu jsem poznal tady na štěstí přibližně před rokem.Hodně dlouho jsme si jen psali.občas zavolali.Strávili jsme spolu na internetu skoro každý večer.Potom pro mě nastal den D,měli jsme první schůzku.Nervozita brzy opadla a bylo jasné,že jsem poznal ženu,kterou jsem si moc přál poznat.Těšil jsem se na každé naše setkání.Po čase jsem se přestěhoval do jejího domu,který procházel přestavbou.Začli jsme plánovat co a jak uděláme.Jako správný chlap(tenkrát ještě správný)jsem se pustil do díla.Kolikrát jsem večer sotva chodil,ale měl jsme s té práce radost.Světla pomáhala jak mohla,až jsem byl překvapen,kolik má taková křehká žena energie.Jenže jsem zapoměl,že život není jen o práci.Nikam jsem ji pořádně nevzal.na procházky se mi nechtělo,protože jsem byl unavený.A nemyslel jsem na spoustu jiných věcí jako na rodinný rozpočet,občas nějaká kytka a slůvka mám Tě rád.Světlana byla,ale tak vynikající,že to nepřipomínala.Asi viděla,že se snažím v jiných věcech.
Jednou za 14 dní jsem si přivezl malého syna.Starala se o něj s láskou a já viděl,že se mají rádi.Velmi si rozuměli a Lukášek si ji zamiloval.Tak pomalu uběhlo léto a v září se začali dít věci.Přišel jsem o práci a svět přestal být růžový.Ještě k tomu jsem musel něco zaplatit,na což mi Světlana půjčila s tím,že jí to vrátím hned z odstupného které jsem měl dostat.Firma na mě,ale udělala podraz a odstupné jsem nedostal.Mou vinnou jsme zůstali bez peněz.Začli hádky,má nervozita stoupala i tím,že jsem nemohl sehnat práci.
Začal jsem mít podezření,že si Světlana někoho našla,někoho kdo se o ní dokáže lépe postarat.I když jsem scény nedělal,přiznám se že jsem žárlil na všechny kolem ní.
Ze zoufalství,abych o Světlanu nepřišel jsem začal dělat věci za které se teď moc stydím.Ještě k tomu jsem začal lhát s tím,že jsem si myslel,že se mi vše podaří vyřešit a vrátí se to do starých kolejí.
Samozřejmě se nic nevrátilo a vše se provalilo.
Je jasné jak to dopadlo.Světlana mě vystěhovala a jsem pro ní už jen špatný vzduch.
Dostal jsem se na úplné dno.Kdysi jsem pustil byt,takže jsem se neměl kam vrátit.
Zůstal jsem bez bydlení(v lednu nic moc),bez peněz a hlavně bez Světlany.
Nedávno se mě Lukášek zeptal kdy pojedeme za Světlankou.Když jsem mu odpověděl,že Světlanku už neuvidí,rozplakal se.Hrozně jsem si vyčítal,že i to malé dítě trpí mou velkou hloupostí.
Teď začínám znovu.Práci už mám,bydlím na nic moc ubytovně,ale především se stále trápím.
Přišel jsem o nejlepší ženu svého života vlastní hloupostí.

RADA PRO PÁNY: nikdy nelžete,stejně se to jednou provalí.Když Vás má žena ráda pochopí vše

RADA PRO DÁMY: dejte chlapovi najevo i když něco zbabral,že to společně časem zvládnete,nenechávejte ho v tom samotného

Zkušebák--Zdeněk

Byla jsem zklamaná předchozí láskou, život neměl žádný smysl, žila jsem ze den na den a tak jsem se rozhodla pro změnu, kdy jsem se od minulosti chtěla odpoutat a začít zunovu žít. Dala jsem si tedy profil na Štěstí.cz. V moc velkou změnu jsem nedoufala, ale říkala jsem si, že to aspoň zkusím. Dostalo se mi několik vzkazů, ale ani jeden, který by mne nadchl. Pak ale náhle přišel obrat... Napsal mi 23-letý Karel z Prahy, který o mne měl velký zájem...Když jsem se podívala na profil a fotky, neměla jsem slov...Nádhera...! Po pár vzkazech přišla první schůzka, která se okamžitě změnila v lásku na první pohled Byla to překrásná procházka na krásném místě v Praze se skvělým, citlivým a milým človíčkem se kterým jsme si ihned padli do oka... Pro oba to byl zásah na první pohled
Díky Štěstí.cz jsme oba našli své štěstí Jsme spolu 6 týdnů a je to láska jako trám Za tu dobu jsme spolu prožili krásné chvíle a máme spolu několik plánů do budoucna.... Je to ten nejkrásnější vztah v mém v životě a on je ten nejbáječnější chlap na světě !!!

P.S. Lásko úplně maximálně tě miluji a navždy budu...Jsi pro mne vším a já ti děkuji za tvoji lásku a za všechno, co pro mne děláš!!! Já nikdy bez tebe, ty nikdy beze mě!! Navždy...ty,já-my, naše láska a naše budoucnost!

Psal se 6. prosinec 2014, už jsem si nedávala šanci, že zde někoho poznám. Na můj profil mi psalo mnoho mužů, ale nějak mě žádný neoslovil. Až on, sice jeho řádky měly pár hrubiček, ale líbil se mi svoji upřímností. Nebyl to vůbec můj typ, modrý oči, světlý vlasy, úplný opak, se kterým jsem měla dítě a přesto mě zaujal. Svým příběhem, nevím... Všichni ostatní to vzdávali poté, co jsem se odmítla ihned sejít a on vyčkával. Psal se 4.leden 2015 a my jsme se setkali. Stál u kašny s červenou růží, pak následovala kavárna, kde mi po 5 hodinách sdělil svůj životní příběh, který se tak podobal mému. Od té doby jsme spolu a už ted vím, že je to láska mého života. Úplné jiný, úžasný človíček se srdíčkem na pravém místě a co víc, přijal mé dítě, které není zrovna andílek a je to s ním těžké Těšíme se na společný život a uvidíme... necháme se překvapit...
V+R
P.S. Všem vřele doporučuji. Nevzdávejte naději, protože ten pravý nebo ta pravá skutečně někde čeká...

ŠTĚSTÍ.. co to je štěstí? Uvědomila jsem si to až po spoustě let. Myslela jsem si za 22let manželství, že šťastná jsem. Ale byl to jen život ve stereotypu. Sex místo milování. Život bez citu. Jsem vlastně vděčná, že mne manžel opustil. Dal mi tím velký dar. Poznat právě to ŠTĚSTÍ. Tady jsem potkala sladkého prince, mého "foukáčka". Poznala jsem co to je, projít se po louce plné kopretin a taky se tam milovat. Poznala jsem konečně cit. A já jej měla nastřádaný za spoustu let a konečně ho smím někomu věnovat. Tobě Pavlíčku!! Držet se někoho za ruku, když se jdu projít. Prožít pocit, když mne pohladí. A nejen dotekem ruky. Dokáže pohladit svým pohledem, svým hlasem, svým úsměvem, svýma studánkově modrýma očima, svým smíchem, který zní jako rolničky. A když mi něžně foukne do obličeje,je to jako svěží vánek.Ale je pravda,že štěstí nepřijde samo,musí mu jít člověk kousek naproti.Je to jako když padá hvězda a člověk si něco přeje.Ale přát si něco a nic pro to neudělat?To nejde.Přání se nesplní samo od sebe.Nic se totiž v životě nestane bez přičinění sebe samotného.Tak to v životě chodí.Jsou chvíle,kdy se člověk míjí s někým,s kým by byl šťastný třeba o vteřinu..a nikdy se nepotkají.Musí ten okamžik zachytit.A já tady v té vteřině byla..a potkala jsem TEBE!!Kdyby mne už v životě nemělo nikdy nic hezkého potkat,ty chvíle,co jsem prožila s TEBOU,a stále je prožívám,už mi nikdy nikdo neveme!Máš u mne můj šuplíček,a tam už vždycky zůstaneš.A ten šuplíček je teď úplně nahoře.Děkuji,děkuji Pavlíčku,že jsem TĚ potkala a směla TĚ poznat.Jsi moje sluníčko na dušičce a i když je venku zamračeno,v srdíčku mám stále slunečno. Děkuji..děkuji že jsi.TY jsi moje ŠTĚSTÍ,které mne potkalo. A vy ostatní hledejte,stojí to za to.Vždyť jsme tady na štěstíčku,ne?Hledat stojí za to..i když se párkrát spálíte,stojí za to riskovat.Protože být ŠŤASTNÝ,je ten nejkrásnější pocit na světě!Tak držím všem palečky! L)*

Náš příběh začal právě před pěti lety. Já jsem tehdy byla čerstvě rozvedená, nešťastná, se dvěmi dětmi a spoustou starostí. Náhodou jsem objevila odkaz na seznamku štěstí a spíše jen pro odreagování jsem zkusila se zaregistrovat a hledat. Asi po týdnu jsem si začala dopisovat s mužem, který měl obdobné starosti a hlavně názory na život. Po pár dnech nezůstalo jen u dopisování a konečně jsme se i sešli. Dnes už vím, že to byl osud. Od té doby se můj život úplně změnil. Přítel přijal moje děti a choval se k nim jako ke svým vlastním, po roce jsme si pořídili společné bydlení a letos jsme se na výročí pětileté známosti vzali. Nikdy nezoufejte a věřte, že může být svět zase fajn.

Hezký den všem,

Za pár dní to bude rok, co jsem se seznámila díky Vaší seznamce s mým současným partnerem.
Zatím je to super, uvidíme, jak se to bude vyvíjet dál..
Po třicítce není jednoduché se seznámit ,v práci to často není vhodné, kamarádi jsou již zadaní s dětmi nebo není oboustranný zájem. Člověk má své nároky /často nereálné /,návyky a tajně doufá, že mu spadne z nebe „ten pravý hotový materiál“ v podobě muže s velkým M

Chtěla bych podpořit všechny ženské, kterým se seznamování přes net příčí, nezdá nebo se za něho dokonce stydí.Není důvod. Ne vždy se seznámení povede, je potřeba to ale zkoušet a nevzdávat to.

Věra

. Dobrý den tímto bych Vám ráda poděkovala za tuhle seznamku , díky ní jsem poznala toho nejlepšího chlapa v mém životě Napsal mi vzkaz ale nevěřil tak jako já že se ozve někdo normální. Jiskra přeskočila oboustraně. U mě šlo o třetí setkaní , jak se říká do třetice všeho dobrého.Jsme spolu již 3 měsíce a prožili jsme toho už tolik co někdo nestačí ani za rok. Tím to mu chci poděkovat za vše co pro nás dělá. Alešku miluji tě Tvoje Romana s Pátou

Ahoj všichni, co hledáte své štěstí tady na štěstí.
I já jsem tu našel své největší štěstí, našel jsem ženu, kterou jsem miloval celým svým srdcem, našel jsem ženu, jejíž očka zářila jako rozžhavený uhlíky, našel jsem ženu, jejíž úsměv mne dokázal vždycky rozehřát. Věděl jsem, že hodnější, obětavější a milejší ženu už nikdy nemůžu potkat... Věděl jsem, že žádná nebude mít takovej smích, aby mě dokázala rozesmát i v těch nejhorších chvilkách, věděl jsem, že žádná jiná by se mnou všechno to trápení a starosti nevydržela, věděl jsem, že ji vytvořili pro mně... Nevím proč, asi po zkušenostech s bývalou manželkou, jsem měl pořád potřebu šlapat na brzdu, ikdyž jsem ji tisíckrát chtěl políbit a věděl jsem, že to je to, po čem ona touží, neudělal jsem to... Pořád jsem nad něčím přemýšlel a nedával jí to, po čem ona nejvíc toužila.... lásku!!! Já jí miloval, párkrát jsem jí to i řekl ale den co den, jsem jí ubližoval... Nepolíbil jsem jí na rozloučenou, neobejmul jsem ji, nepohladil... Vždyť já jsem drsnej chlap... Nemůžu se bezhlavě zamilovat... Přitom každá minuta bez ní byla pro mně jako peklo na zemi, představa, že bych o ní měl přijít, mě dováděla k šílenství. Kolikrát jsem viděl jak odjíždí se slzama a stejně jsem byl pořád stejně drsnej dospělák. Jednoho večera přijela a řekla mi "Teď víc jak kdy jindy potřebuju vědět, jestli ti na mně záleží, jestli se mnou dál počítáš, jestli mě máš rád..." Já jí jen na to odpověděl, ať s tím nezačíná, že nemám náladu na blbosti. Podívala se na mně těma zaslzenýma očima, doteď vidím ten nešťastný výraz, který mi říkal "Proč jsi tak krutej?" a jak jí slza obarvená řasenkou stékala po tváři. Neřekla nic a odjela... Asi dvacetkrát jsem pro ní měl rozepsanou zprávu, ať se mi vrátí, že jí miluju a že ona je moje štěstí, které chci mít po svém boku do konce života, ale neodeslal jsem to... Hodinu a půl po jejím odjezdu někdo zazvonil u dveří, říkal jsem si, že se vrátila i bez toho, abych jí napsal, ale byl to někdo, na jehož příchod bych nejraději zapomněl... Můj nejlepší přítel mi řekl, že viděl Sárynky auto pod nějakým kamiónem. Trvalo mi hodiny, než jsem jí našel, lhal jsem, že jsem její manžel, aby mi v nemocnici řekli jak jí je. Poprvé v životě jsem padnul na kolena a rozbrečl se. "Je nám líto, ale miminko se nám zachránit nepodařilo, zranění vaší ženy jsou velice vážná." Po druhé si pamatuji pouze větné spojení "Je nám líto".
Nyní padám na kolena pokaždé, když na hrobeček nesu její milované slunečnice, pokaždé když doma slyším její milovanou píseň, po každé, když vidím to místo, pokaždé když si vzpomenu na ty slzy, na ten úsměv, na nos který krčila, na to jak vždycky mávla rukou, na to, že umírala nešťastná. Teď bych dal všechno za to, abych mohl vrátit čas. Kdybych alespoň mohl změnit to, že by umírala šťastná, že by věděla, že je někdo, komu na ní záleží, že jí někdo miluje. Dal bych vše za to, jí moct políbit, alespoň jednou... Vidět ten její nádherný úsměv, slyšet její hlas...
PROTO VÁS PROSÍM, POKUD NĚKOHO MILUJETE, NEBOJTE SE TO OPRAVDU PROŽÍVAT, NEBOJTE SE MU TO DÁT NAJEVO, NEBOJTE SE BÝT ŠŤASTNÝ A SNAŽTE SE UDĚLAT VŠE PRO TO, ABY I ON BYL ŠŤASTNÝ, UŽÍVEJTE SI JAK NEJLÉPE MŮŽETE KAŽDOU SPOLEČNĚ PROŽITOU CHVILKU, LÍBEJTE SE, MILUJTE SE A HLAVNĚ JEDEN OD DRUHÉHO NEODCHÁZEJTE BEZ TOHO, ABY VĚDĚL, ŽE JE PRO VÁS VŠÍM, BEZ TOHO ABY VĚDĚL, ŽE VÁM NA NĚM ZÁLEŽÍ!!! Protože tu bolest, kterou teď mám v srdci už nikdy nic nevymaže. Má hloupost mě připravila o mě štěstí. Věřte mi, že je to taková bolest, že bych raději hned odešel za ní... Ale já tady musím být, protože nikdo jiný, jí ty slunečnice nedonese, nikdo jiný, si za ní nebude povídat s motýli, nikdo jiný nebude předčítat dětem z dětského domova básně, které sama napsala, nikdo jiný jí nemá v srdíčku tak uzamčenou jako já!!!!
SÁRYNKO PROSÍM ODPUSŤ MI TO!!!! BUDU VÁS MILOVAT NA VĚKY!!!!!

I já bych chtěla přispět svým štěstíčkem a dát tak jiným lidem odvahu v hledaní.
Někdy v dubnu 2008 jsem tu potkala člověka a to setkání trvá dodnesAč ze stejného města,přeci vzdálení,protože přítel žil v té době v zahraničí,hledal přátele na osamocené dny v cizině a já zas přátele na vyplnění samotných večerů po práci.Z občasných vzkazů se stávaly častější a častější,z minut se stávaly hodiny a nakonec jsme zjistili,že o přátelství už tu dávno nejde.Miláček pak přijel na měsíc domů a ikdyž jsme oba byli nervozní z toho,že to nemusí vyjít,celej ten čas jsme se od sebe nehnuli a strávili tak krásný romantický léto ve dvou.Ani po odjezdu se nic nezměnilo,já pak pro změnu letěla na chvili za ním a v listopadu jsem ho opět vyhlížela v Brně na letišti.Jenže tentokrát už to nebylo na chvili,tentokrát už to bylo napořádOd toho dne spolu taky bydlíme,nedávno jsme oslavili roční výročí a tak jen zbývá doufat,že to štěstí ze štěstí ještě dlouho potrvá..

Když jsem si tady udělala profil tak jsem možná na začátku věřila že tady někoho poznám , ale po nějakých těch schůzkách jsem to zavrhla. Po čase jsem zkusila napsat vzkaz na tabuli s tím že tady jsem málo a kde mě páni kluci najdou když budou chtít. Nic moc jsem od toho nečekala. Maximálně to že budu mít hodně návštěv na profilu. A také že jo , ale dva si mě našli. S jedním jsem si napsala jen pár písmenek , byl totiž zadaný a chtěl jen povyražení. Druhý / Tomáš / byl kousek ode mě a navíc sám. Napsali jsme si pár písmenek s tím že si napíšem druhý den. Druhý den jsem se tam sešli /na jiném seznamovacím serveru/ a vyměnili si čísla. Pokračovali jsme v seznamování po sms. Byla sobota a tak jsem mu napsala jestli nechce přijet. Jsem dost impulzivní . A on také takže s tím souhlasil. Asi za dvě hodinky dorazil a šli jsme se projít. Byla to dlouhá procházka a stále jsme měli o čem mluvit. Večer odjel domů s tím že se uvidíme znova. A další schůzku jsme měli hned druhý den. Šli jsme do skal a s mým synkem Matýskem a pejskem. Pozorovala jsem jak se Tom chová k malému a byla jsem mile překvapena. I když byl malej protivnej tak to zvládal a dokonce ho skorou cestu nosil na ramenou. Také to zvládal asi z důvodu že sám má dcerku . Takže už si tím prošel. Navečír jsme malého odvezli ke mně domů kde si ho převzala babička a jeli jsme na večeři. Po večeři mě odvezl domů a padl první polibek, bylo to úžasné a nechtělo se mi přestat, ale musel domů a já také. Další rande jsme měli hned následující den. Tentokrát jsme šli se synkem na dětské hřiště. Pak už to vše šlo tak nějak hladce. Jenže nastal čas kdy se trochu ¨ zalekl¨ a já se bála že ztratím človíčka ke kterému jsem začala něco cítít..... Ale dopadlo to tak že jsme spolu začali bydlet. Bydlíme spolu krátce ale zatím je to úžasné a doufám že to tak zůstane. Je to človíček kterého miluji a doufám že to tak cítí i on a vydrží nám to. Už věřím na seznamky a na lásku a to vše díky mému miláčkovi …. Takže tomu kdo to tady zkouší a ještě nikoho nenašel přeji at¨ najde když to nevzdá a tomu kdo už našel stejně jako já přeji dlouho trvající a krásný vztah…. S LÁSKOU A POZDRAVEM K. P.S.---Miluji tě Tome

Byla jsem svobodná maminka s tříletým klukem, 29 let, po mateřský, bez práce, po ošklivém rozchodu,několika stěhování a nakonec bez domova a naprosto neštastná. V té době se dočasně bydlela u rodičů, kde naše vzájemné soužití absolutně nefungovalo.Prostě se mi zhroutil svět a já trpěla jako zvíře. Ke Štěstí jsem se vlastně dostala díky mému expřítely, který si zde založil profil a nechtěně se prořekl, tak jsem se na jeho profil koukla a jak jsem se tak rozhlížela, tak jsem se více a více přesvědčovala o tom, že bych do toho mohla jít taky, i když do té doby jsem si myslela, že seznamky a inzeráty si můžou dát jen zoufalci a to já v té tobě opravdu byla :) tak proč ne :). Půl roku jsem chodila na různý rande a jen párkrát došlo i na to druhé, ale nic nevyšlo. Už jsem si říkala, že profil zruším, že dnes chlapy prostě nestojí o svobodné maminky, o rodinu atd. Ale než jsem ho stihla zrušit napsal mi jeden docela milej kluk, nevyzvídal, netlačil na pilu, jen jsme si prostě povídali o ničem a přitom o všem, jelikož já už jsem pomalu začínala být smířená s tím, že se synem zůstane sami, tak jsem to naše psaní ani nebrala jako namlouvání a taky netlačila na pilu. Psali jsme si každý den co děláme, jak se máme a po týdnu se mě zeptal, zda bychom i se synem nejeli na výlet na parník. Už to,že rovnou počítal i se synem a přízpůsobil tak rande nám oběma, mě velice potěšilo. A to byl sám svobodný a bezdětný. Většina můžu tady chtělo, abych si na rande zařídila hlídání :(, tak to jsem to rovnou odpískala. Domluvili jsme se na neděli a on, že si pro nás přijede a to věděl, že bydlím u rodičů a že je to tudíž velká šance, že se s nima bude muset seznámit. A i přesto do toho šel a přijel. Když zaparkoval u nášich vrátek a vylezl z auta, (naši samožrejmě číhali v kuchyni za záclonou) cítila jsem se jako v patnácti, kdy k našim chodili kluci a ptali se jestli mě pustí ven nebo na disco. U našich jsem nebydlela od 17 let, tak to pro mě bylo opravdu zvláštní. Byla jsem tak nervozní, že jsem vylezla z domu i z autosedačkou v ruce a rovnou mu jí vrazila, at si jí přidělá v autě, on se nenechal rozhodit a podal mi přes vrátka kytičku a když vyběhl ven i můj syn, tak jemu hned dal autíčko, které mu koupil na uvítanou. Když jsem se vrátila do domu pro kabelku ,tak můj tatínek mi poprvé v životě řekl, že cítí, že je to ten právej, prý podle toho, jak jistě vystupuje a nebojí se. A tak jsem odjeli na výlet...prostě nádhera, rande se povedlo i ve třech, synovi se výlet moc líbil a nový kamarád taky, mezi námi to hned zajiskřilo a nakonec jsme si to první rande prodloužili až do večera. Vůbec se nám nechtělo domů. Hned hodinu po návratů domů, jsem dostala sms zprávu, že nás musí znova vidět a hned v ůterý přijel zase a to se rovnou seznámil s našima. No abych to zkrátila, nejenom že jsem ted už rok manželé a máme spolu půlroční syna, jěště adoptoval mého prvního syna a je to manžel snů! Miluje mě i naše děti, veškerý svůj volný čas věnuje rodině a je nejúžasnější otec, učí syna hrát na kytaru, chodí spolu na ryby, učí ho fotogravovat, dokonce díky němu jsem přišla na chut chataření, pomáhá mi s domácnosti, skvěle vaří a co víc, ještě ho to baví, takže mě málokdy pustí do kuchyně. Ano už jsem nevěřila, že takovýmuž vůbec existuje a už vůbec ne, že ho najdu přes internet. Ani mi nikdo nechce věřit, že jsem mého manžela našla na seznamce, že to prý není možný. Ano je to možný a naše štastné manželství a naše štastné děti to jen potrvzují. Proto všem tady držím palce a přeji hodně štěstí a hlavně vydržet a nevzdávat to . Markéta

Dobrý den,
dnešní doba moc nefandí "běžnému seznamování", i já jsem dlouho
čekala až mě osloví ten pravý při čekání na autobus, nebo na diskotéce, kam jsme
s kamarádkou celkem často chodily.
Moc vám všem doporučuji zkuste internetovou seznamku a jděte nezávazně bez předsudků na 10 schůzek a uvidíte, že potkáte zcela jistě zajímavé lidi a třeba tam bude ten nebo ta, na kterou čekáte celý život.
My jsme se díky Štěstí seznámili s mým nyní již manželem v květnu 2010 a ted jdu akorát vyndat z postýlky našeho půlročního syna. A řeknu vám, že i já, věčná kariéristka, jsem nezažila hezčí pocit.
Tak tedy, doba se změnila, nemějte předsudky a zkuste Štěstí, zde můžete vytipovat pár potencialních partnerů, rychle se s nimi sejít a když to neklapne, jít dál.
Držíme vám palce, škoda že nemůžem vložit fotku,
Kristýna, Honza a Vojta.

Chtěl bych vám povědět jeden zvláštní příběh, který je pro mě dodnes stejně neuvěřitelný jako před jeho naplněním.Jednoho všedního dne, kdy venku pršelo a uvnitř bylo stejně tak dusno jako za oknem, jsem úplnou náhodou rutinně brázdil internet a jak tak brouzdám po štěstí, najednou jsem objevil profil, který mě okamžitě zaujal...Už když jsem uviděl fotku, tak jsem si říkal: "Copak je to za nádhernou slečnu s úžasným úsměvem, plnými rty a šibalským výrazem...Byl jsem z ní úplně paf...pak jsem si pročetl profil...V hlavě se mi honilo, že to musí být velice inteligentní slečna, protože to co o sobě píše má hlavu i patu, vystihuje hlavní a důležité věci, je to zábavné a rozhodně ne nudící...Už jsme tu měli pár faktorů, které mě utvrzovaly v tom, že téhle slečně musím napsat...Sice jsem si říkal, že mě asi nebude chtít, ale na druhou stranu proč to nezkusit...Kdo nic nezkusí, nic nemá...Takže jsem se odhodlal napsat vzkaz..Pozor velký krok...Dostalo se mi odpovědi a už po pár větách jsem poznal, že můj instinkt se nemýlil...Inteligentní, rozumná, cílevědomá, vtipná...No v podstatě nebylo o čem přemýšlet...Na poslední chvíli jsem si všiml, že tato nesmírně sympatická slečna je až z Plzně (žádný problém...nezastaví mě nic...nechám se vést srdcem)..Nabídl jsem jí po krátké korespondenci, že za ní přijedu...Můj názor je takový, že není na co čekat...Sympatie byly a čím delší odkládání, tím zbytečnější napětí a čekání a s ní spojená nervozita...K mému údivu mou nabídku přijala...Takže jsem se vybaven pouze pár korunami vydal na tříhodinovou pout´..Cesta ubíhala velice rychle a já se hrozně moc těšil...nebyl jsem kupodivu ani tak nervózní z pocitu, že se jí nebudu líbit, jako z toho, že prostě nepřeskočí ta pomyslná jiskřička lásky a já budu stále sám a navíc proběhne úplně zbytečný den...Ale strachoval jsem se naprosto zbytečně...Už když jsem vystupoval a zahlédl ji, tak se v oblacích náhle zablýsklo a mnou projel velký výboj energie...Úplně mě oslnila její přirozenost...V okamžiku prvních vět jsem ihned zjistil, že se určitě nebudeme nudit a že to bude dobré...Ted jen neudělat nějakou koninu...Na to jsem expert...Vše probíhalo nečekaně dobře a ve mě se rychle rodil pocit, že z mé strany by určitě nezůstalo jen u kamarádství...Ale vůbec jsem si nebyl jistý, jak to cítí ona a nechtěl jsem nic zkazit...Uběhla asi tak hodinka a já už jsem přemýšlel jak to udělat, abych jí políbil, protože po tom jsem opravdu začal ohromně toužit...Ale den byl teprve na začátku a hlavně jsem se cítil naprosto přirozeně jako kdybych jí znal už roky..vše probíhalo nenuceně a já se cítil jako v bavlnce...Za ten den bylo nespočet nádherných okamžiků a kdybych je měl všechny vyjmenovat, byl bych tu asi hodně dlouho...Zmíním tedy tři..Prvním a přenádherným byl výstup na vyhlídkovou věž...Úmyslně jsem jí pod záminkou ochrany před pádem nechal jít před sebou, abych si mohl důkladně prohlédnout dolní partie jejího těla pěkně zblízka a při případném zaškobrtnutí by mohl proběhnout i fyzický kontakt...Když jsem byli nahoře a prohlíželi si krásy Plzně, tak jsem velice vážně uvažoval, že se pokusím jí dát polibek..Jenže jsem měl strach z neopětování a tak jsem to raději neudělal…Ale byl to velice trýznivý pocit a projíždělo mnou zvláštní, ale přesto nádherné napětí. Druhým okamžikem bylo posezení v parku….Už tam se objevovaly silné signály vzájemné náklonnosti, ale přesto jsem nebyl ochotný riskovat tu chvíli k pokažení všeho…Ale v okamžiku, kdy jsme byli o sebe opření, jsem byl jen malinký kousíček od jejího políbení….Ale má chvíle měla teprve přijít…Celý den jsme si báječně užili a blížila se chvíle mého odjezdu…Nechtěl jsem odjet, ale bohužel jsem musel…Nejprve jsem myslel, že můj plán na závěrečný polibek je v troskách, protože se přidala její kamarádka Jana. Myslel jsem, že je to úmyslný úhybný manévr, protože se jí nelíbím a chce se vyhnout právě té chvilce, kterou jsem tolik plánoval…V tu chvíli jsem zapomněl na všechny ty signály z celého dne…Ale když už jsem nedoufal, její kamarádka odešla a nechala nás o samotě a přišla nejsilnější chvíle celého dne…Srdce v mé hrudi se rozbušilo na plné obrátky a při slovech „tak ahoj“ mě uchopila jemně za ruku a já jsem ani nevím jak vtisknul jejím rtům dlouhý polibek, který ve mne začal vařit snad všechnu krev a tělesná teplota mi stoupla na kritickou hodnotu.Naprosto úžasné.-)….ale pořád jsem si nebyl jistý…napsal jsem jí sms a na cestě zpět jsem čekal na odpověd…Splnilo se mi do puntíku vše co jsem od tohoto dne očekával….Nyní jsme spolu již přes měsíc a začíná se vyvíjet krásný pevný vztah…Jsem naprosto spokojený a doufám, že se nic nepokazí a já ji budu stále moci dělat radost a plnit její přání…..

...ano, i když jsem tady na Štěstí něco málo přes týden, a když jsem se rozhodla zaregistrovat, přistupovala jsem k tomu velice skepticky, už teď vím, že název Štěstí je velice výztížný...proč? Protože hned asi 2.den po registraci bez fotek a bez nějakých nadějí z mé strany, jsem tady potkala človíčka ze stejného města. Následovala
krátká komunikace prostřenictvím vzkazů, protože odpoledne odjížděl do práce, pak až do večera množství sms-ek, no a hned v noci jsme se prostě sešli. Nebudu prozatím psát, jaký je, a jak to celé od začátku našeho psaní až dodnes probíhá, protože se známe opravdu jenom něco málo přes týden, i když jsme spolu téměř denně. Zatím se chci s vámi podělit jenom o to, že už teď vím, že jsem tady díky Štěstíčku potkala toho nejbáječnějšího človíčka ve svém životě a že ho nechci nikdy ztratit...někdy se snad odvážím napsat víc, protože to stojí za to, říct to celému světu,zatím jenom tolik, že spolu prožíváme nejšťastnější okamžiky v životě. "Jsi prostě můj miláček, který mi neustále dokazuje, že život může být i krásný a že opravdová láska ještě přece jenom existuje...i když jsem tomu už nevěřila. Moc Tě miluji a teď už vím, že i ty mne."

Příběh jedné nekonečné lásky....
Bylo ,nebylo,je tomu již rok,co jsem zde napsala svůj
prvý vzkaz jednomu muži,který měl kouzelný úsměv na
tváři.Po krátkém dopisování jsme se poprvé sešli a to
na veřejném místě,kam jsem přijela dříve abych si
tohoto muže prohlédla nežli se setkáme.Ale i on mi
později sdělil,že smluvené místo napřed objel svým
autem,tak jak to bývá zvykem v některých filmech.
Pozval mne do zámecké zahrady v Hluboké nad
Vltavou, a ani jednomu z nás se tehdy nechtělo domů a
tak jsme se ještě podívali po okolí.Při procházce
lesním úsekem jsem zjistila,že to mezi námi pěkně
jiskří a po prvém polibku bylo jasné,že nezůstane u
této schůzky.Od té doby prožíváme spostu krásných dnů,
a děláme si radost navzájem maličkostmi,vždyt život
žijeme jen jednou a tak chytme to štěstí at pokračuje
a plní nám oběma sny,jako třeba tento týden,jdeme
poprvé do divadla,a nesmírně se těšíme na společný
víkend .Pod stromkem jsem objevila dva překrásné
obrazy na plátně,jeden bez druhého by na bílé zdi
nic neznamenal,tak jako my dva,byl to ten nejkrásnější
dárek v mém dosavadním životě,spolu s výletem do
lázní v Rakousku,kde jsme oslavili prvý rok našeho
seznámení.Těsně před vánoci mi však poslal sms,že si
chce vše promyslet a na čas se vzdát našeho vztahu,ten
den byl pro mne tím nejhorším ,nechtěla jsem tomu
uvěřit,ptala jsem se proč?Řekl jen,máš mne ráda víc,
jak má žena,kterou jsem ztratil díky zákeřné chorobě
dnešní doby.Nebrala jsem telefon,neodpovídala jsem na
sms,hledal mne v práci,sháněl po kamarádech,nikde
neuspěl,a tak sedl do auta a jel 150km do mého
bydliště,s vírou,že mne tam snad najde.Vytírala jsem
schodiště a pozdravila příchozího muže,v domnění,že je
to soused,který chce projít kolem do horního patra
naší bytovky.Byl to však ten nejdražší člověk na světě,
kerého jsem si přála tolik vidět a být s ním.V ten
okamžik řekl:To jsem rád,že jsi to Ty,měl jsem o Tebe
takový strach,myslel jsem,na nejhorší................
Zase se radujeme ze společných výletů,telefonátů,a
těšíme se na sebe,byli jsme v multikině,drželi se celou
dobu při promítání za ruce a lítali jsme v oblacích.
Nevím,zda nám to vydrží,horoskopy jsou jiného názoru,
nevěřím na ně,ale občas jen kouknu na net,jestli
se z toho,co nám tam bylo řečeno,něco splnilo,a věřte
že se to stává,ale věříme v naši lásku...............
Karel a Eva

Když tenhle příběh vyprávím přátelům, nestačí se divit…
Můj bývalý přítel se kterým jsem dlouho žila a zůstali jsme skvělými přáteli mi jednou řekl o tomhle webu a ukázal mi jak to tu chodí.Pomohl mi vlastně založit profil na který jsem si já dodala fotky a info.On tu spíše ztrácel naději, protože holky které potkával byly dost jednoduché a šlo jim pobavení s pěkným klukem…Já jsem hned první den dostala asi 100 emailů, hrůza..snažila jsem se je všechny přečíst, abych někoho „neprošvihla“ :)
Hned druhý mail byl psaný slovensky a tak jinak… to se mi líbilo.Byl to kluk který mě moc fotkami nezaujal, ale dala jsem s ho favoritů a četla dál.
Asi za dva dny mi od něho přišel nový mail, psal, že mě asi nezaujal..jenže opak byl pravdou, byla jsem právě online a tak jsme si psali a byli to skoro romány a tak jsme usoudili,že se musíme sejít.Zajímal mě čím dál tím víc, jen jsem si říkala, no jako chlapa ho nechci ,není to můj typ, ale jako kámoše a trenéra to bude fajn, byla jsem dost zklamaná aférkami před ním.
Hned první schůzku mi učaroval, vyzařoval ze sebe takový klid a charisma, stále jsem se na něj dívala a říkala si, kluku ty v sobě něco máš..
Náhoda nám přála, on měl další týden dovolenou a já měla dost velké problémy v práci, tak jsem se rozhodla vzít volno. Naše schůzky byly hodinové, stále jsme měli o čem mluvit..chodili jsme na procházky a on si nic nedovolil. Strašně jsem se ho bála, v tom smyslu, že se můžu opravdu zamilovat a ono to zase nevyjde.
Po týdnu, kdy se mě zeptal jestli jen můj trenér a kamarád jsem řekla, že je.Byl chytrý a trpělivý, stále mi říkal, že si počká, protože ví proč :)
Mezi tím jsem se na štěstí seznámila se skvělou holkou.Byla na tom s chlapama jako já a už jsme se domlouvaly na dámské jízdě kde jim ukážeme :)
Jenže s Tomášem mě ta zlost na chlapy začala přecházet..začala jsem cítit, že jsem pro něho důležitá a že jsem ta pro kterou by snesl modré z nebe. (Stále jsem se bála věřit, ale on mi vždycky řekl něco tak úžasného, co vlastně byla pravda a já jí jen nechtěla vidět..)
Kamarádka, se kterou jsem se na netu potkaly byla povahově strašně podobná mě, napadlo mě, co kdybych jí seznámila s mým bývalým? Hodili by se k sobě. Zkusila jsem to, pozvala jí na kafe do města a mému bývalému řekla ať mě vyzvedne v kavárně, že tam nemůžu parkovat a tak.. ) On už o ní věděl, ale že tam bude v kavárně ne 
Byl jen tak v teplákách a poslal mi potom sms, to se dělá, ukazovat mě takové hezké holce když vypadám jako pako :) Pak si zkusili psát a ona se bála stejně jako já ze začátku :)
Závěr je takový ,že já s Tomášem jsme dnes moc šťastní a jsem spolu 5 měsíců, Jana s Davidem jsou jen o dva týdny méně, jezdíme společně na obědy a tak a okolí jen nevěřícně kroutí hlavou :)
Jednoduše řečeno, bývalý mi ukáže kde se dá seznámit, já tam potkám svou životní lásku a seznámím se s holkou, co už raději chtěla jen kámošku a pak jí seznámím s bývalým ono nám to všem vyjde a věřím, že napořád :)
Ještě k tomu jsem tu poznala spoustu báječných lidí na dopisování.Tak je mi jen líto, těch, kteří si to tu pletou s erotickou seznamkou nebo místem, kde psát oplzlosti holkám, ke kterým by si to v reálu nedovolili…
Tomáš mě naučil, že pokud věříš v lásku, najdeš ji.Vím, že je to v dnešní době moc těžké, ale jsou ještě lidi pro které stojí za to žít a když už potkáš někoho, kdo je ti drahý, hýčkej si ho a nenechte si zkazit ani jediný den.

díky seznamce Štěstí jsem našla svoji lásku..jeho profil i fotka mě zaujaly natolik,že jsem se rozhodla zkusit štěstí a oslovit ho..po výměně pár zpráv jsem pochopila,že jsem našla svojí druhou půlku...miluji ho a on mě a zažíváme Ráj na Zemi..naše častá a absolutně pocity vyjadřující věta zní"kde jsi byl/a/ celý můj život"??díky Štěstí známe odpověď.. našli jsme se a věříme,že spolu prožijeme zbytek života..LOVEFOREVER..JITKA a LUBÍK

Je tu plno lidí co se vážně seznámit chtějí a pak i ti kteří si napíší hledám vážný vztah a přitom při prvním setkání Vám připadá po pár větách ,že seznamku mají jako sex na první noc bez PLATBY V BORDELU což se Vám na konci setkání potvrdí, nebo jdou s vámi do kina a během celého filmu každou minutu sledují mobil jestly někdo nevolá, nebo pošlou kamarády a čekají na to jak budete reagovat ,nebo předhazují jaký mají majetek, a nebo rande výjde po kalbě a dotyčný má kocovinu a je rád že žije, a nebo začne přiznávat děti z předchozího manželství -prostě nikdy nevíte co Vás potká :))a když to nevzdáte a řeknete si ,že ještě naposledy to zkusíte a děj se vůle boží tak vám náhoda přihraje toho pravého . Láska na první pohled je podle mně pěkná blbost ,ale ono to tak skutečně bylo,první rande místo hodinového setkání trvalo 7 hodin , skvěle jsem se bavila , zasmála se a na první pohled jsem se zamilovala. Věkový rozdíl partner je o 13 let starší pro mě v ten den nebyl a ani není důležtý , druhé rande proběhlo úplně stejně a to jsem nemohla téměř mluvit a na třetím rande jsem se nastěhovala a už zústala:))po dvou letech se nám narodila krásná dcera ,za kterou jsem dostala zásnubní prstýnek , o půl roku později při letu balonem žádost o ruku a dnes má dcera rok a měsíc a já zjistila , že jsem znovu těhotná ( popravdě jsme to plánovaly ) a v červnu se bereme - pohadka ? těžko spíš jak říká partner bylo to štěstí, že jsme se potkaly na štěstí :))

Vše začalo před rokem pořízením internetu domů.Jeden večer jsem jen tak brouzdala po netu,když v tom jsem náhodou objevila vaši stránku a tak jsem neváhala a rozhodla se ,že zkusím také najít to svoje štěstí.Samota mě moc tížila a bývalo mi někdy hodně smuto.Jenže většinou se ozývali jen muži co hledali pouze nějaká pobavení a hlavně ženatí,kterým šlo jen o sex,protože jim to doma neklape.Už jsem byla rozhodnutá,že svůj profil vymažu a vzdám to.Když v tom mi přišla nabídka k seznámení,nejdříve jsem se rozmýšlela zda to ještě jednou zkusit,protože jsem si říkala co kdyby.Rozhodla jsem se tedy,že odepíši ještě jednou a když to nevyjde tak to zkusím jinak.Odepsala jsem a taky dostala odpověď a rozhodli jsme se,že to spolu zkusíme.Nejdříve jsme si skoro dva měsíce psali,oba jsme měli špatné zkušenosti a tak jsme měli trochu strach i z prvního rande.Dnes jsem tomu moc ráda,protože o to krásnější pro nás první rande bylo a oba jsme si ho skvěle vychutnali samozřejmě byli i další.Jak dny ubíhali tak jsme zjistili,že najednou jeden druhému chybí a rozloučení se pro nás stalo hodně těžké.Teď spolu začínáme plánovat společné vánoce.Taky jsme se domluvili,že po Novém roce by jsme spolu mohli zkusit i bydlet.Je krásné zase s někým plánovat dny a to jen díky Vám.Jsem ráda,že jsem počkala a rozhodla se pro poslední šanci.Moc si přeji,aby nám to klapalo i ve společném bydlení a potom se uvidí co dále.Takže nám držte pěstičky a ještě jednou děkuji za Vaše stránky.Jitka

Po devíti letech se mi rozpadl vztah, je je mi 48 a říkala, jsem si, že to bude těžké si někoho najít, díky
portálu Štěstí se mi to povedlo. Jsme spolu rok a je to ten
nej chlap v mém životě. Nebýt seznamky nikdy bychom se nepoznali. Patříme k sobě a je nám spolu moc fajn. Seznamky mají svůj účel, parkrát se šlápne vedle, ale pak
to příjde a stojí to za to.

S přítelem jsme se seznámili na tomhle serveru někdy v lednu. Bylo to tak, že jsme si začali psát vtipné vzkazy, ze kterých spíš vyznívalo to, že budeme super kamarádi, který si dobře pokecaj, zmínky o vztahu jsme fakt neřešili. Pak jsme si začali dělat legraci, že bychom spolu před známými mohli "naoko" chodit, aby byla legrace a rozruch. Ano, možná trochu pubertální, ale nás tyhle hrátky bavily. Postupem času jsme zjišťovali, že zase tak kamarádský to mezi náma není a teď je to skoro 4.měsíc, co jsme spolu a jsme do sebe max. zamilovaný )))
Je to asi první chlap po těch 2 letech, co jsem tady registrovaná, se kterým mi to opravdu vyšlo, protože hned zezačátku nezačal řešit to, jestli spolu budeme mít "vážný vztah", ale poznával mě jako kámošku a z toho se pak vyklubala takhle skvělá láska.....
Na lásku přes net jsem nikdy nevěřila, ale asi na tom něco bude.
Přeju Vám tuhle super náhodu taky.
Debora

Po dvou letech hledání jsme se našli a už rok jsme spolu.A i nevím co mně na Honzovém profilu zaujalo,snad to že byl stručný,výstižný a pravdivý jak jsem poznala.Měla jsem už dost podobných vět - Mám co jíst, kam složit hlavu, Dám vše za tvou lásku apod a tak jsem napsala a vyšlo to.

Prý sedmý rok bývá pro lásku kritický. Nevěřím, nebo Kateřinka a já jsme vyjímka která potvrzuje pravidlo.
Náš příběh jsem popsal již 27,01,2012, takže toto je pokračování šťastného životního příběhu, ke kterému nelze vlastně nic dodat. Kolem Kateřinky vidím neustále onu záři jako v první den naší známosti a spolu děkujeme velmi často tobě seznamko, že jsi nás seznámila.
..................................................................
Děkuji Ti seznamko, za tvrz jménem Stanislav, která mě již dlouho ochraňuje před bouřkami světa.
Kateřina
..................................................................
Já sám ale děkuji každý den, že smím milovat a jsem milován
zázrakem jménem Kateřinka..
Standa

Tak,jako řada ostatních žen, i já jsem si podala inzerát,že hledám prima chlapa k vážnému seznámení...Přicházela spousta odpovědí,s pár dotyčnými jsem se setkala (s některými jsem stále ve spojení a jsme dobří přátelé)....,ale nějak to nebylo stále to,co jsem hledala.Jednou jsem se v práci nudila a ze zvědavosti jsem se koukla na výběr profilů podle věku a fotografií....a někdo velice sympatický tam na mě hleděl z hlavní fotky svého profilu....
Prohlédla jsem si jeho fotky,záliby a pár vět,co o sobě napsal a rozhodla jsem se ho kontaktovat s tím,že bych ho ráda poznala a,že bysme mohli dát kafíííí.... Ovšem to hlavní a důležité jsem nepostřehla...a to sice,že ten dotyčný nikoho nehledá a profil tam má založen jen z toho důvodu,že přes něj komunikuje s osobou jemu velice blízkou..
Slušně mi odpověděl,že partnerku má a diplomaticky a kladně ohodnotil můj profil...a tím naše komunikace skončila....Hmm,škoda-řekla jsem si. Zase mě nějaká potvůrka předběhla!!!.....ach jóó...! Ovšem za 14dní mi najednou do vzkazu přišel dopísek,že pokuď budu chtít,tak na to kafííí můžeme zajít....
Musím přiznat,že to první rande bylo příšerný...celou dobu se tvářil,jako pěknej puchejř,až jsem litovala,že jsem do toho šla...Druhý den jsem to probrala s kamarádkou a ta mi řekla,abych mu dala ještě šanci..
A tak se stalo a...jsme spolu,už štastně 3.měsíc..
Kamarádce a serveru "´štěstí" tímto děkuji a Míro Tebe miluji!!

Zdravím všechny, kteří se chtějí seznámit a stále váhají, zda je seznamka to pravé.... Já se tomu také bránila.... a teď... mám doma toho nejlepšího chlapa na světě!!! Musím se ale přiznat, že jsem tu nehledala vážný vztah, ten jsem měla, ale trošku vzrůša...Tak jsem si psala a seznamovala se s muži, kteří hledali také jen flirt a trochu toho dobrodružství.... Nutno říci, že jsem tu narazila i na pěkné zvrhlíky... Pak jsem ale klikla na ten profil... fotka neznámého krasavce mě úplně dostala!!!Sebrala jsem odvahu a s troškou nadsázky jsem poslala vzkaz. Ani jsem nepočítala s tím, že by mi mohl někdo tak úžasný odpovědět. Tak jsem čekala a čekala a čekala.... a po třech týdnech to přišlo... odpověděl... nechtěla jsem tomu věřit, ale měl zájem... Po dalším týdnu dopisování jsme si dali první rande (9.10.08)... Byla jsem hrozně nervozní, ale vyšlo to... co víc...zamilovala jsem se na první pohled a myslím, že Martin ( již zmiňovaný krasavec )také. Pak šlo vše strašně rychle... vyznali jsme si lásku na třetí schůzce, na čtvrté jsme se poprvé pomilovali a na pátou schůzku jsme šli odhodláni, že spolu začneme nový život... A povedlo se... Letošní Vánoce jsme strávili už spolu, ve společné domácnosti, a byly to pro mě ty nejkrásnější Vánoce...dostala jsem zásnubní prstýnek a já řekla ANO!6.6.2009 je svatba !!!!! Nikdy bych nevěřila, že se mi může ve 36 letech ještě něco takového přihodit... Teď jsem konečně ta nejšťastnější ženská pod sluncem a mám toho nejúžasnějšího chlapa na světě...
Tímto chci poděkovat osudové seznamce"Štěstí" za to, že je! Tak nebojte se a pojďte si pro své "Štěstí"!!!
Přeji všem hodně lásky a toho pravého... :

Budou to už dva roky co jsem pořád nemohla najít partnera, city po bolestivém rozchodu přeboleli a mě napadla seznamka, kde se taky v dnešní době seznámit,že? Tak jsem našla štěstí, zaregistrovala, pár schůzek proběhlo a mě to přestávalo bavit, pořád dokola odkud jsi, jak vypadáš, až mi kamarádka řekla, vydrž. Měla pravdu po pár dnech napsal ON. Ahoj jsem Patrik, nepopovídáme si? A já poč ne. Povídání trvalo dlouho pak přišli na řadu sms, schůzky, ze schůzek se za chvíli vyklubalo rande a později vztah s fajn chlapem.Po čase jsme koupili byt začali spolu žít. O Vánocích mě požádal o ruku, budeme se brát a já vím že mám nejúžasnějšího chlapa, s kterým chci strávit zbytek života. Vždycky mu říkám jsi moje Štěstí.
Přeji ať Vám to taky výjde

Ahoj všem kdo hledá štěstí na štěstí.Já jsem se zaregistrovala díky kamarádce,která mě dost dlouho přemlouvala,abych si udělala profil.Nakonec jsem jí poslechla a s její pomocí profil založila.Dopisovala jsem si s různými lidmi,proběhlo i pár setkání,ale nikdy nic vážného.Pak jsem napsala na profil jednoho muže,jenom takový jednoduchý vzkazík.Přišla odpověď a tak to pokračovalo týden.Nakonec jsem si domluvili schůzku a už když jsem ho viděla stát mezi dveřmi,tak jsem věděla,že je to ON.Okamžitě jsme si měli o čem povídat,zjistili jsme,že toho máme hrozně moc společného a jiskra přeskočila po pár vteřinách.Nikdy jsem si nemyslela,že mě něco tak krásného může ještě potkat a díky seznamce štěstí mě to potkalo.Jsme spolu tři roky a stále si máme o čem povídat a jiskří to mezi námi každou vteřinu.Jsem za to moc vděčná a šťastná.Přeji všem na seznamce,hodně štěstíčka.Hezký den Katka

Moc děkuji , že existuje tato seznamka a že jsem to zkusila.Loni před vánoci jsem se po 20 letech rozvedla....tím ,že jsem zustala s dítětem sama ,tak jsem neměla tolik času na seznamovaní......a díky této seznamce jsem našla skvělého muže........ale nebylo to lehké pohybují se zde muži ,kteří by si jen chtěli užívat a přitom v profilu mají ,že hledají vážný vztah....když už jsem to chtěla vzdát ,tak se mi ozval Tomáš......jsem štastná ,že po 9 měsícich jsem našla konečně muže na život...moc díky......Helena
Všem kteří to myslí vážně přeji ,aby měli pevné nervy a ono to opravdu vyjde.......