Skutečné příběhy štěstí

Asi budu jedna z mnoha, když napíšu, že na netu se nedá seznámit normálně. Po několika neúspěšných seznámeních a jednom velkém zklamání, jsem si zakázala vyhledávat internetové seznamování. Vydrželo mi to 4 roky. Mezitím jsem zkusila pár inzerátů v nejčtenějších, zdánlivě nejserioznějších, novinách a taky bez valného úspěchu. Jedno odpoledne jsem vyhledávala na netu nějaké informace a štěstí na mě blikalo svou reklamou - jen jsem si pomyslela, blikat můžeš, ale mě nedostaneš. Nevím proč ta myška skočila na těch šest barevných písmenek - a už to bylo. Po chvíli jsem se přihlásila, rychle vypsala inzerát ve smyslu unavené kamarádky, která touží po vztahu a dala tam celkem pěknou fotku. Řekla jsem si, že skromnosti bylo dost, mám hezké oči, tak co. Nebudu nikoho oslovovat, bez fotky nikomu neodpovím a hotovo. Druhý den ráno jsem zde měla několik reakcí, mezi nimi i od něj s textem, že se hlásí do konkurzu. To mě pobavilo. Vyměnili jsme si 2 zprávy, v nichž jsme si domlouvali schůzku. I když jsem si uvědomovala, že jsem ještě neviděla jeho fotku, souhlasila jsem se schůzkou. Předběhl mě, napsal, že pokud ho příjmu za "přítele", otevře se mi jeho fotka. Líbil se mi. Při první schůzce působil ale velmi plaše, možná se mi už ani tolik nelíbil, celou dobu jsem pozorovala jeho typická gesta, padající ofinu, modré oči...Další dvě schůzky byly velmi rozpačité. K nim došlo jen díky tomu, že jsem zjistila, že máme společné přátele a on se přiznal, že už si mě u nich na akcích všimnul a sám se utvrdil, že jsem to opravdu já .... celý rok jsme kolem sebe chodili, dokonce jsem našla společnou fotku - on plaše seděl u vchodu a vybíral vstupné, já se bavila s jinými. vůbec jsem o něm nevěděla. Společná kamarádka mi o něm něco řekla, vlastně mi dodala odvahu s takto plachým člověkem komunikovat. Vyplatilo se. Dnes máme 4 měsíce po svatbě, snažíme se o miminko, jsme velmi spokojení, máme se moc rádi, našli jsme správnou pokličku pro svůj hrníček. On o mě nepochyboval ani chvíli, věděl, že jsem ta pravá velice rychle. Já si totéž řekla až po první společné dovolené, asi 4 měsíce po seznámení. Do té doby jsem byla pouze přesvědčená, že mi stojí za to prožívat s ním vztah co nejdéle to půjde - že to dojde ke společnému bydlení, sňatku a plánování rodiny jsem se tenkrát bála jenom pomyslet, abych si to celé nepokazila. Jsme pořád zamilovaní, dobře se nám žije a dnes už to můžu říct - Je to ten pravý. A opravdu nic neuteče. Je mi teď 35 let, jemu 37, pravá láska si nás našla i takto "pozdě". Osud to zařídil po svém - chodili jsme kolem sebe rok a přesto se našli na netu...

Ráda bych se podělila o svůj velký příběh který začal 22.prosince a pokračuje do dnes….
Jako každý pracovní den jsem šla do práce ,netušila jsem však že tento den bude výjimečný a změní to můj osamělý život…..před koncem služby jsem jako obvykle na chvíli podívala na seznamku štěstí zda tam nemám odpovědi na svůj inzerát ,uviděla jsem profil neznámého a tak jsem si řekla že to zkusím odepsala a přišla mi odpověd po pár vyměněných zpráv mi zvonil telefon a a najednou se ozval mužský hlas ,,,jestli se nechci ješte dnes sejít,protože jsem zrovna měla 12hodinovou službu tak sem namítla že je pozdě ale dneska vím že kdybych to odložila tak bych udělala chybu.,protože sem dojížděla do práce tak jsme se domluvily že se setkáme na nádraží(v tu chvíli jsem už tušila,že to nebude setkání jaké jsem měla před tím a že to bude jiné.)u vánočního stromečku co stál v hale a tak sem čekala na svého noého ted už můžu s klidným svědomím říct partnera.
A na ten den v životě nezapomenu jak mě pozval do kina kde mě poprvé vzal do náruče a já cítila opravdu vřelost a upřímnost .Rozloučili jsme se a já nevěřila že se mi ozve….najednou mi od něho přišla zpráva že děkuje za hezký večer a že by to rád se mnou zkusil….od té doby mi přicházely každý den ráno a večer samé hezké smsky které jsem v životě od žádnýho muže nedostávala a najednou se nám to stalo denním rituálem že jsme si přáli hezké ráno a pěknou dobrou noc….a co dnes???Dnes si přejeme hezké ráno dobrou noc v domácím pohodlí a jak to bude dál?.......se necháme překvapit oba dva:o))

Právě před rokem jsem se po týdnu na Štěstí chtěla vymazat,protože jsem si připadala jako na "trhu se zbožím"Ale ještě mi to nedalo a napsala jsem chlápkovi,který na mě 52x kouknulStačilo:"Koukám,že na mě koukáš.Jaký jseš znamení?"Odepsal a poznamenal,že pokud jsem nějaká čarodějnice,tak ať mu hlavně v pátek nepíšu,že v pondělí umře,že by měl zkaženej celej víkendVěřte,nebo ne,tahle věta mě v tom smutku tak rozesmála,že jsem neodolala a nesmazala seJelikož je nám přes 40,nebylo nač čekat.Po pár dnech rande-6h.pokračování v započatém a skvělém humoru,po 6.týdnech společný pronájem"na zkoušku"a po půl roce jsme usoudili,že se máme rádi pořád stejně,jako na začátku,a tak jsem se za tím chlápkem odstěhovala do jeho doupěteJezdíme na bruslích,s dcerou a jejím fitkem s mladýma lidma trávíme sportovní víkendy(pak probíhá léčení)čučíme spolu na filmy,lenošíme a HLAVNĚ:pořád se spolu chechtámeI v tomhle věku totiž jde zapomenout na starosti a blbnout jako děti.A každý den zakončit tím,že se v pelíšku propletete do sebe a cítíte,jak tomu druhýmu na vás záleží a váží si vás.Řekla bych,že je to to nejkrásnější v téhle době,aby člověk přežil.Tímto ti chci milá seznamko Štěstí moc poděkovat za to,žes nám tohle osudový setkání umožnila,díkyA vy,kdo tohle čtete-pusťte se do svýho života.Nepřežívejte,ale žijte.Jsme tu jen jednou.Držím palce

Je tu plno lidí co se vážně seznámit chtějí a pak i ti kteří si napíší hledám vážný vztah a přitom při prvním setkání Vám připadá po pár větách ,že seznamku mají jako sex na první noc bez PLATBY V BORDELU což se Vám na konci setkání potvrdí, nebo jdou s vámi do kina a během celého filmu každou minutu sledují mobil jestly někdo nevolá, nebo pošlou kamarády a čekají na to jak budete reagovat ,nebo předhazují jaký mají majetek, a nebo rande výjde po kalbě a dotyčný má kocovinu a je rád že žije, a nebo začne přiznávat děti z předchozího manželství -prostě nikdy nevíte co Vás potká :))a když to nevzdáte a řeknete si ,že ještě naposledy to zkusíte a děj se vůle boží tak vám náhoda přihraje toho pravého . Láska na první pohled je podle mně pěkná blbost ,ale ono to tak skutečně bylo,první rande místo hodinového setkání trvalo 7 hodin , skvěle jsem se bavila , zasmála se a na první pohled jsem se zamilovala. Věkový rozdíl partner je o 13 let starší pro mě v ten den nebyl a ani není důležtý , druhé rande proběhlo úplně stejně a to jsem nemohla téměř mluvit a na třetím rande jsem se nastěhovala a už zústala:))po dvou letech se nám narodila krásná dcera ,za kterou jsem dostala zásnubní prstýnek , o půl roku později při letu balonem žádost o ruku a dnes má dcera rok a měsíc a já zjistila , že jsem znovu těhotná ( popravdě jsme to plánovaly ) a v červnu se bereme - pohadka ? těžko spíš jak říká partner bylo to štěstí, že jsme se potkaly na štěstí :))

Dobrý den, třeba tento mini příběh bude někoho inspirovat...v r. 2008 jsem si zde založila profil, tak jako všechny ženy , jsem nestíhala odepisovat. Jakmile toto pominulo, začala jsem i já koukat po mužskejch. Byla jsem s dcerou sama 6 let, zvykla jsem si na samotu, přesto....Líbil se mně muž, který žil v té době v Irsku a já si říkala, že je daleko, alespoň nebude otravovat Dlouho jsme si psali, skypovali a i přes nějaké jiné známosti, které jsme oba navázali, nakonec přijel " na kafe " a zůstal ! Jsme spolu téměř 5 let, vybudovali jsme krásnou, velkou rodinu, dům, kočka, pes....no jako z pohádky. P.s. 20.12. 2012 jsme měli svatbu. Držím všem palce, člověk nemá být sám, děkuji ŠTĚSTÍ !!!

Zdravím všechny,já Karel (36) jsem byl tu asi tak rok během kterého jsem měl několik schůzek, které vždy z nějakých důvodů nedopadly dobře. But z mé strany nebo z druhé, ale stále jsem hledání nevzdával, protože jsem nechtěl být sám.Pak jsem objevil Jitku(30) a její malou dcerku. Nejdříve proběhlo pár sms a telefonátu,ale vzhledem k tomu že jsem zastánce a dávám přednost osobnímu setkání tak jseme se sešli a jiskra přeskočila .Začaly jsme se scházet po nějaké době spolu bydlet a dnes už jsme přes rok manželé a máme roční holčičku.Díky této seznamce to svoje štěstí máme a přejem ostatním,ať vytrvají v hledání!

Když tenhle příběh vyprávím přátelům, nestačí se divit…
Můj bývalý přítel se kterým jsem dlouho žila a zůstali jsme skvělými přáteli mi jednou řekl o tomhle webu a ukázal mi jak to tu chodí.Pomohl mi vlastně založit profil na který jsem si já dodala fotky a info.On tu spíše ztrácel naději, protože holky které potkával byly dost jednoduché a šlo jim pobavení s pěkným klukem…Já jsem hned první den dostala asi 100 emailů, hrůza..snažila jsem se je všechny přečíst, abych někoho „neprošvihla“ :)
Hned druhý mail byl psaný slovensky a tak jinak… to se mi líbilo.Byl to kluk který mě moc fotkami nezaujal, ale dala jsem s ho favoritů a četla dál.
Asi za dva dny mi od něho přišel nový mail, psal, že mě asi nezaujal..jenže opak byl pravdou, byla jsem právě online a tak jsme si psali a byli to skoro romány a tak jsme usoudili,že se musíme sejít.Zajímal mě čím dál tím víc, jen jsem si říkala, no jako chlapa ho nechci ,není to můj typ, ale jako kámoše a trenéra to bude fajn, byla jsem dost zklamaná aférkami před ním.
Hned první schůzku mi učaroval, vyzařoval ze sebe takový klid a charisma, stále jsem se na něj dívala a říkala si, kluku ty v sobě něco máš..
Náhoda nám přála, on měl další týden dovolenou a já měla dost velké problémy v práci, tak jsem se rozhodla vzít volno. Naše schůzky byly hodinové, stále jsme měli o čem mluvit..chodili jsme na procházky a on si nic nedovolil. Strašně jsem se ho bála, v tom smyslu, že se můžu opravdu zamilovat a ono to zase nevyjde.
Po týdnu, kdy se mě zeptal jestli jen můj trenér a kamarád jsem řekla, že je.Byl chytrý a trpělivý, stále mi říkal, že si počká, protože ví proč :)
Mezi tím jsem se na štěstí seznámila se skvělou holkou.Byla na tom s chlapama jako já a už jsme se domlouvaly na dámské jízdě kde jim ukážeme :)
Jenže s Tomášem mě ta zlost na chlapy začala přecházet..začala jsem cítit, že jsem pro něho důležitá a že jsem ta pro kterou by snesl modré z nebe. (Stále jsem se bála věřit, ale on mi vždycky řekl něco tak úžasného, co vlastně byla pravda a já jí jen nechtěla vidět..)
Kamarádka, se kterou jsem se na netu potkaly byla povahově strašně podobná mě, napadlo mě, co kdybych jí seznámila s mým bývalým? Hodili by se k sobě. Zkusila jsem to, pozvala jí na kafe do města a mému bývalému řekla ať mě vyzvedne v kavárně, že tam nemůžu parkovat a tak.. ) On už o ní věděl, ale že tam bude v kavárně ne 
Byl jen tak v teplákách a poslal mi potom sms, to se dělá, ukazovat mě takové hezké holce když vypadám jako pako :) Pak si zkusili psát a ona se bála stejně jako já ze začátku :)
Závěr je takový ,že já s Tomášem jsme dnes moc šťastní a jsem spolu 5 měsíců, Jana s Davidem jsou jen o dva týdny méně, jezdíme společně na obědy a tak a okolí jen nevěřícně kroutí hlavou :)
Jednoduše řečeno, bývalý mi ukáže kde se dá seznámit, já tam potkám svou životní lásku a seznámím se s holkou, co už raději chtěla jen kámošku a pak jí seznámím s bývalým ono nám to všem vyjde a věřím, že napořád :)
Ještě k tomu jsem tu poznala spoustu báječných lidí na dopisování.Tak je mi jen líto, těch, kteří si to tu pletou s erotickou seznamkou nebo místem, kde psát oplzlosti holkám, ke kterým by si to v reálu nedovolili…
Tomáš mě naučil, že pokud věříš v lásku, najdeš ji.Vím, že je to v dnešní době moc těžké, ale jsou ještě lidi pro které stojí za to žít a když už potkáš někoho, kdo je ti drahý, hýčkej si ho a nenechte si zkazit ani jediný den.

Na našem příkladě bych chtěla ukázat, že seznámení nemusí jít vždy jako po másle, ale přesto to může dobře dopadnout :)

Byla jsem na seznamce už rok a moje počáteční nadšení a očekávání pomalu vystřídalo zklamání. O nabídky na rande jsem sice neměla nouzi, ale odcházela jsem z nich pravidelně s pocitem, že to bylo fajn, ale opakovat schůzku už jaksi nemám zájem. Dvakrát jsem dokonce svoji registraci zcela zrušila, poté, co mi jistí pánové napsali velmi, ale velmi otevřené nabídky na sex. Nicméně moje touha po blízkém člověku byla silnější než nechuť konfrontovat se s podobnými primitivy, a vždy jsem se zaregistrovala znovu pod novým nickem.

Nakonec jsem našla profil Toma, který mě okamžitě zaujal, a napsala jsem mu vzkaz. Vůbec na něj nereagoval!!! (Do dneška mu to občas žertem připomínám :))) Neodpověděl a já jsem to brala tak, že holt asi nemá zájem, a zapomněla jsem na něj. O tři měsíce později jsem na jeho profil náhodou narazila znovu. Nedalo mi to a opět jsem mu napsala, tentokrát už byl vzkaz o dost stručnější. Ozval se, že se omlouvá, že už má novou přítelkyni, ale že i tak se rád seznámí se zajímavými lidmi, jen ať to dopředu vím a neočekávám nic více. Byla jsem z toho trochu zklamaná, ale i tak jsem se na něj těšila, že třeba budu mít aspoň nového kamaráda, taky jsem ocenila jeho upřímnost...

No....první setkání se protáhlo na několik hodin, skvěle jsme se bavili, další setkání na sebe nenechala čekat, zamilovala jsem se do něj na první pohled :) Když mi řekl, že ten předchozí vztah ukončil, protože stejně neměl moc perspektivu a že slečně to ani moc nevadilo, skákala jsem štěstím až ke stropu :)

Takže všem vřele doporučuji, zkuste to, nevzdávejte to, třeba to vyjde! Lepší litovat toho, co jste udělali, než neudělali :)

A happyend musí být: jsme spolu už skoro dva roky, žijeme spolu, jsme šťastní, vše je přesně tak, jak má být, a jako bonus navíc čekáme miminko :)

Ahojka Štěstí....Chtěla bych moc poděkovat provozovatelům tohoto servru za to,že jsou,protože bez nich bych asi nenašla svou úžasnou lásku.Brouzdala jsem v seznamce a uviděla kluka ze stejného města,jako jsem já.Nejvíce mě na něm zaujalo jeho tělo a něčím zvláštní nadpis v profilu. Tak jsem mu napsla,jen tak..pár slov...už ani nevím co. Druhý den mi odepsal. Tak to chodilo každý den a večer asi 3 týdny. Stále víc mi byl sympatický a tak se zchylovalo k 1 zchůzce. Byl to krásný den i večer.Večeře byla úžasná a láhev vínka nás dovedla k prvním polibkům. Nikdy na to nezapomenu....na jeho první doteky a vlastně všechno,co jsem s ním zažila a zažívám dodnes. Náš vztah je plný lásky,něhy,tolerance....a myslím,že Nás oba čeká nádherná budoucnost a život. Moc ho miluji a jsem ten nejštastnější člověk na téhle planete. I touto cestou ti chci moc poděkovat Martánku za to,že jsi a že jsi tu, už jen pro mě.Miluji tě...Tvoje Evulenka

Byly chvíle, kdy jsem si myslela, že seznamku každou chvíli opustím.Zklamaná přehnanými požadavky mužů nebo vůbec jejich přístupem k životu.Upřesnila jsem profil na doporučení štětěstíčka a najednou jsem dostávala odpovědí víc a já se mohla rozhodnout. Děkuji Štěstíčko, vybrala jsem si.
První setkání bylo smluveno před kavárnou. Před srazem jsem absolovala pracovní jednání, jenž skončilo o něco dřív a já dorazila s velkým předstihem. Venku zima, čas pomalu ubíhal,výkladní skříně okoukané.Jak to však vymyslet,abych předešla trapné situaci při seznamování v restauraci a zároveň užít toaletu,kterou jsem nutně potřebovala navštívit.Napsala jsem zprávičku, že si dám kafé a svého vyvolného po jeho příchodu prozvoněním na mobil vyzvednu.
Klaplo to.Přivítání,polibek, další kafé. Příjemný,pohledný muž,jeho pohled na život,vůně napovídaly o dalším setkání.
14.2. na Valentýna jsem věděla, že je to ON, kterého jsem hledala.A Valentýn? Překrásný.Mnohé asi zklamu,dlouhé rozepisování o první schůzce a nyní pár strohých řádků.
Důvod?Douufám, že zde nejsem naposledy a budu moci napsat o nás, o páru,o našich dalších krocích. Jsme oba velmi šťastni a snad nám už nic nepřijemného nevstoupí do života a v případě ,že se objeví nová svízel,zládneme ji,ale už SPOLU.
Tak se zatím loučím ŠTĚSTÍČKO, díky za pomoc a teď je to na nás,jaký kus cesty spolu urazíme.

Po několika nevydařených vztazích jsem již nedoufal že potkám tu opravdovou lásku tak jsem zkusil jen tak odpovědět na pár inzerátů a nic jsem si od toho nesliboval.O to větší bylo překvapení že mi přišla odpověd a nezůstalo jen u jednoho vzkazu.Psali jsme si celé dny a hrozně jsem se těšil na další vzkazy protože jsme si měli stále co říci.Po třech dnech jsme se poprvé potkali a byla z toho láska na první pohled.následovali další setkání a po týdnu náš první společný prodloužený víkend i s výletem s dětmi.od té doby jsme denně spolu a jke to naprosto ůžasné.máme si stále co říci a ve všem si náramně rozumíme.Po třech týdnech strávených stále společně plánujeme společné bydlení a svatbu v létě na kterou se všichni moc těšíme.Hrozně moc se milujeme a nedokážeme jeden bez druhého být.Děkujeme seznamce štěstí že jsme tady potkali jeden druhého jsme nesmírně štastní.

Kdyz jsem se tu zaregistrovala, byla jsem sama.Nikdy bych neverila, ze pres seznamku na internetu najdu muze sveho zivota...Ale po par dnech jsem si zacala s jednim muzem psat. Nedavala jsem tomu zadnou nadeji,ale vsechno nakonec dopadlo jinak a jsem za to moc vdecna :) Jsme spolu uz 5let, planujeme svatbu a znazime se o miminko :) Tem co vymysleli tuhle seznamku Strasne moc DEKUJI, diky Vam jsem Nasla to co jsem hledala a jsem strasne moc stastna .

Ani nevím jak začít.
Vše začalo v den 16.listopadu,kdy jsem byla rozhodnutá svůj profil na Štěstí zrušit. Ale řekla jsem si,že se ještě podívám na nové lidičky,kteří se zaregistrovali a to opravdu už jen ze zvědavosti. Najela jsem si na muže a zaujal mne jeho inzerát,který mi utkvěl v paměti dodnes a rozhodla jsem se,že mu napíši. Ani jsem nečekala,že mi odepíše... ale ejhle,napsal... Tak jsme si začali psát a já cítila,že máme hodně společného a že i povahově jsme si podobní.. Tak vnímavého,romantického a citlivého muže jsem nepoznala za celý svůj život. Je to až k neuvěření,ale bušilo mi srdíčko při každé větičce,kterou napsal. Neměl to v životě jednoduché a já také ne a Davídek mě zajímal víc a víc.
Přišel den D a měli jsme se sejít,šlo to celkem rychle,ale jelikož jsme daleko od sebe,bylo pro nás rozumné se sejít co nejdříve a poznat se po osobní stránce. Oba jsme se báli,jak to vše dopadne,protože rozumět si s někým přes psaní,ještě neznamená,že si musíme padnout do oka až se uvidíme a toho jsem se moc bála. Ne,že bych si nevěřila,ale po mých špatných životních zkušenostech jsem přestala věřit,že bych pro někoho mohla něco znamenat,kdo by ocenil mou upřímnost,obětavost a lásku a komu bych se mohla líbit taková jaká jsem.
Když ten den nastal a Davídek přijel,myslela jsem,že snad jen sním,že to nemůže být skutečnost. Ale byla a zajiskřilo to z obou stran. Jsme spolu měsíc,ale i tak mi přijde,že ho znám celý svůj život...
Davídku,já Ti moc děkuji za každé krásné nové ráno a za krásný,hřejivý pocit v srdíčku. Oba jsme si něčím prošli a já Ti tady zde,přede všemi SLIBUJI,že mé srdce Ti bude patřit na věky a že Tě nikdy NEZKLAME A NEZRADÍ... Udělám vše proto,aby Ty,Já a naše děti jsme byli šťastní a nepoznali nikdy už tu bolest v našich srdcích... MILUJI TĚ Z CELÉHO SRDCE!!!

Chtěl bych vám povědět jeden zvláštní příběh, který je pro mě dodnes stejně neuvěřitelný jako před jeho naplněním.Jednoho všedního dne, kdy venku pršelo a uvnitř bylo stejně tak dusno jako za oknem, jsem úplnou náhodou rutinně brázdil internet a jak tak brouzdám po štěstí, najednou jsem objevil profil, který mě okamžitě zaujal...Už když jsem uviděl fotku, tak jsem si říkal: "Copak je to za nádhernou slečnu s úžasným úsměvem, plnými rty a šibalským výrazem...Byl jsem z ní úplně paf...pak jsem si pročetl profil...V hlavě se mi honilo, že to musí být velice inteligentní slečna, protože to co o sobě píše má hlavu i patu, vystihuje hlavní a důležité věci, je to zábavné a rozhodně ne nudící...Už jsme tu měli pár faktorů, které mě utvrzovaly v tom, že téhle slečně musím napsat...Sice jsem si říkal, že mě asi nebude chtít, ale na druhou stranu proč to nezkusit...Kdo nic nezkusí, nic nemá...Takže jsem se odhodlal napsat vzkaz..Pozor velký krok...Dostalo se mi odpovědi a už po pár větách jsem poznal, že můj instinkt se nemýlil...Inteligentní, rozumná, cílevědomá, vtipná...No v podstatě nebylo o čem přemýšlet...Na poslední chvíli jsem si všiml, že tato nesmírně sympatická slečna je až z Plzně (žádný problém...nezastaví mě nic...nechám se vést srdcem)..Nabídl jsem jí po krátké korespondenci, že za ní přijedu...Můj názor je takový, že není na co čekat...Sympatie byly a čím delší odkládání, tím zbytečnější napětí a čekání a s ní spojená nervozita...K mému údivu mou nabídku přijala...Takže jsem se vybaven pouze pár korunami vydal na tříhodinovou pout´..Cesta ubíhala velice rychle a já se hrozně moc těšil...nebyl jsem kupodivu ani tak nervózní z pocitu, že se jí nebudu líbit, jako z toho, že prostě nepřeskočí ta pomyslná jiskřička lásky a já budu stále sám a navíc proběhne úplně zbytečný den...Ale strachoval jsem se naprosto zbytečně...Už když jsem vystupoval a zahlédl ji, tak se v oblacích náhle zablýsklo a mnou projel velký výboj energie...Úplně mě oslnila její přirozenost...V okamžiku prvních vět jsem ihned zjistil, že se určitě nebudeme nudit a že to bude dobré...Ted jen neudělat nějakou koninu...Na to jsem expert...Vše probíhalo nečekaně dobře a ve mě se rychle rodil pocit, že z mé strany by určitě nezůstalo jen u kamarádství...Ale vůbec jsem si nebyl jistý, jak to cítí ona a nechtěl jsem nic zkazit...Uběhla asi tak hodinka a já už jsem přemýšlel jak to udělat, abych jí políbil, protože po tom jsem opravdu začal ohromně toužit...Ale den byl teprve na začátku a hlavně jsem se cítil naprosto přirozeně jako kdybych jí znal už roky..vše probíhalo nenuceně a já se cítil jako v bavlnce...Za ten den bylo nespočet nádherných okamžiků a kdybych je měl všechny vyjmenovat, byl bych tu asi hodně dlouho...Zmíním tedy tři..Prvním a přenádherným byl výstup na vyhlídkovou věž...Úmyslně jsem jí pod záminkou ochrany před pádem nechal jít před sebou, abych si mohl důkladně prohlédnout dolní partie jejího těla pěkně zblízka a při případném zaškobrtnutí by mohl proběhnout i fyzický kontakt...Když jsem byli nahoře a prohlíželi si krásy Plzně, tak jsem velice vážně uvažoval, že se pokusím jí dát polibek..Jenže jsem měl strach z neopětování a tak jsem to raději neudělal…Ale byl to velice trýznivý pocit a projíždělo mnou zvláštní, ale přesto nádherné napětí. Druhým okamžikem bylo posezení v parku….Už tam se objevovaly silné signály vzájemné náklonnosti, ale přesto jsem nebyl ochotný riskovat tu chvíli k pokažení všeho…Ale v okamžiku, kdy jsme byli o sebe opření, jsem byl jen malinký kousíček od jejího políbení….Ale má chvíle měla teprve přijít…Celý den jsme si báječně užili a blížila se chvíle mého odjezdu…Nechtěl jsem odjet, ale bohužel jsem musel…Nejprve jsem myslel, že můj plán na závěrečný polibek je v troskách, protože se přidala její kamarádka Jana. Myslel jsem, že je to úmyslný úhybný manévr, protože se jí nelíbím a chce se vyhnout právě té chvilce, kterou jsem tolik plánoval…V tu chvíli jsem zapomněl na všechny ty signály z celého dne…Ale když už jsem nedoufal, její kamarádka odešla a nechala nás o samotě a přišla nejsilnější chvíle celého dne…Srdce v mé hrudi se rozbušilo na plné obrátky a při slovech „tak ahoj“ mě uchopila jemně za ruku a já jsem ani nevím jak vtisknul jejím rtům dlouhý polibek, který ve mne začal vařit snad všechnu krev a tělesná teplota mi stoupla na kritickou hodnotu.Naprosto úžasné.-)….ale pořád jsem si nebyl jistý…napsal jsem jí sms a na cestě zpět jsem čekal na odpověd…Splnilo se mi do puntíku vše co jsem od tohoto dne očekával….Nyní jsme spolu již přes měsíc a začíná se vyvíjet krásný pevný vztah…Jsem naprosto spokojený a doufám, že se nic nepokazí a já ji budu stále moci dělat radost a plnit její přání…..

Ahoj lidičky, jak všichni píší, na seznamky jsem také nevěřila, ale jednoho dne v pracovním procesu jsem si založila profil na štěstí, myslím že to bylo květěn 2008(ten datum proto, že to vzalo rychlé obrátky, tak pro upřesnění), pár prvních týdnů jsem si nezávazně psala s pár lidma, mimojiné s některýma jsem v dnešní době velká kamarádka, nebo se občas ozveme..., ale asi v srprnu 08 se mi na profil díval pro mě zatím jetě neznámý kluk, který se mi na první pohled zdál naprosto super, ale říkala jsem si, no jasně další co se nudí a doma má svou a jen si chce pohrát a zaflirtovat, no nic pár dnů jsme si psali a já byla už zamilovaná až po uši, domluvili jsme si schůzku, mimo jiné musím podotknout, že jsme od sebe byli vzdálení asi 450km, on nevěřil tomu, že bych za ním přijela a já nevěřila, že by o mě stál a tak, psaní vzkazíků bylo naprosto super, hned začátkem září jsem se za ním vydala, užili jsme si spolu krásný víkend, při odjezdu zpátky domů, jsem byla už rozhodnutá co udělám, pak další víkend jsem se za ním rozjela znovu, po návratu do práce jsem dala výpověď a začalo stěhování, takže po měsíci známosti, jsem uzavřela svůj život v Praze a vydala jsem se novou cestou, nikdo z mých blízkých nevěřil, že to udělám, že tak daleko půjdu za někým, koho vlastně neznám a viděla jsem ho dvakrát nebo třikrát.již v polovině října 08 jsem bydlela už s ním a miluji ho jak nevíce můžu, jsem strašně šťastná, že jsem tohoto človíčka na seznamce našla, teda spíše on mě a nevěřila bych, že někdy se mi stane to, že se po měsíční známosti k někomu nastěhuji přes půl repuliky a bude to klapat tak jak to klape nám.Říkala jsem si, že seznamka nemůže dokazat najít opravdovou lásku, ale jsem tomu a myslím, že mnoho dalších zářným příkladem, že všechno jde, nikdy bych neměnila.Lidičky, věřte na osud a žádná vzdálenost přitom nehraje roli, jak já jsem tvrdila, to že si najdete človíčka a ten bude bydlet na druhé straně republiky a bude vám tvrdit, to je daleko, ty nepřijedeš apod. tak co je daleko? To je jen relativní, já se odtěhovala opravdu daleko od své rodiny a kamarádů, ale stojí to za to, protože žiji s někých koho miluji a koho si vážím.Moc děkuji Štěstí, za to že je a za to, že kvůli němu mám nový LEPŠÍ život.Děkuji a lidičky držte se a hledejte, ten pravý tu někde je, nevzdávejte to!!! Petra

Děkujeme ŠTĚSTÍ za to, že nám pomohla najít ŠTĚSTÍ

Ach jo tak jsem zase sama. A to je 24. prosince a je Štědrá den :( Uvnitř duše mi je smutno. No jo kdybych nebyla blbá a nepodvedla Jakuba tak bych s ním ještě chodila. Ale proč si to vlastně beru na vinu já?? Dyť to byl on kdo mě svedl. Dyť já jsem v tom úplně nevinně. Ale co stejně to s Kubou už nemělo cennu. Vídat se jednou do týdne to nestačí a já jsem za ním nemohla. Teď už to nespravím. Ale jo aspoň někdo mě má pořád trošku rád. Dostala jsem malý dáreček od Tomáška. Je to úžasnej klučina a i hezkej a roztomilej, ale mi dva jsme jen nejlepší kámoši. Nic víc z toho nikdy nemůže být. Mi se známe už od malička a já toužím po tom abych mohla se o klukovi dozvídat něco novýho a o Tomoj jsem věděla pomalu všechno. Byli jsme prostě jen ty nejúžasnější kámoši na světě. No aspoň nejsem sama kdo nikoho nemá. Kája je taky sama. Teda spíš to vipadalo že zrovna jak Tom tak i Kája někoho maj. No jasně, že mě to neťuklo hnedka. dyť oni chodí spolu. Ach jo tak teď jsem úplně sama :( Jako vždycky usedám k počítači a du si s někým psát přez icq. Snad s mě někdo ujme no. Á hele mám tu novou autorizaci. Kdopak to je?? Nepřekvapilo mě že je to kluk protože já a kluci jsme nejlepší kámoši. Je mi prostě s nima líp. Líp si s nima rozumím. No tak náš nový objevitel se jmenuje Jára a je z Pardubic :) no super. Z toho by mohlo něco být :) ale co proč by mě někdo chtěl. Co by na mě viděl. dyť on je nádhernej a já ošklivá. :( z toho asi nic nebude :( Jeee super Kája přijela a stavíme se pro Toma a půjdeme ven. No jo ale co tam budu sama dělt?? Dyť jim budu akorát tak jak pátý kolo u vozu. Kája je už tady :) tak aspoň něco. Jsme chvilku na icq a píšu si s Járou. A teď mě to napadlo. Dyť můžu napsat jemu aby přijel. No jasný :) hned mu to napíšu. Super on přijede. Jsem šťastná bezsebe. Ale musím přiznat že se uvidíme poprvý. Bude to majinko zajimavý. Třeba dostanu od něj malou musu na tvář :) Juj ale teď se ještě něco malýho semlelo než Jára přijel. On se mě zeptal jestli s ním nechci chodit. No jasný. To byla moje odpověď. Nevěděla jsem ani co píšu. Byla jsem šťastná, že mě vůbec nněkdo chce :) Jupíí už je tady :) A na uvítanou mi hnedka vlepil na pusu takovou sladkou pusinku...Říkám láska na první pohled. Hned ten den jsem do něj byla zblázněná. Je fakt úžasnej. S Járou chodím ještě teď. 29.4. to budou přesně 4 měsíce. Jsme spolu strašně šťastni a za tu dobu co jsme spolu jsme s polu už zažili spoustu zážitku. Myslím si že ten na mě jen tak nezapomene.

Kdyz jsem si dala inzerat na stesti neverila jsem ze tady najdu toho praveho partnera pro zivot byla jsem hodne zklamana laskou a nemela jsem moc duveru k muzum tak jsem se i trochu bala ale byla jsem tri roky sama a ta samota uz me tizila a tak jsem hledala protoze samota je hrozne tezka mela jsem dve schuzky ktere se nevydarily a tak uz jsem svuj inzerat chtela smazat,ale pak se mi ozval jeden muz ktery mi napsal obycejnou,ale presto krasnou odpoved na muj inzerat a tak jsem si rekla ze mu dam sanci a jeste to zkusim naposled a po par vymenenych zpravach jsme se sesli a byla to laska na prvni pohled jiskra preskocila a je to uz rok a pul co jsme spolu a ted 17.9.2011 jsme meli nadhernou svatbu jsme oba moc stastni a proto vzkazuji vsem co hledaji sve stesti budte trpelivy a nestracejte nadeji nemusi to vyjit hned na poprve ale moc dekuji teto seznamce diky vam mam sve stesti!

V květnu 2011 jsme si tady začali psát s Pavlem, dnes již mým manželem Sešla jsem se předtím se spoustou mužů, ale s žádným to nebylo to ono, i když byli někteří fajn... S Pavlem jsme se po pár vzkazech sešli, padli si do oka a v dubnu 2013 byla svatba. Teď už to bude rok, co jsme svoji, a já jsem ráda, že jsem to tady nevzdala Doporučuju všem vytrvat, dříve nebo později štěstí přijde :)

Tak í já se musím podělit o svůj příběh štěstí.
Předminulý rok jsem se tu seznámila s jedním super človíčkem, ze začatku jsme tomu moc nadějí nedávali,jelikož jsme od sebe bydleli daleko. Seděli sjme oba u pc a nudily se, ja si prohlížela fota a najela na Něj. Asi jako u každeho jsme mu napsala ale nečekala jsme odpověd,jelikož jsem už byla zvyklá na nezájem. No ale on odpověděl, chvíly jsme si psali a pak asi po týdnu se sešli. Jela jsem k němu do města,kde jsme se sešli a šli na kavu. Vše bylo super. Mě se potom naskytla možnost práce v jeho bydlůišti., Oba jsme byli rádi. Naše láska rostla a bylo to mopc krásne. Ovšem potom nám do vztahu vstopupila jedna žena,která vše přetrhala. Chvíly u něj i dokonce bydlela,co jsme se od něj dozvěděla. Pak jsme se asi 3 měsíce neviděli. Každý jsme šli svou cestou. Jednoho večera jsem se nudila a projížděla čísla v tel, najednou jsme narazila an jeho a napsala mu. Ovšem odpověd jsme vážně nečekala. Nejenže došla odpověd ale i pozvání na pivo. Bylo to chvíly před vánocemi. Sešli jsme se a naše láska opět vzplála. Vše šlo krásně. V listopadu minulého roku jsem otěhotněla ale dozvěděla jsme se to až v Lednu. A ted 9.8.2010 jsme porodila syna a jsme ta nejštastnější rodina. A to vše jen díky seznamce štěstí,které oba moc Děkujeme Monika a PETR

Když jsem zjistila, že moje, více než dvacetileté manželství jde do kytek, rozhodla jsem se, zkusit štěstí na Štěstí.....
Ráda zkouším nové věci a seznámení přes internet mě vždycky lákalo. Byla jsem nepopsaný list....
Nováček, i když bez fotky, je lákadlem pro lovce, kteří se tu pohybují už dlouho a zdejší vody už propluli křížem krážem....mě, více než čtyřicetiletou ženu, oslovovali chlapci ve věku mých synů, někdy dětsky naivní, jindy chtiví pikantností...
Jindy se ozývali ženáči, nebo zadaní pánové s jasnými a přímými nabídkami...
Cítila jsem se sama a hledala jsem hlavně člověka, se kterým najdu společnou řeč, někoho se smyslem pro humor a přiměřeně inteligentního...
Zamilovala jsem se do padoucha, který mě omámil nebývalou výřečností a jiskrou v oku...byla jsem dlouho sama a byla jsem snadná kořist...Naštěstí mi po pár dnech, kdy si ode mě chtěl půjčit peníze došlo, co je zač...i přesto tento bouřlivý, volný vztah, trval několik měsíců...
Došlo mi, že chci partnera se vším všudy, že mi občasné schůzky nestačí a chtěla jsem věřit, že takového muže tu potkám...
Většinou jsem protějšky oslovovala sama, i když se to prý nemá... občas oslovil někdo mě, někdy jsem po chvilce dopisování zjistila, že tudy cesta nevede... pár schůzek proběhlo, chemie u mě hraje velkou roli a většinou jsem věděla hned, že i když pán nevypadá zle a zdá se být klidný a vcelku rozumný, pokud mě nepřitahuje, nic se nezměnilo ani po opakovaných schůzkách... a bylo to i naopak...
S jedním mužem jsme si jen tak občas napsali vzkaz, o seznámení nejevil zájem...měl za sebou nevydařené manželství a další vztah...přihlásil ho sem kamarád...byl tu jen občas... docela jsem se mu svěřovala, brala jsem to tak, že k setkání nikdy nedojde, byl jako já středoškolák, žil v nedalekém městě, kde jsem vyrůstala...
Chovala jsem se pár měsíců docela bláznivě, doháněla jsem to, co jsem v mládí jaksi nestihla, spíš ani nechtěla stíhat... brala jsem ty schůzky tak nějak povrchně... začínala mít pocit, že všem jde stejně jen o to jedno... že vážný vztah tu ve skutečnosti nikdo kloudný nehledá...že až se vybouřím a přestane mě to bavit, zůstanu už sama...
Tu osudnou sobotu večer, jsem odřekla rande, o jehož smyslu jsem nebyla přesvědčená... Sedla jsem k internetu a byla připravená strávit další opuštěný večer bezduchým psaním si s kýmkoliv...
Snad poprvé byl Petr on-line...do té doby jsme si tu jen nechávali vzkazy... Byl snad poslední, teplý podzimní večer a já se mu zase vypsala z toho, co mě potkalo.. na jeho dotaz, jak mi může pomoci, jsem mu rovnou vyklopila, že by to spravilo pár panáků...že je mi tu z toho všeho seznamování tak nějak všelijak...
K setkání došlo bez příprav a velice narychlo...za hodinu...
Z Petra vyzařoval klid, na který jsem z dřívějška nebyla u partnerů zvyklá a který jsem snad ani nevyhledávala... Na nic si nehrál, o nic vlastně nešlo, vše probíhalo v kamarádském duchu...Prošli jsme noční město křížem krážem, navštívili několik příjemných občerstvovacích zařízení a já jsem se cítila uvolněně, jako už dlouho ne....
Po týdnu proběhla první pusa...
Žijeme spolu dva roky...vedle něj jsem se zklidnila, on zase naopak...Nikdy mi s nikým nebylo líp...oba máme dospělé děti a žijeme hlavně sami pro sebe... Bůh mě má asi rád...
Nehledejte si pořád stejné typy partnerů, zvlášť, pokud se vám to v minulosti neosvědčilo... já jsem dost temperamentní, někdy impulsivní...vedle něj jsem pochopila, že to jde i jinak...
Náš vztah se vyvíjí a myslím, že je čím dál hezčí...sžíváme se, láska se prohlubuje a tak to má být...
Bez této seznamky bych ho asi nepotkala...našla jsem štěstí na Štěstí, díky Ivana

CHci se podělit,jakého báječného člověka jsem potkala. Když už jsem přestala doufat,že tu na Štěstí ,,to štěstí,, nenajdu. Napsal mi člověk se kterým jsem se setkala. Naše první schůzka,nebrala konce.Dnes se známe skoro tři měsíce a už jsme spolu strávili,nádherných pět dnů na Šumavě v Srní.Byla to krásná dovolená s báječným človíčkem. Děkuju Milane Miška

Po posledním zklamání jsem se rozhodla,že mrknu na tuto seznamku.Moc jsem nedoufala,že tady tak brzy-ten večer najdu svou lásku.Po týdnu jsme se setkali a ihned věděli ,že ta osudová jiskřička tu je.Připadali jsme si jako,kdyby jsme se znali celou věčnost.Příští týden 8.května to bude rok co jsme spolu.Jsme spolu opravdu moc štastný a zamilovaný jeden do druhého.Nebojte se do toho jít a najít zde tu pravou lásku.Tímto bychom chtěli opravdu a upřímě poděkovat seznamce štěstí za to ,že je a spoustě lidí dá šanci najít tu svou lásku.Děkujeme-L

psani 3 roky po internetu.komunkace jen přes webku ale delila nas velka dálka australie. 10.7.2009 z mnou prijel do prahy na 5 nedel.nejkrasnejsi dovolena v mem zivote a ja neverila ze se clovek v mem veku muze jeste na prvni pohled zamilovat a krasne zamilovat. po rozpadu 18ti leteho vztahu a 4let samoty jsem znova zacala zit a smat se. jenze 5 nedel ubehlo jako voda a on je zase zpatky doma v newcastlu v australii.v unoru 2010 jedu zase ja za nim na 2 mesice.takze nehazejte dámy a páni flintu do žita preci nekde nekdo na vas jeste jiste ceka.me se to sice podarilo ale zase je tu ta neskutecna dalka ktera nas deli jeden od druheho ale ja verim ze se povede se tam prestehovat a zacit novy zivot drzte me palce a preji vsem hodne stesti pri vyberu partnera

Na seznamku jsem se nechal před dvěma lety vyhecovat kamarádem.V podstatě nešlo o nic jiného, jen kouknout po holkách a poznat nové lidi.A o zábavu.Nejsem žádný mladík, táhne mi 38.A o ženy rozhodně nouze nebyla. Ale to je jen nepodstatný detail.Ale je zbytečné rozepisovat se o takových věcech, v tomhle "příběhu" nejsou důležité. I když jsem se na této seznamce poznal s několika zajímavými lidmi, nečekal jsem tu nekrásnější a zároveň nejstrašnější věc, která mě teprve čekala.Potkal jsem JI.První schůzka byla jen vlastně takové "kouknu a uvidím". Ale už tenkrát se to stalo.Cítil jsem, že je to člověk, kterého jsem za téměř 40 let života nepotkal a na kterého jsem čekal.Silná,sebevědomá, nádherná... Tím dnen se začaly odečítat dny mého života.Prožili jsme spousty nezapomenutelných chvil, úžasného souznění, a dokonalého odevzdání.I když byly i dny, kdy nebylo nejlíp.Tohle absolutní štěstí trvalo jen 14 měsíců. Vzdal jsem se kvůli tomuto osudovému vztahu rodiny,všechno jsem mu podřídil.Byla to pro mě budoucnost a představa, že zestárnu s člověkem, kterého miluji,absolutně mu věřím a dal bych mu naprosto vše, co jen můžu dát. Potom přišel krutý pád.Po vážných zdravotních problémech, nezvládnutém stresu přišlo na řadu kruté racionální myšlení a my zjistili,že takhle dál nemůžeme.I přes lásku, která nám stále vládne jsme vztah ukončili. Pro mě to znamená už nekolik měsíců trvající muka.Nejím, nespím a dochází mi síla žít.Tuhle zpověď chci věnovat jen JÍ. Dnes je poslední lednový den a zítra Ji naposled uvidím.
Oslavy zamilovaných už pro nás nebudou...

Prý sedmý rok bývá pro lásku kritický. Nevěřím, nebo Kateřinka a já jsme vyjímka která potvrzuje pravidlo.
Náš příběh jsem popsal již 27,01,2012, takže toto je pokračování šťastného životního příběhu, ke kterému nelze vlastně nic dodat. Kolem Kateřinky vidím neustále onu záři jako v první den naší známosti a spolu děkujeme velmi často tobě seznamko, že jsi nás seznámila.
..................................................................
Děkuji Ti seznamko, za tvrz jménem Stanislav, která mě již dlouho ochraňuje před bouřkami světa.
Kateřina
..................................................................
Já sám ale děkuji každý den, že smím milovat a jsem milován
zázrakem jménem Kateřinka..
Standa

Ahoj všem,
chci se s Vámi podělit o náš příběh. Vše je souhrou okolností, štěstí, osudu...
Oba jsme se přihlásili na štěstí tentýž den, velké štěstí, že mezi tisíci profily,se právě ten můj Marťovi zalíbil. Začali jsme si psát a hned druhý den se viděli.
Trávili jsme spolu hodiny, víkendy....týdny, měsíce. Dnes máme svou lásku
dva a půl roku, hýčkáme si ji každý den.
Díky štěstí se vedle sebe probouzíme každé ráno....a za to Vám DÍKY

Milé Štěstí i jeho uživatelé, ráda bych se s Vámi podělila o svůj příběh nekonečné lásky.Byla jsem dlouho sama a není to moc fain. Chodil k nám kamarád ze sousedství a vyprávěl mi šťastně svůj příběh seznámení na těchto stránkách. Našel zde partnerku bez níž si již nedovede představit život. Jednoho krásného večera když mi bylo moc smutno zrovna přišel.Chvíli mne poslouchal a pak mi řekl prosím tě proč si někoho k sobě nenajdeš? Byla to podivná otázka při mé práci je to dosti vyloučená věc. S klientama se neseznamuji jinak nežli pracovně. Nabídl mi vytvoření profilu u Vás a já nakonec souhlasila s tím, že je to stejně blbost.Nebyla .Jedním s mužů které zaujal můj profil byl Milan chvíli jsme si spolu psali, pak volali, pak přijel. Bylo to neuvěřitelné oba jsme měli pocit, že se známe 100 let a jednu zimu zamilovala jsem se do něj snad ještě ten večer. Bylo to naprosto úžasné a to už mi dávno není dvacet let a jemu rovněž né.I když je o něco mladší nežli já nevadí nám to .Dneska si již nedovedu představit život bez něj a tak Vám musím říci to, co jsem řekla svému kamarádovi, díky Vám! Děkuji za to, že jsem vašim prostřednictvím mohla poznat toho nejkouzelnějšího muže na celém světě, díky Vám za svou lásku a za nový život plný kouzel a krásna. Prostě děkuji za to, že jste a přeji Vám spoustu dalších šťastných párů, kterým pomůžete se potkat Ina.

Zdravím,opravdu sem nečekala že skrz seznamku na internetu můžu najít svou lásku kterou jsem opravdu tak dlouho hledala.Honzík se mi ale ozval první,můj dojem byl že to bude nějaký machr,po celkem krátké době co jsme si psali,jsme se sešli,hned jsme si rozumněli a měli o čem si povídat.je to strašně bezvadnej kluk kterého si vážím a mám ho ráda nikdy se ho nevzdám.Tímto chci poděkovat Štěstí.cz za to že je,a že jedině díky této stránce sem našla opravdu to moje štěstí které sem tak dlouho hledala. Blanča ♥