-Věříš v život po porodu?
-Určitě.Něco po porodu musí být.Možná jsme tu právě proto, abychom se připravili na to, co bude pak.
-Blbost, žádný život po porodu není.Jak by vůbec mohl vypadat?
-To přesně nevím, ale určitě tam bude více světla než tady.Třeba budeme běhat po svých a jíst pusou.
... -No to je přece nesmysl! Běhat se nedá a jíst pusou to je úplně směšné! Živí nás přeci pupeční šňůra.Něco ti řeknu.Život po porodu je vyloučený-pupeční šňůra je už teď moc krátká.
-Ba ne, určitě něco bude.Jen asi bude všechno trochu jinak, než jsme tady zvyklí.Tunel, na jeho konci světlo. . .
-Ale nikdo se přece odtamtud po porodu nevrátil. Porodem prostě život končí - a vůbec, život není nic jiného než vleklá stísněnost v temnotě.
-No já přesně nevím, jak to tam bude po porodu vypadat, ale každopádně uvidíme mámu a ta se o nás postará.
-Mámu? Ty věříš na mámu? A kde má podle tebe být?
-No přece všude kolem nás! V ní a díky ní žijeme. Bez ní bychom nebyli.
-Tomu nevěřím.Žádnou mámu jsme nikdy neviděli, takže je jasné, že žádná není.
-Ale někdy, když jsme zticha, můžeme zaslechnout, jak zpívá nebo cítit, jak hladí náš svět. Víš, já si fakt myslím, že opravdový život nás čeká až potom.

Kdo skutečně miluje, může jen stěží onemocnět - Největší léčivá síla, kterou nám život poskytuje, je láska a kdo skutečně miluje, může jen stěží onemocnět, protože láska je nejčistší a nejozdravnější energie, jaká existuje.V životě toho, kdo je naplněn touto energií, není místo pro nemoci.Opravdu mohu milovat ale teprve tehdy, pokud jsem se naučil milovat své vlastní já..Láska ke mně a tím i ve mě, musí být schopná proudit bez překážek, bez jakéhokoli "kdyby" nebo "ale".Musí proudit doopravdy z celého srdce a z celé duše. Mohu milovat až tehdy, kdy jsem našel lásku k sobě a cítím se být hoden ji přijmout.Teprve ten, kdo sám sebe přijme a miluje, může svou lásku zaměřit i na jiné.Jeho láska může proudit bez překážek a bez toho, že by potřeboval nebo chtěl druhého vlastnit.Milovat znamená dávat a to dávat se celý.Láska k sobě je mostem pravého štěstí... ukázka z krásné knížky "Měli byste vědět"

https://www.pronaladu.cz/lide-jsou-spolu-dokud-spolu-byt-chteji/

https://www.youtube.com/watch?v=YdrQzhQvU5M

https://www.youtube.com/watch?v=SgnWAvkZNYk

https://www.youtube.com/watch?v=I78PncH041k

https://www.youtube.com/watch?v=5IvIs3r_m8o

https://www.youtube.com/watch?v=9DG5Gv3ahmk

https://www.youtube.com/watch?v=zE5t6ST_hOE

https://www.youtube.com/watch?v=tHwMI8vHqm0

https://www.youtube.com/watch?v=QtO-c-lnvdE

https://www.youtube.com/watch?v=K_B7MduVxTI

https://www.youtube.com/watch?v=jcg0dFaqnpM

https://www.youtube.com/watch?v=92oSKFfVDf8

https://www.youtube.com/watch?v=sOc61hXocg8

https://www.youtube.com/watch?v=rALj9zdCSvM

https://www.youtube.com/watch?v=RUlFtsdumaE

https://www.youtube.com/watch?v=k6MJOSKKXG8

"Člověk potřebuje lásku.Člověk potřebuje někoho, komu by patřil, komu by věřil, o koho by pečoval a komu by rád dělal radost.
Člověk potřebuje pofoukat bolístky, vyhladit šrámy a vlít úsměvem a soucitným slovem naději do žil do příštích dnů.
Touží se někomu vzdát, v jeho náručí se rozplynout a žít s ním svůj sen o štěstí.
Láska je křehká, láska je zranitelná, láska je jako peříčko, které přiletí na tvoji dlaň. Musíš být velmi opatrný, pomalu se hýbat a skoro ani nedýchat, aby rychlejším pohybem tvé ruky nebo rozvířením vzduchu nebo tvými vzrušenými slovy peříčko lásky a štěstí z tvé dlaně neuletělo."
z knihy Dar zdraví od Miroslava Hrabice