Vycházím z nočního baru. Tinder mi nabídl schůzku s jednou místní krasavicí jménem Leila...1 km.Obnovené město z amerických dotací tepe životem. Cluby, bary, karaoke, jídelny na chodníku, neony, mrakodrapy, špinavé vedlejší uličky, vůně a zápach ze stánků na chodníku nabízejících rybí pho, rýžové závitky s krevetami, všudepřítomný hluk, odpadky u krajnic, troubení skůtrů prodírajících se mezi taxíky a rikšami vytváří děsivou, ne však nelibou atmosféru. Hello good gay, slyším volat chlapíka sedícího na bobku a naznačujícího sexuální styk otevřenou a zavřenou dlaní. No thanks, a pokračuji dál, nabídku marihuany, kokainu už slyším jen z dálky za zády.
Přecházím ulici mezi hadem snad tisíci projíždějících motorek, skůtrů a tříkolek ze starých svařených kol nabízejících dopravu odkudkoliv kamkoliv a kdykoliv. Boční ulice je poněkud klidnější.
Masage, masage, verry goot, tahá mě za nohu drobná žena sedící na stoličce. Dívám se jí do tváře, věk nelze odhadnout..snad něco mezi dvaceti a čtyřiceti lety, v ústech se jí lesknou rovnátka. S úsměvem ji obcházím abych narazil do dalších tří nabízejících ty samé služby. Vymaňuji se ze spleti paží a zrychluji krok. Ulice tichne, u pouličního prodejce si kupuji cigarety v přepočtu za 20 korun, made in USA čtu na krabičce, zapaluji si, kvalita průměrná, téměř jako originál. Ulice končí průchodem na pláž, mírný vítr rozbíjí všudepřítomné vedro, a vlhký vzduch vanoucí od temného moře je příjemný. Nechávám za zády neonovou smršť, barvitou laserovou show a hluk techna dunící snad z každého domu..
Lavičky v přítmí na pláži jsou čisté a útulné, vychutnávám si pohled na vlny ve světle měsíce..téměř romantika.
Pak ji vidím.hello monsieur, need woman? Ruka se mi zastavuje v polovině odmítavého gesta při pohledu do jejích smutných lískových očí.. No...I need wife..forever...slyším se. Přisedá si a zkoumavě se na mě dívá. Říká něco sametovým hlasem v jazyce kterému nerozumím, hladí mě po ruce a ukazuje někam dozadu

Nemohu odtrhnout oči od její dokonalé tváře...přesto se snažím o realitu a odmítám..sorry no Její pohled mě opustí, nepřestávajíc mě držet, pomalu se zahledí na do dáli, snad až na druhý konec oceánu..připadá mi. Má lesklé oči, něco šeptá a po tváři jí stéká malá slza.. Co mi to udělá, podívám se a odejdu, slibuji si. Ok, beru dívku za ruku a ukazuji směrem který předtím naznačila.
Je neskutečná..něžná..jemná..hebká kůže voní po jiné rase, ne však nepříjemně. K bližším intimnostem však nedochází, ani je nepožaduji a jsem vděčen že je milá dívka po mě nechce. Dlouze mi povídá jistě něco zajímavého ve své mateřštině, dívá se mi do očí a mám pocit že je ráda za mou přítomnost. Nerozumím ničemu a na věty končící otazníkem odpovídám jen úsměvem a pokynutím. Vonná masáž dělá svět příjemnějším, chuť vodní dýmky je skvělá. Mezi žvatláním dívky slyším částku v dolarech. No, třicet dolarů je paleta, nicméně jsem tady poslední den, v 6 hodin zítra odlétám. Tak přece je to jen prostitutka, uvědomuji si zklamaně při placení. Dlouze se mi dívá do očí, a něco říká o zítřku..ne, to to už nepřijdu, nebudu tady, říkal jsem jí to přece. Sakra vždyť mi nerozumí, uvědomuji si, líbám jí ze slušnosti na tvář, vnímám její horký dech a k zbláznění vůni ušního lalůčku

Start letadla do kalného, vlhkého rána dal zapomnění všem zážitkům, a byl to snad život někoho jiného. Reálně uvažuji o zítřku, kdy už budu téměř v pracovním procesu a vzpomínky pomalu odvane čas. Vzbudí mě letuška před mezipřistáním v Dauhá. Ksakru, tři hodiny času do dalšího letu. Krátím ho koukáním do tabletu v poměrně plné letištní hale. Zrak mi padne na aplikaci tinder.z nudy odkaz otevírám...zpráva od Leila..nevěřícně čtu český text.

Milaček, kde ty být. Já čekat na letišti jako tvoje žena. Říkal jsi v šest odlet airport. Třicet dolarů stačilo na všechno co já potřebovat a taxi. Zbytek mám zde. Já čekat, myslet na tebe, láska tobě. Pospěš ať letadlo nám neuletět. S láska Leila.

Zrak mi padl na hodiny...17.30...vzdálenost 6.850 km..

...už jde....slyším otevíraní vchodových dveří...temné rány, ticho...to ticho je snad děsivější něž hluk...slyším bušit své srdce. Pod peřinou je dusno a horko, mám strach se pohnout. Zbystřené smysly zachytí ploužení podnapilé osoby po schodech...snad se vyhne mému pokojíku....už prošel....vidím v prosklení dveří. Tmavá postava se sune do ložnice kde spí máma...
Zase to proklaté, nekonečné ticho..
Tlumené hlasy..napínám uši...začíná hádka..tak jako každý den...každý den kdy přijde opilý. Intenzita hlasů se stupňuje, slyším mámin pláč....hrubá slova otce už nejdou přeslechnout...řada sprostých urážek nejhoršího kalibru...
Dupání po koberci, bouchání dveřmi, výčitky, tlumené rány, facky, rozbité sklo.....slzami se zalykám pod peřinou, bojím se pohnout, panická hrůza mi brání v pohybu..mám strach o mámu..už ji není slyšet...maminko, maminko....!

Už ji vidím z dálky, sraz byl pod hodinami, kousek od malé kavárny..účelově vybrané místo, pro romantické povídání. Na fotkách vypadala skvěle, i popis lákavý..modré oči, štíhlá postava, světlé vlasy...a nezbytné, "působím mladě".Čím více se blížím, přemýšlím co bude dál..parkuji, cítím její pohled v zádech a předběžné hodnocení.Snaha působit v klidu mi vcelku vychází, Potí se mi ruce a krku mám sucho.Zamykám auto, přicházím blíže a zklamaně si uvědomuji, že ženě na fotech bylo minimálně o deset let méně, a vlastně i o deset kilo.Ahoj, jsem zde, snažím se zakrýt rozpaky, dávám dámě polibek na tvář předstírajíc sympatie a potěšení. Utřu si mastný makeup ze rtů a pohledem ukazuji směr ke kavárně. Už to vím dopředu, nic z toho nebude. Nedokážu si představit intimní sblížení, jiskra nepřeskakuje a číšníkovi trvá nekonečně dlouho než donese presso z nevyčištěného kávovaru. Pachuť zabíjím třemi cukry a nutím se k lehké konverzaci se špatně skrytým nezájmem. Hmm, tak paní už má i vnuka, v hrůzou si uvědomuji stáří a myšlenku, že budu snad chodit a souložit s babičkou. Story o nezbedném manželovi který ji opustil s jinou, mladší courou vnímám jako z jiného světa, či posunuté dimenze. V duchu si nadávám, kam jsi to zase vlezl.. Protipól v mé hlavě ovšem myšlenku seznamky brání, kde chceš sehnat ženskou, na ulici, ve frontě na maso? Usmívám se při této představě... Jsem rád že jsem tě pobavila a že se hezky směješ slyším z dálky. Vracím se do reality s horečným přemýšlením, o čem že tato postarší dáma s odlupující se rtěnkou na suchých rtech mluvila. Všímám si s negací dalších kazů na její tváři /je to snad bradavice pod uchem?/, a postavě, kde se přebytečných deset kilo sezením na židli proměnilo na minimálně patnáct, a vím že musím odejít, jen nevím jak.Předstírám že mi přišla textová zpráva...promiň, musím si zavolat.Po pěti minutách mi volá kamarád s připraveným příběhem, že musím ihned do práce, že jsou tam velké potíže. Moc se omlouvám, vstávám, číšníkovi pohledem zanechávám na stole platbu..v autě si nadávám do arogantních pitomců s neúctou k ženám.

Největší zájem je o málo ojeté vozy s nízkým počtem najetých kilometrů. Problémem bývá, že zájemce o ně nevlastní dostatečné množství financí, jsou tedy nedostupné jakožto i splátky či leasing. Zájemce se tedy přesune o třídu níž, a vyhledává vozy starší, ale zachovalé a z počátku i účelově přehlíží pokusy o stočení kilometrů..někdy o desítku let. Tyto vozy bývají většinou bezvadně vyčištěné, navoskované, leckdy s novým lakem a profesionálně nafocené pro přímý prodej. U této kategorie je potřeba si dávat pozor na skryté závady, a nezřídka se stává že po koupi jsou reklamovány, tím pádem přesunuty do dalšího prodeje, většinou už se slevou. Do této kategorie patří na i mladé leštěnky, některé naprosto bez vad na vizáži, ovšem s temnou minulostí, které vyplave na povrch za nějaký čas po koupi. I zde dochází k reklamacím, a znovu prodeji, ovšem beze slevy.
Vážný kupec má většinou zájem o vyrovnaný poměr stavu a ceny. Bedlivě kontroluje stav podvozku, sílu laku, s negací komentuje zjištěné závady a požaduje slevu.
Někteří mladší kupci nemají ani tak zájem o celkovou koupi, ovšem rádi se svezou, tudíž brouzdají po bazaru a vyčkávají možnost zápůjčky zdarma, třeba i jen na jednu jízdu. Tito většinou nezkoumají stav, kvalitu či věk, podstatná je pouze možnost jízdy.
Smutnou kapitolou jsou již vozy poměrně staré, ovšem výhodou těchto je, že svůj stav otevřeně přiznávají případnému kupci a se svou mnohdy nenuceností mohou být sympatické. Výhodou je, že případný kupec jde do jistoty, celkové solidnosti vyzkoušené lety tzv. starou školou. Paradoxem je, že i přes tyto výhody, kupců těchto vozů je mizivé procento a nabídka výrazně převyšuje poptávku.
Některé vozy jsou k prodeji ve více bazarech současně, mnohdy s jinými parametry či údaji, ovšem bedlivý kupec tyto rozpozná na první pohled. Taktéž kupci pátrají po svém voze na vícero místech, někteří s touhou vlastnit více vozů za jednu cenu.