Skutečné příběhy štěstí

ŠTĚSTÍ.. co to je štěstí? Uvědomila jsem si to až po spoustě let. Myslela jsem si za 22let manželství, že šťastná jsem. Ale byl to jen život ve stereotypu. Sex místo milování. Život bez citu. Jsem vlastně vděčná, že mne manžel opustil. Dal mi tím velký dar. Poznat právě to ŠTĚSTÍ. Tady jsem potkala sladkého prince, mého "foukáčka". Poznala jsem co to je, projít se po louce plné kopretin a taky se tam milovat. Poznala jsem konečně cit. A já jej měla nastřádaný za spoustu let a konečně ho smím někomu věnovat. Tobě Pavlíčku!! Držet se někoho za ruku, když se jdu projít. Prožít pocit, když mne pohladí. A nejen dotekem ruky. Dokáže pohladit svým pohledem, svým hlasem, svým úsměvem, svýma studánkově modrýma očima, svým smíchem, který zní jako rolničky. A když mi něžně foukne do obličeje,je to jako svěží vánek.Ale je pravda,že štěstí nepřijde samo,musí mu jít člověk kousek naproti.Je to jako když padá hvězda a člověk si něco přeje.Ale přát si něco a nic pro to neudělat?To nejde.Přání se nesplní samo od sebe.Nic se totiž v životě nestane bez přičinění sebe samotného.Tak to v životě chodí.Jsou chvíle,kdy se člověk míjí s někým,s kým by byl šťastný třeba o vteřinu..a nikdy se nepotkají.Musí ten okamžik zachytit.A já tady v té vteřině byla..a potkala jsem TEBE!!Kdyby mne už v životě nemělo nikdy nic hezkého potkat,ty chvíle,co jsem prožila s TEBOU,a stále je prožívám,už mi nikdy nikdo neveme!Máš u mne můj šuplíček,a tam už vždycky zůstaneš.A ten šuplíček je teď úplně nahoře.Děkuji,děkuji Pavlíčku,že jsem TĚ potkala a směla TĚ poznat.Jsi moje sluníčko na dušičce a i když je venku zamračeno,v srdíčku mám stále slunečno. Děkuji..děkuji že jsi.TY jsi moje ŠTĚSTÍ,které mne potkalo. A vy ostatní hledejte,stojí to za to.Vždyť jsme tady na štěstíčku,ne?Hledat stojí za to..i když se párkrát spálíte,stojí za to riskovat.Protože být ŠŤASTNÝ,je ten nejkrásnější pocit na světě!Tak držím všem palečky! L)*

Nechce se mi to tady dlouze rozepisovat, ale čistě náhodou jsem jedno odpoledne tady našel svoji životní lásku. A když píšu lásku, tak lásku. Podtitul štěstí.cz je ,,osudová seznamka´´ a ona osudová opravdu je. Změnila mi život, našel jsem tady slečnu, ke které cítím tu pravou lásku. Nebýt štěstí.cz, nikdy bych nepoznal svou vyvolenou, za kterou bych dal život. Tuto seznamku považuji za nejlepší, kterou jsem kdy viděl, dala mi moji Berušku

Bude to už půl roku, co jsem se seznámila zde na štěstí.cz se svým přítelem.Asi jako každý jsem byla zklamaná láskou, a proto jsem se zaregistrovala s úmyslem najít toho pravého.Pár měsíců mi psalo pár kluků, ale ani jeden z nich nebyl pro mě ničím zajímavý. Asi den bo dva před Štědrým dnem jsem dostala vzkaz od svého miláčka, kde se ptal, jestli si popovídáme.Zaujal mě hlavně tím, že mi nenasekal hned do první věty pár chyb Samozřejmě jako u každého vzkazu jsem hned mrkla na profil. Najednou se přede mnou objevil mladý, krásný chlap s úžasnýma očima. Prostě mě zaujal hned na první pohled, ale zamilovaná jsem ještě nebyla. Spíš jsem se divila, že se mi Jarda vůbec ozval. Nejsem totiž žádná modelka.Ba naopak. Na chlapy jsem měla vždycky smůlu, ale u něj jsem už přes vzkazy cítila, jakej to je skvělej kluk. Hned o víkendu po Novém roce (myslím asi v sobotu) jsme se setkali. Já přišla s pejskem svého brášky. Šli jsme se projít a pak jsme šli do baru, kde momentálně pracuju. Krásně jsme si povídali, i když nějaká ta minutka ticha určitě proběhla V následujících 2 týdnech jsme šli do kina, na večeři, spuasch nebo jen tak na kafe. Rozhodující byl den, kdy se konal můj maturitní ples. Byla jsem na pochybách, zda ho mám pozvat či ne. I přes radu své kamarádky, která říkala, že po 14dnech je brzo, jsem dala Jardovi lístek. Samozřejmě přišel, ale pouze na chvíli, pač druhý den ráno odjížděl s kolegy na hory. Ty 2hodiny byly super a při odchodu jsme se poprvé políbili. Nejhorší samo bylo to, že mi na týden odjel. Psali jsme si ale neskutečně smsek i pár mejlíků, tak mě smutnění trošku přešlo. Teď jsem ráda za každou chvilku strávenou s Jardou. Co může holku víc potěšit než to, že ji miluje takovou jaká je, ne kvůli tomu jak vypadá. Jsem šťastná a zamilovaná až po uši. Vím, že je to ten pravý. Zlatíčko, jsi pro mě to nejdůležitější na světě a nechci bez tebe být. Miluju tě!!! Chtěla bych poděkovat hlavně štěstí za to, že jsme se zde potkali. Přeju všem ostatním, ať tu také najdete to co hledáte.

Už jsou to čtyři roky, co jsem se zde seznámila s mým teď už manželem. Jsme dva roky manželé a lepšího chlapa jsem si nemohla přát.

Bylo 8. února, sobota večer a začal se psát náš příběh.
Oba jsme byli na Štěstí.cz asi měsíc, oba trpěli tou hledací beznadějí, kterou jistě zná každý, kdo nějakou dobu vážně hledal partnera na seznamce. Po celý čas jsme se míjeli – já neměla fotografii v profilu a on neměl zaškrtnutý „vážný vztah“ v profilu svém. Tedy můj nastavený filtr mi nenabízel jeho a on zase nepsal ženám bez fotky. Kromě oné osudové soboty…
Již jsem se chtěla odhlásit, když přišla zpráva od muže s fotografií v tmavých brýlích a chudě vyplněným profilem. Vlastně ani nevím, proč jsem odpověděla. Slovo dalo slovo a my se záhy začali královsky bavit. Nechápala jsem, čím mě tak zaujal a tak to cítil i on. Jsem velmi opatrná, střežím si své soukromí, přesto jsem mu dala svoje telefonní číslo po dvou hodinách psaní. V té době jsem ještě netušila, že on se již stihnul zamilovat do mé fotografie, kterou jsem mu poslala e-mailem. Ještě týž večer jsme spolu telefonovali a domluvili si schůzku u kávy na druhý den.
Káva se protáhla na dlouhé, důvěrné povídání v autě … a pověstná „chemie“, ta nepopsatelná přitažlivost byla tak silná, že jsme nechápali, co se to s námi děje. Ona jiskra přeskočila a rozdmýchala tak láskyplný a nepopsatelný plamen, který nás zcela pohltil… rozumíme si naprosto ve všem, ať to jsou záliby, rodinný život či smysl pro humor … o intimní stránce ani nemluvě. Zkrátka láska na první pohled.
Od toho dne se nám změnil život, nedokážeme být jeden bez druhého (naši téměř stejně staří synové z nás mají nejen radost, ale i legraci), téměř denně jsme spolu a mezi tím si píšeme non-stop na skype. Neustále nás překvapuje, jak ten druhý je přesně to, co jsme hledali. Náhoda? Osud? Nebo štěstí? Dávno nejsme puberťáci, přesně víme, co od života chceme a také můžeme očekávat. Možná právě proto, nás neustále překvapuje, jak se doplňujeme, jak intenzivně jsme se zamilovali, a věřte nebo ne, zažíváme i mnohokrát svá „poprvé“.
Nyní to budou dva měsíce, co se známe a stihli jsme toho víc, než jiné páry za celý rok. Jako bychom snad chtěli dohnat vše, co nám život s bývalými partnery nemohl poskytnout. Neustále se spolu smějeme, říkáme si svá tajemství, plníme si své sny, povídáme si celé hodiny… Naší absolutní lásku, vášeň a opravdovost neuvěřitelně nádherného vztahu, pečetí visací zámek na jednom mostě a zásnubní prstýnky na našich rukách. Oba máme tento vztah jako svůj třetí a oba říkáme, že příslovečné „do třetice“ zkrátka asi funguje.
Jsme nesmírně vděční za tu obrovskou náhodu, že jsme se konečně našli. Za to patří velké DÍKY této seznamce.
Lucka a Jára
P. S. Vy, kdo tu hledáte svého partnera, vydržte, nevzdávejte se a buďte shovívaví k těm, co se sem přišli jen pobavit. Trpělivě vybírejte a vyčkejte – on/ona tu pro Vás je, jen ho/jí musíte najít. Přejeme hodně ŠTĚSTÍ na Štěstí.cz!

Byla jsem zklamaná předchozí láskou, život neměl žádný smysl, žila jsem ze den na den a tak jsem se rozhodla pro změnu, kdy jsem se od minulosti chtěla odpoutat a začít zunovu žít. Dala jsem si tedy profil na Štěstí.cz. V moc velkou změnu jsem nedoufala, ale říkala jsem si, že to aspoň zkusím. Dostalo se mi několik vzkazů, ale ani jeden, který by mne nadchl. Pak ale náhle přišel obrat... Napsal mi 23-letý Karel z Prahy, který o mne měl velký zájem...Když jsem se podívala na profil a fotky, neměla jsem slov...Nádhera...! Po pár vzkazech přišla první schůzka, která se okamžitě změnila v lásku na první pohled Byla to překrásná procházka na krásném místě v Praze se skvělým, citlivým a milým človíčkem se kterým jsme si ihned padli do oka... Pro oba to byl zásah na první pohled
Díky Štěstí.cz jsme oba našli své štěstí Jsme spolu 6 týdnů a je to láska jako trám Za tu dobu jsme spolu prožili krásné chvíle a máme spolu několik plánů do budoucna.... Je to ten nejkrásnější vztah v mém v životě a on je ten nejbáječnější chlap na světě !!!

P.S. Lásko úplně maximálně tě miluji a navždy budu...Jsi pro mne vším a já ti děkuji za tvoji lásku a za všechno, co pro mne děláš!!! Já nikdy bez tebe, ty nikdy beze mě!! Navždy...ty,já-my, naše láska a naše budoucnost!

Přesně před 2 lety jsme se zde seznámili,jsme šťastní, že jsme se našli a za 3 dny k nám přibude synáček Petřík, po tatínkovi. Holt štěstí jsme našli na štěstí a moc ho všem přejem. Buďte v poho...a doufejte, ono to určitě příjde!!!

díky seznamce Štěstí jsem našla svoji lásku..jeho profil i fotka mě zaujaly natolik,že jsem se rozhodla zkusit štěstí a oslovit ho..po výměně pár zpráv jsem pochopila,že jsem našla svojí druhou půlku...miluji ho a on mě a zažíváme Ráj na Zemi..naše častá a absolutně pocity vyjadřující věta zní"kde jsi byl/a/ celý můj život"??díky Štěstí známe odpověď.. našli jsme se a věříme,že spolu prožijeme zbytek života..LOVEFOREVER..JITKA a LUBÍK

Ahoj všichni kdo hledáte ,,,, i zde se dá nalézt,poznali se tu po delším psaní dva lidi kteří už žádnou lásku nečekali.I v 40 letech tu naleznete to co hledáte.Jsme velmi štastní že jsme tu byli ,přeji všem štastné hledání na štěstí.

Jak začít tento příběh asi jednoduše....byla jsem několik let sama a na seznamku štěstí mi dal tip jeden kamarád. Na seznamce jsem byla asi týden přihlášená a jeden večer jsem se nudila u počítače a najednou mi přišel vzkaz od Jirky....začli jsme si psát a ještě ten večer, jsme se sešli. Prošli jsme se, dali si kafčo, hezky si popovídali a už při rozloučení jsme se objali a líbali. Byla to láska na první pohled??? Nevím, vzájemné sympatie, komunikace...viděli jsme se hned druhý den....a pak už jsme se vídali stále....Nyní jsme spolu 2,5 měsíce a už se k němu stěhuji, neboť bez sebe nemůžeme být. Moc ho miluji a je to moje krásné, hodné, šikovné a roztomilé sluníčko. Snad už napořád....přeji všem ať na seznamce štěstí to svoje štěstíčko taky najdou.

Oba jsme moc šťastní že tato seznamka funguje a že právě jejím prostřednictvím jsme našli své štěstí. Našla jsem tady svou lásku. Po nevydařeném manželství se dvěma dětmi jsem už nedoufala že mohu potkat někoho koho budu tak moc milovat a on mě i mé děti. Po roce chození jsme se vzali,vše klape a jsme spokojení a šťastní. A chci vzkázat všem kteří tady hledají ať neztrácejí naději,kdo hledá najde. A na každého čeká někde štěstíčko a myslím že příjde když to člověk nejmíň čeká.

Rok se s rokem sešel a je na čase malinko zavzpomínat a říct si " stálo to za to? ".
Dne 14.prosince 2008 jsem si na servru ŠTĚSTÍ začal psát s mladou milou a krásnou dámou. O den později již přišlo první rande a pak další a další krásné zamilované a vášnivé smsky. No a od ledna jsme již spolu začali bydlet.
Dnes jsme již spolu 1 rok a skoro měsíc. Prožíváme nádherné zamilované období plné lásky a něžností a je nám krásně.
Je to ta prává " stálo to za to !!! ". Mluvíme o svatbě, pod vánočním stromečkem jsem ji požadal na kolenou o ruku...fíha bylo to super....
A ZA TO VŠECHNO DĚKUJEME ŠTĚSTÍ.
Tak hodně štěstí Vám všem.
Jo a na svadbu jste srdečně zváni......

ahoj chtěla bych se podělit o moje seznámení bylo to asi zhruba 21.února co mě oslovil a chtěl se seznámit Martin jak jsem četla předešlí vzkaz tak měla dotyčná to samý jak já a má pravdu v tom nezoufat a důvěřovat taky jsem už chtěla smazat profil a nevěřila jsem že někdy můžu najít zrovna na nějaký seznamce lásku svýho života a tož když mám malýho věřila jsem že se tu můžu seznámit a jen s kamarádit a že to dopadne tak to ne tak jsme si hned vyměnili čísla jako že to většinou nedělám a něco mi říkalo srdíčko poznat a pak se uvidí tak jsme se párkrát sešli a teď jsme spolu a jsme moc šťastný natož že mám malýho mu vůbec nevadí .....přeju všem štěstí jako já jsem ho tady našla a to díky týhle seznamce ....Jana

I já děkuji seznamce ŠTĚSTÍ za seznámení s mým přítelem. Je to už rok co jsem se rozhodla vyzkoušet na doporučení kamarádky tento způsob. Ze začátku jsem byla dost zklamaná a řekla jsem si že to asi nebude to pravé, spoustu chlapů si tu pouze vymýšlí a hlavně i když jsem psala, že hledám někoho kdo už má svou minulost řádně vyřešenou - rozvod,děti už nechci, mám už dvě děti, věk kolem 35-40, tak se mi pořád hlásili jen ženatí a nebo mladší 25-30 let. No a 10.7. 2008 jsem měla jedno setkání domluvené, jenže se během dopoledne omluvil že to nestíhá a tak jsem se bez rozmýšlení rozhodla pro jeden vzkaz který mě jen tak letmo zaujal, měla jsem čas a tak jsem jen tak z nudy souhlasila že dorazím i když nápadník byl mladší. Setkala jsem se s Tomášem a jsme spolu dodnes. Profily jsme smazali společně po týdenní známosti a jsme oba rádi že nám to spolu klape. Už jsme seznamku doporučili dvěma kamarádkám a jedné to už taky vyšlo a ta druhá je tu teprve dva dny a na své štěstí teprve čeká Díky Marcela a Tomáš

Moje manželství, které bohužel stále ještě trvá,nestálo už několik let za nic.A tak jsem se rozhodl ukončit naše oboustranné trápení.Ještě předtím mě ale začal chybět protějšek,se kterým bych mohl prožívat všechny krásné i méně pěkné okamžiky života.A tak jsem také narazil na tuto seznamku a založil profil.Přiznám se, že původně to mělo být hlavně kvůli sexu.Časem jsem toto přehodnotil a začal hledat vztah vážný.A po několika málo nezdařených pokusech o tento vztah,jsem narazil na jeden profil ve kterém vlastně nebylo mnoho informací o protějšku.Ale přesto jsem napsal takový běžný dotaz,jestli bychom si nemohli napsat něco víc o sobě.Moc jsem od toho nečekal, už jen proto že najednou přišla odpověď a že prý že jsem ženatý a jestli mám tady dvojníka Vše bylo vysvětleno a tímto začalo naše krásné dopisování.Z dopisování zde na štěstí jsme přešli na ICQ a domluvili jsme se na naší první schůzce.První schůzka trvala asi 2 hodiny,ale mě se zdálo že to bylo 10 minut.Tak strašně rychle mě to uteklo.Měl jsem z té schůzky i z té dívky krásný pocit.Určitě i ona, protože mě na konci řekla, že je příjemně překvapená.To samé jsem mohl říct i já.Její krásné oči,rty,zkrátka celá,to byla nádhera,je to můj typ.A já v tu chvíli věděl,že tato dívka by mohla jednou být ta pravá.Začalo intenzivní dopisování přes štěstí i ICQ,jsme schopni si psát i víc jak 5 hodin najednou, proběhlo od té doby už hodně schůzek a už dneska vím, že to je určitě ta pravá.Za chvilku to budou skoro 3 měsíce,co jsme si poprvé napsali, postupně se poznáváme, jsme si čím dál bližší a je to mezi náma neuvěřitelně krásný.Začínáme si říkat i o naší další budoucnosti.Říkám pravdu Květinko moje? Věřím tomu, že toto bude dál takto krásně pokračovat.A za toto všechno děkuji tomuto našemu "Štěstí"

Před 2 lety a dvěma měsíci jsem tady na seznamce potkala svého osudového muže, svou největší lásku mého života. Moc ho miluju, a on mě.
Je to ten nejbáječnější a nejúžasnější člověk na světě. Už od první chvíle sem tak nějak věděla, že je to ten pravý, že k sobě patříme. Je moc hodný, milý, něžný, citlivý.
Psali jsem si krátce, asi dva týdny, pak jsme se sešli a byla z toho láska jako trám. Poznali jsme se před vánoci, a o to to bylo krásnější. Chci poděkovat seznamce štěstí, že jsem tady našla své ŠTĚSTÍ. a chci říct ostatním lidem,kteří hledají lásku a zoufají,že ji pořád nemají. Neztrácejte svou naději, vaše láska na vás někde čeká.
Marťa a Marek

Zažila jsem zde spoustu přetvářky a lží a vážně uvažovala,že profil zruším.S Petrem jsme si psali delší dobu jako kamarádi.Já stále uvázaná u své práce,která mi už pomalu přerůstala přes hlavu.Pak mi jednou Petr napsal:pojď, zajdem na kafe,a já souhlasila.Bylo18.11 a mi měli schůzku,Petr za mnou přijel a i když jsme se znali z fotek ta jiskřička přeskočila až,když se naše oči střetli.Zajeli jsme si někam senout a povídali si až do zavírací doby.Odvezl mě domů kde jsme se rozloučili.Pak přišlo2 rande a 1pusa,každou volnou chvilku jsme spolu a jsme hodně zamilovaní,naše srdce jsou teď jedno.Stejně jako ten Orion na nebi mě ten můj chrání i na zemi.Takže děkuji náhodě,že jsme se tu potkali a všem ostatním držím pěstičky nevzdávejte to.

Ahoj chtěla bych se s vámi podělit o svůj příběh jak jsem našla toho nejužasnějšího chlapa na světě.Svůj profil na této seznamce jsem si udělala dá se říct jen tak z nudy moc jsem nevěřila že by se tu našel někdo kdo by to myslel vážně a taky aby si nechtěl jen měsíce psát což mě opravdu nebaví.párkrát jsem si tady s někým napsala ale opravdu šlo hlavně jen o dopisování,a nebo psaly tací kteří chtěly jen sex nebo dlouhodobý milenecký vztah a to není to co jsem hledala.jednou za čas když jsem se na štěstí přihlásila přečetla jsem nesmyslné vzkazy,a pak si prohlížela profily až jsem narazila na profil muže který mi byl sympatický už jen z jeho fotky.vůbec jsem neřešila to že je o dost starší než já tak jsem se odhodlala a napsala jsem mu.strašně moc mě potešilo že práve on mi odepsal.no jeden večer jsme si takhle psaly co kazdý z nás od nejakého budoucího vztahu očekavá a tři dny na to už jsme se sešly.Domluvily jsme se že přijede za mnou vyzvedl mě u mě doma a jely jsme do jedné pizzerie nedaleko mého bydliště sedly jsme si odjednaly si a konečně jsme se mohly začít poznávat.Když jsme měly dopito navrhl nějakou procházku kde me vždy po chvilce chytil kolem pasu nebo za ruku daly jsme si pusu a cítila jsem se opravdu fajn.když jsme se vracely k autu řekl že se ještě nekde projdeme tak jsme popojely kousek dál a šly jsme se projít do jednoho parku sedly jsme si na lavičku povídaly jsme si a opravdu mi v jeho přítomnosti bylo moc dobře.pozdeji mě odvezl domů a už v ten moment kdy odjížděl mi začal chybět.po dalších pěti nebo šesti dnech jsme se viděly znovu a tentokrát spolu strávily víkend.dá se řict že jsem byla celý víkend rozmazlována staral se o mě vařil večer jsme si sedly na balkon se skleničkou vína a povídaly si,snídani skoro až do postele udělal prostě ten víkend jsem si neskutečně užila začala jsem cítit čim dal tim lépe v jeho přítomnosti.po víkendu mě odvezl zase domů,a už ta cesta pro mě byla strašná protože jsem věděla že budu zase pár dní bez něj než ho znovu uvidím.Po docela krátké době jsem k němu začala něco cítit ale bylo to oboustrané za což jsem byla opravdu ráda.Dny utíkají a jen co to jde se vídáme.Našla jsem chlapa který mě má rád kterému na mě záleží,a já jsem vděčná za každý čas který mi věnuje,říká že je uplně obyčejný chlap ale pro mě je to ten nejůžasnější chlap na světě kterého miluji a strasně moc mi na nem zaleží a on to ví .-).Zažila jsem toho v životě opravdu dost a převažovaly spíše ty ošklivé věcí at už to bylo zklamaní trapení ubližování nevěra a podobně jsem přesvědčena ze sním se mi nic takového stát nemůže.Zbožnuji jeho ůsměv,to jak se na mě podívá.jak se me dotkne když mě obejme nebo da pusu to jsou věci ze kterých se mi podlamují kolena.Jsem opravdu ta nejštastnější ženská na světě protože mám JEHO mám chlapa který mi každý večer zavolá a řekne že se mu strašně stýská že mě miluje a že by strašně chtěl abych v ten moment byla vedle nej,nikdy nedopustím aby se cokoliv na tom že jsme spolu změnilo,vždycky tady budu pro něj když ho bude neco trápit když bude smutný nebo naštvaný chci aby věděl že ve mě tu oporu bude mít a bude se mi moct se vším svěřit.Ted nás čeká těžká životní zkouška kterou věřím v to že ji zvládneme.Každý má své mouchy ale on je pro mě dokonalý chlap který se umí chovat na nic si nehraje je sám sebou a já jsem sním opravdu štastná a to je pro mě strašně duležité.Přeji všem co ještě nenašly to co hledají hodně štěstí určitě se najde dříve nebo později někdo kdo vám za to bude stát.Já své ŠTĚSTÍ našla Míša

Jak začít? Strejda a teta, se tu seznámili a já v době psychicky špatného porozchodové stavu, jsem si tu založila profil a začla si tu psát, zpočátku mi chodili vzkazy perverzní čí vtíravé, ale i pár zajímavých příjemných nenucených, psala jsem si tu s pár klukama a později i po icq, ale natrefila jsem na člověka co mě zajímal, psali jsme si na ICQ a vyprávěli si své story ze života, nepsali jsme si ani moc dlouho, ale 24. ledna, přišla další rána, umřela mi prababička, člověk, na kterém mi strašně moc záleželo k tomu všemu jsem stále byla špatná z toho rozchodu, nadělala jsem za ten den pár pitomoctí a večer jsem byla na icq...s nikým sem si nechtěla psát, ale jakmile se připojil on, jako by ruka psala sama a napsala jsem mu, nevím proč nevím jak, ale tak nějak jsem ho před jedenáctou donutila přijet sem ke mně a když přijel, vzala jsem pejska a šla jsem za ním, procházeli jsme se a on tak nějak postupně vyplňoval bolest, z toho dne, že mi bylo lépe a lépe a když odjížděl, měla jsem sto chutí mu říct, ať se mnou zůstane, šla jsem zpátky ke svému baráku, opřela se o barák a zapálila jsem si a po celém těle jsem cítila takové malé motýlky jak poletují a bolest byla téměř pryč, přišla jsem domů a jelikož jsem neměla kredit napsala jsem mu z internetu vzkaz, že ho ráda uvidím znova a že mi bylo pěkně, v tu samou chvíli přišla i mě sms od něj, za dva dny jsme se sešli znovu a povídali si a procházeli se po vyšehradě a stále jsme si měli o čem povídat, nenastávali trapné chvilky ticha nic a když jsem se poprvé políbili bylo to pro mě něco, co jsem nikdy nezažila, né že bych se nelíbala, ale tohle mělo takového kouzlo, bylo to nádherný, od toho dne jsme zůstali spolu překonávali spolu slasti a strasti života a vydrželo nám to přes 9 měsíců, né že bychom se nepohádali nikdy, to ano, ale vždy jsem se udobřili a proč to jsem píšu, dneska jsem udělala obrovskou chybu, celý den jsem měla od rána na nic, začlo to vstáváním u něj, každou ponožku jsem se vzala jinou a pak pro mě přijla máma a odvezla mě domů, měla přijet babička, které nepřijela protože s nevlastním dědou odjela na chatu, potom hádka s mámou, kvůli blbosti a potom krizová situace mé kamarádky a vše bylo završeno hádkou s tím s kým jsem se vůbec pohádat nechtěla, jednala jsem bez rozvážení a udělala jsem chybu, když jsem vyslovila to, že už spolu nebudeme, tak se ti prostřednictvím tohoto příběhu moc omlouvám, udělala jsem velikou chybu, strašně moc mě to mrzí. Miluju Tě prosím vrať se mi ! Už si svůj život bez tebe nedovedu představit.

Ahoj všichni.Mé štěstí začalo před rokem a půl.Všechno bylo skvělý,byl to báječnej chlap,nikdy nikdo se ke mě tak nechoval.Vídali jsme se každý den,byla to láska,jakou jsem nikdy před tím nezažila,alespoň jsem si to myslela.Během té doby jsem poznala spoustu jeho kamarádu a známých.Najednou to začalo skomírat a nakonec vztah po roce vyšumněl úplně.Byla jsem zoufalá,ale po čase jsem na jedné akci potkala jeho kamaráda,se kterým mě kdysi seznámil.Nechtěla jsem ho,nelíbil se mi,ale hned druhý den za mnou přijel a od té doby jsme spolu,je to báječnej člověk nikdy nechci o něj přijít.Takže kdybych nepoznala tady na seznamce svého bývalého přítele,tak bych asi nikdy nepotkala svého nynějšího,kterého miluju,jako nikdy nikoho před ním

Dobrý večer.
Chtěla bych se s vámi všemi podělit o naše "Štěstí".
Byla jsem matka-samoživitelka, snažila jsem se věnovat svému ročnímu synkovy a zároveň bojovat s častými urážkami z řad lidí v mém okolí. Synovy ještě nebyl rok a já si řekla DOST!
Řekla jsem si jsi mladá, snad i hezká, máš právo na trochu štěstí a být i sobecká. Na pár seznamek jsem se přihlásila ale všechny dopadly stejně, bez úspěchu. Nakonec jsem si dala poslední šanci a napsala si sem na "Štěstí". Až mi jednou napsal ON. Představil se jako: Šílený cyklista , a já se začala smát jako šílená. Byl to pravý opak muže kterého jsem vždy chtěla. On byl vysoký, modrooký, a hubený téměř kost a kůže. Převyšuje mě o 28cm takže rozdíl je opravdu znát. Do schůzky mě donutil téměř z hodiny na hodinu, předtím jsme si psali asi měsíc. Naše schůzka proběhla trochu nervozně a rozpačitě, nakonec jsme zjistili kolik máme společných známých a kolikrát nás chtěli seznámit ale vždy do toho něco přišlo.
Nakonec jsme si potají psali když jsme byly v práci, psali si na dobrou noc i dobré ráno.
Se synem se seznámil ze začátku jako strejda David, od první chvíle spolu řádili jako dva největší kamarádi. A při jednom řádění se stala malá nehoda a synovy urazil zub, malý plakal všude krev a on si prostě svlékl tričko a přitiskl mu to na pusinku. Samozřejmě byla jsem vylekaná jako každá matka, kontrolovala škody a ujišťovala se že je v pořádku. Za chvíli se oba smáli a zase řádili. A já se poprvé podívala na jeho břicho a páni: Pekáč buchet.
Po 6.měsících jsme se stěhovaly k Davidovy. Malý mu začal říkat "Tati" a já byla pyšná a šťastná že ho mám a že je nám takovou oporou. byly jsme spolu rok když mě na vánoce 2015 požádal o ruku. A já plakala štěstím a láskou. Dnes už jsem vdaná Paní. Máme 2.měsíce po svatbě, David má za pár dní narozeniny a já se mu chystám předat jeden maličký dárek. Plod naší Lásky, ještě maličký ale brzo bude vidět každý, že tam je.
Chci Vám všem říci, na každého čeká ten pravý. Věřte a najdete toho pravého který vám ukáže že svět je ve skutečnosti barevný a krásný a ne jen černobílý

Dlouho jsem přemýšlel, zda mám i já sem do řádků ŠTĚSTÍ připsat i ten svůj příběh. Nakonec jsem se rozhodl, že jej napíši, i když je to spíše ta výjimka potvrzující pravidlo…Ale i to je život.
Profil na ŠTĚSTÍ jsem měl pár dní, s jednou dívkou jsem si chvíli psal, ale pak přišel od jiné dívky vzkazík: „Ahoj, jsi dnes tady?“ Koukl jsem se na její profil a zaujala mě. Ona byla jako au-pair ve Vídni a do Zlína, kde bydlím a ona má rodinu, jezdila jen jednou za čas. Po týdnu psaní přišel vzkazík, že o víkendu jede zrovna do Zlína a jestli si budu chtít popovídat osobně, tak ať přijdu ve 14:00 do jedné místní kavárny…
Po předchozích zkušenostech ze seznamek jsem nečekal nic víc než jen pár obyčejných frází doplněných mlčením… Před kavárnou jsem byl už o půl druhé a čekal, kdo přijde. Na kostele odbily dvě hodiny a kolem mě prošla ONA. Nebyl jsem si jistý, zda je to opravdu na 100% ona, přece jen fotky klamou, ale když mě míjela, tak se na mě podívala a po tváři jí přeletěl letmý úsměv… To mě přesvědčilo, abych za ní šel do kavárny. Představili jsme se, ona již měla objednanou kávu a já si dal horkou čokoládu. Vše proběhlo tak, jak jsem si vždy představoval. Na začátku trochu tréma a možná i mírný trapas s tím zda za ní jít nebo nejít, ale během chvilky jsem se všeho zbavil a zjistil, že je prostě úžasná. Nepřeháním. Neskutečně hezky jsme si povídali, probrali jsme toho opravdu hodně a já začal věřit, že se konečně i na mě usmálo štěstí. Zaplatil jsem a pak jsem ji doprovodil. Dlouho jsme si povídali, než přišlo rozloučení a mě při cestě domů začalo docházet, že jsem se poprvé v životě zamiloval na první pohled, přestože jsem nikdy nevěřil tomu, že se takovým způsobem dokážu někdy zamilovat. Byly to nejkrásnější tři hodiny mého dosavadního života a na datum 29. 11. 2008 budu vždy vzpomínat se zvláštní, přesto hezkým pocitem…
Jenže ne všechno končí happy-endem, přestože bych to všem přál. Po týdnu zrušila profil na seznamce, čekal jsem na email, nebo SMS, ale žádná zpráva nepřicházela. Tak jsem jí napsal email já. Neozvala se. Napsal jsem SMS. Neozvala se. Pak po týdnu jsme se sice domluvili a sešli se v čajovně, ale něco ve mně začalo hlodat, že s tím štěstím to bylo až moc jednoduché…A bylo. Třetí schůzka byla 5. února. Dva dny před mými narozeninami. Mezitím jsem se trápil tím, že mi už tak často nepsala a čekání na odpověď bylo čím dál delší. Napadalo mě tisíce důvodů PROČ, ale odpověď který z nich byl ten pravý se asi nikdy nedozvím. Každý den jsem v srdci cítil zvláštní tíživý pocit a ranní vstávání bylo daleko těžší než v kdykoli předtím. Na tom posledním setkání si dokonce zapálila několik cigaret, přičemž jsem ani ve snu nepředpokládal, že je toho schopná… Měl jsem sto chutí to zabalit, zaplatit a odejít, ale překonal jsem se. Ovšem po rozloučení mi cesta domů trvala neskutečně dlouho… ten pocit se nedá popsat. Hlavou se m i honily nejrůznější nesouvislé myšlenky a v očích se objevily slzy… V noci jsem skoro nespal a nevěděl jsem, zda ráno dokážu vstát a normálně fungovat. Podařilo se mi to, i když to bylo dost těžké.
Pochopil jsem, že ne vše je zlato, co se třpytí, a že jsem pro ni byl jen „sympaťák ze seznamky“. Nic víc. Ale chci Ti jen, Lenko, vzkázat, jestli budeš někdy tyto řádky číst, že Ti nemám nic za zlé a nic Ti nevyčítám. Jsem za vše vděčný, protože jak už tady v některém minulém příběhu zaznělo: „Dokud se člověk dokáže zamilovat, ještě na tom není tak špatně.“ Děkuji Ti za vše a děkuji i téhle seznamce, i přesto, že má tenhle příběh jiný konec než všechny ostatní. DÍKY.

P.S.: Všem, kteří zde mají profil přeji ať najdou tu pravou lásku ať už tady na ŠTĚSTÍ nebo třeba někde jinde. Ať je na světě víc usměvavých tváří a srdcí, která mají pro koho bít.

Honza, Zlín.

Štěstí.cz mi doporučila teď už bývalá kolegyně, po všech seznamkách a možnostech co jsem zkusila, mi ukázala ještě tuhle, ať namrknu, a zkusím to... Do té doby jsem zažila plno zklamání, z pokaždý pěkně se vyvíjejícího cosi se vyklubal pro mě, téměř zloduch, který lapal holubičky do zlaté klece, a když ho omrzela, zahodil ji do řeky skoro ponížení a útrap. Tehdy moje nejlepší kamarádka, rodila už své druhé dítko, a já taky tolik toužila po rodině. Ženské hormony mi tikají téměř od 20 let. Každá kamarádka kolem mě měla svého partnera, jen já, slavila své 25. narozeniny sice šťastná za ně a že je mám, ale zároveň smutná, osamocená a s utrápenou duší, že já, se toho snad nikdy nedočkám. Nějak jsem překlenula léto, zajela si na dovolenou k moři, a ... pak přišel podzim, deštivý, chmurný, depresivní, a já zase zasedla k pc. Založila si profil, natáhla pár nejlepších fotek, napsala něco o sobě, klasika. A hledala. Najednou, si ten někdo našel mě. Napsal mi o 3 roky mladší kluk, tehdy ještě studující na VŠ, co že tak hezká holka je ještě sama. V první zprávě jsem ho takřka odpálkovala s tím, že já už hledám něco jinýho, vážnej vztah... Napsal, že už je jiný než kluci v jeho věku, ať to zkusím. Vlastně, čím víc jsem ho od sebe odháněla, tím víc se on nedal, a přesvědčoval. S tímhle jsem já právě u něho vyhrála. Muži jsou prostě lovci. Psali jsme si víc a víc, po pár neskutečně krásných vzkazech co jsme měli oba společnýho a co oba od života stejnýho chceme, jsme si domluvili schůzku, z které jsem se ze strachu znovu ze zklamání vymluvila, ale i tak se nedal, a 21.11.2011 jsme konečně vstanuli v tváří v tvář. Všechno bylo tak přirozený, hned mě vzal za ruku, políbil, a pak už jsme jen zažili nádherný rande, kterých časem přibývalo, protože já byla z Brna, a on z Vysočiny, vídali jsme se hlavně o víkendech. Podruhé jsem se narodila, zažívala jsem nový život. No, abych to už zkrátila, po třičtvrtě roce jsem se za ním přestěhovala na jeho rodnou Vysočinu, zařídili jsme si byt, letos oslavíme 3. výročí, touto dobou už se pokoušíme o miminko, a jak se zadaří, plánujeme se vzít. Jsem moc šťastná, že mě ta pravá láska taky potkala, když už jsem pomalu přestala věřit, a i když si to občas neuvědomujeme, je to právě zásluhou, Šťěstí.cz

Ahoj.Jmenuji se Aneta a je mi 29 let..Můj příběh napíšu jen krátce prortože je na hodně hodně dlouho...
V 15ti jsem byla poprvé hodně zamilovaná...a to mi vydrželo několik let....Bohužel tenhle vztah byl prokletí,ale protože jsem byla mladá a slepě zamilovaná trpěla jsem vše co mi ex prováděl...Až po x letech jsem si řekla dost a odešla od něj...Pak jsem potkal druhého muže...Ten pro změnu pil...Nemůžu říct ,že jsem měla problém s navazováním kontaktů s muži.Neříkám,že jsem bůhví jak krásná,ale asi jsem se vždy líbyla..Jenže nepatřím mezi ženy ,které nutně zkouší x vztahů a lásek na jednu noc..Vždy jsem hledala trvalý vztah,který bude krásný,kde mi bude muž věrný a nebude mě být...buide tam vše jak má být...No do črvence roku 2009 se mi to nepovedlo...Můj poslední hodně pil...Vydrželo nám to jen 9 měsíců...Upřímně jsem už nevěřila,že někdy někho takového najdu..Pamatuji si,že jsem jdene večer opět courala na internetu.A zrovna tam pořád na seznamu lítala reklama na seznamkuz štěstí :)Tak jsem si řekla ,že se tam podívám :)Tenkrát to nic nestálo :)Žádný poplatek zavytvoření profilu :)
Upřímně jsem už na žádný vztah neměla chuť potom všem zlém a krutíém co jsem si musela pouze ve dvou vztazích zažít :(...Vyplnila jsem můj profil,protože se mi seznamka líbyla....Můj profil byl hodně hodně rozepsaný :)..A psala jsem že hledám jen kamaráda na popovídání tady anebo u kafe..Už druhý den mi chodilo přes 100 vzkazů denně..Ti co nabízeli vztaH..jsem rovnou mazala..Takhle to trvalo asi 14 dní...No apak někdy v srpnu mi napsal i jeden muž..také jsem ho chtěla vymazat,ale né protože mi nabízel vztah ale protože mě moc nezaujmul...No ale napsal mi"Ahoj jmenuji se Pavel koukám,že máš ráda západ sluníčka jako já"No a já jsem si z něj trochu vystřelila....no urazil se a mě urazilo,že bere vše tak vážně..Pak mi ale bylo líto jak jsem se zachovala,když byl tak milý..A omluvila jsem se..Z jednoho vzkazu pak bylo 2měsíční psan..Zjistila jsem že je vlastně moc fajn..Ale nechtěla jsem se ještě setkat.Osud tomu ale chtěl jinak...V září se objevil v mém zaměstnání a my se do sebe zamilovali opravdu a hodně :)...O pár týdnů později jsem už u něj bydlela..A za 3 roky mě požádal o ruku.Dnes jsem 8 měsíců jeho ženou.A jsem ta nejšťastnější žena na světě!!Můj muž splŇuje vše o čem jsem kdy snila!!!!Je přesně takový jako z mých představ....Na nic si nemůžu stěžovat.Lidem,kteří tuto seznamku vytvořili CHCI TÍMTO STRAŠNĚ MOC PODĚKOVAT!!!!Díky vám jsem šťastná a spokojená žena!!!A na seznamky jsem nevěřila!!!OPRAVDU KDO HLEDÁ ŠTĚSTÍ A OPRAVDOVOU LÁSKU MUSÍ HLEDAT TADY ANEBO NEMUSÍ HLEDAT JEN SE PODÍVAT TAK JAKO JÁ :)

Už dlouho jsem tu přihlášena asi
už 6let hledala sem přítele a většinou mi
tu hodně chlapů psalo ale většinou to hned
ukončilo i bez toho aby jsme se vyděli většinou
jim šlo o sex. Pak jsem tu tak 2roky nebyla ale
profil sem nechala založeny.A ejhle 23dubna
mi napsal Jiřík a od te doby sme si psali a během
14 dnů sme se sešli a od te doby je nám krásně
i když sme od sebe dělený dalkou přes 160km
ale i tak víme že k sobě patříme a nevzdame
se jeden druhého v červenci se k němu stěhují
a vim že to je človíček s kterým chci stravit zbytek
Života a za to vše co prožívame děkuji jen profilu štěstí
Je občas si radši počkat a štěstí najde každý

Vše začalo před čtyřmi roky. V té době jsem byla na Štěstí již čtvrtý měsíc a začala jsem propadat trudomyslnosti, zda zde najdu normálního chlapa. Já vím, to chce zde většina žen. A pro pány – co to je normální chlap? Bude respektovat mou osobnost (já ho také nechci měnit), montérky pro něho nebude cizí slovo (já též používám zástěru při vaření) a hlavně už bude mít životní nadhled, díky kterému se bude usmívat častěji než mračit. Psali jsme si 3 týdny, a to jen o víkendech, neboť Jarda jezdí během týdne s kamionem. Když jsem šla na naše první rande, tak jsem měla už za sebou pár schůzek s pány, jež skončily dřív, než začaly, tak jsem byla dost skeptická. U kašny, kde jsme měli domluvené setkání, seděl chlap s nádhernou růží a upřímným pohledem. Pozdravili jsme se a šli koupit zmrzlinu. Poté se vydali do parku si hlavně povídat, neboť Jarda není „psavec“, ale muž činu. Náš rozhovor se protáhl do podvečerních hodin. Bylo nám spolu velmi krásně, takže jsme se dohodli na další schůzce. A pak na další … Za pár týdnů již nejezdil do svého trvalého bydliště, ale za mnou do hor. Během tohoto času, též řešil majetkové vyrovnání s bývalou partnerkou. Asi po roce a půl jsme se shodli, že bychom chtěli spolu žít. Nabízelo se hodně alternativ, ale nakonec jsme se dohodli, že já s kluky půjdu za ním, do jeho rodného města. Za dva roky od našeho seznámení nastalo velké stěhování z města, kde jsem žila 20 let. Mí synové byli úžasní a podporovali mě v tomto velkém kroku v životě. Našla jsem zde noví přátelé, práci a objevuji nový kouzelný kraj. A jako třešinka na dortu, byla svatba letos v červnu. Jsem moc ráda, že jsem šla právě na to "první randíčko" a nevzdala jsem to. Díky tomu, mám báječného chlapíka, a zároveň milujícího manžela. Přeji všem, kteří zde hledají štěstí na Štěstí, aby měli pověstné štěstí jako my dva s manželem.

Začalo to tím, že jsem na Seznamu napsal do hledacího okénka jednoduché slovo: štěstí. Objevil se text Štěstí.cz osudová seznamka. A já vůbec nepřemýšlel a jednoduše na to tenkrát kliknul....

Říkal jsem si... co kdyby. Někde jsem četl, že každý člověk má na světě 7 ideálních partnerů. Prostě lidí, se kterými by se cítil šťastný a kteří by zase byli šťastní s ním. Bohužel, ne každý z nás má to štěstí, aby alespoň jednoho z nich potkal.
A já nejsem z těch, kteří rezignovaně čekají s rukama v klíně. Nemyslím si sice, že člověk by měl hledat partnera jen na internetu, ale co když právě tady bude má osudová láska, která přemýšlí možná úplně stejně jako já? A tak jsem to zkusil...

Začal jsem seznamovacími inzeráty typu Ona hledá jeho. Nejprve jsem zobrazoval jen ty s fotkami, pak se začetl i do ostatních. A když jsem objevil pár zajímavých žen, kterým jsem chtěl napsat, založil jsem si i svůj seznamovací profil. Vyplnil jsem všechny kolonky, na rovinu a po pravdě, protože nemám zapotřebí si hrát na někoho, kým nejsem.

Napsal jsem pár vzkazů a šel spát... a byl jsem zvědavý, jestli se vůbec někdo ozve. Ráno jsem nedočkavě pustil počítač... a ejhle.. 3 odpovědi a 7 nových vzkazů. A tak jsem si začal povídat... Tahle seznamka se mi začala líbit, a tak jsem doplnil i pár fotek a jednu určil jako hlavní. Večer jsem opět zasednul k PC a ejhle! Máte 24 nových vzkazů. Uvědomil jsem si, že zveřejnění fotky několikanásobně zvyšuje moji šanci na seznámení. Vždyť i já prohlížel nejprve jen inzeráty s fotkama.

Překvapilo mě, že i na netu může člověk potkat tolik rozumných lidí (samozřejmě jsou vyjimky Člověk si jen tak povídá, posílá vzkazy, prohlíží fotky... Vlastně ani jsem nečekal, že najdu hned první měsíc. Dokud mi nenapsala Petra... Začalo to krátkým vzkazem. Napsala jednoduše: Ještě jsi volný ? Odpověděl jsem, že je tu spousta fajn lidiček, ale zatím nemám pocit, že bych potkal onu osudově přitažlivou... No, a tak jsme si začali psát. Nejprve jen vzkazy, pak jsem zkusili chat (ale jen pro dva). Vyměnili jsme si stovky zpráviček... a to už jsme oba věděli, že o spoustě věcech přemýšlíme stejně. Nebudu to protahovat.. je to nejkrásnější věc na světě, když člověk potká svoji druhou polovičku... Už to trvá přes měsíc a oba se snažíme, aby to tak bylo navždy. A ono to nedá žádnou práci, jde to skoro samo :o) Nastal tedy čas uvolnit naše místa na štěstí.cz druhým. Naše profily i seznamovací inzeráty mizí, protože oba jsme už našli.

Takže vám ostatním, co hledáte lásku na celý život chci říct: Nevzdávejte to, ale také se nesnažte najít někoho ihned a za každou cenu.. Povídejte si, komunikujte, poznávejte druhé... a vyjde to! A nevěřte těm co říkají, že na internetu se všichni přetvařují, neboť oni soudí druhé jen podle sebe.

Radek37

Ahoj,kamarádi.Můj profil tady na seznamce se jmenuje financni.krize.Rád bych se s Vámi podělil o to,jak jsem zde našel svou lásku.Se svou dívkou Evženií jsem se seznámil zde na Štěstí.cz.Psali jsme si asi týden a ona mě pozvala k sobě do Prahy.Bydlím v Pardubicích a tak jsem to měl vlakem docela blízko.Domluvili jsme se s Evženií,že se sejdeme v Pasáži Lucerna,protože Evženie pracuje kousek odtud v restauraci Mc donalds jako uklízečka.Jaké však bylo moje překvapení,kdyz jsem přišel ke vchodu do pasáže a Evženii jsem nikde neviděl.Asi po hodině marného čekaní mě napadlo,že se zeptám kolemjdoucích policistů,zda je to skutečně vchod do pasáže Lucerna.Policisté mi řekli,že ano,ale dodali,že to není jediný vchod,že do pasáže se dá vejít celkem asi pěti vchody.Vylekal jsem se a rychle jsem začal obíhat všechny vchody do pasáže,jestli tam Evženie není.Jak jsem se později od Evženie dozvěděl,přesně v ten samý okamžik ji napadlo to stejné.Došlo tedy k tomu,že jsme oba obíhali vchody do pasáže a tím pádem jsme se stále míjeli.Nakonec jsme se přece jen po šesti hodinách obíhání setkali.Nemohl jsem Evženii zpočátku poznat,protoze z fotografie jsem ji znal jako baculku.Ovšem ono šestihodinové obíhání pasáže udělalo své a Evženie při tom zhubla o neuvěřitelných 9 kilo.Po vášnivém polibku na uvítanou jsme šli na romantickou procházku na Petřín,na neméně romantickou večeři do restaurace na Malé Straně a potom mě Evženie pozvala i k sobě do bytu na Smíchově.Zde jsme se, po shlédnutí jedné z epizod seriálu Velmi křehké vztahy,odebrali do ložnice,kde jsme se vášnivě pomilovali,a protože Evženie měla následující dva dny volno a já jsem byl v tu dobu nezaměstnaný,zůstal jsem u ní celé dva dny.Když jsem potom odjel do Pardubic,okamžitě se mi po mém miláčkovi začalo stýskat.Asi po týdnu jsem se tedy k Evženii nastěhoval a také jsem si našel zaměstnání.Začal jsem také pracovat ve stejné restauraci Mc donalds jako Evženie.Dnes jsme spolu již šestý měsíc a právě včera mi Evženie sdělila,že je těhotná a narodí se nám miminko.Proto jsem se rozhodl,že Vám napíši svůj příběh.Příběh Evženie a Filípka.Příběh dvou zamilovaných,kteří se potkali díky této báječné seznamce........

Nikdy bych nevěřila že si jednou podám inzerát ale stalo a byla jsem tu na štěstí.A pak přišlo setkání ale vždy to skončilo zklamáním. Nevím jestli jsem jen prostě měla smůlu ale čím dál více jsem byla přesvědčená že tu nikdo nehledá to čemu se říká láska a když už jsem to tu chtěla vzdát, tak mi najednou přišla zprávička. Bylo v ní jen jedno slovíčko AHOJ a tak jsem odpověděla stejně a začali jsme si psát a já si najednou uvědomila, jak moc jsme si podobní a kolik máme společného a že si najednou píšeme věci které bychom jen tak někomu neřekli.A tak slovo dalo slovo a mi se setkali. Čím víc jsem se blížila k místu našeho setkání tím více jsem byla nervozní. Nohy se mi podlamovali a srdce jsem měla až v krku. A najednou tam stál ON s růží v ruce a stím nejkrásnějším úsměvem na tváři.Šli jsme do restaurace dali si kávu a povídali si a najednou jsme si uvědomili že už spolu mluvíme hodiny a stále máme o čem a setkání bylo i druhý den. Byl to ten nejkrásnější den který jsem kdy prožila a i když se nám stalo i něco špatného tak v ten okamžik jsem si uvědomila že to byla láska na první pohled. A dneska vím že mi do cesty osud dal toho nejůžasnějšího chlapa. Jsme stále zamilovaní a oba víme že jsme tu našli lásku na celý život. Takže milé štěstí,děkuji že jsi a že díky tobě jsem našla lásku a naději a možnost věřit že ta OPRAVDOVÁ láska existuje!!!!! Že se člověk nikdy nemá vzdávat Takže všem přeji aby tu našli toho pravého jako já.