Skutečné příběhy štěstí

Ahoj všem
DĚKUJI SEZNAMCE ŠTĚSTÍ ZA SVÉ ŠTĚSTÍ KTERÉ JSEM TADY POTKALA JE TO O LIDEH OSUDU A KAPCE ŠTĚSTÍ
je to již 3 roky ale teprve ted jsem se rozhodla napsat svůj příběh.Byla jsem v rozvodovém řízení když mě kamarádka nabádala at si založím profil na seznamce.Já ve 40letech odpor internetu a nějaké seznamce.
Tak kamarádka udělala vše za mě jen mě předložila nick a heslo po 14 dnech se mě ptala tak co už si s někým píšeš má odpověd byla nééééé já tam ještě nebyla.Večer když jsem byla sama plná smutku touhy si s někým pokecet jsem zasedla k netu a otevřela seznamku.
Nejdříve jsem jen tak brouzdala a koukala.Pak bylo pár odpovědí a pozvání na kávu do kina .........ale to co jsem hledala nic takového nepřicházelo.Ztrácela jsem naději a víru že láska nebo příběh přes net jsou.BLABLA
Po půl roce jsem byla rozhodnutá že svůj profil zruším a ten večer mě čekala zprávička Ahoj jsem T co tady hledáš? má odpověd byla asi to co ty
Výměna řádků rostla a já začínala věřit v lásku i přes net.V té době proběhl soud rozvod a já vše zvládala s přehledem a čistou hlavou.V Březnu tomu bude 3roky co jsem tady poznala kamaráda přítele i lásku v jednom prostě chlapa s velkým CH.
Tak těm co nevěří věřte ti co čekají čekejte určitě se to vyplatí Přeji všem hodně štěstí lásky a porozumění a SERVRU ŠTĚSTÍ JEN HODNĚ ÚSPĚCHŮ

Vlastně bych jen chtěla napsat,že díky této seznamce jsem tady před 4 měsíci potkala úžasné chlapa,kterého moc miluju...

I já děkuji seznamce ŠTĚSTÍ za seznámení s mým přítelem. Je to už rok co jsem se rozhodla vyzkoušet na doporučení kamarádky tento způsob. Ze začátku jsem byla dost zklamaná a řekla jsem si že to asi nebude to pravé, spoustu chlapů si tu pouze vymýšlí a hlavně i když jsem psala, že hledám někoho kdo už má svou minulost řádně vyřešenou - rozvod,děti už nechci, mám už dvě děti, věk kolem 35-40, tak se mi pořád hlásili jen ženatí a nebo mladší 25-30 let. No a 10.7. 2008 jsem měla jedno setkání domluvené, jenže se během dopoledne omluvil že to nestíhá a tak jsem se bez rozmýšlení rozhodla pro jeden vzkaz který mě jen tak letmo zaujal, měla jsem čas a tak jsem jen tak z nudy souhlasila že dorazím i když nápadník byl mladší. Setkala jsem se s Tomášem a jsme spolu dodnes. Profily jsme smazali společně po týdenní známosti a jsme oba rádi že nám to spolu klape. Už jsme seznamku doporučili dvěma kamarádkám a jedné to už taky vyšlo a ta druhá je tu teprve dva dny a na své štěstí teprve čeká Díky Marcela a Tomáš

Ahoj jmenuji se Martin a jak zde pisou uz asi vsichni uz jsem neveril ze nekoho najdu.Jen obcas jsem se sem zasel kouknout kdo je novy v mem kraji a jestli ho neznam.Sice jsem si psal s nejakyma holkama ale vetsinou to zkoncilo tak a 5 nebo 7 zpravy a byl konec.Ne ze bych si nerad povidal ale spise nebylo co psat az po dlouhe dobe se mi ozvala holka s kterou jsem si psal a pomalu na ni zapomel.A zacali jsme si povidat o vsem moznem az znas pomalu na stejne vypadlo ze by jsme se chteli setkat osobne.Nez prislo na seznameni z oci do oci koupil jsem tu nejhezci ruzi co jsem v kvetinarstvi nasel a bezel jsem naproti k autobusu.Priznavam za kdyz vystoupila padla mi brada malem na zem. Ale sebral jsem zbytek sil a vykrocil pravou nohou.Blizil jsem se a stale se ji dival do oci.Kdyz mne zpozorovala vykrocila mym smerem.Kdyz jsme k sobe dosli pozdravily jsme se a ja ji predal kvetinu.Ocividne zcervenala jako ta ruze.Chvilka ticha a potom se ozvalo slabe a bazlive dekuji.Nevim cim to bylo ale kdyz jsem ji uslysel rozbusilo se mi srdce jako kdyby mi z tela chtelo vyzkocit.A od te chvile bych pro ni udelal cokoli!!!Sme spolu jen necely mesic ale dari se nam skvele.Tak by jsme radi podekovali seznamce STESTI a poradily lidem.Kdyz si myslite ze jste v koncich neveste hlavu staci se rozhlidnout a to vase stesti bude bliz nez si myslite.

Přísahala jsem si,že to je poslední rande a jestli se nepovede, smažu profil. Na fotce se mi moc nelíbil, ale něco v jeho očích mně přesvědčilo, ať mu dám šanci.Jak to nemám ve zvyku, toho dne jsem si přečetla svůj horoskop, ve kterém bylo napsáno, že přijíždí princ na bílém koni. Jen jsem se pousmála a šla.Skutečnost předčila všechna má očekávání.Dnes už vím, že z mé strany to byla láska na první pohled.Byl úžasný, pozorný, galantní, něžný a já se v jeho blízkosti cítila jako princezna.Jenže vždy nedopadne vše jak si přejeme.Po necelých 3 měsících mně ze dne na den vymazal ze svého života a mně napadá 100 možností, proč se tak stalo. Protože pravý důvod jsem se už nikdy nedozvěděla.Doufám, že si přečte můj příběh.I přesto, že mně opustil, bych mu chtěla poděkovat za těch pár chvil, kdy jsem se cítila šťastná. Díky jemu jsem si uvědomila,že ještě není vše ztraceno, že ještě umím žít a milovat a rozdávat lásku.A mít někoho rád, je to nejdůležitější v životě. Díky Miloši. Hana

Nikdy bych nevěřila že si jednou podám inzerát ale stalo a byla jsem tu na štěstí.A pak přišlo setkání ale vždy to skončilo zklamáním. Nevím jestli jsem jen prostě měla smůlu ale čím dál více jsem byla přesvědčená že tu nikdo nehledá to čemu se říká láska a když už jsem to tu chtěla vzdát, tak mi najednou přišla zprávička. Bylo v ní jen jedno slovíčko AHOJ a tak jsem odpověděla stejně a začali jsme si psát a já si najednou uvědomila, jak moc jsme si podobní a kolik máme společného a že si najednou píšeme věci které bychom jen tak někomu neřekli.A tak slovo dalo slovo a mi se setkali. Čím víc jsem se blížila k místu našeho setkání tím více jsem byla nervozní. Nohy se mi podlamovali a srdce jsem měla až v krku. A najednou tam stál ON s růží v ruce a stím nejkrásnějším úsměvem na tváři.Šli jsme do restaurace dali si kávu a povídali si a najednou jsme si uvědomili že už spolu mluvíme hodiny a stále máme o čem a setkání bylo i druhý den. Byl to ten nejkrásnější den který jsem kdy prožila a i když se nám stalo i něco špatného tak v ten okamžik jsem si uvědomila že to byla láska na první pohled. A dneska vím že mi do cesty osud dal toho nejůžasnějšího chlapa. Jsme stále zamilovaní a oba víme že jsme tu našli lásku na celý život. Takže milé štěstí,děkuji že jsi a že díky tobě jsem našla lásku a naději a možnost věřit že ta OPRAVDOVÁ láska existuje!!!!! Že se člověk nikdy nemá vzdávat Takže všem přeji aby tu našli toho pravého jako já.

...nase laska se rodila pomalu, postupne, o to je ted uprimnejsi a silnejsi. Uvidel jsem v tom mnozstvi inzeratu a fotek tady na stesti.cz jeji oci a to co jsem v nich spatril mi nedalo jinou moznost, nez ji skusit oslovit. Nenasilnou, nevtiravou formou, abych jeji neznou a zranenou dusi neodplasil a Lenka nastesti odepsala. Psali sme dva dny na stesti.cz a pak presli na Skype nebo ICQ. Uz zpocatku sme si hodne rozumeli a nase nazory o podstatnych vecech se nelisily. No to, ze sme byly od sebe daleko (ona ze severu Cech a ja na hranicich s Moravou na Slovensku), ze ona mela za sebou osklive obdobi dlouheho manzelstvi a ja nekolik rozchodu, nam davalo pricinu neverit si natolik, byly jsme opatrni, podezrivavi, neduverivi a nekdy precitliveli ale ani ja ani ona jsme tohle nechteli za zadnou cenu vzdat...tak nejak jsme citili, ze je potreba vytrvat a jit porad dal. Nakonec, po asi mesici psani jsme se sesli na neutralni pude a uz tam jsme oba citili, ze tohle neskonci, ze pokracovani urcite prijde. A prisli dalsi setkani, poznavani, milovani...ted to bude 3/4 roku, co jsme spolu jak jen to jde - o vikendech, o dovolene, o kazdem volnu a na podzim uz jsme domluveni, ze se sestehujem a skusime spolu zit jako partneri v pravem slova smyslu. Opravdu sa moc milujeme jako kdybychom se znali mnohem delsi dobu. Ja vim, reknete si, ze je to nahoda....mozna ano ale to usili, trpelivost a vuli to nevzdat na pul ceste, tu je potreba mit a neutict, kdyz citite, ze to za to stoji. Byla mezi nama vzdalenost 350 km, a i pres toto sme nasli k sobe cestu...protoze sme moc chteli, prali si byt spolu a nevzdavali to ani kdyz nekteri lidi kolem nam neprali, porad spochybnovali a znejistovali nas vztah. Nas odkaz pro vsechny tady je...nevzdavejte nic predem, neukvapujte se a nedejte na reci jinych (mnohdy jen zavidi nebo nechteji aby vam bylo hezky) a jdete za tim, co chcete vy sami. Laska, ktera na vas nekde ceka, stoji za tohle prikori a tezke zacatky. Stala se krasna vec obycejnym lidem - milujeme se a chceme byt spolu. Mame svoji lasku a internetova seznamka nam k tomu podala pomocnou ruku.

Moooc dekujeme a prejeme vsem nezadanym hodne stesti na stesti.cz pri hledani. Ja vim ze se to lehko rekne ale vytrvejte a nevzdavejte to.
Vzdat to znamena nedat tomu zadnou sanci.

Robi a Lenka

Tak jen abych se i já pochlubil, že jsem našel to svoje štěstí. Aneb jak se mi povedlo udělat z Pražandy Ostravandu:)
Třicítka na krku a v pátek už ze mě bude ženatej chlap. Šťastně samozřejmě. S Nelčou jsme se tu seznámili před dvěma lety.
Začal jsem si s ní psát hlavně proto, že byla z daleka a navíc chodila na vejšku, takže nehrozilo, že by se mi hned nastěhovala domu. To mi vyhovovalo, protože i když jsem tu byl, pořád jsem se nějak „bál“ rozjet to naplno. Ale kdo by tenkrát věřil, že z nějaký pražský holky jednou budu takhle vedle:)
Musím říct, že jsme si půl roku jenom psali, ale aspoň jsme zjistili, že spolu máme pořád o čem mluvit, a že teda má cenu za ní do té Prahy dojet:) Ale když po takové době mělo dojít na reálnou schůzku, rozklepaly se kolena i mně. Navíc jsem přemýšlel, co když tam po několika hodinách za volantem dojedu a ona nepřijde?!
Ale přišla:) A mně se naštěstí hned v první minutě potvrdilo, že i když je to oficiálně první schůzka, tak že jsem vlastně zamilovanej posledních pár měsíců. Díkybohu to bylo oboustranné:) Co dokáže s lidma udělat jeden dobře formulovanej profil, však???
Nakonec jsem to byl já, kdo se nemohl dočkat, až odpromuje (zdálo se to nekočný) a konečně se nastěhuje:)
Tak teď už mi jenom držte palce, ať mi neuteče od oltáře:D Matěj

Dobrý den,
dnešní doba moc nefandí "běžnému seznamování", i já jsem dlouho
čekala až mě osloví ten pravý při čekání na autobus, nebo na diskotéce, kam jsme
s kamarádkou celkem často chodily.
Moc vám všem doporučuji zkuste internetovou seznamku a jděte nezávazně bez předsudků na 10 schůzek a uvidíte, že potkáte zcela jistě zajímavé lidi a třeba tam bude ten nebo ta, na kterou čekáte celý život.
My jsme se díky Štěstí seznámili s mým nyní již manželem v květnu 2010 a ted jdu akorát vyndat z postýlky našeho půlročního syna. A řeknu vám, že i já, věčná kariéristka, jsem nezažila hezčí pocit.
Tak tedy, doba se změnila, nemějte předsudky a zkuste Štěstí, zde můžete vytipovat pár potencialních partnerů, rychle se s nimi sejít a když to neklapne, jít dál.
Držíme vám palce, škoda že nemůžem vložit fotku,
Kristýna, Honza a Vojta.

Bude to to v červnu už rok co jsme spolu...a znovu moc děkuji seznamce štěstí že jsem zde mohla potkat užasného,veselého mužes kterým si rozumím ve všech směrech....jen bych ještě chtěla podpořit všechny lidi na seznamce štěstí...vydržte..Ty co to opravdu myslí upřímě a chtějí opravdu někoho najít..tak najdou...tak hooodně štěstííí

Náš příběh začal pro tento server celkem všedně. Registrací a pokusem o pobavení.

Má partnerka šla na štěstí se odreagovat od všedních problémů, já ze zvědavosti, zda se tu dá najít životní partner.
Po dlouhém hledání mne zaujala žena, která v hlavičce nadpisu napsala " jen pro zábavu ".Tak jsem se optal: "jen pro zábavu, nebo něco víc"?
Žádná odpověď.......
Zkusil jsem to podruhé a přišla odpověď : pošli foto na e-mail.
Celkem nečekaná odpověď mne zaskočila, leč proč to neudělat, tak šla fotka, no radši dvě.
A TÍM ZAČLO NAŠE DOPISOVÁNÍ a posléze i schůzka, chceteli první rande.

Na rande jsem přišel kupodivu včas, ona však s 15 minutovým zpožděním.No královská 15ti minutovka.
Když ke mně přicházela, hned jsem ji poznal a okamžitě mne začlo bušit srdce, říkal jsem si že to snad není možné, ale že to je ta kterou hledám....., hm ani mi nepodala ruku.
Šli jsme na kávu, povídali si.Normálně to nedělám, ale během půl hodiny o mne věděla víc, než kdokoliv jiný kdo mne zná léta.Hezky jsme pokecali a domluvili se na procházce a svařáku v ten vánoční čas.
Při bumbání svařáku se na mne stále koukala, připadalo mi jako by koukala na svatý obrázek. A pak jsem to zkusil...krásně líbala a ta jiskra vzplanula. Oboustraně a strašně vášnivě.

Jsme spolu dva měsíce, již bydlíme ve společné domácnosti, plánujeme svatbu a rodinu a JSME ŠŤASTNÍ JAKO NIKDY.


A PAK ŽE TO NA ŠTĚSTÍ NEJDE.

Moc Vám děkujem za tyhle stránky a doporučujeme je.....

Ztrácela jsem naději a říkala si že mě láska obchazí velkým obloukem ale stále jsem doufala že snad jednou mě tady někdo zaujme a nenapíše jen to že se mu líbím jen já ale on napsal:Měl bych zájem poznat tvýho syna a tebe.Tím mě dostal.Následovali schuzky,já cítila jak je mi s ním dobře,těžce jsem se loučila a moc se těšila na další setkání s ním.Jsme spolu krátce a já se cítím štastná...věřím že sem třeba jednou napíšu že se budeme brát.Muže to být za rok,za dva... zatim jsou to ty sladký chvilky poznávání toho druhého,a já jsem každým dnem zamilovaná čim dál víc.Děkuju ti miláčku za to že jsi mě oslovil a věř že jsem tady jen pro tebe....MILUJU TĚ!!!

O této seznamce mně řekla moje kamarádka, jsem rok a něco sama , jenže na seznamky nevěřím, potkala jsem zde pár lidí, i na kávu jsem šla ale nikdy to nebylo dobré, jednou jsem se i odhlásila a vzdala to, ale později jsem se opět sem vrátila , mněla jsem zde pár přátel na psaní, ale to nejkrásnější bylo to poslední pozvání na kávu, byla jsem pozvaná jedním mužem, ale ten den mně zde napsal že se mu rozbilo auto ale že snad zítra určitě, natož jsem odepsala že toto už znám ale v pohodě, je mně to jedno, na druhý den psal v kolik a kde, ano, sešli jsme se a ta káva trvala do 1h.ranní, on nepije a já si dala vínko, byla to jiskra na první pohled, je tomu už 3měsíce, je to fajn človíček,který je milý hodný a díky jemu mám jen ůsměv, za 14dní, budeme už spolu bydlet, rozumíme si a já proto mooocinky děkuji této seznamce ,že mně opět vrátila do chodu krásného žití a být štastná všem děkuji, Vídáme se každý den a je to krásné, ahojky a dík.

Zdravím všechny lidičky ze Štěstí
Chtěla bych se s vámi podělit o kousek svého-našeho štěstíčka....Dne 22.12.2009 se změnil můj život...ale to bych předbíhala, takže pěkně od popořádku
Začalo to obyčejnou zprávičkou s dotazem: ´´Jak se daří v nedělní podvečer´´. On, pohledný, o 8let mladší mladík....mému profilu bez fotky Šmarjá, říkala jsem si, to je odvaha.... Měl moc hezky vyplněný profil,tak jsem mu zkusmo a ze zvědavosti odepsala. Vyměnili jsme si několik vzkazíků a ještě tentýž večer přešli na ICQ. Od PC jsem se odlepila až ve 3h ráno Překvapivě jsme si měli o čem povídat, spousty společných zájmů, nározů, životních priorit....Takto jsme si písmenkovali téměř denně-několik hodin. Plynule jsme přešli na volání přes Skype s webcamerou a za necelé dva měsíce se sešli.Zrovna jsem měla na ruce sádru. Nezapomenu na tu chvíli, když jsme si poprvé pohlédli do očí...byli jsme oba dva nervozní, ale přešlo nás to za okamžik, jako mávnutím proutku. Chvilku jsme se procházeli a pak šli na kávu do baru. Vyhlédli jsme si stůl a usedli na sedačku....tedy jen Kubík, já ´´zahučela´´ pod stůl....při dosednutí totiž cosi povolilo a já, vyděšená, zaklíněná, znehybněná nemohla ven. Sádra od lokte, po konečky prstů mi to zrovinka neulehčovala Kubík na sobě nedal znát pobavení a prostě se zvedl, vyprostil si mne, zasmáli jsme se tomu.....a barman přišel s tím, že už to rozbité bylo, pouze ´´narafičené´´ a že ho nenapadlo nás na to upozornit, že ta pravděpodobnost byla minimální, aby jsme si vybrali zrovna tento stůl a tuto část sedačky
Vše bylo fajn, každá minuta....chemie zapracovala na obou stranách, pověstná jiskřička přeskočila....povídali jsme si dlouho do noci a pak mne odvezl domů.Ze schůzky jsem měla moc dobrý pocit. Připadalo mi, že se známe už dlouho. Komunikovali jsme spolu po sms, Skype a těšili se na další setkání. Na štědrovečerní večeři jsem byla u rodičů a kolem půlnoci se vrátila domů. Ten den jsme si napsali spousty sms a plánovali další schůzku...pak přišla sms: ´´Kdybych stál za dveřma, otevřela bys mi?´´ Obratem jsem odepsala, ať si ze mne nedělá legraci Odepsal jen: ´´ Tak si to přej a běž se podívat za dveře´´. Opravdu tam byl a moc mu to slušelo.....byl můj dáreček pod stromeček....strávili jsme spolu i Silvestra, Valentýna.....a už spolu dokonce bydlíme Všechno se to ´´semlelo´´ rychle, ale nelituji.I přes mé počáteční obavy z našeho věkového rozdílu máme krásný vztah,plno plánů a milujeme se....
Kubí, tímto bych Ti chtěla poděkovat za to, že jsi.Za Tvou citlivost, lásku, něhu.. Už jsem přestávala věřit, že potkám spřízněnou duši.Každý den mne něčím překvapíš...Vážím si Tě....Miluji Tě

Tvá Lenuška

Po sedmi letech manželství, se mi zhroutil celý svět. Moje žena si našla přítele, do kterého se údajně bezhlavě zamilovala a rozbila nejen naše, ale i jeho manželství. Zůstali mi jen oči pro pláč a spousta otázek co bude s dětmi a co vůbec bude dál. Byl jsem na dně, všechno jsem dělal mechanicky a neviděl před sebou žádný cíl. Až mi jeden kamarád poradil, ať jdu hledat štěstí na štěstí. Po několikati pokusech se mi podařilo sestavit profil a vůbec se zaregistrovat, jelikož jsem na počítači nikdy nepracoval. Začal jsem si psát s několika ženami, které měli stejný či podobný osud jako já. Dával jsem přednost inzerátům s fotem,ale nějak to pořád nebylo ono... paradoxní na tom je, že jsem se nakonec sešel a zamiloval se do dívky bez fotky a ze dne na den se mi změnil celý život. Všechno začalo mít smysl, na každý den jsem se těšil, taky na každou noc a těším se stále, jsme spolu pořád, pořád si máme co povídat, je nám spolu krásně. Nikdy bych nevěřil, že mě potká štěstí zrovna na štěstí.Svou přítelkyni miluji a ona miluje mne a držte nám palce, ať to tak zůstane napořád.

Chtěla bych moc poděkovat této seznamce za úžasného miláčka,kterého jsem tu poznala.Jsem mamča 3 dětí a nečekala jsem že ještě někdy poznám někoho s kým budu chtít plánovat společnou budoucnost,na seznamku jsem chodila hlavně ze zvědavosti a tak trošku z nudy,ale začal mi psát moc milý muž,který mě upoutal tím jak je hodný,citlivý a dokonce není ani sobecký,ani povrchní-a to už je taky rarita, aniž by jsme se poznali osobně,jen jsme se viděli na fotkách,tak jsme se do sebe začali postupně zamilovávat.Naše první rande bylo zajímavé v tom,že jsem jela do Brna na operaci a jelikož miláček Honzíček z Brna pochází ,tak mě chodil do nemocnice navštěvovat,nádherně o mě pečoval,udělal pro mě co mi na očích uviděl a jak byl starostlivý-to jsem za celý život nikdy nezažila,to samé mě čekalo i u něj doma,měla jsem se tam jako princezna.Naše druhé rande už proběhlo s mým 5-letým synkem Lukasem,Honzík se synkovi moc hezky věnoval a samozdřejmě ho učil i lumpárny a můj synek si ho velmi rychle zamiloval a moc se těší,až za ním zase přijedeme.Nyní chceme vyřešit společné bydlení a potom bude určitě i ta svatba,do které jsme se ani jeden před tím nehrnuli.Jsem šťastná že existuje ještě muž který má velké srdíčko,je hodný,miloučký,muž který umí dávat své city a lásku-tak nádherně najevo,moc vám za Honzíčka děkuji,takové sluníčko přeji všem ženám,které touží po hodném a něžném mazlíčkovi.Honzíčku miluji tě z celého srdce a moc pro mě znamenáš.Líbám tě-jen tvoje Veronika

Diky Štěsti jsem tu našel Partnerku a jsme štastni. Moc dekuji týmu Štěsti

Měla jsem za sebou další nepodařený pokus najít tu svojí zpřízněnou dušičku. Přemýšlela jsem dokonce, že svůj profil vymažu, protože už jsem přestala věřit v to, že zde můžu najít štěstí.
Pak jsem si vzpomněla na jeden vzkaz, který mi přišel. Několik dní jsem sbírala odvahu k tomu, abych napsala. Sice mi před tím napsal, že když by to náhodou nevyšlo, tak se můžu ozvat a mohli bychom zajít na kávu, teda když bude volný. No jo, jenže co si bude myslet, nejdřív ho odmítnu a teď si klidně píšu. Nakonec jsem tu odvahu sebrala a vzkaz napsala. Hned druhý den mi přišla odpověď, že mu taky pokus nedopadl dobře. Dokonce souhlasil i s tou kávičkou a napsal i svoje telefonní číslo.
Napsala jsem mu SMSku na kterou mi odpověděl a pak jsem si psali celý den. Byl to pátek a hned na pondělí jsme si domluvili schůzku. Víkend utekl jako voda, tak jako všechny a bylo pondělí.
Schůzku jsme si s Martinem domluvili na 16°° hodinu. Byla jsem moc nervózní, tak jako vždycky. Vzhledem k tomu, že byl deštivý den, tak jako poznávací znamení jsme měli můj velký deštník.
Schůzka proběhla dobře a hlavně rychle utekla. Při loučení jsme si domluvili další a to hned na druhý den. Teď už jsou to skoro 2 měsíce. Já vím vlastně je to krátká doba, ale mám pocit jako bych Marťu znala mnohem déle. Trávíme spolu skoro všechen volný čas. Je nám spolu moc krásně. Já jsem konečně šíleně zamilovaná a šťastná.
Nakonec jsem tedy zjistila, že to funguje a svoje štěstí jsem tu našla. Tak doufám, že to štěstí které jsem tu našli si dobře pohlídáme a bude napořád.
Martí jsi moje SLUNÍČKO!!!!! Jsi ten nejúžasnější človíček, kterého jsem mohla potkat. MOC TĚ MILUJU.
A všem kdo tu hledáte svojí zpřízněnou dušičku držím palce, aby jste jí našli.

HODNĚ ŠTĚSTÍ

Taky se Vám chci sverit s tim, jak jsme se diky Vam s pritelem seznamili. Letos 10. cervna to jiz budou neuveritelne 3 roky, co jsme se poprve diky Vam a Vasi
seznamce sesli a od te doby jsme spolu.
Ale hezky od zacatku.......
Nudila jsem se v praci, ve volnem case " brouzdala "
na Vasi seznamce a pritel tez. Mela jsem sve heslo
jako nase znameni - ryby - a to ho zaujalo a tak se ozval.
Byl po dlouhe dobe jediny, ktery nechtel foto a radeji
dal na osobni setkani a tak jsme se sesli. Neverila
jsem, ze je mozne opravdu potkat normalniho chlapa
pres inzerat - predesle schuzky byla jedna katastrofa
za druhou - no a ono to vyslo !!!
Navic jsme se narodili oba dva ve stejny den, takze
oslava nasich narozenin probiha v kruhu rodinnem s nasimi
detmi, vnoucaty, vse v pohode, vsichni se mame radi
a dobre spolu vychazime, pritelovo rodice mne taky maji
radi a ja je - svoje uz bohuzel nemam.
Od te doby rikam kazdemu, ze to mozne je se takto
seznamit. A jako dukaz mame jeste dalsi lidicky.
Jsou to nasi kluci, kteri se takto take seznamili. Jeden
se zeni letos a druhy pristi rok. Takze tvrdim, je to
mozne a preji to vsem nezadanym !!!!
Srdecne Vas zdravime, dekujeme a prejeme hodne spokojenych seznamenych klientu - delate zasluznou praci.
Vasi Iva + Honza z Ceskych Budejovic

Stalo se to v zimě před 4roky. Jednou mi na internetu vyskočila reklama na Stesti.cz.
Zaregistrovala jsem se a asi s pár chlapcema jsem si napsala. Výhoda je, že tu člověk vidí kdo se mu díval na profil a viděla jsem tam jednoho strašně sympatickýho kluka se strašně pěknou a vtipnou fotkou. Ale nenapsala jsem mu, potom si musel všimnout, že jsem ho viděla, tak zas došel na můj profil, to jsme si už napsali, takový klasický Ahoj..atd. Další den jsme šli spolu na chat, kde jsme si napsali a já zjistila, že není čech,tak jsem zahrála to, že by mě svoji řeč mohl doučit. Tak jsme se domluvili, že se sejdeme další den večer. No já byla neustále nervózní a tak jsem se těšně před odchodem ven rozhodla vzít sebou mého psa(takový decentní 3měsíční štěňátko-70cm v kohoutku ).Měli jsme se sejít u metra poblíž, kde jsem bydlela.
Když jsem tam přicházela už tam stál, vysoká tmavá(byla dost tma)postava, černý dlouhý kabát, čepice, do tváře jsem mu neviděla. Rozum mi říkal:Uteč! Dokud to jde, co když je to nějaký vrah! Ale srdce táhlo dál.
Setkali jsme se, měl milý upřímný úsměv, tak jsme se po představení rozhodli projít okolo. Prožila jsem nádherný večer, už od první chvíle jsme věděli, že z toho něco bude. Potom večer když jsem ho šla odprovodit na metro, tak jsem ho ani nechtěla pustit a pořád jsem oddalovala jeho odjezd(ano puberťácký,ale co chcete bylo mi 17 :1: )Nakonec odjel posledním metrem. Pak jsem si ještě v noci psali na netu.
No druhý rande bylo o dost odvážnější, přišlo mi, že ho znám už dlouho, krásný pocit.
No a na třetím rande jsem už u něj doma měla zubní kartáček a o měsíc jsem poznala jeho rodinu a kamarády a potom na jaře jsem se k němu nastěhovala.Pté jsme spolu jeli do zahraničí na víkend a cestou domů jsme se rozhodli, že se tam přestěhujeme, a tak jsme udělali a před odjezdem mi dal prstýnek a požádal o ruku a žili tam spolu 3 super roky, tam jsme splodili našeho syna a minulý víkend jsme oslavili 4krátké roky štastně spolu.
Tímto moc děkuji této seznamce s příhodným názvem, že jsem díky ní poznala úžasnýho chlapa o kterém jsem ani nesnila a jemu děkuji za nádherného syna.

Asi jako každý člověk tady na seznamce,jsme se i my takto seznamili.Byla jsem dlouho sama a tak jsem si řekla,že se na nějakýho toho svobodnýho nezadanýho kluka mrknu a třeba se někomu i ozvu.Nedělá mi problém někomu napsat,protože se ráda seznamuji s novými lidmi.Zadala jsem věkovou hranici a liberecký kraj a tak jsem narazila právě na Ondru.Celkem mě zaujal,tak jsem zadala obrázek kytky,že se mi líbí a po čase jsme si začali psát.Jednou přišel vzkaz s pozváním na kávu,ale časově mě to nevycházelo,protože jsem dá se říct pořád v práci a Ondra si myslel,že se jen vymlouvám,tak si říkal,že z toho asi nic nebude a nakonec přeci jen jsme se spolu sešli.Dali jsme si sraz ve měste.Já jsem jela o něco dřív a šla jsem se jako správná ženská mrknout do krámu po nějakých hadříkách,abych si taky někdy udělala radost z něčeho novýho,každá holka tohle pochopí.Koukla jsem na hodinky a zjistila,že je čas a tak jsem vyrazila vstříc svému osudu.I když ten obchodní dům je přímo před určeným místem,i tak jsem měla 5 minut spoždění.Ondra tam stál a myslel si,že vůbec nedorazím,ale nakonec se dočkal.Šli jsme spolu do jedný kavárny a tam jsme si dvě hodiny povídali.Byli jsme tam skoro sami,kromě obsluhy a tak to bylo příjemný sezení bez hluku a okolního kraválu.Venku v tu dobu začalo pršet a já musela domu.Ten den jsem neměla zrovna večer moc času,protože jsem hlídala dvouletou neteř.Ondra se nabídl,že mě domu odveze a tak už od prvního dne věděl,kde přesně bydlím.V autě jsem mu na rozloučenou dala pusu a odešla jsem domu.Druhý den,jsme se taky měli vidět,ale nevyšlo to a viděli jsme se až ten další den.Pak jsme spolu byli častějc,až z toho najednou byl vztah.Zatím jsme spolu 15 dní,tak snad to výjde a budeme spolu šťaatní třeba napořád.

Jednoho dne jsem se rozhodla radikalne zmenit svuj zivot, skoncila jsem ve sve praci a behem tydne si nasla jinou a lepsi... odstehovala jsem se do Liberce, nastehovala se na ubytovnu..vse bylo fain, prace je perfektni,mam uzasnou spolubydlici...proste vse bezva...jednoho dne jsme si s Miruskou sedly ke kaficku a klabosily jsme...najednou nam dolo jak jsme opustene a jak by jsme potrebovaly lasku. Obe jsme tedy vzaly sve notebooky a najeli na STESTI...co kdyby se nam nahodou postestilo...vybirala jsem dlouho az po chvilce jsem narazila na krasneho clovicka a tak jsem si rekla ze nemuzu promarnit sanci a zkusila jsem mu pisnout vzkazik...nic osobniho...pouze: ,,jsem v liberci kratce,nikoho tu neznam,nezajdeme na kafe???''. behem par minut mi Peta odpovedel a jeste tehoz vecera jsme se sesli...bylo to uzasne...laska na prvni pohled...hned druhy den jsme spou zacali chodit....a jsme spolu stale...mame krasny vztah a mame se opravdu moc radi...a to vse diky stesti. Jana

Vše začalo před čtyřmi roky. V té době jsem byla na Štěstí již čtvrtý měsíc a začala jsem propadat trudomyslnosti, zda zde najdu normálního chlapa. Já vím, to chce zde většina žen. A pro pány – co to je normální chlap? Bude respektovat mou osobnost (já ho také nechci měnit), montérky pro něho nebude cizí slovo (já též používám zástěru při vaření) a hlavně už bude mít životní nadhled, díky kterému se bude usmívat častěji než mračit. Psali jsme si 3 týdny, a to jen o víkendech, neboť Jarda jezdí během týdne s kamionem. Když jsem šla na naše první rande, tak jsem měla už za sebou pár schůzek s pány, jež skončily dřív, než začaly, tak jsem byla dost skeptická. U kašny, kde jsme měli domluvené setkání, seděl chlap s nádhernou růží a upřímným pohledem. Pozdravili jsme se a šli koupit zmrzlinu. Poté se vydali do parku si hlavně povídat, neboť Jarda není „psavec“, ale muž činu. Náš rozhovor se protáhl do podvečerních hodin. Bylo nám spolu velmi krásně, takže jsme se dohodli na další schůzce. A pak na další … Za pár týdnů již nejezdil do svého trvalého bydliště, ale za mnou do hor. Během tohoto času, též řešil majetkové vyrovnání s bývalou partnerkou. Asi po roce a půl jsme se shodli, že bychom chtěli spolu žít. Nabízelo se hodně alternativ, ale nakonec jsme se dohodli, že já s kluky půjdu za ním, do jeho rodného města. Za dva roky od našeho seznámení nastalo velké stěhování z města, kde jsem žila 20 let. Mí synové byli úžasní a podporovali mě v tomto velkém kroku v životě. Našla jsem zde noví přátelé, práci a objevuji nový kouzelný kraj. A jako třešinka na dortu, byla svatba letos v červnu. Jsem moc ráda, že jsem šla právě na to "první randíčko" a nevzdala jsem to. Díky tomu, mám báječného chlapíka, a zároveň milujícího manžela. Přeji všem, kteří zde hledají štěstí na Štěstí, aby měli pověstné štěstí jako my dva s manželem.

Vše začalo 2. listopadu 2008. Ráno jsem jen koukla na vzkazy, když mi najednou někdo přál dobré ráno. Nedalo mi to a popřála jsem také. Tím začal náš rozhovor,a vlasně i vztah. Bylo nám spolu fajn, tak jsme se dohodli, že se za dva dny (4.listopadu) odpoledne sejdeme.
Na smluvené místo jsem dorazila i se syny. Jenže Romča nešel a nešel, tak jsem vzala telefon, že mu zavolám, ale ten taky nezvedl. Hlavou se mi začaly honit myšlenky, že nás uviděl tak raději utekl a už se ani neozve. Tak jsem to za chviku zkusila znovu a to už telefon zvedl a omlouval se, že přišel z práce a usnul, ale jestli ještě počkáme, že dorazí. Opravdu dorazil, sice o hodinu později, ale přece. Potom jsem šli na hřiště kde si kluci hráli a mi si mohli trošku v klidu popovídat. Když klukům začala být zima doprovodil nás domů. Chvilku jsme si ještě před domem povídali a pak se rozešli. Psali jsme si dál, jednou přišel na kafe a to jsme se domluvili, že bychom mohli někam vyrazit. Ale, že spolu půjdeme jen jako kamarádi, protože jsem nechtěla nic uchvátat a zklamat sebe a hlavně kluky. Jak jsme se domluvili tak se i stalo a v pátek (14. listopadu) mě Romča vyzvedl. Nejdříve jsme si šli jen tak sednout a potom se dohodli, že zajdeme na disco. A tam jsme se poprvé políbili bylo to krásné. K ránu mě doprovodil domů a sám šel domů také. Dohodli jsme se, že se sejdeme odpoledne a půjdeme s klukama do cirkusu, abychom se víc poznali. Romča s námi trávil čím dál víc svého volného času a koncem listopadu se k nám nastěhoval.
Jsme spolu už třetí měsíc a je nám spolu moc hezky. Kluci si Romču taky moc oblíbili a mají ho rádi. Jsem moc ráda, že jsme na něho tu hodinu počkali, protože je to moc hodný, hezký a milý človíček se kterým je mi moc krásně. ROMČO DÍKY ZA TO JAKÝ JSI MILUJI TĚ!!!!:-
LIveta

Chtěla bych moc poděkavat servru štěstí.cz.
Nejen že jsem tady našla mnoho báječných lidí ale i svého muže.
Lidi které to myslí vážně věřím že své štěstí také najdou
Jsem vděčná tého stránce za svého muže,děkuji Maja

Tak jsem zde opravdu to ŠTĚSTÍ našel. Nevěřil jsem tomu. Měl jsem totální erektilní disfunkci a už jsem se odepsal do starého železa, ale tyto moje narozeniny dokázaly obrovský zázrak. To moje ŠTĚSTÍ mi udělalo překvapení. Dort z 1 svíčkou, vínko, dáreček a v noci zázrak mého těla.
Nevěřil jsem ani, že se dokáži zamilovat, ale jsem do ní fakt blázen a každému bych to přál. A pokud nám osud bude přát, ona není proti abychom měli spolu ještě děti. Je o 10 let mladší a ona byla první, která na mne klikla zde na tomto ŠTĚSTÍ. Ze zvědavosti jsem jí jel navštívit do Hradce Králového, když byla dne 6.1.2012 na maturitním plese svého syna. Nebyl jsem v té době dobrým společníkem, neboť jsem byl i nemocný, ale když jsem ji již tenkrát spatřil, líbila se mi. A navíc - je stejně praštěná jako někdy já. Ten, kdo si přečte toto moje ŠTĚSTÍ, i jemu se začne dařit a to svoje ŠTĚSTÍ velmi brzy najde také.

Jednoho letního podvečera jsem se zase jednou nudil a tak jsem procházel profily na štěstí, když v tom mě odepsala holka které jsem poslal jen „ahoj“ a usměvavého smajlíka. Začali jsem si psát, po písmenkách byla roztomilá a připadalo mi, že se známe dlouhá léta, protože se mi zdála komunikace po písmenkách moc pomalá řekl jsem ji o skype.
V rozhovoru jsem pokračovali tam, domluvili jsem se na druhý den na brusle. Jak to obvykle chodí psali jsem si dlouho do noci. Druhý den jsem se naobědval a vyjel jelikož jsem měl jako na potvoru auto rozbitý musel jsem jet MHDečkem. Samozřejmě jsem jel pozdě asi o 10 min tak jsem ji napsal sms. Byli jsme domluveni, že se sejdeme v jednou nákupním centru u kašny. Už jsem se blížil k místu setkání a honili se mi hlavou různé myšlenky, jak asi bude reagovat, protože jsem měl výhodu pozdního příchodu mohl jsem si ji prohlédnout a popřípadě vzít dráhu. Seděla tam a byla moc krásná, šel jsem k ní a oslovil ji, co následovalo rozhodně červenou knihovnu nepřipomínalo, ba naopak, jak jsem si před ni stoupl a hezky sebevědomě pozdravil tak se podívala a lekla se mě takovým způsobem, že se málem v té kašně koupala a moje sebevědomí šlo rázem k ledu. Po pár slovech jsme vyrazili bruslit. Jelikož ji to moc nešlo, tak jsem měl pár příležitostí si sáhnout na krásně pevný zadeček. Pořád jsme si měli co říct a hodiny plynuli a síly k bruslení ubývali. Tak jsme si sedli na lavičku povídali jsme si a já nechtěl aby to skončilo a tak jsme šli na kulečník. Dali jsme si brusle k ní do auta a šli, pořad jsem se ji snažil provokovat abychom si dali aspoň pusu pak jsem to vymyslel a vsadil se s ní o pusu když to trefím, ku podivu souhlasila tak jsem šťouchl a modlil se, naštěstí ta koule trefila díru a já měl první pusu pak jsem si ještě povídali a domlouvali jsme si další a další schůzky až jednou jsem už od ni neodjel jsme spolu už skoro dva roky a pořád si pamatuji její první reakci na mě, naštěstí vše dobře dopadlo a jsme spolu šťastní a dodneška se smějeme její první reakci na mě.
Jinými slovy štěstí pomohlo štěstí a další dvě dušičky se tam díky štěstí poznali

Ahojky Vám všem, které připravuji tuhle seznamku,o téhle seznamce jsem nikdy nevěděla,až mi napsal jeden známý,protože jsem chtěla jak vypadá tak mi napsal že tu má profil a tak jsem zjistila o koho jde,za nedlouho jsem se tady zaregistrovala a a pár dní mi chodili odpovědi,přicházeli mi i vulgární nabídky,občas jsem zašla na chat,až jednou jsem tam tak psala a on tam byl taky,tak slovo dalo slovo,potom jsme přešli na icq,tak jsme si psali týden,14.dní,potom jsme si řekli že si dáme rande,tak jsem jela za ním,ale žádný strach jsem z rande neměla,čekal na mně na zastávce,dali jsme si i první pusu a povidali jsme si jako by jsme se dlouho znali,šli jsme spolu na oběd,potom si dali kávu,ukázal mi památky svého města,večer mě pozval k sobě domů a já zůstala a dneska toho nelituji,zjistili jsme že toho máme hodně společného,máme se moc rádi a jsme moc rádi že jsme se poznali,i když je mezi námi vzdálenost přes 60.km.vidíme se každý den na skypu,já ted řeším bytovou situaci a chci se přestěhovat do jeho bydliště aby jsme si byli nablízku,za pár dní jedeme spolu na menší dovolenou a moc už se na ní těšíme,tak nám držte palečky a my budeme držet palečky Vám všem,kteří se chtějí zde seznámit,musíte být trochu trpěliví a vydržet, zdraví JELČA A JIŘÍ.

...Láska na dálku?? ?Moc lidí na ní nevěří,všichni tvrdí,že nemůže vydržet,já jsem přesvědčená,že vydrží.Na začátku bylo pár nevinných vzkazů,pak přišlo setkání,večeře,povídání..následují další setkání,i když oba jsme zavaleni prací,ale láska pokračuje a přetrvává dál..je jen na nás co s tím provedeme..poznala jsem toho nejhodnějšího a nejgalantnějšího muže pod sluncem,a to není málo.Zdendo,díky,že jsi takový ..... a že mi moc pomáháš....ať se děje cokoli,vím že zůstaneme spolu....že ta naše láska na dálku bude nekonečná...