Skutečné příběhy štěstí

Nikdy jsem si nemyslela,že budu někdy tyhle řádky psát na ŠTĚSTÍ,ale proč vlastně ne?Když jsem si pročítala tyhle řádky,nemyslela jsem si že zrovna mě může potkat štěstí v podobě nejúžasnější človíčka pod širým nebem...Před osmi měsíci se se mnou rozešel přítel po 6.letém vztahu.Tolik let jsem si plánovala rodinu a právě s ním,ale ukázalo se,že se mnou byl jenom pro peníze.Bohužel ještě měsíc jsem s ním musela žít v jedné domáctnosti.On už někoho měl a já poslouchala výčitky a urážky.Další den jsem šla na noční službu v průběhu noci mi kamarádka napsala všemožné inzeráty na různé seznamky a mezi nimi i ŠTĚSTÍ.Ovšem že to byl můj nápad,ale neměla jsem tou dobou na nic sílu,tak mi alespon diktovala text a já psala.Respektive už ráno jsem tam měla nějaké odpovědi,ale ON se ozval za dva dny.Psali jsme si krásně dlouhé vzkazy a já se na ně strašně moc těšila.Dodávaly mi sílu a odvahu,na vše co jsem zažívala doma.Pak jsme si s Tomem začali psát skoro do rána a já ráno vstavala v 5 hodin do práce,ale nevadilo mi to.Opět jsem byla štastná a zamilovaná...ano,a to jsme se ještě ani neviděli a už mi napsal,že se mnou chce být a chodit se mnou.Tom je sice o 11 let starší,ale máme přeci pocit,že se známe strašně dlouho tak proč tedy ne? říkala jsem si.Ale bála jsem se jediné věci a to, že mě jeho kluci nepříjmou...Chtěl mě už vidět,ale já nemohla(pracuju jako zdravotní sestra a byla jsem tou dobou v karanténě,ale do práce jsem mohla)a proto jsem se s ním zatím vidět nechtěla.Co kdybych byla nemocná ohrozila bych všechny tři a to by byla nezodpovědnost!Jednoho únorového promrzlého rána jsem za ním pospíchala na internet.Zodpovědnost nezodpovědnost,já ho chtěla čím dál tím víc vidět.Aniž bych si to uvědomovala ,už jsem psala sejdeme se dneska navrhni čas.Domluvili jsme se na pravé poledne.V deset jsme se rozloučili,ale mě po noční přemohl spánek a usnula jsem bohužel jsem se vzbudila v pravé poledne.Nenamalovaná,neučesáná jsem pádila na místo schůzky,ale Tom nikde...Bylo skoro čtvrt na jednu nadávala jsem si,že jsem svou vinou přišla o skvělého chlapa,už jsem chtěla jít domů,když na mě zavolal.Procházeli jsme se po městě několik hodin.Byla jsem štastná a zamilovaná.Drželi jsme se za ruce a do toho nám krásně chumelilo...Bylo mi nádherně.Pak jsem dostala od Tomiho první pusu na tu nikdy nezapomenu.Ta doba co jsme byli bez sebe nám připadala neskutečně dlouhá.Pokaždé když jsme se viděli jsem mu brečela na rameni ,co mi zase udělal bývalý...strašně ho to trápilo,ale držel mě nad vodou.Chodila jsem bez něj jako tělo bez duše a neustále jsem přemýšlela,jak to udělat abych s bývalým už nebydlela a mohla být konečně s Tomim.K němu jsem nemohla, protože nechtěl prozatím aby o mě kluci a jeho mamka věděli,ale na konec vše dopadlo úplně jinak.Situace se jednoho dne s bývalým vyhrotila a Tom mě musel v půl desátý večer odvézt k němu domů...tak jsem se seznámila s Jakubem,se skvělým synem Toma.Druhý den jsem se seznámila s maminkou měly jsme si ihned co říci.Mezitím jsem si hledala bydlení.Doma nespala a všechen svůj volný čas jsem trávila s Tomem.Pak mě seznámil s Míšou na to nikdy nezapomenu..O pár dní později Tom slavil narozeniny.Dala jsem mu přidělané klíče od bytu.Dal mi pusu,objal mě a řekl ,že je to ten nejlepší dárek co jsem mu mohla dát.Tak plynul čas a já se chystala na operaci strašně moc jsem se bála,ale byl tu Tom,který mě objal a byl prostě jen se mnou.Po operaci jsem doma zůstala tři měsíce.Bylo to úžasný podnikali jsme různé výlety,vařila jsem pro všechny tři a bylo mi krásně.V srpnu jsem nastoupila do práce.O pár dní později jsem zjistila,že čekám miminko.Koupila jsem dudlík a pospíchala za Tomem mu to říct.Pochopil to ihned ale nechal mě chvilku vydusit,chtěl abych mu to přímo řekla.Opět jsem se přesvědčila ,podle reakce že mám toho nejbáječnější chlapa,kterého neskutečně miluju.Pak přišlo stěhování a já zůstala už doma.Pak bohužel přišlo něco co jsme nechtěli.Přišli jsme o miminko,na které jsme se tak těšili.Byla jsem na dně.Tom můj milovaný,mě objal řekl: neboj to bude dobrý a jakmile budeš moci zase to budeme zkoušet,usmál se na mě a dal mi pusu a já v tu chvíli věděla ,že je to ten PRAVÝ na celý život.Asi si říkáte,když čtete tyhle řádky,že je to normální,tak se chová většina chlapů,nevím nemůžu to posoudit,jelikož se takhle hezky nikdo nikdy ke mě nechoval jako Tom .Jsem s ním štastná díky ŠTĚSTÍ ,nikdy mu nebudu moci oplatit vše co pro mě udělal a dělá.Miluju ho čím dál víc.Díky ŠTĚSTÍ jsem našla lásku a rodinu na celý život,jsem neskutečna štastná že mám takovou rodinu a tři nejúžasnější a nejbáječnější chlapy v chalupě
Věřte tomu na ŠTĚSTÍ se dá skutečně najít láska.Já s Tomem jsme toho živoucím důkazem.Přeju každému ,aby tady našel to svoje štěstíčko jako jsem ho tu našla já.

Náš příběh se začal psát tady a díky Štěstí.cz jsme se tu poznali. Oba jsme tu byli krátce. Vložila si sem fotky ze zvědavosti, kdo ji napíše a věřila ve štěstí. Na její profil a fotky dostala stovky vzkazů a reakcí, její vzhled a krása s vizáží modelky, proto poutala pozornost a zájem mnoha mužů. Chtěl jsem ji odpovědět, ale neměl jsem tu profil, založil si jej kvůli ni a napsal ji, že jsem si ten profil, založil vlastně jen kvůli ni, abych ji mohl odpovědět....z těch stovek vzkazů a žádostí o seznámení, si vybrala mne. Vyměnili jsme si pár vzkazů a hned mi odletěla na dovolenou a slíbili si, že se potkáme až se vrátí. Psali jsme si sms a jak přiletěla, druhý den jsme se sešli v restauraci a já ji poprvé uviděl. Tajil se mi dech a věděl jsem, že jsem ztracený. Málokdy bývám nervózní, ale tentokrát jsem musel z hluboka dýchat a štípnout se, věděl jsem z fotek, že je krásná, okouzlující, ale v reálu to předčilo veškerou moji představu, když jsem ji spatřil. Okouzlen její krásou a výjímečnou inteligencí, chytrostí, vzdělaností. Byl to zlomek pověstného Štěstí, jehla v kupce sena, ale my jsme se tu našli a letos v říjnu, jsem ji při porodu držel za ruku a narodila se nám nádherná holčička. Pořád si říkám jaká to byla náhoda, že jsem tenkrát spatřil její fotku a ten můj vzkaz z těch stovek, byl jiný a výjimečný, který ji zaujal. Díky vašemu portálu už nejsme dva, ale tři. Děkujeme M+S

Tak,jako řada ostatních žen, i já jsem si podala inzerát,že hledám prima chlapa k vážnému seznámení...Přicházela spousta odpovědí,s pár dotyčnými jsem se setkala (s některými jsem stále ve spojení a jsme dobří přátelé)....,ale nějak to nebylo stále to,co jsem hledala.Jednou jsem se v práci nudila a ze zvědavosti jsem se koukla na výběr profilů podle věku a fotografií....a někdo velice sympatický tam na mě hleděl z hlavní fotky svého profilu....
Prohlédla jsem si jeho fotky,záliby a pár vět,co o sobě napsal a rozhodla jsem se ho kontaktovat s tím,že bych ho ráda poznala a,že bysme mohli dát kafíííí.... Ovšem to hlavní a důležité jsem nepostřehla...a to sice,že ten dotyčný nikoho nehledá a profil tam má založen jen z toho důvodu,že přes něj komunikuje s osobou jemu velice blízkou..
Slušně mi odpověděl,že partnerku má a diplomaticky a kladně ohodnotil můj profil...a tím naše komunikace skončila....Hmm,škoda-řekla jsem si. Zase mě nějaká potvůrka předběhla!!!.....ach jóó...! Ovšem za 14dní mi najednou do vzkazu přišel dopísek,že pokuď budu chtít,tak na to kafííí můžeme zajít....
Musím přiznat,že to první rande bylo příšerný...celou dobu se tvářil,jako pěknej puchejř,až jsem litovala,že jsem do toho šla...Druhý den jsem to probrala s kamarádkou a ta mi řekla,abych mu dala ještě šanci..
A tak se stalo a...jsme spolu,už štastně 3.měsíc..
Kamarádce a serveru "´štěstí" tímto děkuji a Míro Tebe miluji!!

Jednoho dne jsem byla na netu a psala jsem e-mail kámošce. Najednou mi tam naběhla reklama a jak jsem psala, nějakým způsobem se spustila stránka, a byla to stránka štěstí. Nejdřív jsem byla naštvaná, že ten dlouhý e-mail, co jsem psala, budu muset nějak sesmolit znovu, ale když jsem zjistila, co je to za stránky tak jsem si řekla, proč se nezávazně nezaregistrovat a nezkusit, co se bude dít. Neměla jsem původně v plánu, hledat si vážný vztah přes internet. Tedy abych pravdu řekla, nehledala jsem žádný vztah, protože mi spousta kluků ublížila a já se bála lásky. Bála jsem se, že když se zamiluji, dopadne to jako vždycky a to tragicky a já budu mít zase jen zlomené srdíčko a zůstanou mi uslzené oči. Chvíli po vyplnění osobních údajů, se mi začali ozývat mladí kluci, ale i muži. Se spoustou z nich jsem si psala a snažila se je lépe poznat...pak se mi ale ozval Vojta. Padl mi hned do oka. Zjistili jsme, že máme spoustu společného. Rozuměli jsme si a jakmile byl na netu jeden, dal vědět druhému. Když jsem si s ním psala, nevnímala jsem okolní svět. Čas tak rychle letěl když jsme si dlouhé hodiny přes počítač psali, ale naopak jakmile jsem byla bez internetu a bez jeho milých vzkazů, čas se vlekl strašně pomalu. Každou volnou chvíli jsem kontrolovala, jestli od něj nemám nějaký vzkaz. Nejvíc mě překvapilo a zároveň potěšilo, že rád jezdí po památkách, jako já. Miluji výlety po hradech a zámcích a Vojta taky. Hned jsme si začali plánovat, jak po maturitě (kterou skládáme oba letos) vyrazíme společně na spoustu míst. Najednou jme zjistili, že spolu máme spoustu plánů. Domluvili jsme se na setkání a já za ním jela do Teplic. Plno lidí si myslí že je zvláštní, když holka jede za klukem a ne kluk za holkou, ale já mam vlak zdarma a tak jsem nechtěla, aby zbytečně utrácel. Než jsem vyrazila, měla jsem hrozný strach, jestli se mu budu líbit a jestli je opravdu takový, jaký se zdá být přes počítač. Čekal na mě na nádraží a dostala jsem první pusu na přivítanou. Najednou ze mě spadl všechen strach a já mohla být taková, jaká opravdu jsem. Povídali jsme si, prošli jsme se a strávili spolu nádherných sedm hodin. Měla jsem pocit, že to bylo těch nejkrásnějších, ale zároveň nejkratších sedm hodin v mém životě. Čas v jeho přítomnosti se zdál být nezastavitelný a jako by chtěl v co nejkratší době uběhnout Maraton. Najednou jsem musela na vlak a jet domu. Po chvilce ve vlaku se mi začalo moc stýskat a já se těšila, až budeme konečně zase spolu. Teď jsme pár a oba se těšíme z každé společné chvíle. Jsme spolu moc šťastní a věříme, že nám to vydrží už napořád. Je to můj princ z pohádky, kterého jsem si vysnila. Myslela jsem, že lidi jako on už neexistují, ale jeden človíček se tu našel a je tu jen pro mě. Jsem moc ráda, že jsem ho poznala a že mu můžu říct, jak moc ho miluji a on mou lásku opětuje...
Katka

Milé Štěstí i jeho uživatelé, ráda bych se s Vámi podělila o svůj příběh nekonečné lásky.Byla jsem dlouho sama a není to moc fain. Chodil k nám kamarád ze sousedství a vyprávěl mi šťastně svůj příběh seznámení na těchto stránkách. Našel zde partnerku bez níž si již nedovede představit život. Jednoho krásného večera když mi bylo moc smutno zrovna přišel.Chvíli mne poslouchal a pak mi řekl prosím tě proč si někoho k sobě nenajdeš? Byla to podivná otázka při mé práci je to dosti vyloučená věc. S klientama se neseznamuji jinak nežli pracovně. Nabídl mi vytvoření profilu u Vás a já nakonec souhlasila s tím, že je to stejně blbost.Nebyla .Jedním s mužů které zaujal můj profil byl Milan chvíli jsme si spolu psali, pak volali, pak přijel. Bylo to neuvěřitelné oba jsme měli pocit, že se známe 100 let a jednu zimu zamilovala jsem se do něj snad ještě ten večer. Bylo to naprosto úžasné a to už mi dávno není dvacet let a jemu rovněž né.I když je o něco mladší nežli já nevadí nám to .Dneska si již nedovedu představit život bez něj a tak Vám musím říci to, co jsem řekla svému kamarádovi, díky Vám! Děkuji za to, že jsem vašim prostřednictvím mohla poznat toho nejkouzelnějšího muže na celém světě, díky Vám za svou lásku a za nový život plný kouzel a krásna. Prostě děkuji za to, že jste a přeji Vám spoustu dalších šťastných párů, kterým pomůžete se potkat Ina.

Vlastně bych jen chtěla napsat,že díky této seznamce jsem tady před 4 měsíci potkala úžasné chlapa,kterého moc miluju...

Zdravím všechny, kteří tu hledají toho pravého, nebo tu pravou. V prosinci 2011 jsem se tady seznámila s mým přítelem. On mě oslovil s profilem bez fotky, foto mi poslal mejlem. Je mi 29 a jemu 31. Já pracuju s 98 ženskýma v jedné budově a cestou domů šance na seznámení minimální a on to měl stejné se seznámením, pracuje doma. Je to nejúžasnější chlap, kterého jsem kdy potkala a kdybych o něj přišla, nikdy nikoho lepšího nenajdu. Prostě jsme se našli... Všem Vám tady přeju, ať najdete co hledáte. A neslevujte ze svých požadavků, protože někde na Vás čeká člověk, který bude mít radost z Vaší přítomnosti a bude si Vás jako člověka vážit. Před rokem jsem si myslela, že zůstanu radši sama a bude mi líp a dneska... Dneska když spolu jeden den nejsme, chybíme jeden druhému. Takže hodně štěstí v hledání

Kdyz jsem se tu zaregistrovala, byla jsem sama.Nikdy bych neverila, ze pres seznamku na internetu najdu muze sveho zivota...Ale po par dnech jsem si zacala s jednim muzem psat. Nedavala jsem tomu zadnou nadeji,ale vsechno nakonec dopadlo jinak a jsem za to moc vdecna :) Jsme spolu uz 5let, planujeme svatbu a znazime se o miminko :) Tem co vymysleli tuhle seznamku Strasne moc DEKUJI, diky Vam jsem Nasla to co jsem hledala a jsem strasne moc stastna .

díky seznamce Štěstí jsem našla svoji lásku..jeho profil i fotka mě zaujaly natolik,že jsem se rozhodla zkusit štěstí a oslovit ho..po výměně pár zpráv jsem pochopila,že jsem našla svojí druhou půlku...miluji ho a on mě a zažíváme Ráj na Zemi..naše častá a absolutně pocity vyjadřující věta zní"kde jsi byl/a/ celý můj život"??díky Štěstí známe odpověď.. našli jsme se a věříme,že spolu prožijeme zbytek života..LOVEFOREVER..JITKA a LUBÍK

Dobrý den,

chci vám v první řadě poděkovat, jaký osud mě přivedl k mé drahé polovičce.
Živí mě česání nevěst na svatbu. Když jsem se zeptala, jaký osud je spojit dohromady a kde se poznali, řekly jen: " Na seznamce, na štěstí.cz". Když mi to takhle řekla čtvrtá nevěsta v jednom měsíci, přišlo mi divné, co za seznamku to je ?!
Po přihlášení a vyselektování "odpadu" jsem se dobrala až k jádru. Po pár schůzkách bylo hned jasno. Zaujal mne originálním nápadem na první rande a to, zajít do opery. Pak už jen společné zájmy a shodný pohled na svět jen doladil dokonalost.

Po roce mě požádal o ruku, dnes jsme půl roku manželé, koupili jsme si malý domeček za Prahou a dál plánujeme společný život.

Manžel mi sám nedávno před usnutím řekl: "Jak je možné, že jsem tě našel? Nikdy mě nenapadlo, že budu mít takové ŠTĚSTÍ."

Přeji všem šťastnou ruku při výměru !

Zdravím vás všechny na seznamce a věřte že i po dlouhém hledání a chvílích kdy si řeknete že už to tady nemá cenu ,se najde ten s kterým budete štastní.Já a Ríša jsme už spolu jeden a pul roku stěhuji se za ním na Moravu a svatba už se taky chystá.Tak vydržte a probírejte se tím nepřeberným množstvím partneru a partnerek ten váš tam někde je.Hodně štěstí na štěstí Magda

Nevěřila jsem doposud,že lze potkat na osudové seznamce muže,který mě natolik zaujme,že kvůli němu smažu profil.S Jirkou to bylo nečekané,náhoda.Defakto až po 3měsících, mě oslovil muž,který je svým způsobem nenápadný,nenáročný,milý,chytrý,hodný a co mě potěšilo bylo hlavně to,že se chtěl setkat hned druhý den,po našem seznámení na internetu.Cítím to vnitřně že jsem našla pana Božského pro život,muže který to myslí vážně a má opravdu zájem.Jirka je fajn člověk,nemusí mluvit a já vím co si myslí.Lidi nevzdávejte to,kdo věří a má opravdu zájem,jistě lásku najde.Nebud'te ziskuchtiví,protože láska se nedá koupit,je to něco krásného,na co zdaleka peníze nestačí.Mít láskyplný a tedy smysluplný vztah,je veliké štěstí.Děkuji

Ráda bych se podělila o to, co potkalo na štěstí mě a ač je to neuvěřitelné a možná i bláhové, začínám věřit, že lze přes internet najít lásku snů.
Byl prvním mužem tady, kterého jsem oslovila první já. Nehledala jsem rozptýlení, a lásku a vztah už vůbec ne. Přivedla mě sem jen čistá zvědavost a možná jen popovídání si s někým "novým". Jeho profil nebyl nikterak zvláštní, ale zato jeho oči...jako by mě očarovali a já přestala logicky uvažovat. Nedokázala jsem si představit, že bychom spolu prohodili více než pár vět, natožpak to, že bychom se někdy viděli. První slova jsme prohodili v pátek večer, ale protože měl každý z nás na víkend už svůj program, sešli jsme se na štěstí znovu v neděli dopoledne a pak už se věnovali jen sobě. Napsali jsme si toho hodně a já se rozhodla v nedělním odpoledni se sebrat a prostě jet....jet za ním...vidět ho....co na tom,že je 170km daleko ode mě. Bylo to mé rozhodnutí, neočekávala jsem od toho víc než popovídání si u kávy. Šílenost. Na první pohled byl takový, jak jsem viděla na fotkách....přirozený, usměvavý, milý. Troufám si tvrdit, že jsme si měli co říct. Nenudila jsem se, byl vtipný a rozumný. Některá jeho slova mi byla tak blízká, že jsem si připadala jako ve snu. Zdálo si mi, jako bychom se znali několik let. Jsme od sebe sice dost vzdáleni, ale já vím, že já to nevzdám. Stojí mi za to, překopat svůj dosavadní život a já věřím jeho slovům, když říká "MY DVA".

Našli jsme se na Štěstí,,já jsem si ho našla a on si našel mne,,psala jsem na seznamku 29.6,,jak jsem potkala nejskvělejšího chlapa,,i když jsem v to nedoufala,ale našla jsem ho,,náš příběh pokračuje,,Jsme spolu štastný,,on je ten chlap na kterého jsem čekala,a vím,že Miluje Roman mne,najednou je všechno tak fajn,když vím,že je tady pro mne,a já pro něj,,Byla jsem 20 let vdaná a já nevím jestli jsem tak někdy Milovala jako Romču,,moje Štěstí ze Štěstí..Miluju Tě Romčo a víš co ti pořád říkám,,,,NIKDY NEPŘESTANU,,TYS MOJE ŠTĚSTÍ ZE ŠTĚSTÍ,,,ZDRAVÍ J+R

Internetová láska je věc náhody jako kterákoli jiná.Málokdo tady věří,že ji zde najde a přesto se o to všichni pokouší.Já už to vlastně zabalila a do profilu napsala :Nehledám.A i přes to jsem stále dostávala vzkazy .A najednou ,stalo se ..Nebyla to láska na první pohled ,ale vzájemně jsme se pomalu ujištovali,že patříme k sobě .Oba jsme byli na štěstí velmi krátce a ...Máme se ,tvoříme pár,dokonce už rodinu.Díky ,ŠTĚSTÍ...přeji všem ,aby nic nečekali,protože jen tak ,cokoli dostanou je navíc ,jako bonus.Internet není všemocný ,ale pomůže nakopnout ,když už to jinak nejde ..D.

V pátek 8.7.05 jsem odpověděla na pár inzerátů na pár seznamovacích servrech a čekala jsem, co se stane.
Chtěla jsem známým dokázat, že po 15letech samoty, to už nejde. Odepsali asi 3 muži. Ale jen jeden vydržel odepisovat na všechny mé maily. Jeho prví odpověď zněla, že je Havířov (kde jsem bydlela já) od Ostravy (kde bydlel on) DALEKO ( pro přespolní - je to asi 20 km). Já jsem majitelkou auta. To jste měli číst tu sprchu o 21. století, století internetu, o tom jak si jsou lidi blíž, když chtějí!!!
V neděli 10.7.05 jsem od PC takřka nevstala. Naše mejlíky nás sbližovali tak, že jsem neodolala a ještě večer jsem sedla do auta a jela na návštěvu, ze které už jsem se prakticky nikdy nevrátila. A když,tak jen pro pár věcí, které jsem postupně do "vzdálené" Ostravy stěhovala.
V sobotu 10.6.2006 jsme se vzali. Já 15 let rozvedená a on 25 let rozvedený.
Už nám oběma bylo 40 let, oba máme dospělé děti.
Našli jsme i v tomto věku lásku, štěstí a domov. Vy co jste sami a máte předsudky, že už jste staří, dlouho sami, nebo si namlouváte, že ta samota není až tak zlá, zkuste to!!!
Pozdě není N I K D Y !!!

Alena 44 let

Ahoj všichni!:) Když jsem si v srpnu 2012 zakládala profil na Štěstí, netušila jsem,jak se mi o 360°změní život!!! Pročítala si vzkazy ostatních, a záviděla samé šťastné příběhy...Jen abych to zkrátila, napsal mi kluk, celkem daleko od mého bydliště, sešli se, padli si do oka a jsme spolu neskutečně šťastni téměř 2,5roku. Bydlíme spolu, plánujeme svatbu a kdyby nebylo tohoto profilu NIKDY bychom se jistě nepotkali!!!Děkuji Vám všem, a Ti kteří si to pročítají a nedoufají přeji,ať najdou ten pravý protějšek na celý život a věří ve štěstí!!!

no jo,tak ho mám na krku.Nevim jestli to je srdce rvoucí příběh,ale asi by mě to nikdy nenapadlo. Pracovala jsem spoustu let jako servírka,takže chlapů kolem mě habaděj.vždycky jsem si myslela,že se zamiluju do hosta,kterej mi tam bude nosit růže,vysedávat na baru a čekat až skončim,kterej mě bude doprovázet domu,aby se mi nic nestalo a odhánět ode mě opilce a bezdomovce,který tam občas zavítaj.No jo,uznávám,byla jsem naivní.Ani se nedivim,jsem hroznej živel a vždycky,když se někde něco dělo,tak jsem tam samozřejmě nesměla chybět a navíc znáte pověst servírek a to si mysleli i ostatní.Místo nošení růží,jsem se dočkala,tak akorát panáka a i když na tom byru vysedávali a čekali až skončim,tak jen kvůli tomu,že si mysleli,že mě opijou a užijou si semnou.Asi aby měli aspoň levnější to pivo byla to ale sranda,místo toho,aby si odvedli oni mě,tak si je odváděli naštvaný manželky diskotéky mě nikdy moc nebraly.Když už jsem někam šla,tak jsem seděla na baru,povídala si s barmanama a užívala si to,že někdo obskakuje mě a na nějaký seznamování nebyla nálada.Když už jsem po pár letech začla mít toho užívání plný zuby,ale pořád jsem chtěla být v kontaktu s lidma přihlásila jsem se na štěstí.Je to fajn,když vás někdo obtěžuje nebo se vám nelíbí,tak ho nemusíte několik hodin přesvědčovat,že pro něj nejste ta pravá,prostě si ho dáte do ignorace a je klid.Bohužel to teda funguje oboustraně asi po měsíci,jsem tu opravdu našla přítele,vztah nebyl úplně dokonalej a tak jsem ve volnejch chvilkách utíkala na profily chlapů,který mě aspoň trochu rozesmáli.Nečekala jsem ale,že tu potkám někoho jiného...Psali jsme si asi dva měsíce,s tím přítelem jsem byla o měsíc dýl a hrozně jsme si rozuměli,je to kuchař,takže jsme byli i stejně skaženýale byl z Kladna a já z Prahy,takže by mě nikdy nenapadlo,že se setkáme.Byl to přesně můj typ,plešatej kus chlapa,kterej miluje svojí práci,je citlivej a dokáže se smát i když se nedaří.Celé 2 měsíce mě přemlouval,že se musíme vidět,když už bylo v mém vztahu opravdu zle,svolila jsem.Přijel pro mě z Kladna v jedenáct hodin v noci do práce a jeli jsme na kafe.Odvezl mě domu ve čtyři ráno a jel zpátky na Kladno,když pro mě takhle jezdil už 4 dny a já mu nedala ani pusu,bylo mi už divně,ale pořád jsem věřila tomu,že můj vztah s mým přítelem neskončí a že to zachráníme.Pepča pořád čekal,nenaléhal na mě,byl čím dál tím víc pozornější a hrozně se snažil.Jednou pro mě takhle v noci přijel a odvezl mě k sobě do práce,kde kromě vrátného nikdo nebyl,otevřel restauraci,vyndal z auta velkou bednu a v půl dvanácté v noci mi uvařil luxusní večeři,dal mi růži,otevřel víno a já jsem si připadala opravdu jak princezna v pohádce.Musela jsem svůj vztah ukončit,bylo to těžký měla jsem ho moc ráda a nechtěla jsem mu ublížit,ale ani jsem nechtěla přijít o někoho,kdo ve mě probudil tenhle pocit.Když jsem se s přítelem rozešla,brečela jsem jak malá holka a místo toho aby mě Pepča propleskl,jak se to chovám,nastavil mi rameno a podal mi kapesník,viděla jsem,že mu to neni příjemný,ale byl u mě a trápil se semnou.Když jsme spolu chodili asi týden odvezl mě do harrachova,kde objednal v krásným hotýlku pokoj se snídaní a celej víkend jsme si užívali jeden druhýho.Upřímně jsem myslela,že bude poslední,ale nebyl.Jsme spolu půl roku,odstěhoval se z Kladna,našel si práci v Praze a pomalu si stavíme,,hnízdečko lásky":D Ani jeden jsme v životě neměli moc štěstí,mě zjistili,že mám epilepsii a on je takovaj věčnej smolař,ale myslim si,že všichni lidi i když nejsou hezcí,jsou nemocný,nebo žijou na ulici,tak všichni si zasloužej trochu štěstí.Pro každýho je to štěstí jiný,někdo má raději peníze,nebo mu dělá radost když ostatní trpí.Vždycky jsem si myslela,že nejdůležitější je zdraví.K čemu vám ale je když nejste šťastný?Vim,že z nemoci se nedostanu,ale svoje štěstí jsem tu našla a moc za to děkuju...

Jedou odpoledne jsem v praci koukala na stesti jestli mi nekdo z pratel nepsal.. abych se priznala nepouzivala jsem stesti jen k seznameni ale hlavne ke komunikaci s kamarady. Jednou jsem zahlidla fotku kluka ktera mi prisla docela vtipna, otevrela jsem jeho profil a zahlidla fotky pavouku... Mam fobii a velikou ale diky jednomu znamemu ktery me porad strasil ze ty jeho kousou jsem se zeptala jestly ty rodkovo kousou taky nebo jestli me jen znamy strasi... zacali jsme se bavit o pavoucich pak o praci kterou radek shanel a ja v te sve koncila.. mohl by nastoupit misto me a ja bych usetrila nervy vedouci. On mel radost ze sehnal praci a ja ze mam zaskok.. O zadne lasce sem ani nepremyslela. Sesli jsme se abych mu ukazala praci, a docela jsme si sedli, tak jsme zasli na pivo, druhy den zas na jedno pak na prochazku a od te doby utekli skoro tri roky zrekonstruovali jsme si baracek a ted mame mesicniho chalpecka matyaska Takze dekuji moc stesti ze mi prihralo opravdove stesti do zivota a preji vsem co hledaji aby nasli to sve stesti na stesti

Nikdy jsem nevěřila na seznamky a už vůbec ne na ty internetové, ale jelikož jsem byla dlouho sama a po večerech se nudila,tak jsem zabrousila i na nejrůznější seznamky. Na Štěstí mě hned na první pohled upoutala fotka Milana. Vypadal tak nějak normálně Asi za to mohla ta fotka, že jsem se přihlásila. Všiml si, že jsem jeho profil navštívila a napsal mi. Psala jsem si i s jinými, ale Milan byl prostě nej. Po měsíci jsme se viděli po 14 měsících jsme se vzali a plánujeme potomka

Chtěl bych vám povědět jeden zvláštní příběh, který je pro mě dodnes stejně neuvěřitelný jako před jeho naplněním.Jednoho všedního dne, kdy venku pršelo a uvnitř bylo stejně tak dusno jako za oknem, jsem úplnou náhodou rutinně brázdil internet a jak tak brouzdám po štěstí, najednou jsem objevil profil, který mě okamžitě zaujal...Už když jsem uviděl fotku, tak jsem si říkal: "Copak je to za nádhernou slečnu s úžasným úsměvem, plnými rty a šibalským výrazem...Byl jsem z ní úplně paf...pak jsem si pročetl profil...V hlavě se mi honilo, že to musí být velice inteligentní slečna, protože to co o sobě píše má hlavu i patu, vystihuje hlavní a důležité věci, je to zábavné a rozhodně ne nudící...Už jsme tu měli pár faktorů, které mě utvrzovaly v tom, že téhle slečně musím napsat...Sice jsem si říkal, že mě asi nebude chtít, ale na druhou stranu proč to nezkusit...Kdo nic nezkusí, nic nemá...Takže jsem se odhodlal napsat vzkaz..Pozor velký krok...Dostalo se mi odpovědi a už po pár větách jsem poznal, že můj instinkt se nemýlil...Inteligentní, rozumná, cílevědomá, vtipná...No v podstatě nebylo o čem přemýšlet...Na poslední chvíli jsem si všiml, že tato nesmírně sympatická slečna je až z Plzně (žádný problém...nezastaví mě nic...nechám se vést srdcem)..Nabídl jsem jí po krátké korespondenci, že za ní přijedu...Můj názor je takový, že není na co čekat...Sympatie byly a čím delší odkládání, tím zbytečnější napětí a čekání a s ní spojená nervozita...K mému údivu mou nabídku přijala...Takže jsem se vybaven pouze pár korunami vydal na tříhodinovou pout´..Cesta ubíhala velice rychle a já se hrozně moc těšil...nebyl jsem kupodivu ani tak nervózní z pocitu, že se jí nebudu líbit, jako z toho, že prostě nepřeskočí ta pomyslná jiskřička lásky a já budu stále sám a navíc proběhne úplně zbytečný den...Ale strachoval jsem se naprosto zbytečně...Už když jsem vystupoval a zahlédl ji, tak se v oblacích náhle zablýsklo a mnou projel velký výboj energie...Úplně mě oslnila její přirozenost...V okamžiku prvních vět jsem ihned zjistil, že se určitě nebudeme nudit a že to bude dobré...Ted jen neudělat nějakou koninu...Na to jsem expert...Vše probíhalo nečekaně dobře a ve mě se rychle rodil pocit, že z mé strany by určitě nezůstalo jen u kamarádství...Ale vůbec jsem si nebyl jistý, jak to cítí ona a nechtěl jsem nic zkazit...Uběhla asi tak hodinka a já už jsem přemýšlel jak to udělat, abych jí políbil, protože po tom jsem opravdu začal ohromně toužit...Ale den byl teprve na začátku a hlavně jsem se cítil naprosto přirozeně jako kdybych jí znal už roky..vše probíhalo nenuceně a já se cítil jako v bavlnce...Za ten den bylo nespočet nádherných okamžiků a kdybych je měl všechny vyjmenovat, byl bych tu asi hodně dlouho...Zmíním tedy tři..Prvním a přenádherným byl výstup na vyhlídkovou věž...Úmyslně jsem jí pod záminkou ochrany před pádem nechal jít před sebou, abych si mohl důkladně prohlédnout dolní partie jejího těla pěkně zblízka a při případném zaškobrtnutí by mohl proběhnout i fyzický kontakt...Když jsem byli nahoře a prohlíželi si krásy Plzně, tak jsem velice vážně uvažoval, že se pokusím jí dát polibek..Jenže jsem měl strach z neopětování a tak jsem to raději neudělal…Ale byl to velice trýznivý pocit a projíždělo mnou zvláštní, ale přesto nádherné napětí. Druhým okamžikem bylo posezení v parku….Už tam se objevovaly silné signály vzájemné náklonnosti, ale přesto jsem nebyl ochotný riskovat tu chvíli k pokažení všeho…Ale v okamžiku, kdy jsme byli o sebe opření, jsem byl jen malinký kousíček od jejího políbení….Ale má chvíle měla teprve přijít…Celý den jsme si báječně užili a blížila se chvíle mého odjezdu…Nechtěl jsem odjet, ale bohužel jsem musel…Nejprve jsem myslel, že můj plán na závěrečný polibek je v troskách, protože se přidala její kamarádka Jana. Myslel jsem, že je to úmyslný úhybný manévr, protože se jí nelíbím a chce se vyhnout právě té chvilce, kterou jsem tolik plánoval…V tu chvíli jsem zapomněl na všechny ty signály z celého dne…Ale když už jsem nedoufal, její kamarádka odešla a nechala nás o samotě a přišla nejsilnější chvíle celého dne…Srdce v mé hrudi se rozbušilo na plné obrátky a při slovech „tak ahoj“ mě uchopila jemně za ruku a já jsem ani nevím jak vtisknul jejím rtům dlouhý polibek, který ve mne začal vařit snad všechnu krev a tělesná teplota mi stoupla na kritickou hodnotu.Naprosto úžasné.-)….ale pořád jsem si nebyl jistý…napsal jsem jí sms a na cestě zpět jsem čekal na odpověd…Splnilo se mi do puntíku vše co jsem od tohoto dne očekával….Nyní jsme spolu již přes měsíc a začíná se vyvíjet krásný pevný vztah…Jsem naprosto spokojený a doufám, že se nic nepokazí a já ji budu stále moci dělat radost a plnit její přání…..

Před dvěma roky mi kamarádka doporučila tuto seznamku, ona sama na vašich stránkách svoje štěstí našla. Četl jsem si tu příběhy lidí, kteří se tu poznali a měli to štěstí.
Nečekal jsem, že se štěstí na mě usměje tak rychle. Týden po registraci jsme si s Hankou poprvé napsali, po dalším týdnu jsme se poprvé viděli a po pár týdnech jsme spolu už bydleli. Letos jsme se vzali a zanedlouho bude naše štěstí o jednoho člena větší :)
Díky za tu možnost a chtěl bych všem vzkázat, že to prostě možné je ;) Bez seznamky bychom se asi nikdy nepotkali, i když jsme se možná potkat mohli, vzhledem k tomu, že kolem jejího domu jsem nejednou jel. Hodně štěstí všem ;)

ahoj chtěla bych se podělit o moje seznámení bylo to asi zhruba 21.února co mě oslovil a chtěl se seznámit Martin jak jsem četla předešlí vzkaz tak měla dotyčná to samý jak já a má pravdu v tom nezoufat a důvěřovat taky jsem už chtěla smazat profil a nevěřila jsem že někdy můžu najít zrovna na nějaký seznamce lásku svýho života a tož když mám malýho věřila jsem že se tu můžu seznámit a jen s kamarádit a že to dopadne tak to ne tak jsme si hned vyměnili čísla jako že to většinou nedělám a něco mi říkalo srdíčko poznat a pak se uvidí tak jsme se párkrát sešli a teď jsme spolu a jsme moc šťastný natož že mám malýho mu vůbec nevadí .....přeju všem štěstí jako já jsem ho tady našla a to díky týhle seznamce ....Jana

Ahoj vy vsichni stejne postizeni jako ja...ti kteri jste na Stesti a hledate usilovne a myslite si ze beznadejne svuj osudovy protejsek. Tak prave pro vas toto vsechno pisu. prave pro vas,kteri si nezahravate,nelaskujete a mate snahu opravdu najit a ono to sakra nejde.....
Byl jsem ted na Stesti podruhe v zivote,poprve pred cca tremi lety a tenkrat se podarilo ,tak sem si rekl proc ne ted. Asi po mesici jsem mel za sebou xy schuzek a nic...proste nic,zoufalost nad zoufalost,jednou jsem vycouval ja,potom ona a tak porad dokola. Bylo 20.prosince a ja z totalniho znechuceni a nudy,jelikoz tesne pred vanocemi vsichni maji urcite cas vysedavat u pc poslal uplne prasteny,naprosto sterilni a hloupy vzkaz na profil,ktery byl podobneho razeni....zadny inzerat,zadna fotka,stroha data a tecka.Jedine proc jsem tam napsal,ze tento profil byl jako jeden z mala on-line. Ja...ktery se vzdy snazil decentne vtipkovat,vyhledat si neco zajimaveho v profilu a na to navazat jsem napsal....ahoj,nechces to zkusit se mnou?....sem se zasmal sam sobe co to pisu za voloviny a tim to pro mne skoncilo.
Prisla odpoved skoro vzapeti. Ja nevim proc,ale ctu ty asi dve vety a nejak se mi chce odepsat. Udelam to. Prijde druha odpoved a tam uz jsem zbystril...NO TO VIS ZE JO!!!! ZROVNA TOBE budu vykladat co delam a co me bavi a vubec!!!! Jaksi jsem se z toho vykroutil a najednou zjistuji ze cekam na odpoved. prisla hned a ja kdyz ted ctu ty vzkazy tak citim,ze tady neco je jinak,na te druhe strane je nekdo hodne zajimavy. je porad dvacateho prosince a uz nekoukam nikam jinam a po par dalsich vzkazech prijde vymena fotek.....jedeme dal rekli jsme si. pristich par dnu bylo ve znameni toho,ze jsme se tady nemohli potkat a psali si dodatecne a vpodstate si sjednavali virtualni rande. Prijemne,mile devce vzdy kdyz rekla,byla tady. Imponujici.
Prisel Stedry den a ja dostal napad. Pozval jsem tuto kouzelnou mladou damu na Stedrovecerni prochazku,v devet vecer,az je vsechno odrizeno a vetsinou nam samotnym je v tuto dobu smutno,sam jsem nemohl uverit tomu,ze ze mne muze takova blbost vypadnout...rande na Stedry vecer muze napadnout jen tebe ty ...jak ses starej,tak ses blbej. Malem jsem spadnul ze zidle,kdyz po mensich obstrukcich byl muj napad akceptovan!!!
Prijel jsem na smluvene misto a byl tak zvedavy,ze jsem ani nemohl poradne dychat,jsem zvedav,jake emoce muze ve mne vyvolat nekdo na stedry vecer....to jsem jeste netusil,ze jich bude tolik a v rychlem sledu.
Prisla,koukla na mne a ze teda jedeme na tu prochazku. Nasedla do auta a zasekla mi dvere od auta do chodniku. naprosto natvrdo a prvni emoce byly tady,ja to auto mel cca par hodin,mozna 5. Nic,sem si rikal v poho...urvu dvere,dzip neni taky spatnej.
Uz ta cesta na to misto byla podivna,mizeli jsme nekde mimo mestecko,do totalni tmy a ja zacal premyslet,kolik ma asi bratru a kde na mne asi cekaji a ze umru asi mlady a nevyboureny. Vystoupili jsme a me tuseni se stavalo pomalu jistotou jelikoz tam byla tma jako v pytli,ja stal vedle ni a vubec ji nevidel ale nevadilo mi to,jelikoz vsechny me mozkove zavity pracovaly na plny vykon a ja resil,jaka zbran se da smontovat z mobilu,klicu od auta a zvykacek. A prichazi dalsi emoce...ve chvili,kdy neznym hlaskem rika...no...jestli tam pujdem,asi spadnem do vody...no ja chtel skocit do auta a ujet,ale v te tme ho ani nevidel kde je...POJEDEME JINAM....mi znelo v usich jako rajska hudba....
Skoncili jsme v jedne prijemne hospudce,dali si veceri,vinko,kaficko a ja koukam jak hezka je to zenska a ze je uplne na prvni pohled jina nez ty ostatni,ktere jsem potkal,ktere lhaly uz v profilech ze jsou nekuracky a kdovi co,tohle je neco jineho,nejsem zadny pubertak,to prece poznam JSEM ZKUSENY MUZ...
A prichazi dalsi,uz nevim kolikata emoce a to jsem se bal,ze to bude mrtvy jako vzdy....s naprostou gracii,nonsalanci a bezelstnym usmevem mi oznamuje,ze mi to rict musi,ze je to fer,ze je trosicku,ale jen TROSICKU jeste vdana.....
Vazeni...kdyby se v te chvili zjevila v te hospode Madonna a chtela mit se mnou dite,nerozesmalo by me to tak,jako tato zprava. Nicmene jsem zachoval naprosto chladnou hlavu,jak se slusi a patri na gentlemana a zacal pres personal a naprosto verejne resit zbran. Jakoukoliv,brokovnici,sekeru,vidlicku,cokoliv abych se zabil,jakou ze ja to mam smulu...no,pak jsem si rikal...zamorduj radeji ji, ji neznam,sebe jo,ze jo,logicky....tyto me uvahy jsem pronasel nahlas,pred ni,aby z toho taky neco mela a ja vam ted neco povim,nebyl krasnejsi pohled nez do jejich rozesmatych oci....vzal jsem ji za ruku a vlastne do ted jeste nepustil. Stedry den pro nas skoncil asi ve tri rano,kdy jsme si povidali o nasich zivotech,radostech a strastech a ja ji chtel videt znovu. Vidame se kazdy den, nic neni krasnejsiho jak pozvolna citime,ze by to mohlo byt ono a jak se oba branime jen trosku.Prozili jsme spolu vsechny vanocni i novorocni dny,Silvestra a ja se zamiloval. Vasnive,prudce,beznadejne a udelam vse pro to,aby to vydrzelo minimalne 40 dalsich let. Zaruka? Tu vam prece vazeni nikdo neda,nikdy a nikde. A cely tento elaborat vzniknul proto,aby jste vedeli,ze Stesti...svuj smysl ma,jen se s tim musi umet zachazet,hlavne se schazet a tak dlouho trpet az to prijde.
a vite proc tomu verim ze to vyjde? Prinesl mi ji Jezisek. Tak proto
Miluji Te sedmikrasko

Když jsem se tady přihlásila po jedné nedobré zkušenosti , kdy měl pán moc široké srdce a i po roce plno žen v něm , kdy mně za celou dobu nikdy a nikomu nepředstavil jako svou přítelkyni,ale jen jako známou a to jen někomu v telefonu a měl plno telefonátů žen ,které vyřizoval vždy tak abych nebyla přítomna a podivné sms i o půlnoci jsem nedoufala vůbec v nic.Na schůzku jsem šla s vědomím,že jsme sice věkově blíž než v předchozím vztahu a vzdálenost je hodně kratší než byla , ale i 1 hodina cesty autem je pro někoho moc.Přišel příjemný muž s nádhernou kyticí růží a čokoládou.Mé překvapení bylo milé a příjemné a po první kratší schůzce u kávy následovaly telefony a vzápětí víkend strávený spolu.Od první chvíle jsem opravdu přítelkyně,která už zná jeho známé a děti a naopak.Rozumíme si a jsme šťastní spolu a vážíme si každé chvíle kterou můžeme být spolu.Jsem opět zamilovaná a opravdu mně dávno není 20 a šťastná pro to mé sluníčko.Jarda je rád,že našel jak říká svůj poklad a že si rozumíme.Přejeme každému splnění přání a nalezení partnera i když spousta mužů a žen to tady bere jen jako seznamku na pár chvil a zase o dům či postel dál.Ale dají se poznat jsou tady 6 let a více.Najděte toho pravého přejeme Jarmila a Jarek

Milé Štěstí,
bez Vás bych to svoje ŠTĚSTÍ nikdy nenašla.
Ještě před několika týdny jsem tento druh seznamování naprosto odsuzovala a říkala si, že nejsem žádná chudinka která se musí seznamovat přes internet.Osud tomu tak ale chtěl, a já se jednoho večera zaregistrovala. Po třech týdnech a třech nepříliš vydařených schůzkách, kdy už jsem začínala být skeptická, jsem se na té čtvrté zamilovala na první pohled.
Naštěstí to bylo oboustranné, a dneska je nám spolu moc krásně a jsme zamilovaní až "po uši" A tak vy všichni, kdo máte stejný názor na seznamky jako jsem měla já, a přitom zoufale toužíte potkat toho pravého či tu pravou, nebojte se to zkusit, stojí to vážně za to !!!

O pár příběhů níž (13. ledna 2011) jsem se rozepsala o našem osudovém seznámení 5. listopadu 2010....teď čekáme Zuzanku a termín porodu je 1. listopadu 2011 . Jiřího první dítě...moc se na něj těší a přitom už nevěřil, že jej to někdy potká. Myslíte, že se trefíme do roka a do dne?? Nezoufejte! Hledejte! Věřte! Vydržte! Láska existuje!! A je krásná ...my jsme ji našli

Někdy je ta cesta ke štěstí trnitá, i my jsme to tak měli Já si sem dala inzerát proto,abych měla po večerech s kým povídat. Opustil nás zrovna táta mého malého synka a přes den se zaměstnáte běháním okolo prcka - ale co večer,když odejde spinkat ? Moc mi chybělo povídání,s kýmkoliv o čemkoliv. O naději na vážné seznámení nemohla být řeč. Ozvalo se mi pár chlapů,někteří fajn,někteří zvláštní. I jeden z nich byl zvláštní. Tvrdil,že mne zná od vidění a že se se mnou chce sejít,psaní že ho nebaví. Ale já nechtěla, z pochopitelných důvodů. Ale on tak naléhal,až jsem si i vymazala profil a přihlásila pod jiným jménem - stejně si mne našel Nebyl nijak obscénní nebo vulgární,ale já chtěla prostě jen povídání po netu,nic víc. Nakonec jsem ale svolila, a na první rande mu překvapivě,narozdíl od ostatních - nevadilo,že přijdu i se synem. Vždyt k sobě patříme. Schůzek přibývalo a všechno dostalo rychlý spád. Naše životní plány a sny směřovaly stejným směrem,a tak jsme spolu začali bydlet. Bohužel každý si s sebou nesl i velké šrámy ze života a tak to nebylo vůbec lehké. Ale všechno se dá překonat, dokonce s pomocí poradny,která vám rozšíří obzor a srovná srdíčko i hlavu. No a dnes máme pouhých 45 dní do svatby ))) a veliké plány,na které se moc všichni tři těšíme ) Chci vám říct - nevzdávejte se naděje v hezký vztah, chce to hledat, najdete. Ale nečekejte,že vám spadne to štěstí do klína samo, musí se na něm pracovat,i krásnou sochu musel nejdřív někdo vytesat z nevzhledného kusu mramoru. pamatujte na to.... .-) a přeju vám všem - hodně ŠTĚSTÍ .-) My na tento server nikdy nezapomeneme Jsou to 2 roky od seznámení zde. a díky .-)))

Od minulého týdne jsme šťastní manželé s malým synkem, díky vám! Děkujeme, Štěstí, a lidi nevzdávejte to!