Skutečné příběhy štěstí

I já bych chtěla přispět svým štěstíčkem a dát tak jiným lidem odvahu v hledaní.
Někdy v dubnu 2008 jsem tu potkala člověka a to setkání trvá dodnesAč ze stejného města,přeci vzdálení,protože přítel žil v té době v zahraničí,hledal přátele na osamocené dny v cizině a já zas přátele na vyplnění samotných večerů po práci.Z občasných vzkazů se stávaly častější a častější,z minut se stávaly hodiny a nakonec jsme zjistili,že o přátelství už tu dávno nejde.Miláček pak přijel na měsíc domů a ikdyž jsme oba byli nervozní z toho,že to nemusí vyjít,celej ten čas jsme se od sebe nehnuli a strávili tak krásný romantický léto ve dvou.Ani po odjezdu se nic nezměnilo,já pak pro změnu letěla na chvili za ním a v listopadu jsem ho opět vyhlížela v Brně na letišti.Jenže tentokrát už to nebylo na chvili,tentokrát už to bylo napořádOd toho dne spolu taky bydlíme,nedávno jsme oslavili roční výročí a tak jen zbývá doufat,že to štěstí ze štěstí ještě dlouho potrvá..

I já děkuji seznamce ŠTĚSTÍ za seznámení s mým přítelem. Je to už rok co jsem se rozhodla vyzkoušet na doporučení kamarádky tento způsob. Ze začátku jsem byla dost zklamaná a řekla jsem si že to asi nebude to pravé, spoustu chlapů si tu pouze vymýšlí a hlavně i když jsem psala, že hledám někoho kdo už má svou minulost řádně vyřešenou - rozvod,děti už nechci, mám už dvě děti, věk kolem 35-40, tak se mi pořád hlásili jen ženatí a nebo mladší 25-30 let. No a 10.7. 2008 jsem měla jedno setkání domluvené, jenže se během dopoledne omluvil že to nestíhá a tak jsem se bez rozmýšlení rozhodla pro jeden vzkaz který mě jen tak letmo zaujal, měla jsem čas a tak jsem jen tak z nudy souhlasila že dorazím i když nápadník byl mladší. Setkala jsem se s Tomášem a jsme spolu dodnes. Profily jsme smazali společně po týdenní známosti a jsme oba rádi že nám to spolu klape. Už jsme seznamku doporučili dvěma kamarádkám a jedné to už taky vyšlo a ta druhá je tu teprve dva dny a na své štěstí teprve čeká Díky Marcela a Tomáš

Na našem příkladě bych chtěla ukázat, že seznámení nemusí jít vždy jako po másle, ale přesto to může dobře dopadnout :)

Byla jsem na seznamce už rok a moje počáteční nadšení a očekávání pomalu vystřídalo zklamání. O nabídky na rande jsem sice neměla nouzi, ale odcházela jsem z nich pravidelně s pocitem, že to bylo fajn, ale opakovat schůzku už jaksi nemám zájem. Dvakrát jsem dokonce svoji registraci zcela zrušila, poté, co mi jistí pánové napsali velmi, ale velmi otevřené nabídky na sex. Nicméně moje touha po blízkém člověku byla silnější než nechuť konfrontovat se s podobnými primitivy, a vždy jsem se zaregistrovala znovu pod novým nickem.

Nakonec jsem našla profil Toma, který mě okamžitě zaujal, a napsala jsem mu vzkaz. Vůbec na něj nereagoval!!! (Do dneška mu to občas žertem připomínám :))) Neodpověděl a já jsem to brala tak, že holt asi nemá zájem, a zapomněla jsem na něj. O tři měsíce později jsem na jeho profil náhodou narazila znovu. Nedalo mi to a opět jsem mu napsala, tentokrát už byl vzkaz o dost stručnější. Ozval se, že se omlouvá, že už má novou přítelkyni, ale že i tak se rád seznámí se zajímavými lidmi, jen ať to dopředu vím a neočekávám nic více. Byla jsem z toho trochu zklamaná, ale i tak jsem se na něj těšila, že třeba budu mít aspoň nového kamaráda, taky jsem ocenila jeho upřímnost...

No....první setkání se protáhlo na několik hodin, skvěle jsme se bavili, další setkání na sebe nenechala čekat, zamilovala jsem se do něj na první pohled :) Když mi řekl, že ten předchozí vztah ukončil, protože stejně neměl moc perspektivu a že slečně to ani moc nevadilo, skákala jsem štěstím až ke stropu :)

Takže všem vřele doporučuji, zkuste to, nevzdávejte to, třeba to vyjde! Lepší litovat toho, co jste udělali, než neudělali :)

A happyend musí být: jsme spolu už skoro dva roky, žijeme spolu, jsme šťastní, vše je přesně tak, jak má být, a jako bonus navíc čekáme miminko :)

Stalo se to v zimě před 4roky. Jednou mi na internetu vyskočila reklama na Stesti.cz.
Zaregistrovala jsem se a asi s pár chlapcema jsem si napsala. Výhoda je, že tu člověk vidí kdo se mu díval na profil a viděla jsem tam jednoho strašně sympatickýho kluka se strašně pěknou a vtipnou fotkou. Ale nenapsala jsem mu, potom si musel všimnout, že jsem ho viděla, tak zas došel na můj profil, to jsme si už napsali, takový klasický Ahoj..atd. Další den jsme šli spolu na chat, kde jsme si napsali a já zjistila, že není čech,tak jsem zahrála to, že by mě svoji řeč mohl doučit. Tak jsme se domluvili, že se sejdeme další den večer. No já byla neustále nervózní a tak jsem se těšně před odchodem ven rozhodla vzít sebou mého psa(takový decentní 3měsíční štěňátko-70cm v kohoutku ).Měli jsme se sejít u metra poblíž, kde jsem bydlela.
Když jsem tam přicházela už tam stál, vysoká tmavá(byla dost tma)postava, černý dlouhý kabát, čepice, do tváře jsem mu neviděla. Rozum mi říkal:Uteč! Dokud to jde, co když je to nějaký vrah! Ale srdce táhlo dál.
Setkali jsme se, měl milý upřímný úsměv, tak jsme se po představení rozhodli projít okolo. Prožila jsem nádherný večer, už od první chvíle jsme věděli, že z toho něco bude. Potom večer když jsem ho šla odprovodit na metro, tak jsem ho ani nechtěla pustit a pořád jsem oddalovala jeho odjezd(ano puberťácký,ale co chcete bylo mi 17 :1: )Nakonec odjel posledním metrem. Pak jsem si ještě v noci psali na netu.
No druhý rande bylo o dost odvážnější, přišlo mi, že ho znám už dlouho, krásný pocit.
No a na třetím rande jsem už u něj doma měla zubní kartáček a o měsíc jsem poznala jeho rodinu a kamarády a potom na jaře jsem se k němu nastěhovala.Pté jsme spolu jeli do zahraničí na víkend a cestou domů jsme se rozhodli, že se tam přestěhujeme, a tak jsme udělali a před odjezdem mi dal prstýnek a požádal o ruku a žili tam spolu 3 super roky, tam jsme splodili našeho syna a minulý víkend jsme oslavili 4krátké roky štastně spolu.
Tímto moc děkuji této seznamce s příhodným názvem, že jsem díky ní poznala úžasnýho chlapa o kterém jsem ani nesnila a jemu děkuji za nádherného syna.

Stává se vám, že už nedoufáte, že zde naleznete lásku a štěstí? Musím vám říct jen jedno... VĚŘTE!!! Bylo to přesně rok, co jsem procházela tyto stránky znovu a znovu. Ta beznaděj, která se začala vkrádat do mé mysli, se stupňovala ze dne na den. Proběhlo několik randíček, ze kterých člověk přišel většinou zklamaný, v rozpacích a v ještě větší depresi. Už jsem nedoufala, že láska existuje. Já, věčná optimistka, kterou nikdy nic nezdolá! Ale když chybí láska, je to jako byste nežili, ale přežívali. Najednou mě navštívil v profilu sympatický klučina se zářivýma očima, který byl zaregistrovaný první den. Hned mě zaujal a jelikož mi dal kytičku do poznámek, opětovala jsem. Po pár dnech intenzivního psaní jsme si řekli, že se chceme vidět. A tak se taky stalo. Už na prvním rande se projevil jako vnímavý a citlivý kluk, ze kterého jsem byla opravdu paf. Dal mi na přivítanou malou pozornost, ze které jsem poznala, že ho moje koníčky zajímají a že se mi snaží opravdu udělat radost. A že můj koníček obvyklý není... Dostala jsem krásný ametystový minerál a nádherný český granát v neobroušené formě. Takový chlap, který naslouchá snad už ani neexistuje, říkala jsem si pořád. Dnes mohu tvrdit, že ano. Jsme spolu delší dobu a plánujeme společnou budoucnost, děti, bydlení a je to vše krásné. Tak krásné, že tomu člověk stále nevěří. Je to obrovská náhoda, když se sejdou dva lidé, kteří od začátku vědí, že chtějí být spolu, jsou rozumní a vyspělí i citově. Takže správní chlapi ještě existují. Je jich sice málo, ale jsou. ;) Takže věřte a hledejte. :) PS: Na první Vánoce jsem od něj dostala neuvěřitelnou ametystovou geodu. Nikdy bych nevěřila, že něco takového budu vlastnit, protože to levné rozhodně není, ale někomu prostě záleželo na tom, aby mi udělal radost. A já děkuji serveru Stesti za možnost se tu s mým partnerem seznámit, děkuji všem, kteří o mě nestáli, protože mi dali možnost se seznámit s tím pravým. Děkuji náhodě a děkuji Bohu. A děkuji také Jemu za jeho lásku.
Esence a Michal1982.

Chtěla bych se s vámi podělit o svůj příběh,který je trošku odlišný od většiny zážitků ostatních lidiček tady na štěstí.Začíná klasicky,můj profil a vztah?Jen přátelský.Vzhledem k tomu,že jsem neměla zcela dořešenou minulost a prázdnota v srdci která trvala už delší dobu,mne nenechala v klidu.Trávila jsem tedy čas dopisováním a občasnou schůzkou.Po určité době jsem svůj profil smazala,jelikož výsledek žádný a věčné sezení u PC už mne omrzelo.Na druhé straně byl však jeden človíček,kterému jsem obětovala pouze pár řádků a pozvání na schůzku nepřijala.Po zjištění,že už nemám profil na štěstí,zahájil do slova pátrání.Věřte nebo ne ale s tím málem co věděl,si zjistil kde pracuji a počkal si před branou firmy,já však nešla ze zaměstnání sama a tak mne sledoval autem domů.Jelikož jsem zmizela ve vchodových dveřích a v doprovodu muže,dal si jedna a jedna dohromady a vydal se na cestu zpět.Něco ho však vedlo k tomu,aby mi nechal alespoň vzkaz za stěračem mého auta.Lísteček obsahoval pár řádků a bez tel. čísla.Dalo mi práci,vybavit si přezdívku toho stopaře a najít jeho profil na štěstí.To se ale povedlo a domluvily jsme si první schůzku Já poznala rozumného muže s velkým srdcem a strávily spolu už spoustu báječných chvil!Chtěla bych tedy tímto zážitkem podpořit každou dosud nezadanou dušičku a věřím,že na každého to štěstíčko někde čeká!

Diky teto seznamce jsem potkala svoji Lasku a z te lasky se nam v lete narodi dalsi Laska

Dekujeme Vam za tuto seznamku
Lucka a Pepik

Ač jsem tomu nevěřila potkalo mě štěstí
Zažívám krásné období a jsem za to ráda.Takže se tady loučím a děkuji štěstí,za to že mi pomohlo najít,toho nejůžasnějšího chlapa na světě.Děkuji Lenka

...nase laska se rodila pomalu, postupne, o to je ted uprimnejsi a silnejsi. Uvidel jsem v tom mnozstvi inzeratu a fotek tady na stesti.cz jeji oci a to co jsem v nich spatril mi nedalo jinou moznost, nez ji skusit oslovit. Nenasilnou, nevtiravou formou, abych jeji neznou a zranenou dusi neodplasil a Lenka nastesti odepsala. Psali sme dva dny na stesti.cz a pak presli na Skype nebo ICQ. Uz zpocatku sme si hodne rozumeli a nase nazory o podstatnych vecech se nelisily. No to, ze sme byly od sebe daleko (ona ze severu Cech a ja na hranicich s Moravou na Slovensku), ze ona mela za sebou osklive obdobi dlouheho manzelstvi a ja nekolik rozchodu, nam davalo pricinu neverit si natolik, byly jsme opatrni, podezrivavi, neduverivi a nekdy precitliveli ale ani ja ani ona jsme tohle nechteli za zadnou cenu vzdat...tak nejak jsme citili, ze je potreba vytrvat a jit porad dal. Nakonec, po asi mesici psani jsme se sesli na neutralni pude a uz tam jsme oba citili, ze tohle neskonci, ze pokracovani urcite prijde. A prisli dalsi setkani, poznavani, milovani...ted to bude 3/4 roku, co jsme spolu jak jen to jde - o vikendech, o dovolene, o kazdem volnu a na podzim uz jsme domluveni, ze se sestehujem a skusime spolu zit jako partneri v pravem slova smyslu. Opravdu sa moc milujeme jako kdybychom se znali mnohem delsi dobu. Ja vim, reknete si, ze je to nahoda....mozna ano ale to usili, trpelivost a vuli to nevzdat na pul ceste, tu je potreba mit a neutict, kdyz citite, ze to za to stoji. Byla mezi nama vzdalenost 350 km, a i pres toto sme nasli k sobe cestu...protoze sme moc chteli, prali si byt spolu a nevzdavali to ani kdyz nekteri lidi kolem nam neprali, porad spochybnovali a znejistovali nas vztah. Nas odkaz pro vsechny tady je...nevzdavejte nic predem, neukvapujte se a nedejte na reci jinych (mnohdy jen zavidi nebo nechteji aby vam bylo hezky) a jdete za tim, co chcete vy sami. Laska, ktera na vas nekde ceka, stoji za tohle prikori a tezke zacatky. Stala se krasna vec obycejnym lidem - milujeme se a chceme byt spolu. Mame svoji lasku a internetova seznamka nam k tomu podala pomocnou ruku.

Moooc dekujeme a prejeme vsem nezadanym hodne stesti na stesti.cz pri hledani. Ja vim ze se to lehko rekne ale vytrvejte a nevzdavejte to.
Vzdat to znamena nedat tomu zadnou sanci.

Robi a Lenka

Měla jsem za sebou další nepodařený pokus najít tu svojí zpřízněnou dušičku. Přemýšlela jsem dokonce, že svůj profil vymažu, protože už jsem přestala věřit v to, že zde můžu najít štěstí.
Pak jsem si vzpomněla na jeden vzkaz, který mi přišel. Několik dní jsem sbírala odvahu k tomu, abych napsala. Sice mi před tím napsal, že když by to náhodou nevyšlo, tak se můžu ozvat a mohli bychom zajít na kávu, teda když bude volný. No jo, jenže co si bude myslet, nejdřív ho odmítnu a teď si klidně píšu. Nakonec jsem tu odvahu sebrala a vzkaz napsala. Hned druhý den mi přišla odpověď, že mu taky pokus nedopadl dobře. Dokonce souhlasil i s tou kávičkou a napsal i svoje telefonní číslo.
Napsala jsem mu SMSku na kterou mi odpověděl a pak jsem si psali celý den. Byl to pátek a hned na pondělí jsme si domluvili schůzku. Víkend utekl jako voda, tak jako všechny a bylo pondělí.
Schůzku jsme si s Martinem domluvili na 16°° hodinu. Byla jsem moc nervózní, tak jako vždycky. Vzhledem k tomu, že byl deštivý den, tak jako poznávací znamení jsme měli můj velký deštník.
Schůzka proběhla dobře a hlavně rychle utekla. Při loučení jsme si domluvili další a to hned na druhý den. Teď už jsou to skoro 2 měsíce. Já vím vlastně je to krátká doba, ale mám pocit jako bych Marťu znala mnohem déle. Trávíme spolu skoro všechen volný čas. Je nám spolu moc krásně. Já jsem konečně šíleně zamilovaná a šťastná.
Nakonec jsem tedy zjistila, že to funguje a svoje štěstí jsem tu našla. Tak doufám, že to štěstí které jsem tu našli si dobře pohlídáme a bude napořád.
Martí jsi moje SLUNÍČKO!!!!! Jsi ten nejúžasnější človíček, kterého jsem mohla potkat. MOC TĚ MILUJU.
A všem kdo tu hledáte svojí zpřízněnou dušičku držím palce, aby jste jí našli.

HODNĚ ŠTĚSTÍ

Kdysi jsem si tady založila profil,abych se necítila tak osamělá,ale můj vztah přišel úplně odjinud. Trval dva roky a potom zkrachoval a já přestala věřit. V jednadvaceti je to sice unáhlené, ale bohužel to bylo tak. Během toho vztahu jsem sem přestala chodit a pak už na to nebyla nálada. Jenže pak jsem sem opět po dlouhé době zabrousila a najednou se začali ozývat různí muži a zvát mě na kafe či skleničku. Řekla jsem si proč to znovu nezkusit a občas jsem si s nějakým z nich vyšla, ale nikdy to nebylo to pravé. A pak tu byl 12.únor, už jsem sem přišla jen z principu a u jedné návštěvy jsem měla značku ,,líbíš se mi,,. Podívala jsem se na dotyčného profil a uviděla jsem moc hezkýho kluka a tak jsem mu tu značku dala taky.
Ten samý večer mi od něj přišla první zprávička,začali jsme si psát a domluvily jsme si rande hned na druhý den ráno. Nikdy nezapomenu když jsem přišla 13.února na určené místo a ON tam stál zabalený do tlusté modré bundy. Když se otočil a usmál se oklouzlil mě na první pohled, zářivé šedomodré oči a nádherný úsměv mě dokonale ochromil. Říkala jsem si to je to ONO a bála jsem se abych neudělala nějakou chybu. Zašli jsme na coca-colu a celý den jsme strávily spolu. Nevěřila jsem na lásku na první pohled až do této chvíle a později jsem se dozvěděla že i u něj to bylo stejné.druhý den ke mě přijel na návštěvu, oslavily jsme společně valentýna a už u mě zůstal. Týden na to si ke mě přestěhoval věci a i když mu to všichni rozmlouvali 1.května mě pozval na romantickou večeři a při svíčkách mě požádal o ruku. Samozřejmě jsem řekla ano. Našim rodinám se sice zdá že pět měsíců je málo, ale já si myslím že když poznáte toho/tu pravého/pravou tak to prostě cítíte. A my to cítíme natolik že se 26.září bereme. A řeknu vám je to úžasný pocit. Nepřestávejte věřit, náhoda se sice občas musí nakopnout aby se stala, ale každej má právo na to aby to bylo ONO.

Milí hledající
dovodím si napsat svůj příběh. Chtěla bych tím podpořit snahy a naděje těch, kteří by rádi někoho dobrého nalezli, ale dosud se jim nedařilo a mohli by rezignovat, zůstat sami, a to by byla velká škoda.
Před dvěma lety jsem se přihlásila na tyto stránky. Bylo mi již přes 35 let, hledání partnera jsem vzdala nebo nechala náhodě, mí blízcí mě však 'přitlačili ke zdi', že pro to musím něco udělat, jinak že to vezmou do vlastních rukou. Chtěla jsem mít klid, tak jsem vytvořila jednoduchý profil, s informacemi, které považuji za důležité, a s několika fotkami. Jak jsem očekávala, nikdo mě zpočátku nezaujal, buď rovnou v profilu, nebo po několika krátkých zprávách… až na jednoho muže ze vzdáleného města. Profil jsem po 14 dnech zrušila, ale nabídla onomu muži J., že si můžeme psát na email a vidět se později. J. o sobě psal již na stránkách 'štestí' docela stručně, ale sympaticky, a hlavně mi v jeho profilu nic nepřipadalo divné, nic mi tam nevadilo. Byla tam jen jedna malá fotka, nepříliš ostrá. Nějakou dobu jsme si pak psali, jevil se mi čím dál zajímavější, přitom si na nic nehrál. Asi po měsíci jsme si domluvili schůzku a setkali se v krásný slunečný den ke společné procházce parkem. Na ten den nezapomenu… jak jsem byla překvapená, že na mě čekal pohledný sympatický muž s tichým hlasem, trochu nesmělý, střídmý ve vyjadřování, milý ve způsobech a chování… hned se mi moc líbil. Trvalo ještě několik schůzek v následujících týdnech a měsících, než se tento váhavý, inteligentní a pracovně zaneprázdněný muž rozhodl být se mnou….
Jak je to dnes? Bydlíme skoro rok ve společném bytě s manželem (J.) a našim prvním miminkem, jsme rodina. On je dosud pracovně velmi vytížený, méně společenský a celkem tichý, ale moc příjemný, milý, pozorný a citlivý. Je výborný tatínek a vůbec nejlepší muž, jakého jsem v životě mohla potkat. Nikdy bych nečekala, že by můj krátký pobyt na stránkách ‚štěstí‘ mohl převrátit můj dosavadní život naruby, že bych během několika málo měsíců mohla získat tak skvělého partnera a založit rodinu.
Jak jsem zjistila, byli jsme původně v podobné situaci. Oba jsme se hodně věnovali práci, pobývali pracovně v i zahraničí. Mezi nové lidi jsme moc nechodili, pohybovali se v určitém okruhu známých nebo přátel, kde již nebylo koho potkat. Zároveň patříme k lidem, kteří se neseznamují snadno, kteří nedovedou jen tak nezávazně oslovit někoho, kdo by je zaujal.
Pokud bych mohla poradit těm, kteří dosud hledají, doporučila bych nic moc neočekávat, ale rozhodně to na stránkách ‚štěstí‘ zkusit a obrnit se pevnými nervy a trpělivostí… Nevyhnete se tomu, že vám budou psát zvláštní lidé, možná vás na profilu uvidí i někdo známý, to vše však stojí za to podstoupit, protože můžete potkat někoho báječného, se kterým byste se jinak v běžném životě neměli šanci setkat. Možná je to jeden z tisíce… Je dobré v profilu psát jen pravdu (tak to bylo u nás obou), nijak se nepředvádět, nesnažit moc zaujmout. Dopřejte také druhému čas, aby se mohl rozhodnout, ať se vám líbí sebevíc. Nakonec bych chtěla Vám hledajícím popřát šťastnou ruku při výběru, a stále prožívanou naději, že potkáte někoho, kdo by se hodil právě k Vám. Hodně štěstí
P.S.: manžel sem nejspíš nic nenapíše, je nesmělý…

Tak jako ostatní i my dva jsem sem vstoupili s nadějí...........nadějí,že najdeme někoho s kým nám bude dobře a komu bude hezky s námi.........a místo toho jsme tu našli to nejbáječnější přátelství a oba jsme potkali lásky ve chvíli,kdy jsme o to přestali usilovat.
za kamaráda nad kamarády ti ŠTĚSTÍ děkuju!!!

Nikdy jsem si nemyslela,že budu někdy tyhle řádky psát na ŠTĚSTÍ,ale proč vlastně ne?Když jsem si pročítala tyhle řádky,nemyslela jsem si že zrovna mě může potkat štěstí v podobě nejúžasnější človíčka pod širým nebem...Před osmi měsíci se se mnou rozešel přítel po 6.letém vztahu.Tolik let jsem si plánovala rodinu a právě s ním,ale ukázalo se,že se mnou byl jenom pro peníze.Bohužel ještě měsíc jsem s ním musela žít v jedné domáctnosti.On už někoho měl a já poslouchala výčitky a urážky.Další den jsem šla na noční službu v průběhu noci mi kamarádka napsala všemožné inzeráty na různé seznamky a mezi nimi i ŠTĚSTÍ.Ovšem že to byl můj nápad,ale neměla jsem tou dobou na nic sílu,tak mi alespon diktovala text a já psala.Respektive už ráno jsem tam měla nějaké odpovědi,ale ON se ozval za dva dny.Psali jsme si krásně dlouhé vzkazy a já se na ně strašně moc těšila.Dodávaly mi sílu a odvahu,na vše co jsem zažívala doma.Pak jsme si s Tomem začali psát skoro do rána a já ráno vstavala v 5 hodin do práce,ale nevadilo mi to.Opět jsem byla štastná a zamilovaná...ano,a to jsme se ještě ani neviděli a už mi napsal,že se mnou chce být a chodit se mnou.Tom je sice o 11 let starší,ale máme přeci pocit,že se známe strašně dlouho tak proč tedy ne? říkala jsem si.Ale bála jsem se jediné věci a to, že mě jeho kluci nepříjmou...Chtěl mě už vidět,ale já nemohla(pracuju jako zdravotní sestra a byla jsem tou dobou v karanténě,ale do práce jsem mohla)a proto jsem se s ním zatím vidět nechtěla.Co kdybych byla nemocná ohrozila bych všechny tři a to by byla nezodpovědnost!Jednoho únorového promrzlého rána jsem za ním pospíchala na internet.Zodpovědnost nezodpovědnost,já ho chtěla čím dál tím víc vidět.Aniž bych si to uvědomovala ,už jsem psala sejdeme se dneska navrhni čas.Domluvili jsme se na pravé poledne.V deset jsme se rozloučili,ale mě po noční přemohl spánek a usnula jsem bohužel jsem se vzbudila v pravé poledne.Nenamalovaná,neučesáná jsem pádila na místo schůzky,ale Tom nikde...Bylo skoro čtvrt na jednu nadávala jsem si,že jsem svou vinou přišla o skvělého chlapa,už jsem chtěla jít domů,když na mě zavolal.Procházeli jsme se po městě několik hodin.Byla jsem štastná a zamilovaná.Drželi jsme se za ruce a do toho nám krásně chumelilo...Bylo mi nádherně.Pak jsem dostala od Tomiho první pusu na tu nikdy nezapomenu.Ta doba co jsme byli bez sebe nám připadala neskutečně dlouhá.Pokaždé když jsme se viděli jsem mu brečela na rameni ,co mi zase udělal bývalý...strašně ho to trápilo,ale držel mě nad vodou.Chodila jsem bez něj jako tělo bez duše a neustále jsem přemýšlela,jak to udělat abych s bývalým už nebydlela a mohla být konečně s Tomim.K němu jsem nemohla, protože nechtěl prozatím aby o mě kluci a jeho mamka věděli,ale na konec vše dopadlo úplně jinak.Situace se jednoho dne s bývalým vyhrotila a Tom mě musel v půl desátý večer odvézt k němu domů...tak jsem se seznámila s Jakubem,se skvělým synem Toma.Druhý den jsem se seznámila s maminkou měly jsme si ihned co říci.Mezitím jsem si hledala bydlení.Doma nespala a všechen svůj volný čas jsem trávila s Tomem.Pak mě seznámil s Míšou na to nikdy nezapomenu..O pár dní později Tom slavil narozeniny.Dala jsem mu přidělané klíče od bytu.Dal mi pusu,objal mě a řekl ,že je to ten nejlepší dárek co jsem mu mohla dát.Tak plynul čas a já se chystala na operaci strašně moc jsem se bála,ale byl tu Tom,který mě objal a byl prostě jen se mnou.Po operaci jsem doma zůstala tři měsíce.Bylo to úžasný podnikali jsme různé výlety,vařila jsem pro všechny tři a bylo mi krásně.V srpnu jsem nastoupila do práce.O pár dní později jsem zjistila,že čekám miminko.Koupila jsem dudlík a pospíchala za Tomem mu to říct.Pochopil to ihned ale nechal mě chvilku vydusit,chtěl abych mu to přímo řekla.Opět jsem se přesvědčila ,podle reakce že mám toho nejbáječnější chlapa,kterého neskutečně miluju.Pak přišlo stěhování a já zůstala už doma.Pak bohužel přišlo něco co jsme nechtěli.Přišli jsme o miminko,na které jsme se tak těšili.Byla jsem na dně.Tom můj milovaný,mě objal řekl: neboj to bude dobrý a jakmile budeš moci zase to budeme zkoušet,usmál se na mě a dal mi pusu a já v tu chvíli věděla ,že je to ten PRAVÝ na celý život.Asi si říkáte,když čtete tyhle řádky,že je to normální,tak se chová většina chlapů,nevím nemůžu to posoudit,jelikož se takhle hezky nikdo nikdy ke mě nechoval jako Tom .Jsem s ním štastná díky ŠTĚSTÍ ,nikdy mu nebudu moci oplatit vše co pro mě udělal a dělá.Miluju ho čím dál víc.Díky ŠTĚSTÍ jsem našla lásku a rodinu na celý život,jsem neskutečna štastná že mám takovou rodinu a tři nejúžasnější a nejbáječnější chlapy v chalupě
Věřte tomu na ŠTĚSTÍ se dá skutečně najít láska.Já s Tomem jsme toho živoucím důkazem.Přeju každému ,aby tady našel to svoje štěstíčko jako jsem ho tu našla já.

Příběh jedné nekonečné lásky....
Bylo ,nebylo,je tomu již rok,co jsem zde napsala svůj
prvý vzkaz jednomu muži,který měl kouzelný úsměv na
tváři.Po krátkém dopisování jsme se poprvé sešli a to
na veřejném místě,kam jsem přijela dříve abych si
tohoto muže prohlédla nežli se setkáme.Ale i on mi
později sdělil,že smluvené místo napřed objel svým
autem,tak jak to bývá zvykem v některých filmech.
Pozval mne do zámecké zahrady v Hluboké nad
Vltavou, a ani jednomu z nás se tehdy nechtělo domů a
tak jsme se ještě podívali po okolí.Při procházce
lesním úsekem jsem zjistila,že to mezi námi pěkně
jiskří a po prvém polibku bylo jasné,že nezůstane u
této schůzky.Od té doby prožíváme spostu krásných dnů,
a děláme si radost navzájem maličkostmi,vždyt život
žijeme jen jednou a tak chytme to štěstí at pokračuje
a plní nám oběma sny,jako třeba tento týden,jdeme
poprvé do divadla,a nesmírně se těšíme na společný
víkend .Pod stromkem jsem objevila dva překrásné
obrazy na plátně,jeden bez druhého by na bílé zdi
nic neznamenal,tak jako my dva,byl to ten nejkrásnější
dárek v mém dosavadním životě,spolu s výletem do
lázní v Rakousku,kde jsme oslavili prvý rok našeho
seznámení.Těsně před vánoci mi však poslal sms,že si
chce vše promyslet a na čas se vzdát našeho vztahu,ten
den byl pro mne tím nejhorším ,nechtěla jsem tomu
uvěřit,ptala jsem se proč?Řekl jen,máš mne ráda víc,
jak má žena,kterou jsem ztratil díky zákeřné chorobě
dnešní doby.Nebrala jsem telefon,neodpovídala jsem na
sms,hledal mne v práci,sháněl po kamarádech,nikde
neuspěl,a tak sedl do auta a jel 150km do mého
bydliště,s vírou,že mne tam snad najde.Vytírala jsem
schodiště a pozdravila příchozího muže,v domnění,že je
to soused,který chce projít kolem do horního patra
naší bytovky.Byl to však ten nejdražší člověk na světě,
kerého jsem si přála tolik vidět a být s ním.V ten
okamžik řekl:To jsem rád,že jsi to Ty,měl jsem o Tebe
takový strach,myslel jsem,na nejhorší................
Zase se radujeme ze společných výletů,telefonátů,a
těšíme se na sebe,byli jsme v multikině,drželi se celou
dobu při promítání za ruce a lítali jsme v oblacích.
Nevím,zda nám to vydrží,horoskopy jsou jiného názoru,
nevěřím na ně,ale občas jen kouknu na net,jestli
se z toho,co nám tam bylo řečeno,něco splnilo,a věřte
že se to stává,ale věříme v naši lásku...............
Karel a Eva

.. byl to jeden z květnových dnů letošního roku, kdy mě přihlásil můj známy na seznamku štěstí,a jak již jsem tady zvažoval jsem zvolit písmeno, zaujalo mě "I" a tím to vše nějak začalo...
po výměně pár seznamovacích vzkazů,zaujal mě jeden který byl tajemný až do prvního seznamení..
...netrvalo dlouho a svou Tě´d jíž přítelkyni jsem se vypravil do příjemné hospůdky,kde nám to seznamování docela zpříjemnil číšník(který měl svůj den), který co přinesl k stolu tak se tak nějak netrefil a tím nám docela spestřil večer,který jsme spíše pojali s humorem a tímto nám v seznamování docela dobře pomohl...
...s večerního humoru,uvolnění z příjemné hospůdky, bylo pozvání domů na dobré růžové víno,které nás ještě více zblížilo a to zblížení trvá již nějaký ten měsíc...,
za který chtělbych velice pochválit a poděkovat seznamce štěstí,že vůbec existuje,která mi umožnila seznámit s příjemnou ženou, která mě po dlouhe době otevřela mé zklamané srdce a dala jemu nový impuls do života...

Štěstí na štěstí?
Chci se s Vámi podělit a kus štěstí, které mě zde potkalo. Nebudu psát žádný dlouhý příběh... Jednoho večera jsem založila svůj profil na této seznamce, procházela bezejmenné tváře neznámých mužů, profily, které se navzájem tolik podobaly. Druhý den jsem si všimla, že můj profil navštívilo několik lidí, jeden z nich mě však zaujal. Čím to bylo?? Kombinace sympatického pohledu a stručně výstižných informací? Nebo úvodní větou, která řekla v pěti řádcích víc než celý profil dohromady? To už Vám teď nepovím...napsala jsem. Sešli jsme se, poznali více o sobě, o svých rodinách.

Obyčejný příběh, ale proč se chci s Vámi podělit právě o ten náš. Chtěla bych povzbudit všechny ty, kteří hledají. V životě stačí jen krátká chvíle, jedno rozhodnutí a doslova během pár dní změní Váš život. Od našeho prvního setkání uplynuly dva měsíce. Krátká doba? NE! Byli jsme v situaci, kdy se dva lidé poznávají, potřebují čas. Ten ale nebyl, Tom měl za měsíc od našeho seznámení odjíždět na půl roku do zahraničí. Během této krátké doby jsme poznali své rodiny, po 14 dnech prožili první společnou dovolenou... Trávili jsme spolu každý den.

A teď? Uplynul měsíc od chvíle, kdy jsme se rozloučili, od chvíle, kdy jsem stála a dívala se, jak odchází. Na další společně strávené okamžiky teprve čekáme a věřte mi, to čekání za to stojí...

PS: Budu na Tebe čekat za měsíc, za rok i za 10 let!


Přeji všem, co hledají, aby našli to svoje štěstí třeba právě zde...na štěstí.cz!

I náš příběh se započal jen díky lidičkám co se o tuto seznamku starají
Já sama se zde zaregistrovala o rok déle než můj vysněný princ,ale jak jsme později zjistily-on přesně v den mých narozeninJá v tu dobu nikoho nehledala...šla jsem napokec jen za kamarádem,který sem již chodil delší dobu.....ale.... Jednou večer mi(dnes už můj princ) napsal a začala plejáda ve formě dopisů a vzkazůPo pár měsících(zhruba od května do července)psaní jsme se poprvé viděli...Je to až neskutečné,že je to již skoro 5letZažily jsme spolu již spoustu krásných chvilek i délekZatím jsem nikdy nelitovala a pořád ještě jsem zamilovaná:o)V říjnu to již bude dva roky-co jsme manželé a máme už i ročního chlapečka No a na tyto stránky jsme s vděčností mysleli i při svatbě-jelikož nám hodně dali:))-Brali jsme se 01.10.2010 a na našich oznámeních bylo opravdu vytištěno-Naštěstí jsme se potkali" NA ŠTĚSTÍ"

Tímto dopisem bych chtěla všechny opuštěné dušičky povzbudit aby to nevzdávali a všem se srdce přeji mnoho ŠTĚSTÍ v hledání svých princů a princezen

Také velmi děkuji všem lidičkám co se tu o nás zbloudilé dušičky velmi dobře starají již tolik let

Náš příběh začal prvními písmenky ve vzkazích.Tedy jen ve dvou vzkazích.V tom druhém vzkazu jsem dostala oznámení,že na tuto stránku Štěstí se dostává prostřednictvím svých dětí,jelikož počítač nevlastní.Zároveň však tam bylo udáno telefonní číslo na které se mohu v případě zájmu ozvat.Znovu jsem pročítala jeho profil a nejvíce fotografie....kde jeho smutný výraz očí které mě moc zaujaly a přitahovaly,jsem se rozhodla byť po odpolední směně tedy krátce před půlnocí napsat na telefon SMS se slovy s přáním na hezkou dobrou noc.Kupodivu se mi ihned dostalo stejné odpovědi,což mě moc potěšilo a hřálo.A tak jsme si psali přes SMS a dali jsme si 16.7.první schůzku.Byla to velice neobvyklá schůzka v Tiských skalách,ale moc krásná.Hned při prvním setkání a pohledu do očí přeskočila z obou stran jiskra.Povídali jsme si o všem možném jako by jsme se znali ode dávna.Nehledě k tomu,že automobil vypovídal cestou tam i zpět svoji poslušnost,vůbec nám to ani jednomu nevadilo.Ani jeden z nás nikam nepospíchal....a navíc nám bylo oběma moc dobře.Od té doby se scházíme téměř denně a trávíme spolu moc krásné a kouzelné chvíle.A dá se říci,že každé další nové společné chvíle jsou vždy o veliký stupeň krásnější a krásnější...Zkrátka zamilovali jsme se .Dnes už plánujeme svoji budoucnost a život společně.Bude to sice ještě chvilku trvat než se vše uskuteční,ale oba se moc těšíme až se naše životní plány stanou skutečností a budeme šťastni a spolu...Děkuji ŠTĚSTÍ že jsem zde našla svou lásku kterou nesmírně MILUJI a dnes už vím ,že on miluje mne.
Přeji všem, aby zde našli to, co právě hledají.
Ještě jednou ...DÍKY MOC.....

Dva vzkazy Tvé zůstaly tu zprvu bez mé odezvy,
Ty jsi ale nevzdával to, počkal jsi si těch pár dní...
počkal jsi si na odpověď a potom na zprávy další,
ze kterých se dalo tušit, že nám cosi hezkého tu raší.

Pochybnosti které měla,
váhala, zda se s ním setkat,
rozplynuly už se zcela,
když pohledem jí začal laskat...
laskání těch modrých očí snoubilo se s něhou v hlase,
kolena se podlamují, zase věří lásky kráse...
lásky která zrodila se zprvu jenom ze slov pouhých,
a začla se prohlubovat silou jejich velké touhy...
touhy, co se naplnila jedné noci plné něhy, vášně,
kdy se duše spolu s těly propojily,
a teď je nám neskutečně krásně.

I když oba věříme v sílu osudu, rádi bychom poděkovali Štěstí za to, že nám umožnilo se poznat a zkrátit tak to nekonečné čekaní na pravou a opravdovou lásku.
Přejeme hodně štěstí i dalším čekatelům na lásku.
Lucík a Dave

Ahojky Vám všem, které připravuji tuhle seznamku,o téhle seznamce jsem nikdy nevěděla,až mi napsal jeden známý,protože jsem chtěla jak vypadá tak mi napsal že tu má profil a tak jsem zjistila o koho jde,za nedlouho jsem se tady zaregistrovala a a pár dní mi chodili odpovědi,přicházeli mi i vulgární nabídky,občas jsem zašla na chat,až jednou jsem tam tak psala a on tam byl taky,tak slovo dalo slovo,potom jsme přešli na icq,tak jsme si psali týden,14.dní,potom jsme si řekli že si dáme rande,tak jsem jela za ním,ale žádný strach jsem z rande neměla,čekal na mně na zastávce,dali jsme si i první pusu a povidali jsme si jako by jsme se dlouho znali,šli jsme spolu na oběd,potom si dali kávu,ukázal mi památky svého města,večer mě pozval k sobě domů a já zůstala a dneska toho nelituji,zjistili jsme že toho máme hodně společného,máme se moc rádi a jsme moc rádi že jsme se poznali,i když je mezi námi vzdálenost přes 60.km.vidíme se každý den na skypu,já ted řeším bytovou situaci a chci se přestěhovat do jeho bydliště aby jsme si byli nablízku,za pár dní jedeme spolu na menší dovolenou a moc už se na ní těšíme,tak nám držte palečky a my budeme držet palečky Vám všem,kteří se chtějí zde seznámit,musíte být trochu trpěliví a vydržet, zdraví JELČA A JIŘÍ.

chci se podělit o můj příběh,který začal tady na netu.jsem vdaná,ale bohužel ne šťastně.Abych zaháněla smutek ,zavítala jsem náhodou na stránky štěstí.Asvěte div se po pár dní jsem si začala psát s mojí novou láskou Mirečkem.nic jsem si od toho neslibovala,ale postupem času jsem se do něj zamilovávala čím dál víc.myslím že on miluje i mne.udělám všechno proto abych ho mohla milovat celý život.Opět jsem šťastná jak nikdy předtím.je to moje sluníčko,udělal mě opět šťastnou!proto chci apelovat na ženy které nejsou šťastné,že nejsou všichni muži stejní,už jsem se o tom přesvědčila a tomu ráda. P.S.Mirečku miluji Tě,jsi moje sluníčko a za tvou lásku ke mě Ti děkuji

Náš příběh se začal psát tady a díky Štěstí.cz jsme se tu poznali. Oba jsme tu byli krátce. Vložila si sem fotky ze zvědavosti, kdo ji napíše a věřila ve štěstí. Na její profil a fotky dostala stovky vzkazů a reakcí, její vzhled a krása s vizáží modelky, proto poutala pozornost a zájem mnoha mužů. Chtěl jsem ji odpovědět, ale neměl jsem tu profil, založil si jej kvůli ni a napsal ji, že jsem si ten profil, založil vlastně jen kvůli ni, abych ji mohl odpovědět....z těch stovek vzkazů a žádostí o seznámení, si vybrala mne. Vyměnili jsme si pár vzkazů a hned mi odletěla na dovolenou a slíbili si, že se potkáme až se vrátí. Psali jsme si sms a jak přiletěla, druhý den jsme se sešli v restauraci a já ji poprvé uviděl. Tajil se mi dech a věděl jsem, že jsem ztracený. Málokdy bývám nervózní, ale tentokrát jsem musel z hluboka dýchat a štípnout se, věděl jsem z fotek, že je krásná, okouzlující, ale v reálu to předčilo veškerou moji představu, když jsem ji spatřil. Okouzlen její krásou a výjímečnou inteligencí, chytrostí, vzdělaností. Byl to zlomek pověstného Štěstí, jehla v kupce sena, ale my jsme se tu našli a letos v říjnu, jsem ji při porodu držel za ruku a narodila se nám nádherná holčička. Pořád si říkám jaká to byla náhoda, že jsem tenkrát spatřil její fotku a ten můj vzkaz z těch stovek, byl jiný a výjimečný, který ji zaujal. Díky vašemu portálu už nejsme dva, ale tři. Děkujeme M+S

Milé Štěstí,
bez Vás bych to svoje ŠTĚSTÍ nikdy nenašla.
Ještě před několika týdny jsem tento druh seznamování naprosto odsuzovala a říkala si, že nejsem žádná chudinka která se musí seznamovat přes internet.Osud tomu tak ale chtěl, a já se jednoho večera zaregistrovala. Po třech týdnech a třech nepříliš vydařených schůzkách, kdy už jsem začínala být skeptická, jsem se na té čtvrté zamilovala na první pohled.
Naštěstí to bylo oboustranné, a dneska je nám spolu moc krásně a jsme zamilovaní až "po uši" A tak vy všichni, kdo máte stejný názor na seznamky jako jsem měla já, a přitom zoufale toužíte potkat toho pravého či tu pravou, nebojte se to zkusit, stojí to vážně za to !!!

Z dlouhé chvíle jsem si prohlížela profily... objevil se mi jeden, který byl pro mě vyjímečný, napsala jsem mu
Vyměnili jsme si pár vzkazíků.. Pár??? Bylo jich šíleně, šíleně moc až jsme na sobě byli snad závislí Ani jeden jsme nevěřili na lásku přes internet, jen jsme si vzájemně vylévali srdíčko a jak to s námi vypadá dneska? Nejde to napsat slovy, to prostě každý musí zažít... Pohádka na pokračování a my si přejeme aby ta NAŠE pohádka neměla nikdy konec a vám všem přejeme hodně štěstí a můžeme poradit:" Věřte a sami poznáte o čem tady píšeme"
Děkujeme štěstí.cz

Je to neuvěřitelné,po x seznamování s "h"různými protějšky,jsem objevil celkem běžný profil.Po pár dnech psaní došlo i na první osobní setkání.Tam sice jiskra nepřeskočila,ale setkávali jsme se dál při hraní šqoše,na lyžích atd.Pak se to nějak zlomilo,zamilovali jsme se.Je to už skoro rok,Janička je nej nej nej báječnější holka.Plánujeme rodinu a bydlíme už spolu.Těšíme se na společnou exotickou dovolenou a tam...

Jedou odpoledne jsem v praci koukala na stesti jestli mi nekdo z pratel nepsal.. abych se priznala nepouzivala jsem stesti jen k seznameni ale hlavne ke komunikaci s kamarady. Jednou jsem zahlidla fotku kluka ktera mi prisla docela vtipna, otevrela jsem jeho profil a zahlidla fotky pavouku... Mam fobii a velikou ale diky jednomu znamemu ktery me porad strasil ze ty jeho kousou jsem se zeptala jestly ty rodkovo kousou taky nebo jestli me jen znamy strasi... zacali jsme se bavit o pavoucich pak o praci kterou radek shanel a ja v te sve koncila.. mohl by nastoupit misto me a ja bych usetrila nervy vedouci. On mel radost ze sehnal praci a ja ze mam zaskok.. O zadne lasce sem ani nepremyslela. Sesli jsme se abych mu ukazala praci, a docela jsme si sedli, tak jsme zasli na pivo, druhy den zas na jedno pak na prochazku a od te doby utekli skoro tri roky zrekonstruovali jsme si baracek a ted mame mesicniho chalpecka matyaska Takze dekuji moc stesti ze mi prihralo opravdove stesti do zivota a preji vsem co hledaji aby nasli to sve stesti na stesti

Náš příběh začal pro tento server celkem všedně. Registrací a pokusem o pobavení.

Má partnerka šla na štěstí se odreagovat od všedních problémů, já ze zvědavosti, zda se tu dá najít životní partner.
Po dlouhém hledání mne zaujala žena, která v hlavičce nadpisu napsala " jen pro zábavu ".Tak jsem se optal: "jen pro zábavu, nebo něco víc"?
Žádná odpověď.......
Zkusil jsem to podruhé a přišla odpověď : pošli foto na e-mail.
Celkem nečekaná odpověď mne zaskočila, leč proč to neudělat, tak šla fotka, no radši dvě.
A TÍM ZAČLO NAŠE DOPISOVÁNÍ a posléze i schůzka, chceteli první rande.

Na rande jsem přišel kupodivu včas, ona však s 15 minutovým zpožděním.No královská 15ti minutovka.
Když ke mně přicházela, hned jsem ji poznal a okamžitě mne začlo bušit srdce, říkal jsem si že to snad není možné, ale že to je ta kterou hledám....., hm ani mi nepodala ruku.
Šli jsme na kávu, povídali si.Normálně to nedělám, ale během půl hodiny o mne věděla víc, než kdokoliv jiný kdo mne zná léta.Hezky jsme pokecali a domluvili se na procházce a svařáku v ten vánoční čas.
Při bumbání svařáku se na mne stále koukala, připadalo mi jako by koukala na svatý obrázek. A pak jsem to zkusil...krásně líbala a ta jiskra vzplanula. Oboustraně a strašně vášnivě.

Jsme spolu dva měsíce, již bydlíme ve společné domácnosti, plánujeme svatbu a rodinu a JSME ŠŤASTNÍ JAKO NIKDY.


A PAK ŽE TO NA ŠTĚSTÍ NEJDE.

Moc Vám děkujem za tyhle stránky a doporučujeme je.....

Chtěli bychom poděkovat z celého srdce této seznamce a celému týmu lidí, kteří dávají možnost lidem se seznámit. Díky těmto stránkám jsme se seznámili před 3 roky. Ač jsme byli každý z jiného kraje, skoro sta kilometrů daleko, dostali jsme možnost se poznat. Od prvního oslovení do prvního osobního setkání uběhly 4 měsíce. Ale první schůzka překonala naše očekávání. Nikdy v životě neběžel čas tak rychle jako tehdy. Ani jeden jsme neočekávali, že napoprvé spolu strávíme toliko času, těch naších prvních společných skoro deset hodin uteklo jako nic. Rok a dva měsíce po té jsme se vzali a v současné době máme 14měsíční holčičku.Chtěli bychom vzkázat všem, že štěstí na každého někde čeká, ale nikdy se neví, kdy příjde, jen mu jít naproti. Iva a David