Skutečné příběhy štěstí

Prostě JSME !!!

Po pár řádcích na seznamce a dlouhých hodinových hovorech po telefonu s touhou toho druhého poznat a vidět....... a to se stalo. Stalo se tak 8.2.2016 a od té doby naše dlouhé hodinové hovory nepřestaly, vidíme se každý víkend a kolikrát i v týdnu, a ač z každý z jiného kraje, u obou jsme doma a snažíme se najít si domov společný.... domov náš.

Hodně štěstí Andrea a Honza

Co k tomu dodat ,je to mozne . S Pepikem jsme si tu psali jen jeden den a noc ani jeden jsme nemohli od toho psani se utrhnout noc nam utekla ani nevim jak. Pak prisel blaznivej napad sejit se a stravit spolu krasny vikend. Ten se vydaril. Uz spolu zijem 8 mesicu. Pepikovi se splnil sen, zije s nama jeho syn Patrik .Jana

Dobrý den,
dnešní doba moc nefandí "běžnému seznamování", i já jsem dlouho
čekala až mě osloví ten pravý při čekání na autobus, nebo na diskotéce, kam jsme
s kamarádkou celkem často chodily.
Moc vám všem doporučuji zkuste internetovou seznamku a jděte nezávazně bez předsudků na 10 schůzek a uvidíte, že potkáte zcela jistě zajímavé lidi a třeba tam bude ten nebo ta, na kterou čekáte celý život.
My jsme se díky Štěstí seznámili s mým nyní již manželem v květnu 2010 a ted jdu akorát vyndat z postýlky našeho půlročního syna. A řeknu vám, že i já, věčná kariéristka, jsem nezažila hezčí pocit.
Tak tedy, doba se změnila, nemějte předsudky a zkuste Štěstí, zde můžete vytipovat pár potencialních partnerů, rychle se s nimi sejít a když to neklapne, jít dál.
Držíme vám palce, škoda že nemůžem vložit fotku,
Kristýna, Honza a Vojta.

Ani nevím jak začít.
Vše začalo v den 16.listopadu,kdy jsem byla rozhodnutá svůj profil na Štěstí zrušit. Ale řekla jsem si,že se ještě podívám na nové lidičky,kteří se zaregistrovali a to opravdu už jen ze zvědavosti. Najela jsem si na muže a zaujal mne jeho inzerát,který mi utkvěl v paměti dodnes a rozhodla jsem se,že mu napíši. Ani jsem nečekala,že mi odepíše... ale ejhle,napsal... Tak jsme si začali psát a já cítila,že máme hodně společného a že i povahově jsme si podobní.. Tak vnímavého,romantického a citlivého muže jsem nepoznala za celý svůj život. Je to až k neuvěření,ale bušilo mi srdíčko při každé větičce,kterou napsal. Neměl to v životě jednoduché a já také ne a Davídek mě zajímal víc a víc.
Přišel den D a měli jsme se sejít,šlo to celkem rychle,ale jelikož jsme daleko od sebe,bylo pro nás rozumné se sejít co nejdříve a poznat se po osobní stránce. Oba jsme se báli,jak to vše dopadne,protože rozumět si s někým přes psaní,ještě neznamená,že si musíme padnout do oka až se uvidíme a toho jsem se moc bála. Ne,že bych si nevěřila,ale po mých špatných životních zkušenostech jsem přestala věřit,že bych pro někoho mohla něco znamenat,kdo by ocenil mou upřímnost,obětavost a lásku a komu bych se mohla líbit taková jaká jsem.
Když ten den nastal a Davídek přijel,myslela jsem,že snad jen sním,že to nemůže být skutečnost. Ale byla a zajiskřilo to z obou stran. Jsme spolu měsíc,ale i tak mi přijde,že ho znám celý svůj život...
Davídku,já Ti moc děkuji za každé krásné nové ráno a za krásný,hřejivý pocit v srdíčku. Oba jsme si něčím prošli a já Ti tady zde,přede všemi SLIBUJI,že mé srdce Ti bude patřit na věky a že Tě nikdy NEZKLAME A NEZRADÍ... Udělám vše proto,aby Ty,Já a naše děti jsme byli šťastní a nepoznali nikdy už tu bolest v našich srdcích... MILUJI TĚ Z CELÉHO SRDCE!!!

Dobrý večer.
Chtěla bych se s vámi všemi podělit o naše "Štěstí".
Byla jsem matka-samoživitelka, snažila jsem se věnovat svému ročnímu synkovy a zároveň bojovat s častými urážkami z řad lidí v mém okolí. Synovy ještě nebyl rok a já si řekla DOST!
Řekla jsem si jsi mladá, snad i hezká, máš právo na trochu štěstí a být i sobecká. Na pár seznamek jsem se přihlásila ale všechny dopadly stejně, bez úspěchu. Nakonec jsem si dala poslední šanci a napsala si sem na "Štěstí". Až mi jednou napsal ON. Představil se jako: Šílený cyklista , a já se začala smát jako šílená. Byl to pravý opak muže kterého jsem vždy chtěla. On byl vysoký, modrooký, a hubený téměř kost a kůže. Převyšuje mě o 28cm takže rozdíl je opravdu znát. Do schůzky mě donutil téměř z hodiny na hodinu, předtím jsme si psali asi měsíc. Naše schůzka proběhla trochu nervozně a rozpačitě, nakonec jsme zjistili kolik máme společných známých a kolikrát nás chtěli seznámit ale vždy do toho něco přišlo.
Nakonec jsme si potají psali když jsme byly v práci, psali si na dobrou noc i dobré ráno.
Se synem se seznámil ze začátku jako strejda David, od první chvíle spolu řádili jako dva největší kamarádi. A při jednom řádění se stala malá nehoda a synovy urazil zub, malý plakal všude krev a on si prostě svlékl tričko a přitiskl mu to na pusinku. Samozřejmě byla jsem vylekaná jako každá matka, kontrolovala škody a ujišťovala se že je v pořádku. Za chvíli se oba smáli a zase řádili. A já se poprvé podívala na jeho břicho a páni: Pekáč buchet.
Po 6.měsících jsme se stěhovaly k Davidovy. Malý mu začal říkat "Tati" a já byla pyšná a šťastná že ho mám a že je nám takovou oporou. byly jsme spolu rok když mě na vánoce 2015 požádal o ruku. A já plakala štěstím a láskou. Dnes už jsem vdaná Paní. Máme 2.měsíce po svatbě, David má za pár dní narozeniny a já se mu chystám předat jeden maličký dárek. Plod naší Lásky, ještě maličký ale brzo bude vidět každý, že tam je.
Chci Vám všem říci, na každého čeká ten pravý. Věřte a najdete toho pravého který vám ukáže že svět je ve skutečnosti barevný a krásný a ne jen černobílý

Dobrý večer :)
Chtěla bych Vám tímto poděkovat, za vaši seznamku . Byla jsem tady zaregistrovaná od roku 2006.... spoustu let.... Za ty roky jsem tu potkala spoustu lidí, na které budu vzpomínat, i když to bylo třeba jen přes písmena, ale teprve v únoru 2016 jsem tu našla svou spřízněnou duši. 24.12.2016 se nám narodil syn a jsme široko-daleko nejšťastnější rodina, i přes to, že jsme to vzali trochu hopem
Přeji všem co hledají, ať se jim podaří najít přesně to, co chtějí Jde přece o štěstí
Děkujeme

Když jsem před rokem vstoupila na seznamku štěstí nevěřila jsem,že tu někoho najdu,ale jsem optimista tak jsem si říkala co kdyby.Sešla jsem se s pár muži,ale bohužel marně bud jim vadily děti které mám,nebo něco jiného.Když už jsem to téměř vzdávala oběvil se on jmenuje se Libor a jsme spolu již přes rok plánujeme svatbu i miminko.Rada :Nevzdávejte seznámení štěstí si Vás najde samo.Stána

Asi jako každý člověk tady na seznamce,jsme se i my takto seznamili.Byla jsem dlouho sama a tak jsem si řekla,že se na nějakýho toho svobodnýho nezadanýho kluka mrknu a třeba se někomu i ozvu.Nedělá mi problém někomu napsat,protože se ráda seznamuji s novými lidmi.Zadala jsem věkovou hranici a liberecký kraj a tak jsem narazila právě na Ondru.Celkem mě zaujal,tak jsem zadala obrázek kytky,že se mi líbí a po čase jsme si začali psát.Jednou přišel vzkaz s pozváním na kávu,ale časově mě to nevycházelo,protože jsem dá se říct pořád v práci a Ondra si myslel,že se jen vymlouvám,tak si říkal,že z toho asi nic nebude a nakonec přeci jen jsme se spolu sešli.Dali jsme si sraz ve měste.Já jsem jela o něco dřív a šla jsem se jako správná ženská mrknout do krámu po nějakých hadříkách,abych si taky někdy udělala radost z něčeho novýho,každá holka tohle pochopí.Koukla jsem na hodinky a zjistila,že je čas a tak jsem vyrazila vstříc svému osudu.I když ten obchodní dům je přímo před určeným místem,i tak jsem měla 5 minut spoždění.Ondra tam stál a myslel si,že vůbec nedorazím,ale nakonec se dočkal.Šli jsme spolu do jedný kavárny a tam jsme si dvě hodiny povídali.Byli jsme tam skoro sami,kromě obsluhy a tak to bylo příjemný sezení bez hluku a okolního kraválu.Venku v tu dobu začalo pršet a já musela domu.Ten den jsem neměla zrovna večer moc času,protože jsem hlídala dvouletou neteř.Ondra se nabídl,že mě domu odveze a tak už od prvního dne věděl,kde přesně bydlím.V autě jsem mu na rozloučenou dala pusu a odešla jsem domu.Druhý den,jsme se taky měli vidět,ale nevyšlo to a viděli jsme se až ten další den.Pak jsme spolu byli častějc,až z toho najednou byl vztah.Zatím jsme spolu 15 dní,tak snad to výjde a budeme spolu šťaatní třeba napořád.

Ahoj všichni.Chci Vám napsat svůj příběh od srdce.Na této seznamce ŠTĚSTÍ jsem poznal Markétu(KDOVÍCO)32 let.Začalo to oslovením,psaním,atd.Začátek nebyl tak růžový jak jsem si přál,byla nedostupná protože hledala kamaráda a já vážný vztah.Bude to znít nadneseně,ale po krátkým čase psaní jsem věděl,že je to skvělá žena a má to v hlavě srovnaný.Markéta je svobodná matka a vychovává a má skvělého syna Adama (7.let).Stále jsem doufal,že je tu nějaká naděje a věřte přišla.Vydal jsem se na první setkání,jsem od Č.Budějovic a jel jsem 280km do Litvínova za mým štestím.Ta jiskra přeskočila,je to neuvěřitelný,v lednu jsme si začali psát a v teď v červenci (7 měsíců) se ke mne stěhuje.Pánové poznal jsem tu nejlepší a nejúžasnější ženu a věřte jsem rád,že jsem to byl právě já.Všem přeju v této seznamce ŠTĚSTÍ moc a moc štěstí v hledání.Jmenuju se Jarda (SARLAT),je mi 43 let a teď si budu užívat každou minutu života z mýma zlatíčkama. Markétko jsi žena,která si zaslouží být štastná.MILUJU VÁS celým srdcem. Jarda

Chtěla bych moc poděkovat této seznamce za úžasného miláčka,kterého jsem tu poznala.Jsem mamča 3 dětí a nečekala jsem že ještě někdy poznám někoho s kým budu chtít plánovat společnou budoucnost,na seznamku jsem chodila hlavně ze zvědavosti a tak trošku z nudy,ale začal mi psát moc milý muž,který mě upoutal tím jak je hodný,citlivý a dokonce není ani sobecký,ani povrchní-a to už je taky rarita, aniž by jsme se poznali osobně,jen jsme se viděli na fotkách,tak jsme se do sebe začali postupně zamilovávat.Naše první rande bylo zajímavé v tom,že jsem jela do Brna na operaci a jelikož miláček Honzíček z Brna pochází ,tak mě chodil do nemocnice navštěvovat,nádherně o mě pečoval,udělal pro mě co mi na očích uviděl a jak byl starostlivý-to jsem za celý život nikdy nezažila,to samé mě čekalo i u něj doma,měla jsem se tam jako princezna.Naše druhé rande už proběhlo s mým 5-letým synkem Lukasem,Honzík se synkovi moc hezky věnoval a samozdřejmě ho učil i lumpárny a můj synek si ho velmi rychle zamiloval a moc se těší,až za ním zase přijedeme.Nyní chceme vyřešit společné bydlení a potom bude určitě i ta svatba,do které jsme se ani jeden před tím nehrnuli.Jsem šťastná že existuje ještě muž který má velké srdíčko,je hodný,miloučký,muž který umí dávat své city a lásku-tak nádherně najevo,moc vám za Honzíčka děkuji,takové sluníčko přeji všem ženám,které touží po hodném a něžném mazlíčkovi.Honzíčku miluji tě z celého srdce a moc pro mě znamenáš.Líbám tě-jen tvoje Veronika

Věřte, nebo ne, může to vyjít.
Jen , prosím vás, milé ženy, pokud sháníte solidního partnera, nedávejte si na profil fotky typu "Agáta Hanychová", neukazujte bujné dekolty a nechtějte výrazně mladší partnery. Vy, milí pánové, se nerozepisujte sáhodlouze, co a jak máte rádi v sexu, solidní ženy to moc nezajímá a pokud jste vyššího věku, působí to spíš zábavně...
Po letech spokojeného manželství je velký problém nesrovnávat nového partnera s tím minulým. Pokud máte rozum, jistě víte, že seznamování se a sžívání se v pozdějším věku není vůbec jednoduché. Chce to čas a kopec tolerance a trpělivosti, kterou třeba ve dvaceti nemáte.Ale po padesátce je to jinak.
Samozřejmě, že si jdete občas na nervy, ale když se držíte za ruce a je vám spolu dobře, dovedete si spolu povídat, smát se, jezdit na výlety a pomáhat si, tak je všechno na nejlepší cestě. Stačí jenom vědět, že tě mám ráda a že ty mě máš rád.
Jsme spolu půl roku a věříme, že nám to, přes všechny překážky, vyjde.

Na štěstí.cz jsem přes 2roky. Po krátkých láskách jsem přestala hledat. Překopala jsem žebříček hodnot a priorit. Restartovala jsem sama sebe. Vztah se z pozice 1. dostal na pozici 1milionu.
Průběžně jsem mazala nick a pak se registrovala znovu....začla jsem tu být ze zvyku, pak kvůli lidem, které jsem tu poznala, abych poznala přátelé nové a sem tam se zasmála nad některými výlupky....
V dubnu 2009 se začal měnit můj život, tehdy ne citelně. V červenci jsem si prošla peklem, které na mě nechalo následky, začla jsem zatrpkávat, trpět fóbiemi, kopat kolem sebe více než jsem doposud kopala.
Upozorňuji, že bych nikdy neudělala ústupek, abych se stěhovala za mužem a další ústupky. Ani vztah jsem nechtěla, ale volnost, na kterou jsem byla zvyklá.
4.srpna se to začlo měnit, i když jsem to netušila.
Přišel mi vzkaz od mužíčka, na vzkazy jsem moc nereagovala, protože jsem byla rozmrzelá z hladu a z předešlých událostí.

Během pár dní se začly dít věci.

Nechápu Jiříkovu vytrvalost, kdy jsem kolem sebe kopala, byla jsem odměřena a protivná.
Zamilování se bylo vzájemné, okamžité a silné. Díky Jiříkovi se moje psychika začla srovnávat. Poprvé jsem začla cítit, že nejde jen o řeči, ale že Jiřík svá slova myslí vážně.

Dlouhé telefonáty

Dělí nás 180km. Kvůli Jiříkově práci se posunuje setkání....o týden....za týden přifčí a nemůžu se dočkat, až mu skočím kolem krku a nepustím. Čas, který spolu nemůžeme trávit nahrazuje zatím koupení nové sim, denně protelefonujeme minimálně 6hodin.

Jako bychom se znali celý život, 17ti letý věkový rozdíl je tatam. Jiříčku, jsi NEJBÁJEČNĚJŠÍ MUŽ, kterého mi život mohl dát...děkuji....MILUJI TĚ.

30.8. nás čeká setkání a společně strávený týden.
V průběhu září se stěhujeme s Jiříkem do společného bytu v Č. Lípě. Na říjen-listopad svatba, cesta společným životem....

Děkuji, zlatínko, za Tvojí vytrvalost, že jsi, že se máme.

Však víš, miluji tě....

Kdo hledá,najde.
Chvíle samoty mě dovedly na "štěstí.cz". Já rozvedená s 3 dcerami, on svobodný, bezdětný, oba už nějaký rok čtyřicítku za sebou. I když se mě jeho profil zaujal, tak první týden jsem ho přehlížela - říkala jsem si, že asi bude chtít ještě svoje děti. Druhý týden mého brouzdání na "štěstí" jsem udělala jedno osudové kliknutí: "máš zajímavý profil".Došla odpověď: "I Tvůj profil se mi líbí. Můžeme si popovídat?" Moje první otázka byla: "je možné poznat štěstí na štěstí?"
Přišla odpověď : "tak možná 5% hledajících,tady najde svůj protějšek".
Nebudu Vás napínat, na druhý den jsme měli naši 1.schůzku, kde jsme zjistili, že máme hodně společných představ o životě.
V červnu to bude 7 let, co jsme spolu. Žiji nyní život o jakém jsem se dřív neodvažovala ani snít! Nejmladší dceru jsme společně dovedli do dospělosti, 2 starší dcery se šťastně provdaly a my se vzali na romantickém místě v polích .
Nyní si společně užíváme 4 nádherné vnoučata a je z nás štastný dědeček a babička.
PS: Bohužel i na "štěstí" je hodně takových, kteří sem jdou jen z rozmaru, dlouhé chvíle a neuvědomují si, že tím odradí hodně těch, kteří hledají opravdový vztah. a proto je zapotřebí naučit se v komunikaci číst i mezi řádky!
Hodně štěstí všem kdo hledají opravdové štěstí na štěstí.
My ho našli A+P

Zdravím všechny na seznamce štěstí.cz.
Na této seznamce jsem se zaregistroval v únoru 2014, když jsem se postupně seznamoval, nějaká setkání mezitím proběhla,ale časem jsem přestával věřit, že se taky potkám s člověkem, se kterým mně bude krásně, co se zdálo už být nemožné, přišlo jak z čistého nebe. Už jsem pomýšlel, že se odhlásím. Pak jsem oslovil jednu sympatickou ženu, odepsala a už to samo pokračovalo, pak jsme se setkali, jak jsme vylezli z aut, byl to zvláštní pocit vidět protějšek naživo , byla jak na profilové fotce, s tím jsem měl do té doby špatné zkušenosti. Byl to nepopsatelný pocit, jak se na mně smála. Byl jsem dojatý. Hezky jsme si popovídali u kávy, měli jsme pořád nějaká společná témata, máme hodně společných zálib. Po více jak tříhodinovém setkání jsme se rozloučili dlouhými polibky, po návratu domů jsem si ještě pozdě v noci smazal na seznamce profil. Ona udělala další den to samé. Přejeme si, aby nám to spolu vyšlo, důležité na prvním setkání jen padnout si navzájem a to nám vyšlo. Teď se ještě do sebe zamilovat.
Stojí za to to zkusit, i když jsem tomu už nevěřil, ale možné to je. Přeji vám všem hodně štěstí v hledání, hlavně mějte odvahu a trpělivost.
Mějte se hezky.
S pozdravem Standa.

Chtel bych timto podekovat stesticku ze jsem tu nasel zenu z kterou cekam rodinu!!!!!!Proto vsem preji hodne toho STESTI.Miluji život, protože mi dal tebe. Miluji tebe, protože ty jsi můj život.Miluji Te Janimoc

Tak a je to tady můj pric i když nedojel na bílém koni, ale ve stříbrném autě, ale na sněhu , bylo to naše první rande a nebylo poslední následovaly i další společné víkendy již byly na naší cestě životem pravidelností, potom krásná dovolená ty nejkrásněji ztrávené svátky Vánoc společně v ruku v ruce jsme vpluli i do nového roku a i přes občasné neshody se stále milejeme. Lásko tímdle krátkým vztahem Ti chci poděkovat za nádherný rok ztrávený s Tebou a věřím v to že je první, ale ne poslední a že už to na celý život bude MY. Miluji tě z celého srdce a chci s tebou lásko ztrávit celý svůj život
Tvá jediná hvezdicka na nebi :-*

Dobry den dovoluji si napsat diki te to seznamce sem se seznamila z mužem mych snu jsme štastni oba že nam seznamka dala tu možnost sme oba ze stejnecho kraje dělilo nas jen 6 km .

Možná tu nejste jen tak pro nic za nic a možná i vy pohnete na tomto místě svým osudem tak jako já ...

Zaregistrovala jsem se na stesti.cz zprvu jen ze zvědavosti a později jsem byla ráda za výměnu názorů s několika muži, jejichž způsob a obsah písemného sdělení mne oslovil. Touto cestou jim i děkuji za pár nebo i více obětovaných chvil za klávesnicí v pruběhu dne i noci :)

I přes to, že jsem poměrně pozitivní člověk, jako máma dvou dětí a s ne zcela "vyřešenou minulostí", jsem ve více než eventuální přátelství nedoufala. Ale stalo se.

Napsal mi muž, na jehož řádky nešlo neodpovědět a v psaní nešlo nepokračovat. Skrze psané sdělení jsme stihli ve velmi krátké době probrat vše možné i nemožné a schůzka, na které jsme se po pár dnech domluvili, byla má první. Od té doby se dále vídáme a pokračujeme ve vzájemném poznávání a budování společného vztahu.

Myslím si, že je téměř zázrak, najít někoho podobně smýšlejícího, v podobné situaci a s životními zkušenostmi, které z nás činí vzájemně se doplňují partnery s respektem a porozumněním pro toho druhého. Je jasné, že i na místě a načasování velmi záleží :) Za toto místo a příležitost tudíž děkuji!

I ostatním "hledajícím i hledaným" tak přeji zvláště trpělivost, optimismus a všechny maximálně vhodné okolnosti pro nalezení svého štěstí na štěstí!

Jsem už od malička zvyklá že se kolem mě dějou divný věci ale tentokrát je to až moc.Byla jsem vdaná za člověka kterýho jsem měla ráda ale nikdy jsem s ním nezažila to co se prý stává když se člověk zamiluje.Po rozvodu jsem žádný vztah nechtěla a tak jsem si spíš užívala života a sexu než přišel tom 27,jen tak nezavazný rande že by mě chtěl poznat psaly jsem si 2 dny a pak jsme se sešli.Byl nesmělí a trochu stydlivý ale moc milý.Na konci jak je zvykem mě polibil a přeskočila jiskra.
Pak následovalo druhé rande a doprovod až domů a vášnivé líbání a skončilo to u mě v postely ale asi nikdy v životě na ten zažitek nezapomenu.Pak jsem se výdaly co to šlo jen tak na kafe a nebo na něco dobrýho až nakonec jsem spolu strávily víkend a druhý a ted máme vážný a krásný vztah plný kouzla a překvapení.
Díky štěstí jsem poznala chlapa kterýho jsem si vždycky přála i když jsem v to nedoufala a nehledala.Myslím že každý kdo je sám a chce být s někým musí zkusit svoje štěstí

Náš příběh možná bude podobný mnoha dalším, ale i přesto bych se s vámi o něj chtěla podělit. Chodila jsem se sem dívat jen ze zvědavosti, občas jsem někomu odepsala na vzkaz nebo jsem poděkovala za pochválení fotky. Našla jsem tu i nějaké kamarády, ale nic víc. Ani jsem nic víc vlastně nechtěla, protože jsem byla z předchozích vztahů poučená a otrávená. Tak jsem chtěla mít klid. Můj život se ale změnil někdy kolem 28. září 2007, pamatuju si, jak mi Jirka napsal první vzkaz. Psal mi, že mě nechce nějak otravoval, ale že náhodou narazil na můj profil a že jsem se mu zalíbila a jestli jsem ještě volná nebo jestli už jsem si někoho našla a ať se mu ozvu, aby věděl, jestli se má snažit dál nebo na to zapomenout. Nějak mě to ale zaujalo, i když jsem většinou na vzkazy ani neodepisovala, protože jsem něčemu takovýmu jako seznámení na netu nevěřila. Ale jemu jsem napsala. Tak jsme si začali psát a pomalu jsme zjišťovali, že máme hodně společného a že si rozumíme. Psali jsme si každý den a já jsem si uvědomila, že bez jeho SMS bych už být nemohla. Samozřejmě jsme plánovali setkání, já jsem to nejdříve oddalovala, bála jsem se, jak to dopadne, ale pak jsem si říkala, že bych to měla risknout. Ale když jsem se konečně odhodlala, tak nám to nějak nevycházelo, když jsem mohla já, tak nemohl on a naopak. Začínala jsem být z toho nešťastná, protože jsem si uvědomila, že ho mám vážně moc ráda a že bych to chtěla zkusit. Tak jsme dál čekali, co nám osud připraví a jestli se náš sen, sejít se, stane skutečností. Jen jsme si psali a potom mi i Jirka zavolal. Byla jsem nervózní z toho, že ho poprvé uslyším, ale proběhlo to dobře. To mě ještě víc nakoplo k tomu, že ho prostě musím vidět. Někdy týden před Vánoci mi napsal, že už má opravené auto ( jsme od sebe cca 115km ) a že bychom se mohli konečně vidět. Byla jsem šťastná a v hlavě jsem si promítala, jak to asi bude probíhat... Sešli jsme se 22.12., bylo to hezký, hezčí, než jsem si myslela. Tak se Jirka stal mým nejhezčím vánočním dárečkem. Mockrát jsme se od té doby zatím neviděli, protože nemáme tolik možností kvůli té dálce, ale strávili jsme spolu i Silvestra a plánujeme snad i společnou budoucnost, i když nevíme, jak to všechno dopadne. Už jsem nevěřila, že někdo, jako je Jirka vůbec existuje, ale našla jsem ho. Hodnějšího a milejšího člověka jsem zatím nepoznala. Držte nám palce, ať nám tohle šťastný období vydrží. MILUJU TĚ, LÁSKO!!!!!

Každý sem přijde s nadějí že tu snad pozná lásku a každý tu zažije pár sklamání. Někteří odejdou, jiní zůstanou protože tu najdou přátele, kteří jim za to stojí. Přesně tak jsem sem chodila já, zasmát se s přáteli, osušit případně nějakou slzičku, napsat pár povzbudivých slůvek a popovídat si.
Pak jsem tu poznala na chatu Vaška. Nejdříve jsme si psali jen tak, pak začali hledat ústraní soukromé místnosti a oba se nedočkavě těšili až se tu zase sejdeme. Cítili jsme to oba, tu touhu poznat se a i obavu, co když to přinese jen sklamání. Poprvé jsme se viděli zhruba po měsíci. Psaní žádný problém nebyl, ale rozmluvit Vaška při setkání chvilku trvalo, ale povedlo se ... Oboustraná přitažlivost byla obrovská a od té doby i vydržet bez sebe, výkon přímo nadlidský. Netrvalo dlouho a padlo rozhodnutí, Vašek dal v práci výpověď a stěhoval se ke mě, do Prahy (bydlel v Ústí).
29.2.2008 jsme se vzali. Pár svatebních fotografií najdete na mém profilu rozinky, Vašek ( vynkyn ) tu profil zrušil protože sem chodil hlavně kvůli mě.
Není snadné tu najít toho pravého člověka se kterým si porozumíte, ale není to nemožné, vždyť lidé se seznamují různě ...

Kdyz jsem se tu zaregistrovala, byla jsem sama.Nikdy bych neverila, ze pres seznamku na internetu najdu muze sveho zivota...Ale po par dnech jsem si zacala s jednim muzem psat. Nedavala jsem tomu zadnou nadeji,ale vsechno nakonec dopadlo jinak a jsem za to moc vdecna :) Jsme spolu uz 5let, planujeme svatbu a znazime se o miminko :) Tem co vymysleli tuhle seznamku Strasne moc DEKUJI, diky Vam jsem Nasla to co jsem hledala a jsem strasne moc stastna .

Někdy je ta cesta ke štěstí trnitá, i my jsme to tak měli Já si sem dala inzerát proto,abych měla po večerech s kým povídat. Opustil nás zrovna táta mého malého synka a přes den se zaměstnáte běháním okolo prcka - ale co večer,když odejde spinkat ? Moc mi chybělo povídání,s kýmkoliv o čemkoliv. O naději na vážné seznámení nemohla být řeč. Ozvalo se mi pár chlapů,někteří fajn,někteří zvláštní. I jeden z nich byl zvláštní. Tvrdil,že mne zná od vidění a že se se mnou chce sejít,psaní že ho nebaví. Ale já nechtěla, z pochopitelných důvodů. Ale on tak naléhal,až jsem si i vymazala profil a přihlásila pod jiným jménem - stejně si mne našel Nebyl nijak obscénní nebo vulgární,ale já chtěla prostě jen povídání po netu,nic víc. Nakonec jsem ale svolila, a na první rande mu překvapivě,narozdíl od ostatních - nevadilo,že přijdu i se synem. Vždyt k sobě patříme. Schůzek přibývalo a všechno dostalo rychlý spád. Naše životní plány a sny směřovaly stejným směrem,a tak jsme spolu začali bydlet. Bohužel každý si s sebou nesl i velké šrámy ze života a tak to nebylo vůbec lehké. Ale všechno se dá překonat, dokonce s pomocí poradny,která vám rozšíří obzor a srovná srdíčko i hlavu. No a dnes máme pouhých 45 dní do svatby ))) a veliké plány,na které se moc všichni tři těšíme ) Chci vám říct - nevzdávejte se naděje v hezký vztah, chce to hledat, najdete. Ale nečekejte,že vám spadne to štěstí do klína samo, musí se na něm pracovat,i krásnou sochu musel nejdřív někdo vytesat z nevzhledného kusu mramoru. pamatujte na to.... .-) a přeju vám všem - hodně ŠTĚSTÍ .-) My na tento server nikdy nezapomeneme Jsou to 2 roky od seznámení zde. a díky .-)))

Jen krátce I já našla své štěstí zrovna když jsem přestala doufat. Smazaly jsme své profily a budem dál rozvijet lásku děkuji této stránce. HODNĚ ŠTĚSTÍ I VÁM.

Starý rok se moc nepovedl,v nějakých chvílích nebyl ideální,v nějakých chvílích to celkem ušlo,ale před půlnocí jsem byla ráda,že tento rok právě končí a začíná nový.
Nový rok nastal a s tím přišel i první vzkaz od Tomáše.Psali jsme si skoro celý den a chtěli jsme se sejít a popovídat si u kávy.Jenže na svátek je všude zavřeno a tak jsme se šli projít do města k přehradě.Byl to neuvěřitelnej večer.Nečekala jsem,že někdy někoho takovýho poznam.Byl milej a příjemně se s ním povídalo.Vyzařovalo z něj něco nepopsatelnýho a okouzlujícího.Líbilo se mi jak mluvil o tom co dělá o svým synovi,jak je hrdej na to,že je táta.Opravdu jsem takovýho člověka ještě nepotkala a něvěřila,že někdo takovej opravdu existuje.Pak mě odvezl a já šla domů.I po schůzce jsme si začali psát.A na zítra naplánovali to kafčo.
Nikdo z nás neví,jak toto setkání dopadne a chce to čas,aby jsme na to přišli.Nic se nemá uspěchat,ale snad to dopadne tak,jak to dopadnout má.

Byly chvíle, kdy jsem si myslela, že seznamku každou chvíli opustím.Zklamaná přehnanými požadavky mužů nebo vůbec jejich přístupem k životu.Upřesnila jsem profil na doporučení štětěstíčka a najednou jsem dostávala odpovědí víc a já se mohla rozhodnout. Děkuji Štěstíčko, vybrala jsem si.
První setkání bylo smluveno před kavárnou. Před srazem jsem absolovala pracovní jednání, jenž skončilo o něco dřív a já dorazila s velkým předstihem. Venku zima, čas pomalu ubíhal,výkladní skříně okoukané.Jak to však vymyslet,abych předešla trapné situaci při seznamování v restauraci a zároveň užít toaletu,kterou jsem nutně potřebovala navštívit.Napsala jsem zprávičku, že si dám kafé a svého vyvolného po jeho příchodu prozvoněním na mobil vyzvednu.
Klaplo to.Přivítání,polibek, další kafé. Příjemný,pohledný muž,jeho pohled na život,vůně napovídaly o dalším setkání.
14.2. na Valentýna jsem věděla, že je to ON, kterého jsem hledala.A Valentýn? Překrásný.Mnohé asi zklamu,dlouhé rozepisování o první schůzce a nyní pár strohých řádků.
Důvod?Douufám, že zde nejsem naposledy a budu moci napsat o nás, o páru,o našich dalších krocích. Jsme oba velmi šťastni a snad nám už nic nepřijemného nevstoupí do života a v případě ,že se objeví nová svízel,zládneme ji,ale už SPOLU.
Tak se zatím loučím ŠTĚSTÍČKO, díky za pomoc a teď je to na nás,jaký kus cesty spolu urazíme.

Ahojky všem,ráda bych se s vámi podělila o mou zkušenost se štěstím...
Když jsem si podávala do seznamky inzerát,nevěřila jsem tomu,že se někdo ozve,ale štěstí se usmálo i na mě a ozvalo se spoustu mužů,ale jeden mě opravdu byl velice simapatický.....tak jsem mu odepsala.....
začalo to v pátek a já se za ním jela podívat a a slovo dalo slovo a z nás se stal páreček...
sice ty záčátky nebyly úplně ideální,ale co dneska je že???
Je to už pomalu 4 měsíce a já si troufám říct,že je nám spolu moc hezky....
Nejsme sice ze stejného města,ale jezdíme za sebou jak jen to jde....a musím Vám říct,že je to fakt docela často.....
Takže pokud mohu,všem vřele doporučuji seznamku na štěstí protože to čeká na každého......
Mějte se všichni báječně a všem ještě neseznámeným přeji hodně štěstíčka a nám seznámeným samozřejmě taky....
Pa pa Míša

Přísahala jsem si,že to je poslední rande a jestli se nepovede, smažu profil. Na fotce se mi moc nelíbil, ale něco v jeho očích mně přesvědčilo, ať mu dám šanci.Jak to nemám ve zvyku, toho dne jsem si přečetla svůj horoskop, ve kterém bylo napsáno, že přijíždí princ na bílém koni. Jen jsem se pousmála a šla.Skutečnost předčila všechna má očekávání.Dnes už vím, že z mé strany to byla láska na první pohled.Byl úžasný, pozorný, galantní, něžný a já se v jeho blízkosti cítila jako princezna.Jenže vždy nedopadne vše jak si přejeme.Po necelých 3 měsících mně ze dne na den vymazal ze svého života a mně napadá 100 možností, proč se tak stalo. Protože pravý důvod jsem se už nikdy nedozvěděla.Doufám, že si přečte můj příběh.I přesto, že mně opustil, bych mu chtěla poděkovat za těch pár chvil, kdy jsem se cítila šťastná. Díky jemu jsem si uvědomila,že ještě není vše ztraceno, že ještě umím žít a milovat a rozdávat lásku.A mít někoho rád, je to nejdůležitější v životě. Díky Miloši. Hana

Svůj první profil jsem si založila někdy koncem ledna a začala jsem se seznamovat.Musím říci,že jsem dostala velkou spoustu vzkazů a nabídek k seznámení.Hned první den jsem poznala opravdu moc hodného muže a pak jsme si spolu několik týdnů psali a volali na skypu.Hrozně moc mi dal,aniž by o tom věděl.Zase jsem našla ztracené sebevědomí,byla jsem svá a po dlouhé době jsem dokázala vyslovit svá přání.Bohužel to,ale nedopadlo,tak jak jsem si přála.Nikdy jsme se nesetkali,byla jsem zklamaná a smazala jsem svůj profil.Ale nedalo mi to a za pár dní jsem zase založila nový profil.Opět jsem dostala velkou spoustu nabídek,měla jsem dvě schůzky,ale opět to nevyšlo.Jedno odpoledne jsem dostala vzkaz od muže,který bydlel jen kousek od mého bydliště-2km,ale neznala jsem ho a nikdy předtím jsem ho neviděla.Jmenoval se Milan a ve svém inzerátu hledal kamarádku pro společně prožité chvíle.Vyměnili jsme si hned fotečky a napsali jsme si opravdu jen pár vzkazů a jěště ten den večer jsme se sešli.Bylo to trošku bláznivé a já jsem ani nijak nedoufala,že by z toho mohlo být něco víc.Potkali jsme se už malý kousek od místa kde jsme měli domluvenou schůzku a hned jsme se poznali.Byl mi moc sympatický a jak se mi později svěřil,tak i já jemu.Zašli jsme do příjemné kavárny,ve které jsem jěště nebyla a dali jsme si kávu.Původně jsem si říkala,že si asi ale dáme jen kávu a půjdu pak domů,ale všechno bylo jinak.Moc krásně se nám povídalo a zjistili jsme,že máme i pár společných známých.Večer krásně uběhl a Milan mě pak doprovodil domů.Oba jsme věděli,že ten večer rozhodně nebyl poslední a že se spolu chceme zase co nejdřív vidět.Vídali jsme se pak téměř každý den.Stále jsme si říkali,že je to jen přátelsví,keré si nesmíme ničím zkazit,ale osud tomu chtěl jinak.Asi tak měsíc na to mě Milan přivedl na oslavu narozenin svých přátel a představil mě. Seděli jsme tam vedle sebe a Milan mě chytil za ruku.Žádný z Milanových přátel nám nechtěl věřit,že jsme jen přátelé a měli pravdu.Tenkrát cestou z oslavy domů jsme si vyznali lásku.Jsou tomu tři měsíce a jsme spolu moc šťastní.Kdyby nebylo téhleté bajěčné seznamky,asi by jsme se normálně v životě nikdy nepotkali.Štěstíčko děkuji Ti,že jsi mě přivedlo k mému Myšáčkovi.
Všem,kteří si podali inzerát a příliš tomu nevěří bych chtěla vzkázat,ať se netrápí,když to hned nevyjde,ať se nevzdávají a zkouší to dál.Jednoho dne si je láska najde.