Skutečné příběhy štěstí

Dobrý den, moc bych Vám chtěla poděkovat za tyto stránky, našli mi osudovou lásku. Petra

Když mi kamarádka poslala adresu na seznamku štěstí , tak jsem na ni z počátku kukla . Za pár dní znovu a nakonec jsem se přihlásila. Když už jsem si asi po měsíci říkala, že to zabalím ....tolik je tu chlapů a žádný mi nepadl do oka tak jsem si řekla , že to vzdávám. Ale mezi tím jsem si stále psala s jedním .Brala jsem ho jako kamaráda. Až jednou mi napsal, že nemůže být kamarád s někým koho miluje a , že odchází.Teprve až při představě, že už se tu s ním nesejdu a nebudu si s ním psát mi došlo co pro mě znamená, co k němu cítím .Schůzku jsem si ním domlouvala dvakrát...vždycky nám do toho něco vlezlo...Až jednou mi psal, že má v hospůdce jeden stůl a , že je de vyprovodit a jestli budu chtít tak přijede. Za pár minut mi zavolal a já souhlasila . Nechtělo se mi čekat ještě dva dny...sice jsem si plánovala jak se obleču, namaluji.....Prostě to byl bláznivý nápad...Přijel bylo půl 1 v noci, protože to měl ke mě přes 50km.To setkání bylo jako bych ho znala od jak živa...Slova byla zbytečná...
A pak byla sobota, oběd, kytka, objetí,................................Děkuji ŠTĚSTÍ..... držte nám palce...........

Jsme dva lidi, kteří by se asi bez internetu nikdy nepoznali- já vdaná paní 31 let a on mladíček svobodný 24 let.Mé manželství už delší dobu bylo zcela disfunkční a tak jsem si jen tak z legrace vytvořila profil, tisíce nezajímavých nabídek jsem ignorovala až jednou mi někdo napsal, že jsme spolu v párech a co s tím provedem? Tak jme si psali asi měsíc přes ICQ a první schůzku si domluvili někdy okolo vánoc. Bylo to fajn, ale tehdy nás ani jednoho nenapadlo, že by z toho mohlo být něco víc.. Měsíc jsem ho neviděla, jen jsme si něco pisli samotamo na ICQ. Pak jsme se opět sešli, ale žádná jiskra, nic! zoufalá jsem líčila svůj případ kamarádkám a ty mi radily: postup od káviček k vínu v soukromí. Zlatíčko kamarádka mi půjčila byteček a on na mou nabídku" vína"
kývl. Byl to příjemný večer plný vyprávění a smíchu, ale pořád to nějak vázlo, kamarádka pak volala, že už jde domů( byli asi 2 ráno), to nás nějak potlačilo k vzájemným dotykům a skončili jsme u vášnivého líbání. (V ten moment jsem věděla že bude v posteli skvělý!)Kamarádka pak dorazila a my šli pomalu domů. Za týden jsme si ale naši schůzku zopakovali a já ,když mě vzal do náruče jsem úplně ztratila rozum! Veškeré mé předsevzetí s kterými jsem šla do manželství byla tatam. Po dlouhé době jsem se zase cítila jako žena, po které někdo touží a cítila jsem se dokonalá(i když taková vůbec nejsem). Bylo to skvělé, ale i tak jsem pořád chtěla zachovat své manželství, myslela jsem na to,že je to mladíček který si chce jen užít a brala to taky tak. Jak jsme se ale vídali častěji, začínali jsme k sobě cítit něco víc než jen chtíč, bylo to úžasné ale mě to moc trápilo, nachtěla jsem tomu uvěřit. Co se nestalo z pouhé touhy se stala láska a ta mi dodala sílu vše přiznat doma a manželství ukončit. Pro mého muže to byl samozřejmě šok a určitě mě nenávidí ale myslím, že je pořád lepší říci jak to je a žít dál šťastný a ne žít ve lži. Určitě si spoustu lidí myslí, že jsem se zbláznila ale mě je to fuk, prožívám teď city které jsem naposledy cítila asi tak ve dvaceti. Tomík je úžasný člověk, který mi dodává pocit štěstí a obrovské porce sebevědomí.. Cítím, že mě miluje a doufám, že on to cítí také tak ode mne. Všem zklamaným ve vztahu přeji nalézt někoho kdo vám opět zvedne hlavu z dlaní a ukáže vám, že život není jen o marných představách, mě se to podařilo a jen se modlím aby to vyšlo!! Lásce zdar! Radka- Okrajovka

Zaujal mne jak vzhledem tak profilem, po pár větách byla naplánována schůzka, která proběhla po pár dnech místo domluvených 14 dnech Následovaly další schůzky, společné Vánoce, společný vstupo do Nového roku. Našli jsme sebe, našli jsme štěstí a to největší štěstíčko čekáme na podzim Teď jen litujme, že jsme bez uvážení smazali své profily zde bez toho, aniž bychom si zálohovali začátky naší společné konverzace, na které rádi vzpomínáme. Děkujeme za nalezení štěstí!

Milí přátelé,

s mým novým přítelem jsme se seznámili právě zde, na stěstí.cz...a opravdu šťastni jsme, doufám, že už opravdu na pořád....jelikož ač jsme spolu jen krátce, oba cítíme to, co ani jeden z nás k nikomu jinému nikdy nepociťoval...a tak již spolu bydlíme a pomalu plánujeme svatbu...Přejeme tedy mnoho štěstí na štěstí.cz i Vám všem, co jste ještě nanašli toho(tu) pravou a celoživotní lásku.

ps: nezoufejte, funguje to, chce to jen trpělivost a víru! :o)

S pozdravem Petrina a Movingman.

Je to neskutečné jak život je krásný.Začalo to před rokem dopisováním a už při dopisování to zajiskřilo mezi námi.Pak přišla schůzka a byl z toho ohen a dnes je z toho požár.Je mezi námi rozdil 14 let ale jak by nebyl.Mne je 50 moji lásce 36 a oslovujeme se lásko,miláčku atd.Jsme oba romantici tak vodění za ruku a líbání na veřejnosti je pro nás normální jak by nám bylo 15.Je to krásné jak to krásné hřeje pod srdíčkem.Proto držím palečky všem samotným věřte Seznamce Štěstí ,někde na Vás čeka ten pravý.Já ho našel tady

Dobrý den všem na Štěstí.
Posíláme Vám pozdrav z naší svatební cesty.
23.6.2013 si mě Jiřík našel na stesti.cz,dal u mého profilu hvězdičku, já to viděla a řekla jsem si: co kdyby to byl ON? Napsala jsem mu,že se zajímá o hudbu, bydlí v Litoměřicích a já ho neznám? Psali jsme si a hned nám něco říkalo, že tohle nebude jen takové to: ahoj,jak se máš, dobře, děkuji. Druhý den-24.6.2013 jsme se večer sešli, povídali, povídali, poznávali se a bylo nám moc fajn. Později jsme si řekli, že 27.6.2013,kdy proběhla 1. pusa, bude takové oficiální datum začátku našeho vztahu. Po pár týdnech, měsících jsme spolu začali žít a prožívat společné radosti, starosti i běžné denní záležitosti....A je to tady- 5.3.2016 je datum naší svatby. (Jak mi do přání napsali kolegové- oficiální stvrzení naší dosavadní činnosti ) Naše společné radosti doposud převažovaly a my doufáme a věříme, že to tak bude i nadále.
Bydleli jsme 3 ulice od sebe, ale poznali jsme se díky stesti.cz,tak DÍKY! A všem přejeme ať mají tady v hledání toho pravého tolik štěstí,jako my dva
B+J M.

Nevěřila jsem ,že se dá potkat na internetové seznamce štěstí a ono se to podařilo.Je to už dva roky co jsem se na tuto seznamku zaregistrovala.Nejdřív se toho moc nedělo jen pár vzkazu jak se máš a tak,ale pak napsal kluk jménem Petr a já jsem už při druhém e-mailu věděla ,že je to mé druhé já.Na fotkách docela fajn kluk,trochu při těle ,ale už od pohledu velkej dobrák a pohodář.Defakto až po měsíci byla naše první schůzka a do té doby každý den několik e-mailu.
Petr je nenáročný,milý,chytrý,hodný člověk.Cítím to každý den ,že jsem našla své druhé Já pro život,muže který mě miluje.Petr je fajn člověk,nemusí mluvit a já vím co si myslí.Vím ,že nás v životě čeká ještě hodně překážek ,ale spolu to zvládneme.
Samota je smutná, nikdy to nikdo nevzdávejte,na každého tam někdo někde čeká.Láska je něco krásného a u nás už bude mít i pokračování , v květnu se nám narodí dvojčátka. Mít láskyplný vztah,je veliké štěstí a já ho přeji i Vám všem .Děkuji

Jak vznika laska???Z cela obycejnym oslovenim = Preji hezky den.Profil oslovil mou lasku i bez fota.Stacilo par veticek a sms a bylo nase osudove setkani na Mikulase zpeceteno.Je to ta nejkrasnejsi nadilka,kterou si muze clovek jen prat.Budeme si toho stesticka vazit a hyckat si ho.Budeme si uzivat naseho zivota plnymi dousky.


LASKA JE UZASNA ..........................

Nejprve jsem si říkala, nikdy nemůžu najít lásku na netu, ale protože jsem byla sama pul roku a moc zklamaná z předchozích dvou vzathů, kdy mě první přítel občas mlátil a druhý přítel mě dostal psychicky skoro na dno, tak jsem si řekla, tak co nic neztratíš, tak jsem se zaregistrovala jen tak , z nudy...Psávalo mi tu hodně kluků a mužů, pár mě jich zaujalo, s dvěmi jsem se sešla, ale vždycky jsme akorád polecali a nice jsem k nikomu necícila...pokoušela jsem se za toho pul roku co jsem byla sama navázat známost a znovu se zamilovat, ale nepoštěstilo....až jednoho dne napsal kluk, který bydlel kousek ode mě, dokonce byl z vesnice, takže stejné nátury jako já ale sportovec a měl ze začátku takové divné názory....říkám tak tohle nemůže vyjít, na fotkách taky nic moc...ani nevim jak k tomu došlo, dali jsme si icq, písali si par týdnů, nakonec jsme se z ničeho nic rozhodli sejít, ani nevim proč když se mi nějak moc nelíbil a ani jsme se v mnoha věcech neshodovali. Možná to byl osud který nás k sobě táhnul, možná taky zvědavost, která se nakonec vyplatila, Setkali jsme se u nás na vesnici. Už z dálky jsem poznávala jeho tuning octávii kterou měl na fotkách, najednou z ní vystoupil krásnej chlap, kterej se na mě podíval a já jsem se roztřepala....první rande proběhlo, bylo to krásné, a nakonec jsme těch rande a výletů měli nesčetně mnoho, zjistili jsme že máme uplně stejne zájmy, životní cíle a připadá nám to jakobychom k sobě patřili od malička...

Děkuji seznamce štěstí že je, díky ní tady dnes mužu psát jak moc miluji a jsem štastná.
Život si semnou pohrával a já chtěla lásku , partnera pro každý den a myslela jsem ,že je to jen sen, když mi napsal muž který mi ukázal krásu všedních dnů.
Probudil ve mě svou láskou a něhou krásný pocit zamilovanosti. Je plný klidu, pokory , plný krásných slov a ja chci vedle něj i umřít. Miluji tě lásko a děkuji Vám, že tady jste.
Předávám štafetu dál a vím, že na každého čeká láska jen ji pustte do svého srdíčka. Petra

ahoj tady karel opustila mne pred 4 lety partnerka dlouho sem hledal az sem nasel lenicku na www.stesti dlouho jsme si volali psali az se ke mne nastehovala s dcerkou sem moc stastnej mame spolu dva bajecny kluky jakoubka a honzika a loni jsme se vzali

Ahoj,píši to já,holka,kterou opustil manžel na vánoce.Mám dvě malé děti,jedno je miminko,druhé jde do školy.Byla jsem moc neštastná,tak jsem si dala inzerát na Štěstí.Ozvali se mě většinou kluci,kteří pouze chtěli sex,ale najednou v nich byla jedna dušička,je to kluk který respektuje můj momentální stav a hlavně moje děti,bere moje nálady,které plynou z rozvodu,dodává mě sebevědomí,přestože se sám rozvádí.Takže holky,nevím jesli nám to vyjde,zvykat si na někoho nového není zase tak jednouduché,ale je to krásné,mít někoho,kdo podrží v době zla,proto už jsme si oba vymazali profil a nyní se zkusíme podržet vzájemně v době,která není jednoduchá.Kdyby nebylo Štěstí,tak tu už možná nejsem,moc mě manžel zranil,ale díky Zděňkovi začínám věřit,že to zase půjde.Odchodem muže jsem myslela,že život skončil,ale ne,najednou jde dál.Proto,věřtě,že třeba tu najdete toho pravého,třeba jako já.Není důležité jesli je to manžel,milenec,ale je důležité,že vám pomůže,mě se to stalo a proto děkuji.Andrea Vondrová.

...nase laska se rodila pomalu, postupne, o to je ted uprimnejsi a silnejsi. Uvidel jsem v tom mnozstvi inzeratu a fotek tady na stesti.cz jeji oci a to co jsem v nich spatril mi nedalo jinou moznost, nez ji skusit oslovit. Nenasilnou, nevtiravou formou, abych jeji neznou a zranenou dusi neodplasil a Lenka nastesti odepsala. Psali sme dva dny na stesti.cz a pak presli na Skype nebo ICQ. Uz zpocatku sme si hodne rozumeli a nase nazory o podstatnych vecech se nelisily. No to, ze sme byly od sebe daleko (ona ze severu Cech a ja na hranicich s Moravou na Slovensku), ze ona mela za sebou osklive obdobi dlouheho manzelstvi a ja nekolik rozchodu, nam davalo pricinu neverit si natolik, byly jsme opatrni, podezrivavi, neduverivi a nekdy precitliveli ale ani ja ani ona jsme tohle nechteli za zadnou cenu vzdat...tak nejak jsme citili, ze je potreba vytrvat a jit porad dal. Nakonec, po asi mesici psani jsme se sesli na neutralni pude a uz tam jsme oba citili, ze tohle neskonci, ze pokracovani urcite prijde. A prisli dalsi setkani, poznavani, milovani...ted to bude 3/4 roku, co jsme spolu jak jen to jde - o vikendech, o dovolene, o kazdem volnu a na podzim uz jsme domluveni, ze se sestehujem a skusime spolu zit jako partneri v pravem slova smyslu. Opravdu sa moc milujeme jako kdybychom se znali mnohem delsi dobu. Ja vim, reknete si, ze je to nahoda....mozna ano ale to usili, trpelivost a vuli to nevzdat na pul ceste, tu je potreba mit a neutict, kdyz citite, ze to za to stoji. Byla mezi nama vzdalenost 350 km, a i pres toto sme nasli k sobe cestu...protoze sme moc chteli, prali si byt spolu a nevzdavali to ani kdyz nekteri lidi kolem nam neprali, porad spochybnovali a znejistovali nas vztah. Nas odkaz pro vsechny tady je...nevzdavejte nic predem, neukvapujte se a nedejte na reci jinych (mnohdy jen zavidi nebo nechteji aby vam bylo hezky) a jdete za tim, co chcete vy sami. Laska, ktera na vas nekde ceka, stoji za tohle prikori a tezke zacatky. Stala se krasna vec obycejnym lidem - milujeme se a chceme byt spolu. Mame svoji lasku a internetova seznamka nam k tomu podala pomocnou ruku.

Moooc dekujeme a prejeme vsem nezadanym hodne stesti na stesti.cz pri hledani. Ja vim ze se to lehko rekne ale vytrvejte a nevzdavejte to.
Vzdat to znamena nedat tomu zadnou sanci.

Robi a Lenka

Ahoj všichni, co hledáte své štěstí tady na štěstí.
I já jsem tu našel své největší štěstí, našel jsem ženu, kterou jsem miloval celým svým srdcem, našel jsem ženu, jejíž očka zářila jako rozžhavený uhlíky, našel jsem ženu, jejíž úsměv mne dokázal vždycky rozehřát. Věděl jsem, že hodnější, obětavější a milejší ženu už nikdy nemůžu potkat... Věděl jsem, že žádná nebude mít takovej smích, aby mě dokázala rozesmát i v těch nejhorších chvilkách, věděl jsem, že žádná jiná by se mnou všechno to trápení a starosti nevydržela, věděl jsem, že ji vytvořili pro mně... Nevím proč, asi po zkušenostech s bývalou manželkou, jsem měl pořád potřebu šlapat na brzdu, ikdyž jsem ji tisíckrát chtěl políbit a věděl jsem, že to je to, po čem ona touží, neudělal jsem to... Pořád jsem nad něčím přemýšlel a nedával jí to, po čem ona nejvíc toužila.... lásku!!! Já jí miloval, párkrát jsem jí to i řekl ale den co den, jsem jí ubližoval... Nepolíbil jsem jí na rozloučenou, neobejmul jsem ji, nepohladil... Vždyť já jsem drsnej chlap... Nemůžu se bezhlavě zamilovat... Přitom každá minuta bez ní byla pro mně jako peklo na zemi, představa, že bych o ní měl přijít, mě dováděla k šílenství. Kolikrát jsem viděl jak odjíždí se slzama a stejně jsem byl pořád stejně drsnej dospělák. Jednoho večera přijela a řekla mi "Teď víc jak kdy jindy potřebuju vědět, jestli ti na mně záleží, jestli se mnou dál počítáš, jestli mě máš rád..." Já jí jen na to odpověděl, ať s tím nezačíná, že nemám náladu na blbosti. Podívala se na mně těma zaslzenýma očima, doteď vidím ten nešťastný výraz, který mi říkal "Proč jsi tak krutej?" a jak jí slza obarvená řasenkou stékala po tváři. Neřekla nic a odjela... Asi dvacetkrát jsem pro ní měl rozepsanou zprávu, ať se mi vrátí, že jí miluju a že ona je moje štěstí, které chci mít po svém boku do konce života, ale neodeslal jsem to... Hodinu a půl po jejím odjezdu někdo zazvonil u dveří, říkal jsem si, že se vrátila i bez toho, abych jí napsal, ale byl to někdo, na jehož příchod bych nejraději zapomněl... Můj nejlepší přítel mi řekl, že viděl Sárynky auto pod nějakým kamiónem. Trvalo mi hodiny, než jsem jí našel, lhal jsem, že jsem její manžel, aby mi v nemocnici řekli jak jí je. Poprvé v životě jsem padnul na kolena a rozbrečl se. "Je nám líto, ale miminko se nám zachránit nepodařilo, zranění vaší ženy jsou velice vážná." Po druhé si pamatuji pouze větné spojení "Je nám líto".
Nyní padám na kolena pokaždé, když na hrobeček nesu její milované slunečnice, pokaždé když doma slyším její milovanou píseň, po každé, když vidím to místo, pokaždé když si vzpomenu na ty slzy, na ten úsměv, na nos který krčila, na to jak vždycky mávla rukou, na to, že umírala nešťastná. Teď bych dal všechno za to, abych mohl vrátit čas. Kdybych alespoň mohl změnit to, že by umírala šťastná, že by věděla, že je někdo, komu na ní záleží, že jí někdo miluje. Dal bych vše za to, jí moct políbit, alespoň jednou... Vidět ten její nádherný úsměv, slyšet její hlas...
PROTO VÁS PROSÍM, POKUD NĚKOHO MILUJETE, NEBOJTE SE TO OPRAVDU PROŽÍVAT, NEBOJTE SE MU TO DÁT NAJEVO, NEBOJTE SE BÝT ŠŤASTNÝ A SNAŽTE SE UDĚLAT VŠE PRO TO, ABY I ON BYL ŠŤASTNÝ, UŽÍVEJTE SI JAK NEJLÉPE MŮŽETE KAŽDOU SPOLEČNĚ PROŽITOU CHVILKU, LÍBEJTE SE, MILUJTE SE A HLAVNĚ JEDEN OD DRUHÉHO NEODCHÁZEJTE BEZ TOHO, ABY VĚDĚL, ŽE JE PRO VÁS VŠÍM, BEZ TOHO ABY VĚDĚL, ŽE VÁM NA NĚM ZÁLEŽÍ!!! Protože tu bolest, kterou teď mám v srdci už nikdy nic nevymaže. Má hloupost mě připravila o mě štěstí. Věřte mi, že je to taková bolest, že bych raději hned odešel za ní... Ale já tady musím být, protože nikdo jiný, jí ty slunečnice nedonese, nikdo jiný, si za ní nebude povídat s motýli, nikdo jiný nebude předčítat dětem z dětského domova básně, které sama napsala, nikdo jiný jí nemá v srdíčku tak uzamčenou jako já!!!!
SÁRYNKO PROSÍM ODPUSŤ MI TO!!!! BUDU VÁS MILOVAT NA VĚKY!!!!!

Všechno to začalo úplnou náhodou...jeden klik a bylo to.Jirka se na můj profil jen podíval a chtěl vytvořit pár, mě zaujala pak následně jeho fotka u pyramidy.Bylo to přesně 6.12.2008. Psali jsme si a naše jiskřička lásky se už z písmenek začala pomalu zvětšovat v plamínek.Poprvé jsme se viděli až 20.12.2008...naše oči se setkaly a vše bylo jasné.Oči o člověku mnohé napoví.Naše plamínky se rozhořely v obrovský oheň.Strávili jsme spolu Štěpána, pak týden i s detmi a Silvestr a zjistili, že jsme se hledali až jsme se našli.
Milujeme se navzájem,našli jsme jeden druhého a konečně pocítili ten báječný pocit, že je na světě krásně a že má smysl žít i pro někoho druhého něž jen pro naše děti. Díky Jirkovi se mi úsměv na tvář vrátil, už jsem nedoufala, že se na mne usměje štěstí...ale nakonec si ten pravý našel právě mne. Chceme být spolu už napořád a věříme, že budeme. Naše láska má rychlý vzestup ale svého vrcholu nikdy nedosáhne, protože vesmír je nekonečný a my jsme v něm jen někde na začátku.Věřím, že je to on...že až budu jednou umírat řeknu mu...lásko stálo to za to s tebou žít....A Jirka věří v to samé...jen prý chce umřít dřív než já , protože by beze mne nechtěl žít.Doufám, že to bude tak za 50 let.
Přejeme ostatním....vydržte...ten pravý či pravá tady někde jsou, jen musíte mít to štěstíčko a být ve správný čas na správném místě...Hodně štěstí všem.A+J a děti...(ted už je nás 5 a časem snad bude i 6).

Ahoj jmenuji se Martin a jak zde pisou uz asi vsichni uz jsem neveril ze nekoho najdu.Jen obcas jsem se sem zasel kouknout kdo je novy v mem kraji a jestli ho neznam.Sice jsem si psal s nejakyma holkama ale vetsinou to zkoncilo tak a 5 nebo 7 zpravy a byl konec.Ne ze bych si nerad povidal ale spise nebylo co psat az po dlouhe dobe se mi ozvala holka s kterou jsem si psal a pomalu na ni zapomel.A zacali jsme si povidat o vsem moznem az znas pomalu na stejne vypadlo ze by jsme se chteli setkat osobne.Nez prislo na seznameni z oci do oci koupil jsem tu nejhezci ruzi co jsem v kvetinarstvi nasel a bezel jsem naproti k autobusu.Priznavam za kdyz vystoupila padla mi brada malem na zem. Ale sebral jsem zbytek sil a vykrocil pravou nohou.Blizil jsem se a stale se ji dival do oci.Kdyz mne zpozorovala vykrocila mym smerem.Kdyz jsme k sobe dosli pozdravily jsme se a ja ji predal kvetinu.Ocividne zcervenala jako ta ruze.Chvilka ticha a potom se ozvalo slabe a bazlive dekuji.Nevim cim to bylo ale kdyz jsem ji uslysel rozbusilo se mi srdce jako kdyby mi z tela chtelo vyzkocit.A od te chvile bych pro ni udelal cokoli!!!Sme spolu jen necely mesic ale dari se nam skvele.Tak by jsme radi podekovali seznamce STESTI a poradily lidem.Kdyz si myslite ze jste v koncich neveste hlavu staci se rozhlidnout a to vase stesti bude bliz nez si myslite.

Po dvou letech hledání jsme se našli a už rok jsme spolu.A i nevím co mně na Honzovém profilu zaujalo,snad to že byl stručný,výstižný a pravdivý jak jsem poznala.Měla jsem už dost podobných vět - Mám co jíst, kam složit hlavu, Dám vše za tvou lásku apod a tak jsem napsala a vyšlo to.

Na této seznamce jsme se konečně dali dohromady a jsme už 4 měsíce spolu.Pavel mě kontaktoval čistě náhodou,byla jsem online,nechal si totiž vybrat všechny slečny čistou náhodou v mém věkovém rozpětí.Známe se od vidění už 12 let,ovšem nikdy jsme se neoslovili.Až tat o seznamka nás spojila.Můžu s naprosto klidným svědomím napsat,že je nám spolu moc fajn,že si rozumíme a jsme šťastni.Miluji já jeho a on miluje mě.Přeji všem hodně štěstí při hledání svých partnerů

Se seznamováním prostřednictvím internetu mám již bohužel bohaté zkušenosti. Bohužel, protože těch dobrých moc nebylo a i když jsem se už takto několikrát seznámila, dlouho to nevydrželo. A já měla pořád, jak se říká, v lásce smůlu a už ani nevěřila, že se to obrátí. Až do té doby než jsem zde potkala svého součásného partnera. Asi po měsíci vzájemného poznávání jsme spolu začali bydlet. A já cítím, že je to to pravé co jsem v životě hledala. Často mě až překvapuje jak se vzajemně shodujeme a doplňujeme, jak dílky puzzle.Přítel si ze mě občas utahuje a říká, že tak dlouho jsme se hledali, až jsme na sebe zbyli. Časem se snad i rozrosteme jak plánujeme a vytvoříme rodinu. Díky Štěstí!!!

Zdravím všechny, kteří se chtějí seznámit a stále váhají, zda je seznamka to pravé.... Já se tomu také bránila.... a teď... mám doma toho nejlepšího chlapa na světě!!! Musím se ale přiznat, že jsem tu nehledala vážný vztah, ten jsem měla, ale trošku vzrůša...Tak jsem si psala a seznamovala se s muži, kteří hledali také jen flirt a trochu toho dobrodružství.... Nutno říci, že jsem tu narazila i na pěkné zvrhlíky... Pak jsem ale klikla na ten profil... fotka neznámého krasavce mě úplně dostala!!!Sebrala jsem odvahu a s troškou nadsázky jsem poslala vzkaz. Ani jsem nepočítala s tím, že by mi mohl někdo tak úžasný odpovědět. Tak jsem čekala a čekala a čekala.... a po třech týdnech to přišlo... odpověděl... nechtěla jsem tomu věřit, ale měl zájem... Po dalším týdnu dopisování jsme si dali první rande (9.10.08)... Byla jsem hrozně nervozní, ale vyšlo to... co víc...zamilovala jsem se na první pohled a myslím, že Martin ( již zmiňovaný krasavec )také. Pak šlo vše strašně rychle... vyznali jsme si lásku na třetí schůzce, na čtvrté jsme se poprvé pomilovali a na pátou schůzku jsme šli odhodláni, že spolu začneme nový život... A povedlo se... Letošní Vánoce jsme strávili už spolu, ve společné domácnosti, a byly to pro mě ty nejkrásnější Vánoce...dostala jsem zásnubní prstýnek a já řekla ANO!6.6.2009 je svatba !!!!! Nikdy bych nevěřila, že se mi může ve 36 letech ještě něco takového přihodit... Teď jsem konečně ta nejšťastnější ženská pod sluncem a mám toho nejúžasnějšího chlapa na světě...
Tímto chci poděkovat osudové seznamce"Štěstí" za to, že je! Tak nebojte se a pojďte si pro své "Štěstí"!!!
Přeji všem hodně lásky a toho pravého... :

Starý rok se moc nepovedl,v nějakých chvílích nebyl ideální,v nějakých chvílích to celkem ušlo,ale před půlnocí jsem byla ráda,že tento rok právě končí a začíná nový.
Nový rok nastal a s tím přišel i první vzkaz od Tomáše.Psali jsme si skoro celý den a chtěli jsme se sejít a popovídat si u kávy.Jenže na svátek je všude zavřeno a tak jsme se šli projít do města k přehradě.Byl to neuvěřitelnej večer.Nečekala jsem,že někdy někoho takovýho poznam.Byl milej a příjemně se s ním povídalo.Vyzařovalo z něj něco nepopsatelnýho a okouzlujícího.Líbilo se mi jak mluvil o tom co dělá o svým synovi,jak je hrdej na to,že je táta.Opravdu jsem takovýho člověka ještě nepotkala a něvěřila,že někdo takovej opravdu existuje.Pak mě odvezl a já šla domů.I po schůzce jsme si začali psát.A na zítra naplánovali to kafčo.
Nikdo z nás neví,jak toto setkání dopadne a chce to čas,aby jsme na to přišli.Nic se nemá uspěchat,ale snad to dopadne tak,jak to dopadnout má.

Ahoj všem,
chci se s Vámi podělit o náš příběh. Vše je souhrou okolností, štěstí, osudu...
Oba jsme se přihlásili na štěstí tentýž den, velké štěstí, že mezi tisíci profily,se právě ten můj Marťovi zalíbil. Začali jsme si psát a hned druhý den se viděli.
Trávili jsme spolu hodiny, víkendy....týdny, měsíce. Dnes máme svou lásku
dva a půl roku, hýčkáme si ji každý den.
Díky štěstí se vedle sebe probouzíme každé ráno....a za to Vám DÍKY

Štěstí na štěstí?
Chci se s Vámi podělit a kus štěstí, které mě zde potkalo. Nebudu psát žádný dlouhý příběh... Jednoho večera jsem založila svůj profil na této seznamce, procházela bezejmenné tváře neznámých mužů, profily, které se navzájem tolik podobaly. Druhý den jsem si všimla, že můj profil navštívilo několik lidí, jeden z nich mě však zaujal. Čím to bylo?? Kombinace sympatického pohledu a stručně výstižných informací? Nebo úvodní větou, která řekla v pěti řádcích víc než celý profil dohromady? To už Vám teď nepovím...napsala jsem. Sešli jsme se, poznali více o sobě, o svých rodinách.

Obyčejný příběh, ale proč se chci s Vámi podělit právě o ten náš. Chtěla bych povzbudit všechny ty, kteří hledají. V životě stačí jen krátká chvíle, jedno rozhodnutí a doslova během pár dní změní Váš život. Od našeho prvního setkání uplynuly dva měsíce. Krátká doba? NE! Byli jsme v situaci, kdy se dva lidé poznávají, potřebují čas. Ten ale nebyl, Tom měl za měsíc od našeho seznámení odjíždět na půl roku do zahraničí. Během této krátké doby jsme poznali své rodiny, po 14 dnech prožili první společnou dovolenou... Trávili jsme spolu každý den.

A teď? Uplynul měsíc od chvíle, kdy jsme se rozloučili, od chvíle, kdy jsem stála a dívala se, jak odchází. Na další společně strávené okamžiky teprve čekáme a věřte mi, to čekání za to stojí...

PS: Budu na Tebe čekat za měsíc, za rok i za 10 let!


Přeji všem, co hledají, aby našli to svoje štěstí třeba právě zde...na štěstí.cz!

Přesně před třemi lety jsem zde narazila na mužského, který se mi původně vůbec vizuálně nelíbil, ale měl nádherný hlas a dokázal mě chytit za ruku, kterého jsem "jako" musela dobývat, po čtvrt roce se ke mě bez zeptání nastěhoval a jsme spolu. Občas bych ho jako každého mužského zastřelila ale hodně pro mě udělal a když je občas pár dnů pracovně mimo, tak mi je po něm neskutečně smutno.

Ahoj všem zde na štěstí,
Po 20-ti letech se mi rozpadlo manželství,byl jsem psychicky na dně.Jednou k večeru jsem si sedl k počítači a brouzdal po netu,najednou jsem narazil na seznamku štěstí.Řekl jsem si proč to nezkusit? Po třech týdnech mi přišla žádost o seznámení,nevěřil jsem svým očím když jsem jí viděl na fotce.Hlavou mi problesklo ,,to je ta,kterou jsem hledal ve svých snech!"S radostí jsem odpověděl.Začali jsme si psát a volat každý den. Po třech týdnech přijela ke mě .Strávili jsme krásný víkend,zamilovali jsme se do sebe. Už to budou čtyři měsíce,plánujeme společnou budoucnost.Díky štěstí jsme znovu šťastní.

Na seznamku štěstí jsem přišla jen z jednoho důvodu utišit mou neskutečnou bolest moje velká láska mi dala kopačky a mě nenapadlo nic jiného než jít na seznamku a zaflirtovat si s muži ihned mi začali chodit různé psaní že by se se mnou moc rád seznámili ale všichni byli až moc staří. Po dvou mesicich mi napsal nějaký Michal ale napsal jen "ahoj pokecáme?" já si řekla proc né je mu 19 tak to může byt sranda, tak jsme si začali psát, psali jsme si každý den až do noci pak si řekl o moje telefoní číslo a já mu ho nejdrive odmítala napsat ale on mě prosil ze si jen budem psát sms a když napíšu "UŽ MI NEPIŠ!" tak to skončí. Nakonec mě presvedcil a odté doby mi každé ráno poslal pozdrav na dobré ráno a večer na dobrou noc moc mě to těšilo. Najednou jsem začala mít tušení ze ho znám a a i trosku se mi začínal líbit. Mohla jsem mu napsat co mě trápí a no mi vzdycky pomohl. Po 3 mesicich jsme si začali volat a došlo i na první schůzku, ještě jsme nevěděli naše přímení tak bylo velké překvapení když jsme se porve viděli tedy vlastně ne poprvé moc dobře jsme se znali od mého bratra, byli to moc dobří kamarádi a začali jsme moc dobře komunikovat a po 14dnech jsme jeli pod stan, tam to mezi námi začalo jiskřit. Jezdili jsme spolu na různé výlety a týden na vodu tam jsme si dali první pusu. Přijeli jsme domu a začali jsme spolu chodit já se rozplývala a díky Míšovi jsem úplně zapomněla na ex kluka. Teď jsme spolu 4 měsíce a každým dnem jsem stastnejsi bydlíme spolu, ikdyz kamosky říkají že si díky tomu tu naši lásku pohřbíme ale naopak nám stále kvete proto chci moc podekovat SEZNAMCE ŠTĚSTÍ ze je a ze mi pomohla najít lasu a doufám ze ještě pomůže plno jiným lidem co tu hledají svou osudovou lásku.
hodne štěstí, na každeho čeka láska a nebojte se ryskovat

Zravim vsechny lidičky co hledaji sve štesti ja ho našla a to zde na seznamce,na tuhle seznamku sem se prihlasila protoze jsem chtela zkusit jinou formu seznameni a je to vubec poprve kdy sem se na seznamku prihlasila,šlo to neuveřitelne rychle vybrala jsem si Petra protože me zaujaj jeho profil a libil se mi,chvilku jsme si psali byl mi sympaticky a zjistily jsme ze bydli jen maly kousek ode me což znelo užasne tak sem mu zavolala a domluvily jsme si rande,když jsme se poprve uvideli tak sem si rikala velmi sypaticky nadherne oči ale trošku by mohl byt vetši ale ted uz vim ze na velikosti vubec nezaleži zaleži jen na povaze a tu ma skvelou je to ten nejhodnejši, nejskvelejši chlap ktery exsituje vim že se stal zarak a že mi ho nejaky dobry andel poslal jsme moc zamilovani a chceme spolu žit.Ale timhle ten přibeh nekonči ten andel mi poslal ješte jedno velke štesti a to štesti se jmenuje Krystynka a je to Petkova dcera a je to takove zlatičko hodne,skromne,jakmile sem ji poznala tak sem si ji hned zamilovala a to proto že ma skvely charakter a je cela po tatinkovi,tyhle dve krasne osubky Miluji z celeho srdce chci se o ne starat je milovat a udelat je moc štatnymi protože jedine oni dva si moji lasku zaslouži.
Je to strašne zvlaštni že jsme vlastne cely naš život bydleli vedle sebe za rohem a nikdy jsme se neznali a pak se tady seznamime a zjistily jsme že toho mame strašne hodne společneho až to je neuveritelne,každy den co spolu proživame je krasnejši.Dekuji štesti ze jste tady pro osamele lidi,přeji všem at najdou svou lasku tak jak sem ji ja našla,jeden typ nebojte se nekdy skočit do toho rovnou po hlave nekdy to proste vyjde a my mame s Petkou jedno oblibene přislovi a to kdo se boji nesmi do lesa.
Mejte se krasne zdravi lucie

Vše začalo asi před 6 měsíci. Měla jsem zde založený profil a poznala jsem tu spoustu nových lidiček i fajn přátel a bylo to príma. Jen ten „pravý“ se nějak neobjevoval ale nevzdávala jsem to a říkala si, že na každého se přece jednou to opravdové štěstí usměje
A opravdu se tak stalo…přišel mi zajímavý vzkazík a bylo to něco úplně jiného než s čím jsem se tu do té doby setkávala.
Vzkaz, který měl kouzlo…psaný človíčkem se srdíčkem na pravém místě. Tak jsem neváhala a odepsala. Potom jsme si psali každý den dlouhé hodiny. Ten človíček mě okouzlil svým pohledem na svět, svými názory, svojí upřímností a stále víc a víc jsme si uvědomovali jak moc jsme si podobní
Bylo nám spolu moc fajn, i když jsme se neznali osobně. Vydrželi jsme si povídat dlouhé hodiny pozdě do noci a zjišťovali jsme, jak se nám od sebe těžko odchází.

Bylo léto a já měla zrovna odjet na dovolenou k moři a ON, že by mě chtěl před odjezdem vidět.
Jenže znáte to… „cestovní horečka“ takže jsem neměla vůbec čas.Bylo mi to moc líto, že se nemůžeme setkat a musela jsem na něj pořád myslet.

Během mého lenošení u moře jsem si psali denně několik sms a naplánovali si po mém návratu domů osobní setkání.
Ještě ten den, co jsem se vrátila do ČR jsme se setkali a strávili spolu nádherných 9 hodin a pořád jsme si měli o čem povídat.
Ten úžasný človíček mi byl čím dál víc blízký a postupně si získával moje
Od našeho prvního osobního setkání už uplynulo skoro 5 měsíců. Více jak 2 měsíce spolu bydlíme a je to nádherný.

Cítím, že on je ten „pravý“ se kterým chci zůstat celý život… ten s kým chci mít rodinu a vedle koho bych si přála zestárnout
Je to báječný človíček a já jsem moc šťastná, že jsme se potkali.

Děkuji ŠTĚSTÍ, za svoje štěstíčko!!!

A všem, kdo se zde snaží vážně seznámit, vzkazuji: „Nevzdávejte to!“
Na každého z nás čeká to správné štěstí a já jsem ho našla právě tady.

„Andílku, moc tě miluju a věřím, že spolu budeme šťastní už napořád!“