Skutečné příběhy štěstí

Ahoj všem !

Chtěl bych tímto poděkovat celému týmu Štěstí.cz, které mi umožnili se tady seznámit. Věřte mi, že jsem nevěřil, že se tu dá seznámit. Trvalo to jeden rok a přišlo to ani nevím jak. Oslovila mě skvělá žena, kterou jsem hledal opravdu dlouhou dobu a povedlo se. Našla si ona mě a to jsem se opravdu snažil, ale když jsem hledal Já, nedařilo se mi na štěstí.cz se seznámit, až přišel ten den, kdy jsem našel vzkaz ve schránce. Myslel jsem si po přečtení, že to dopadne jako vždy, kdy mi žena napsala a po pár odpovědí jsme se již navzájem neozvali ani Já a ani ona. Ale tato žena, mně dostala svým charizma a textem v dopísku, kdy jsem neodolal a odepisoval stále a na vše. Byl to dobrý krok a nelituji toho. Udělal jsem dobře.

Přeji vám všem též zažít to co Já a aby jste již měli to pomyslné štěstí, které potřebujeme všichni !

Mějte se hezky

Robert

Ráda bych se s vámi podělila o mou zkušenost se serverem Stesti.cz. Nejdřív bych chtěla zmínit, že jsem podobným serverům nevěřila a nikdy dřív bych neřekla, že se tady zaregistruju. A také jsem byla a jsem "konzerva", takže to se mnou mají muži mnohem těžší. Myslím, že podobných žen je víc, i proto to zmiňuji... Až samota a nedostatek příležitostí na setkání mi dodaly odvahu se zviditelnit na seznamce.

Samozřejmě to v několika prvních pokusech nevyšlo. I když jsem se odvážila a po nějaké době psaní s konkrétním mužem jsem šla na setkání, většinou z toho už další setkání nebylo. Už jsem pomalu ztrácela víru a chuť něco dalšího zkoušet, ale jelikož jsem neměla moc dalších příležitostí se seznámit, dodávala jsem si sílu a čekala na další řádky od jiných mužů, které naštěstí občas přicházely. Napsal mi i David a psaní s ním bylo fajn, byl vtipný, chytrý, milý. I setkání s ním bylo moc příjemné a postupně následovaly další 2 setkání, přesto to nebyl můj typ a já jsem se navíc zatím bála pouštět do něčeho vážnějšího, což David chtěl. Asi jsem ještě po všech zklamání, které jsem v životě zažila, nebyla připravená se někomu úplně otevřít.

Ubíhaly měsíce. Mezitím jsem občas znovu zkusila s někým zajít na rande, ale nemělo to delšího trvání, pořád tam to "něco" chybělo. Průběžně jsem se občas někde potkala s Davidem, občas mi napsal a domluvili jsme se na nějaké setkání na festivalu nebo hudební akci - kde byl ale spíše se svými přáteli a já zase se svými. Dával mi najevo, že by se mnou chtěl být a mně s ním také bylo dobře, ale nic víc jsem zatím nechtěla. Rozseklo se to až na jednom menším festivalu, kde už byl David trošku v náladě a mísilo se v něm zklamání a zlost a důrazně se mě zeptal, co proti němu vlastně mám?? Většinou vždycky vím, co odpovědět, ale tentokrát jsem zůstala stát bez odpovědi... Uvědomila jsem si, že proti němu vlastně vůbec nic nemám, navíc mi je s ním fajn a něco mě k němu celou dobu táhne. Ten půlrok, co mi David dal, a ten čas, který jsem měla a mohla jsem si na Davida "zvyknout", naboural zeď, kterou jsem kolem sebe měla.

Dnes si uvědomuju, že ten "pravý" ani zdaleka nemusí být váš typ, ale hlavní je, že je takový, jaký je a právě tím si vás získá. Je opravdu krásné zjištění, že jste našli to, co celý život hledáte. Nebo tedy spíše to, co si našlo vás. I toto beru jako velké plus a jsem za to ráda - asi jsem já sama celý život hledala špatně a to dobré si mě pak muselo najít samo... Každopádně jsme už s Davidem víc jak 1,5 roku, koupili jsme si domek a čekáme mimčo Nikdy mu nepřestanu děkovat, že to tenkrát nevzdal a ten půlrok mi dal, i když se tím trápil. Je to opravdu ten "pravý", se kterým je život hrozně krásný, snadný a veselý a kterého bych přála najít každé ženě. Držím pěsti, opravdu to může vyjít! A samozřejmě velké díky Stesti.cz

Jen krátce I já našla své štěstí zrovna když jsem přestala doufat. Smazaly jsme své profily a budem dál rozvijet lásku děkuji této stránce. HODNĚ ŠTĚSTÍ I VÁM.

Milé Štěstí i jeho uživatelé, ráda bych se s Vámi podělila o svůj příběh nekonečné lásky.Byla jsem dlouho sama a není to moc fain. Chodil k nám kamarád ze sousedství a vyprávěl mi šťastně svůj příběh seznámení na těchto stránkách. Našel zde partnerku bez níž si již nedovede představit život. Jednoho krásného večera když mi bylo moc smutno zrovna přišel.Chvíli mne poslouchal a pak mi řekl prosím tě proč si někoho k sobě nenajdeš? Byla to podivná otázka při mé práci je to dosti vyloučená věc. S klientama se neseznamuji jinak nežli pracovně. Nabídl mi vytvoření profilu u Vás a já nakonec souhlasila s tím, že je to stejně blbost.Nebyla .Jedním s mužů které zaujal můj profil byl Milan chvíli jsme si spolu psali, pak volali, pak přijel. Bylo to neuvěřitelné oba jsme měli pocit, že se známe 100 let a jednu zimu zamilovala jsem se do něj snad ještě ten večer. Bylo to naprosto úžasné a to už mi dávno není dvacet let a jemu rovněž né.I když je o něco mladší nežli já nevadí nám to .Dneska si již nedovedu představit život bez něj a tak Vám musím říci to, co jsem řekla svému kamarádovi, díky Vám! Děkuji za to, že jsem vašim prostřednictvím mohla poznat toho nejkouzelnějšího muže na celém světě, díky Vám za svou lásku a za nový život plný kouzel a krásna. Prostě děkuji za to, že jste a přeji Vám spoustu dalších šťastných párů, kterým pomůžete se potkat Ina.

Vše začalo asi před 6 měsíci. Měla jsem zde založený profil a poznala jsem tu spoustu nových lidiček i fajn přátel a bylo to príma. Jen ten „pravý“ se nějak neobjevoval ale nevzdávala jsem to a říkala si, že na každého se přece jednou to opravdové štěstí usměje
A opravdu se tak stalo…přišel mi zajímavý vzkazík a bylo to něco úplně jiného než s čím jsem se tu do té doby setkávala.
Vzkaz, který měl kouzlo…psaný človíčkem se srdíčkem na pravém místě. Tak jsem neváhala a odepsala. Potom jsme si psali každý den dlouhé hodiny. Ten človíček mě okouzlil svým pohledem na svět, svými názory, svojí upřímností a stále víc a víc jsme si uvědomovali jak moc jsme si podobní
Bylo nám spolu moc fajn, i když jsme se neznali osobně. Vydrželi jsme si povídat dlouhé hodiny pozdě do noci a zjišťovali jsme, jak se nám od sebe těžko odchází.

Bylo léto a já měla zrovna odjet na dovolenou k moři a ON, že by mě chtěl před odjezdem vidět.
Jenže znáte to… „cestovní horečka“ takže jsem neměla vůbec čas.Bylo mi to moc líto, že se nemůžeme setkat a musela jsem na něj pořád myslet.

Během mého lenošení u moře jsem si psali denně několik sms a naplánovali si po mém návratu domů osobní setkání.
Ještě ten den, co jsem se vrátila do ČR jsme se setkali a strávili spolu nádherných 9 hodin a pořád jsme si měli o čem povídat.
Ten úžasný človíček mi byl čím dál víc blízký a postupně si získával moje
Od našeho prvního osobního setkání už uplynulo skoro 5 měsíců. Více jak 2 měsíce spolu bydlíme a je to nádherný.

Cítím, že on je ten „pravý“ se kterým chci zůstat celý život… ten s kým chci mít rodinu a vedle koho bych si přála zestárnout
Je to báječný človíček a já jsem moc šťastná, že jsme se potkali.

Děkuji ŠTĚSTÍ, za svoje štěstíčko!!!

A všem, kdo se zde snaží vážně seznámit, vzkazuji: „Nevzdávejte to!“
Na každého z nás čeká to správné štěstí a já jsem ho našla právě tady.

„Andílku, moc tě miluju a věřím, že spolu budeme šťastní už napořád!“

Možná tu nejste jen tak pro nic za nic a možná i vy pohnete na tomto místě svým osudem tak jako já ...

Zaregistrovala jsem se na stesti.cz zprvu jen ze zvědavosti a později jsem byla ráda za výměnu názorů s několika muži, jejichž způsob a obsah písemného sdělení mne oslovil. Touto cestou jim i děkuji za pár nebo i více obětovaných chvil za klávesnicí v pruběhu dne i noci :)

I přes to, že jsem poměrně pozitivní člověk, jako máma dvou dětí a s ne zcela "vyřešenou minulostí", jsem ve více než eventuální přátelství nedoufala. Ale stalo se.

Napsal mi muž, na jehož řádky nešlo neodpovědět a v psaní nešlo nepokračovat. Skrze psané sdělení jsme stihli ve velmi krátké době probrat vše možné i nemožné a schůzka, na které jsme se po pár dnech domluvili, byla má první. Od té doby se dále vídáme a pokračujeme ve vzájemném poznávání a budování společného vztahu.

Myslím si, že je téměř zázrak, najít někoho podobně smýšlejícího, v podobné situaci a s životními zkušenostmi, které z nás činí vzájemně se doplňují partnery s respektem a porozumněním pro toho druhého. Je jasné, že i na místě a načasování velmi záleží :) Za toto místo a příležitost tudíž děkuji!

I ostatním "hledajícím i hledaným" tak přeji zvláště trpělivost, optimismus a všechny maximálně vhodné okolnosti pro nalezení svého štěstí na štěstí!

Zaujal mne jak vzhledem tak profilem, po pár větách byla naplánována schůzka, která proběhla po pár dnech místo domluvených 14 dnech Následovaly další schůzky, společné Vánoce, společný vstupo do Nového roku. Našli jsme sebe, našli jsme štěstí a to největší štěstíčko čekáme na podzim Teď jen litujme, že jsme bez uvážení smazali své profily zde bez toho, aniž bychom si zálohovali začátky naší společné konverzace, na které rádi vzpomínáme. Děkujeme za nalezení štěstí!

Můj milý Marečku,
Tenhle dopis je pro Tebe, aby jsi věděl, jak jsem strašně moc šťastná, že Tě mám, jak strašně moc Tě miluji.
Byl to obyčejný pátek 11.1. 2008 když jsem od Tebe objevila první vzkazík. Koukla jsem na Tvůj profil a objevila sympatický popis a sympatického muže. Začali jsme si psát, ale já po zkušenostech byla tak trošku odtažitá. Pozval jsi mě na víkend. Hned ten první den a hned jsi chtěl, abych druhý den přijela! Blázínku! Vždyť jsem Tě vůbec neznala, nevěděla jsem co jsi zač, ke komu bych to vlastně měla jet? Ale mám hodně spontánní povahu a dělám občas blázniviny. A proto ani nevím, proč jsem si tenkrát našla ty vlaky, vytiskla a vzala domů. Snad pro ten pocit, kdyby se mi v tu sobotu přece jen chtělo jet! Vyměnili jsme si čísla a ty jsi mi psal stále sms a stále s otazníky, abych Ti na ně musela odpovídat Bože, to je ale blázen, říkala jsem si. A druhý den v sobotu jsem ti napsala, že nemůžu tolik utrácet za nesmyslené smsky. Úplně jsem tě drsně odmítla. A ty zlatíčko jsi napsal jen: Ok, rozumím a chápu. A já si mnula ruce, že jsi to pochopil. Nikam jsem nejela, najednou nebyla chuť. A pak přešel víkend a začal nový pracovní týden. Sem tam od tebe přišel nějaký vzkazík, na který jsem odpověděla. Jen takové ty běžné věci. Přešel další víkend a najednou mi nevadilo si s Tebou psát a sem tam i vyměnit nějakou tu sms. Nějak jsme si rozumněli. A začali domlouvat další víkend u Tebe, tentokrát jsem o něm už vážně uvažovala. Zbláznila jsi se, říkala jsem si. No a pak jsi mi zavolal. Když jsem poprvé uslyšela Tvůj hlas, tak jsem do toho regulérně spadla. Naprosto mě uchvátil a dostal. Naše sms začaly nabírat na intenzitě, už se skládaly ze dvou i více částí. Tak jak jsem dřív vyčítavě četla každou přijatou zprávu od Tebe, tak najednou jsem s napětím čekala, kdy zase pípne mobil. V sobotu 26.1. proběhla obrovská smsková smršť, fotky i slova létaly mezi dvěma telefony dvou najednou jaksi poblázněných lidiček. Zjistili jsme, že jsme oba tak trochu blázni. Strašně jsem Tě chtěla poznat. Něco mi říkalo, že to prostě musím udělat co nejdřív. Když jsi mi napsal, že máš v týdnu tři dny volna, naprosto spontánně jsem napsala, že tě tedy budu čekat. A ty stejný blázen jako já jsi opravdu přijel. V životě jsem na tom nádraží nebyla tak nervózní jako v to úterý 29.1.2008. Přišel jsi ke mně, podívali jsme se na sebe, objali se a najednou mně bylo jasné, že jsem konečně našla to svý štěstí na Štěstí. Strávili jsme spolu báječné tři dny. Je to pár hodin, co jsi odjel zpět domů. Přijde mi to celé jako sen, v životě jsem nebyla šťastnější a zamilovanější. Během pár chvilek jsme se do sebe zamilovali tak moc, až je to šílené.
Lásko moje. Jsem si naprosto jistá, že s Tebou chci strávit zbytek života, být Ti oporou, být s Tebou v dobrém i zlém. Jsi to nejlepší, co mě v životě potkalo. Málem jsem to zkazila já svou odměřeností. Ale to je asi osud a asi to tak mělo být. Miluji Tě od první chvíle, co jsem Tě spatřila. Jsi úžasný, milý, hodný a naprosto úchvatný chlap, kterého už jen tak nepustím. Už nejsme jen Ty a Já, už jsme MY a chci, aby to trvalo věčně!!! Dálka nám neublíží, protože Ty jsi se rozhodl tu dálku mezi námi zrušit a já věřím, že spolu budeme šťastní, jak jen dva lidé, co se milují, dokážou být. A ještě vlastně mnohem mnohem víc
Takže..ještě jednou Štístko moc moc děkujeme, že jsi nám dalo jeden druhého.

Sylva z celého srdce... Markovi

Knoflík lásky

Jelikož jsem se také seznámila se svou láskou na Štěstí.cz, mám prostě chuť to „vykřičet“ do světa.. 13.9.2010 budeme mít 1. výročí, přesně před rokem jsme se poprvé viděli..
Ráda na to vzpomínám..na všechna ta POPRVÉ, bylo to krásné a je skutečně pravda, že to „jiskření“ musíte cítit hned. Nevěděla jsem sice, zda to bude pokračovat či ne.. o to byl pak krásnější pocit, když naše první schůzka skončila a půl hodiny nato přišla jedna z nejhezčích zpráv, kterou jsem kdy od partnera dostala. A od té doby jsme spolu často.. Mám již něco za sebou, tak si to opravdu vychutnávám..a dnes už vím, že i láska je prostě v lidech.., jak se vzájemně doplňují, tolerují atd. atd.
Netušila jsem, že mohu prožívat ještě něco krásnějšího, než jsem doposud prožila.. A už vůbec bych nevěřila, že něco takového může vzniknout seznámením se přes internet. Vzpomínám si, že mě na jeho profilu nejvíce zaujalo to, jak měl napsáno, koho vlastně hledá..: ….hledám ženu, kterou bych nikdy nenašel, kdybych tady nehledal..
A já věřím tomu, že pokud se budeme vzájemně řídit heslem - ..nedělej druhému to, co bys nechtěl, aby někdo dělal tobě.. - nebude snad nic bránit tomu, abychom byli šťastni i nadále.
PS) Lásko, opatruj svůj knoflíček, který jsi našel, jako oko v hlavě, beru ho jako symbol naší lásky.. Moc tě miluji a těším se na další rok s tebou..!

Začalo to před 2 roky v lednu, kdy jsem díky této seznamce poznala jednoho sympatického muže, oběma nám bylo přes 40 let. Jak to dopadlo ? Za 4 dny máme svatbu a za 4 měsíce se nám narodí miminko...Díky.

Byla jsem tu dva roky (já 37)....nikde nikdo, pár kluků, kteří dokázali napsat víc než "jak to jde?" a třeba byli i prima...ale jinak nic. Hromada vulgárních a trapných vzkazů, návrhů nezávazného sexu, spousta ženáčů a obdivovatelů mého poprsí...prostě jsem si řekla - končím! A těsně před tím jsem připsala, naštvaná čerstvou zprávou od "blbečka"...: "Pánové, na nabídky nezávazného sexu nereaguji, protože je Vás tolik v řadě, že bych Vás při nejlepší vůli nedokázala všechny uspokojit!" Tuhle praštěnou větu si přečetl ulítlej (trochu zastydlej, 43) metalista, a připadala mu natolik vtipná, že mi napsal, že se se mnou chce sejít. Já už jsem nechtěla NIC...a po shlédnutí fotek šílenýho, vlasatýho, modrookýho (popravdě docela hezkýho )kluka, s několika náušnicemi v uchu a lebkami na tričkách....už vůbec NIC. Ale byl umanutý, urputný, vytrvalý a....vtipný a milý...až jsem (a trvalo mi to asi 14 dní)řekla ano a !JÁ! PANÍ Z POJIŠŤOVNY .... souhlasila se setkáním. A potom u Čedoku jsme se sešli, podívali se na sebe, každý tak naprosto jiný....a .... BYLO TO TAM! A je to tam pořád, jsme spolu pár měsíců, prožila jsem ty nejkrásnější Vánoce ve třech (s mým 11-ti letým synem), s mým milovaným plánujeme společnou budoucnost a ....miminko.... (já vím...nejsme nejmladší, ale po deseti letech je to první muž, u kterého jsem připustila, že CHCI jeho dítě už jen proto, aby v něm bylo kousek z něj) a já jsem zase po dlouhé době šťastná a zamilovaná. Vydržte a setkávejte se i s těmi nejnepravděpodobnějšími lidmi...nikdy nevíte, kdy potkáte TOHO PRAVÉHO, toho, u kterého Vám vyschne v krku a podlomí se Vám kolena, když mu pohlédnete do očí...toho, který Vám svým dotykem postaví chloupky za krkem.....mě se to stalo! A to už jsem nevěřila, že to existuje . Držím palce! Kateřina

Můj, nebo spíš náš příběh začal velkou náhodou. Po dlouhodobém manželství jsem zjistila nevěru svého tehdejšího partnera. Moc to bolelo a upřímě jsem ani moc nevěřila, že se dvěma dětmi mě někdo bude chtít. Manžel už tehdy věděl, že se mnou už být nechce a dal přednost milence, ke které odešel. Já zpočátku řešila samotu a bolest popíjením doma po večerech. Pak jsem se potkala s kamarádkou a ta mě přivedla na myšlenku založit si profil na Štěstí.cz.
Říkala jsem si, že tím nic pokazit nemůžu, ale abych řekla pravdu, moc iluzí jsem si nedělala.
Založila jsem profil bez fotky. Nechtěla jsem nikoho z okolí a taky jsem neměla zájem, aby někdo známý můj profil viděl. Odepsalo pár mužů, taky dost těch, kteří chtěli pouze milenecký vztah, pár oplzlých zpráv taky přišlo.
Nakonec jsem si začala psát s jedním z nich, který měl též profil bez fotky, ale působil na mě moc mile a skromně. Potkalo ho podobné životní ztroskotání. Ještě týž den jsme si vyměnili fotky a přesně za týden se sešli. Domluvili jsme se tenkrát, že na mě počká v jedné poměrně rušné restauraci. Bála jsem se docela, co bude ve skutečnosti zač. Jsem dost nedůvěřivá.
Dali jsme si spolu kávu a pozval mě na výlet. To už jsem si byla jistější, tak jsme jeho autem jeli na jeden moravský zámek a pak na večeři. Zavezl mě potom domů a rozloučili jsme se takovým neurčitým způsobem. Pak jsme si psali, já odjela na víkend s kamarádkou a po návratu ke mě Roman přijel na návštěvu, a od té doby jsme spolu každou volnou chvíli. Zamilovala jsem se do něj. On prý věděl, že jsem ta pravá, už tenkrát když jsme si spolu ten týden psali. Je to už 7 měsíců od našeho seznámení. A jen doufám, že to pořád bude tak hezké. Oba jsme pak společně zrušili profil. Bylo to takové zvláštní potvrzení našeho vztahu a jsem opravdu vděčná za to, že jsem na seznamku šla a potkalo mě štěstí.
Marie

Kámošky mě přemluvily, abych vám napsala.Jestli pomůžu alespoň dvěma lidem aby našli tu odvahu, má to smysl.
Jako mnoho jiných žen, i já jsem se po rozvodu plně věnovala dospívajícím dětem, které o to nestály a marně snila, že potkám někoho, kdo by mi řekl "mám Tě rád" a myslel to vážně a nezištně. Po roce jsem si dala inzerát a při dopisování užila spousty legrace i vážných řečí s "nudnými patrony". Schůzky, byly náročné na psychiku - nabízet se? Snažit se něco urvat za každou cenu? Jeden trval jen na schůzce v bazénu - asi aby viděl všechno nabízené zbožíčko..Tak si to asi žádná z nás nepředstavuje.
Už jsem ztrácela naději, ale ze setrvačnosti jsem odpověděla na normální milý inzerát. Řekla jsem si, že chlap, který přizná pět dětí musí mít odvahu i charisma. První schůzka rozpačitá, za týden další, to už bylo lepší. Když jsme si postupně začali odhalovat svoje dušičky, zjistili jsme, že máme hodně společného. Tak jsem nečekaně na Štěstí našla svého prince, chlapa, který už sice má ve svých 51 letech za sebou spoustu větších proher i malých vítězství, přesto neztratil smysl pro humor, elán do života a touhu mít někoho rád. Spolu se nebojíme budoucnosti. Víme, že na starosti, které se na nás valí ze všch stran, ale i na radosti jsme dva.

Nejde popsat pocit, který se v člověku usídlí, když ve zralém věku najde někoho, na koho čekal celý život. Je to směs štěstí, radosti a obav, jestli je to vůbec pravda a jestli není pozdě. Kdo jste to nezažili, věřte, že to stojí za to lopotění a stres při seznamování. Na každého někde čeká ten správný protějšek, jen je potřeba hledat, pracovat na tom. A (dámy!!) nedat svou kůži lacino! Po sedmi měsících od šťastného seznámení vím, o čem mluvím.

Přeji všem osamělým šťastný rok 2008, hlavně odvahu změnit svůj život a děkuji Štěstí.

Jednou z rána ... Přišel Míla... S medvídkem na tulení, že prý má medvídek něco v kapsičce. Vytahuji srdíčko, ale s nějakým kroužkem(???) Asi další přívěšek na klíče. PRSTÝNEK... s kamínkem... A potom nechyběla věta (S úsměvem za polštářkem): "VEZMEŠ SI MĚ?" Byla jsem šťastná, hrdá na něj, jak je statečnej, blbě jsem se culila a pořád jsem se na něj dívala.. "To víš, že si Tě vezmu.." – nesmělo chybět objetí ani pusinka. On tomu totiž předcházel krásný a néé moc dlouhý příběh. Seznamka, no tak to asi nééé. Jenže jednou přišla moje kamarádka a řekla: „Jdi na štěstí“. „Asi tam nikoho na věčnost nenajdeš, ale co? Dostaneš sem tam nějakou lichotku, bude ti líp, malinko si nahodíš sebevědomí...“ TAK tedy... Zalogovala jsem se jako mala.ulitka (až kolega mi řekl, že je to trochu zavádějící – což mě vůbec nenapadlo, protože tíhnu ke všemu, co je šnečí ), ale ty lichotky najednou chodily. Neměla jsem splíny, docela zábava.. Pár randat proběhlo, ale.... Ale napsal mi někdo, kdo miluje zlatý retrívry??? „Krásný pejsek... a panička také.“ Hmmm... Taky má zlaťáka??? Odkud je??? Kolik mu je??? Nooo, tak zkusíme... Ahoj.. bla bla... Zkrátka 6.6.07, ve 12:12 mu ode mě dorazila smska s pozváním na rande – Byla to středa, docela narychlo, ale co... Když už nebude o čem si povídat tak psí zlatíčka to zachrání.... Pak mi volal, kde se tedy sejdeme.. Nějakej frajírek.. má prý natuněný auto... Už mi vypisoval, jak mám příjemný hlásek.. NO nevim... Znovu zkoumám fotky... a má toho psa, píše o něm hezky... uvidíme, neřeš!!! Pozdravil mě takovým vostrým, rychlým ahoj, v zádech pravítko – asi nervy.. A pak.. „Jééé ty si malinká.“ Zase to někdo komentuje.. V duchu oči v stoup Šli jsme tedy do kavárny, povídali si (spíš on, pan kulomet –někdy totální nestíhačka ), pak jsem viděla jeho pejsové zlatíčko a vyprovození už se mi to zdálo nějaký divný – chtěla jsem ho obejmout okolo pasu. Rozloučení, pusa – možná se uvidíme v pátek... Jenže, když jsem jela domu v autě, tak jsem se debilně usmívala (byla jsem samej HUMOR ), bylo mi hezky, příjemně, šťastně... Takže žádný až v pátek... Druhý den jsme se viděli... a okamžik, který rozhodl, byla když vystoupil ze svýho auta a došel si k okýnku mého auta pro pusu – byla sladká, na světelné křižovatce – NA ČERVENOU ) Pro představu, jak to bylo s námi následující dny (taky za mocného vypisování smsek!): Pátek: osobní poznání s jeho ségřičkou Péťou (naší skvělou Pepi, která to všechno spískala, svému bráškovi vybrala tři adeptky ze seznamky na rande), kamarádem Honzou, kino Sobota: výlet do Poděbrad – fontánky, setkání s maminkou Jaruškou a taťkou Mílou Neděle: návštěva pražské ZOO a průhonického parku Pondělí: přespání u nového přítele ... a následný víkend setkání s mými rodiči (pod pořádným drobnoskopem jejich známých, kteří spolu rádi tráví společné víkendy u rybníka, pánové prý rybařením ) Potom s naší bábinkou a rodinou ségřičky... .... A PAK TO JELO .... o 14 dnů později... a Míla se ptá své mamky: „Hale Mami, co budeš dělat 28.8.2008???.“ „Nevim Mílo...“ „NO, tak jdeš na svatbu!“ Maminky reakce byla úžasná a byla... „Mílo, NEKECEJ???? – se širokým úsměvem... Potom vážně: „To bych měla začít hubnout!“ Akorát jsme tedy upravili svatební datum, aby to padlo na první sobotu.. Pak medvídek s kapsičkou a... ŠŤASTNĚ JSME SE VZALI... 2.8.2008 na zámku Štiřín! P.M. + M.K.

Jednoho letního podvečera jsem se zase jednou nudil a tak jsem procházel profily na štěstí, když v tom mě odepsala holka které jsem poslal jen „ahoj“ a usměvavého smajlíka. Začali jsem si psát, po písmenkách byla roztomilá a připadalo mi, že se známe dlouhá léta, protože se mi zdála komunikace po písmenkách moc pomalá řekl jsem ji o skype.
V rozhovoru jsem pokračovali tam, domluvili jsem se na druhý den na brusle. Jak to obvykle chodí psali jsem si dlouho do noci. Druhý den jsem se naobědval a vyjel jelikož jsem měl jako na potvoru auto rozbitý musel jsem jet MHDečkem. Samozřejmě jsem jel pozdě asi o 10 min tak jsem ji napsal sms. Byli jsme domluveni, že se sejdeme v jednou nákupním centru u kašny. Už jsem se blížil k místu setkání a honili se mi hlavou různé myšlenky, jak asi bude reagovat, protože jsem měl výhodu pozdního příchodu mohl jsem si ji prohlédnout a popřípadě vzít dráhu. Seděla tam a byla moc krásná, šel jsem k ní a oslovil ji, co následovalo rozhodně červenou knihovnu nepřipomínalo, ba naopak, jak jsem si před ni stoupl a hezky sebevědomě pozdravil tak se podívala a lekla se mě takovým způsobem, že se málem v té kašně koupala a moje sebevědomí šlo rázem k ledu. Po pár slovech jsme vyrazili bruslit. Jelikož ji to moc nešlo, tak jsem měl pár příležitostí si sáhnout na krásně pevný zadeček. Pořád jsme si měli co říct a hodiny plynuli a síly k bruslení ubývali. Tak jsme si sedli na lavičku povídali jsme si a já nechtěl aby to skončilo a tak jsme šli na kulečník. Dali jsme si brusle k ní do auta a šli, pořad jsem se ji snažil provokovat abychom si dali aspoň pusu pak jsem to vymyslel a vsadil se s ní o pusu když to trefím, ku podivu souhlasila tak jsem šťouchl a modlil se, naštěstí ta koule trefila díru a já měl první pusu pak jsem si ještě povídali a domlouvali jsme si další a další schůzky až jednou jsem už od ni neodjel jsme spolu už skoro dva roky a pořád si pamatuji její první reakci na mě, naštěstí vše dobře dopadlo a jsme spolu šťastní a dodneška se smějeme její první reakci na mě.
Jinými slovy štěstí pomohlo štěstí a další dvě dušičky se tam díky štěstí poznali

I náš příběh se započal jen díky lidičkám co se o tuto seznamku starají
Já sama se zde zaregistrovala o rok déle než můj vysněný princ,ale jak jsme později zjistily-on přesně v den mých narozeninJá v tu dobu nikoho nehledala...šla jsem napokec jen za kamarádem,který sem již chodil delší dobu.....ale.... Jednou večer mi(dnes už můj princ) napsal a začala plejáda ve formě dopisů a vzkazůPo pár měsících(zhruba od května do července)psaní jsme se poprvé viděli...Je to až neskutečné,že je to již skoro 5letZažily jsme spolu již spoustu krásných chvilek i délekZatím jsem nikdy nelitovala a pořád ještě jsem zamilovaná:o)V říjnu to již bude dva roky-co jsme manželé a máme už i ročního chlapečka No a na tyto stránky jsme s vděčností mysleli i při svatbě-jelikož nám hodně dali:))-Brali jsme se 01.10.2010 a na našich oznámeních bylo opravdu vytištěno-Naštěstí jsme se potkali" NA ŠTĚSTÍ"

Tímto dopisem bych chtěla všechny opuštěné dušičky povzbudit aby to nevzdávali a všem se srdce přeji mnoho ŠTĚSTÍ v hledání svých princů a princezen

Také velmi děkuji všem lidičkám co se tu o nás zbloudilé dušičky velmi dobře starají již tolik let

ahoj tady karel opustila mne pred 4 lety partnerka dlouho sem hledal az sem nasel lenicku na www.stesti dlouho jsme si volali psali az se ke mne nastehovala s dcerkou sem moc stastnej mame spolu dva bajecny kluky jakoubka a honzika a loni jsme se vzali

Dne 3.6.v 15:06 mi byl poslán tento vzkaz:Přeji ti hezké odpoledne.Můžu se tě zeptat jestli už jsi našla přítele?Petr ---ano a ten den jsem ho našla.Po výměně několika vzkazů jsme se sešli a zjistili,že už žádné vzkazy psát nemusíme.Přeji všem aby i oni jednou našli vzkaz na který čekali a na ŠTĚSTÍ se ho jako já dočkali.Alena

už z nadpisu mi běží mráz po zádech a kdyby mi to někdo dopředu vyvěštil a nebo řekl tak bych mu zaklepala na čelo.Byla jsem vdaná...štastně jen mezi mnou a manželem byl věkový rozdíl a navíc moc pracoval a já byla věčně sama.Jako každý jsem zabrousila na netík a zaháněla nudu na různých seznamkách a sociálních sítích.Povídala jsem si tam s různými lidmi,hlavně muži a vždy to bylo jen tak na pokec nikdy bych si něřekla,že si z někým něco začnu na vážno a to podotýkám,že jsem měla vždy hodně bokovek a už jsem si myslela,že jsem nemocná a budu vždy ubližovat komukoliv tím,že musím mít další muže.Jednou jsem si dala sraz s Petrem a ten den skončil jako u všech..nadávala jsem,že už nikam sním nejdu,že je to pakoš.Petr mě nenechal jen tak stále volal...prostě dokázal to,že jsem se do něj bláznivě zamilovala,ale tak moc,že jsem vše řekla manželovi,že jsem se zamilovala a že nechci zbytečně vše natahovat,ale trvalo mi to delší dobu chvíli než jsem mu to řekla sjem se trápila a pak jsem se kvůli Petra rozvedla.Zkrátka to dopadlo tak,že jsme se nakonec vzali s Petrem a já si denně uvědomuji,že ikdyž je mi třicet že Petr je moje osudová láska a asi první opravdová.Nemám ani potřebu vyhledávat na netu krátké známosti,jsem zamilovaná šíleně moc a ostatní nám říkají,že jsme ukazatelem lásky.Jsme spolu už několik let a už nemohu říct,že láska z netu je kravina,protože jsme to sama zažila.....jsem štastná a rozdávám štěstí kolem sebe tím jak ze mě zamilovanost číší....

Vše začalo 2. listopadu 2008. Ráno jsem jen koukla na vzkazy, když mi najednou někdo přál dobré ráno. Nedalo mi to a popřála jsem také. Tím začal náš rozhovor,a vlasně i vztah. Bylo nám spolu fajn, tak jsme se dohodli, že se za dva dny (4.listopadu) odpoledne sejdeme.
Na smluvené místo jsem dorazila i se syny. Jenže Romča nešel a nešel, tak jsem vzala telefon, že mu zavolám, ale ten taky nezvedl. Hlavou se mi začaly honit myšlenky, že nás uviděl tak raději utekl a už se ani neozve. Tak jsem to za chviku zkusila znovu a to už telefon zvedl a omlouval se, že přišel z práce a usnul, ale jestli ještě počkáme, že dorazí. Opravdu dorazil, sice o hodinu později, ale přece. Potom jsem šli na hřiště kde si kluci hráli a mi si mohli trošku v klidu popovídat. Když klukům začala být zima doprovodil nás domů. Chvilku jsme si ještě před domem povídali a pak se rozešli. Psali jsme si dál, jednou přišel na kafe a to jsme se domluvili, že bychom mohli někam vyrazit. Ale, že spolu půjdeme jen jako kamarádi, protože jsem nechtěla nic uchvátat a zklamat sebe a hlavně kluky. Jak jsme se domluvili tak se i stalo a v pátek (14. listopadu) mě Romča vyzvedl. Nejdříve jsme si šli jen tak sednout a potom se dohodli, že zajdeme na disco. A tam jsme se poprvé políbili bylo to krásné. K ránu mě doprovodil domů a sám šel domů také. Dohodli jsme se, že se sejdeme odpoledne a půjdeme s klukama do cirkusu, abychom se víc poznali. Romča s námi trávil čím dál víc svého volného času a koncem listopadu se k nám nastěhoval.
Jsme spolu už třetí měsíc a je nám spolu moc hezky. Kluci si Romču taky moc oblíbili a mají ho rádi. Jsem moc ráda, že jsme na něho tu hodinu počkali, protože je to moc hodný, hezký a milý človíček se kterým je mi moc krásně. ROMČO DÍKY ZA TO JAKÝ JSI MILUJI TĚ!!!!:-
LIveta

Nikdy bych nevěřila že si jednou podám inzerát ale stalo a byla jsem tu na štěstí.A pak přišlo setkání ale vždy to skončilo zklamáním. Nevím jestli jsem jen prostě měla smůlu ale čím dál více jsem byla přesvědčená že tu nikdo nehledá to čemu se říká láska a když už jsem to tu chtěla vzdát, tak mi najednou přišla zprávička. Bylo v ní jen jedno slovíčko AHOJ a tak jsem odpověděla stejně a začali jsme si psát a já si najednou uvědomila, jak moc jsme si podobní a kolik máme společného a že si najednou píšeme věci které bychom jen tak někomu neřekli.A tak slovo dalo slovo a mi se setkali. Čím víc jsem se blížila k místu našeho setkání tím více jsem byla nervozní. Nohy se mi podlamovali a srdce jsem měla až v krku. A najednou tam stál ON s růží v ruce a stím nejkrásnějším úsměvem na tváři.Šli jsme do restaurace dali si kávu a povídali si a najednou jsme si uvědomili že už spolu mluvíme hodiny a stále máme o čem a setkání bylo i druhý den. Byl to ten nejkrásnější den který jsem kdy prožila a i když se nám stalo i něco špatného tak v ten okamžik jsem si uvědomila že to byla láska na první pohled. A dneska vím že mi do cesty osud dal toho nejůžasnějšího chlapa. Jsme stále zamilovaní a oba víme že jsme tu našli lásku na celý život. Takže milé štěstí,děkuji že jsi a že díky tobě jsem našla lásku a naději a možnost věřit že ta OPRAVDOVÁ láska existuje!!!!! Že se člověk nikdy nemá vzdávat Takže všem přeji aby tu našli toho pravého jako já.

Byl to nejkrásnější vztah v mém životě a nikdy na něj nezapomenu...
Krásné letní odpoledne... Maruška byla mladá holka toužící po lásce, Jura kluk zklamaný láskou... Vlastně to byla Maruška, která dala podnět k rozhovoru - napsala:"ty jo, takovej nádhernej kluk a on nemá holku?" - a tady to všechno začalo... Maruška znala Juru od vidění a vždycky se jí moc líbil, ale seznamka jí dala možnost poznat ho blíž - osobně... Povyměňovali si čísla a hned na druhý den pro ni přijel autem - byl oslňující a hladový, takže se rozhodli, že zajdou do restaurace - najedli se, napili a Jura jako správný gentleman zaplatil... Ale nebylo jim to málo - zašli do baru, tam si dlouho a dlouho povídali, u baru se div neservali kvůli placení a boj vyhrála Maruška, protože zastávala heslo - jednou já a jednou ty...
Večer o tom dni přemítala - Jura byl prototyp dokonalého muže pro ni - pozorný, gentleman, vtipný, optimistický a byl zblázněný do indiánů... - Maruška dobře věděla, že na takového kluka nemá a když ji k sobě pozval domů,že si spolu zahrajou na gitáro - nenapadlo ji, že by mohlo jít o něco víc... Jelikož přijela autem místo alkoholu dovezla alespoň rychlé špunty, což daného kluka velmi potěšilo i překvapilo... Zalezli si k němu do pokoje a hráli a zpívali a když už jim to stačilo, bouchli šáňo a jen tak leželi a koukali se do stropu, Maruška tak moc se ho chtěla dotýkat, obejmout ho,jen tak ležela a čekala- až přišla ta osudová věta: "klidně se můžeš přitulit jestli chceš..." Maruška neváhala, spočinula hlavou na jeho krásných ramenou a nos zabořila do jeho dlouhých voňavých vlasů - všude kolem plály svíčky, voněl čaj a on - přitiskla se ještě blíž - řekl ji, že to na vztah nevidí - zaregistrovala to, ale toužila být s ním - aspoň chvíli... Přikývla, nosem ho pohladila po tváři a začali se líbat - bylo to tak nepředstavitelně krásné - ona a on... Ráno v pět odjela domů a v půl osmé naklusala do práce - celý den usínala, ale cítila se krásně - ještě ten večer se znova viděli oba unavení jako plyšáci... Jak se k ní choval? krásně,ale vystupovali před ostatními jako kamarádi... Když se loučili před jejím domem, znovu se políbili... Marie byla zmatená, zároveň ta nejistota ji vzrušovala - dodávala tomu jakýsi tajemný nádech... a tak se scházeli ve věčné nejistotě... Dokonce ji představil svým kamarádům, ale ona před nima dělala jakože nic, protože přeci ji na začátku říkal, že to na vztah nevidí - a to ji na konci vyčítal...
Bylo to krátké - jak moc krátké a přeci to stále bolí, když potkáte chlapa - dokonalého, hodného a uteče vám mezi prsty - samé výmluvy - budeš v Praze najdeš si někoho jiného atd.
Věřím tomu, že láska může přetrvat, ikdyž ten druhý je na míle daleko... Jestli s ním jsem? - ne, nechtěl to - ale navždy zůstane v mém srdci - léto s indiánem člověk zažije jen jednou v životě.
A proč jsem to vůbec psala? Abych Vás přesvědčila o tom, že všude se dá narazit na vysněného partnera i na seznamce - na té seznamce, kam jsem myslela, že chodí jen "trosky" - přeji všem hodně štěstí - třeba tu naleznete toho svého - třeba tu já naleznu znovu toho "svého" - třeba tu naleznu lásku...

Rok se s rokem sešel a je na čase malinko zavzpomínat a říct si " stálo to za to? ".
Dne 14.prosince 2008 jsem si na servru ŠTĚSTÍ začal psát s mladou milou a krásnou dámou. O den později již přišlo první rande a pak další a další krásné zamilované a vášnivé smsky. No a od ledna jsme již spolu začali bydlet.
Dnes jsme již spolu 1 rok a skoro měsíc. Prožíváme nádherné zamilované období plné lásky a něžností a je nám krásně.
Je to ta prává " stálo to za to !!! ". Mluvíme o svatbě, pod vánočním stromečkem jsem ji požadal na kolenou o ruku...fíha bylo to super....
A ZA TO VŠECHNO DĚKUJEME ŠTĚSTÍ.
Tak hodně štěstí Vám všem.
Jo a na svadbu jste srdečně zváni......

Taky se chci podělit o to štěstí, co mě tady na stesti.cz potkalo. Říká se, že sdílené štěstí je dvojnásobné. Já jsem tu před pár měsíci oslovila sympatického mladého muže. Byl to jen takový obyčejný vzkaz. Můj oslovený se mi ozval. Začali jsme si psát na icq. Kvůli mým zkouškám a poté ukončování školy a jeho práci se nám nedařilo sejít osobně. Pak ale konečně stanovené datum setkání pasovalo nám oběma a tak se stalo, že jsme se sešli. U mě to zajiskřilo na první pohled a u mého sympaťáka asi taky, protože jsme spolu. SPOLU, jak úžasné slůvko. Jsme spolu a milujeme se!!! Dneska jsme se vrátili z naší společné první dovolené a bylo nám krásně. Martínku, lásko moje, chci ti tu tímto vyslovit, jak moc pro mě znamenáš!!! Našla jsem konečně člověka, o kterého se můžu opřít, věřit mu a milovat ho.MILUJU TĚ!!!!

Takže věřte, že tu někde na každého někdo čeká a příjde, dříve či později. Chce to někdy velkou dávku trpělivosti, která se ale poté vyplatí.

Ahoj chtěla bych se s vámi podělit o svůj příběh jak jsem našla toho nejužasnějšího chlapa na světě.Svůj profil na této seznamce jsem si udělala dá se říct jen tak z nudy moc jsem nevěřila že by se tu našel někdo kdo by to myslel vážně a taky aby si nechtěl jen měsíce psát což mě opravdu nebaví.párkrát jsem si tady s někým napsala ale opravdu šlo hlavně jen o dopisování,a nebo psaly tací kteří chtěly jen sex nebo dlouhodobý milenecký vztah a to není to co jsem hledala.jednou za čas když jsem se na štěstí přihlásila přečetla jsem nesmyslné vzkazy,a pak si prohlížela profily až jsem narazila na profil muže který mi byl sympatický už jen z jeho fotky.vůbec jsem neřešila to že je o dost starší než já tak jsem se odhodlala a napsala jsem mu.strašně moc mě potešilo že práve on mi odepsal.no jeden večer jsme si takhle psaly co kazdý z nás od nejakého budoucího vztahu očekavá a tři dny na to už jsme se sešly.Domluvily jsme se že přijede za mnou vyzvedl mě u mě doma a jely jsme do jedné pizzerie nedaleko mého bydliště sedly jsme si odjednaly si a konečně jsme se mohly začít poznávat.Když jsme měly dopito navrhl nějakou procházku kde me vždy po chvilce chytil kolem pasu nebo za ruku daly jsme si pusu a cítila jsem se opravdu fajn.když jsme se vracely k autu řekl že se ještě nekde projdeme tak jsme popojely kousek dál a šly jsme se projít do jednoho parku sedly jsme si na lavičku povídaly jsme si a opravdu mi v jeho přítomnosti bylo moc dobře.pozdeji mě odvezl domů a už v ten moment kdy odjížděl mi začal chybět.po dalších pěti nebo šesti dnech jsme se viděly znovu a tentokrát spolu strávily víkend.dá se řict že jsem byla celý víkend rozmazlována staral se o mě vařil večer jsme si sedly na balkon se skleničkou vína a povídaly si,snídani skoro až do postele udělal prostě ten víkend jsem si neskutečně užila začala jsem cítit čim dal tim lépe v jeho přítomnosti.po víkendu mě odvezl zase domů,a už ta cesta pro mě byla strašná protože jsem věděla že budu zase pár dní bez něj než ho znovu uvidím.Po docela krátké době jsem k němu začala něco cítit ale bylo to oboustrané za což jsem byla opravdu ráda.Dny utíkají a jen co to jde se vídáme.Našla jsem chlapa který mě má rád kterému na mě záleží,a já jsem vděčná za každý čas který mi věnuje,říká že je uplně obyčejný chlap ale pro mě je to ten nejůžasnější chlap na světě kterého miluji a strasně moc mi na nem zaleží a on to ví .-).Zažila jsem toho v životě opravdu dost a převažovaly spíše ty ošklivé věcí at už to bylo zklamaní trapení ubližování nevěra a podobně jsem přesvědčena ze sním se mi nic takového stát nemůže.Zbožnuji jeho ůsměv,to jak se na mě podívá.jak se me dotkne když mě obejme nebo da pusu to jsou věci ze kterých se mi podlamují kolena.Jsem opravdu ta nejštastnější ženská na světě protože mám JEHO mám chlapa který mi každý večer zavolá a řekne že se mu strašně stýská že mě miluje a že by strašně chtěl abych v ten moment byla vedle nej,nikdy nedopustím aby se cokoliv na tom že jsme spolu změnilo,vždycky tady budu pro něj když ho bude neco trápit když bude smutný nebo naštvaný chci aby věděl že ve mě tu oporu bude mít a bude se mi moct se vším svěřit.Ted nás čeká těžká životní zkouška kterou věřím v to že ji zvládneme.Každý má své mouchy ale on je pro mě dokonalý chlap který se umí chovat na nic si nehraje je sám sebou a já jsem sním opravdu štastná a to je pro mě strašně duležité.Přeji všem co ještě nenašly to co hledají hodně štěstí určitě se najde dříve nebo později někdo kdo vám za to bude stát.Já své ŠTĚSTÍ našla Míša

Přesně před třemi lety jsem zde narazila na mužského, který se mi původně vůbec vizuálně nelíbil, ale měl nádherný hlas a dokázal mě chytit za ruku, kterého jsem "jako" musela dobývat, po čtvrt roce se ke mě bez zeptání nastěhoval a jsme spolu. Občas bych ho jako každého mužského zastřelila ale hodně pro mě udělal a když je občas pár dnů pracovně mimo, tak mi je po něm neskutečně smutno.

Tak at ten pribeh jak z romanu neprotahuju :)
Seznamili jsme se diky stesti.cz, fotografie si nevymenili nebot tehdejsi neznamy mel zrovna - rozbity mobil, rozbity PC a nemohl mi poslat nic, kde bych odhalila "zavady" hned podle obrazku prenechal mi telefonni cislo s tim, ze pokud budu chtit, at se mu ozvu, ze by byl rad. Cislo jsem si poznamenala, ale v domeni, ze se jedna o nejakeho uchylaka - preci jen je podezrele, ze se mu najednou vsechny pristroje rozbily, jsem to nechala byt.
Jednou vecer jsem vsak s prateli sedela na sklenicce, vecer se schyloval k zaveru a me se nejak nechtelo domu. Inu, posilnena nejakym tim zlatavym mokem, jsem napsala neznamemu sms: Hola hola hej, nic uz nemeskej... Asi hodinu se nic nedelo, pak jsem napsala znovu a uz jsem se predstavila a nasledne mi dotycny telefonoval [ten sexy hlas nezapomenu ] a kolem 11 vecer jsme si jeste tyz vecer domluvili rande. Prijel autem, nalozil me, vzal za volant, malem mi rozbil hlavu, jak jsem sebou cukla, stravili jsme spolu po barech zbytek noci, povidali si a domluvili si rande na druhy den...
No a dneska jsme svoji a pevne doufame, ze se nam co nejdrive podari nebyt jen dva

Takze se nam obema vyplatilo, ze jsem byla trochu odvaznejsi, nez by to asi chtelo. Ale rika se, ze odvaznemu stesti preje, no a me se to teda vyplatilo a povedlo

Náš příběh se začal psát tady a díky Štěstí.cz jsme se tu poznali. Oba jsme tu byli krátce. Vložila si sem fotky ze zvědavosti, kdo ji napíše a věřila ve štěstí. Na její profil a fotky dostala stovky vzkazů a reakcí, její vzhled a krása s vizáží modelky, proto poutala pozornost a zájem mnoha mužů. Chtěl jsem ji odpovědět, ale neměl jsem tu profil, založil si jej kvůli ni a napsal ji, že jsem si ten profil, založil vlastně jen kvůli ni, abych ji mohl odpovědět....z těch stovek vzkazů a žádostí o seznámení, si vybrala mne. Vyměnili jsme si pár vzkazů a hned mi odletěla na dovolenou a slíbili si, že se potkáme až se vrátí. Psali jsme si sms a jak přiletěla, druhý den jsme se sešli v restauraci a já ji poprvé uviděl. Tajil se mi dech a věděl jsem, že jsem ztracený. Málokdy bývám nervózní, ale tentokrát jsem musel z hluboka dýchat a štípnout se, věděl jsem z fotek, že je krásná, okouzlující, ale v reálu to předčilo veškerou moji představu, když jsem ji spatřil. Okouzlen její krásou a výjímečnou inteligencí, chytrostí, vzdělaností. Byl to zlomek pověstného Štěstí, jehla v kupce sena, ale my jsme se tu našli a letos v říjnu, jsem ji při porodu držel za ruku a narodila se nám nádherná holčička. Pořád si říkám jaká to byla náhoda, že jsem tenkrát spatřil její fotku a ten můj vzkaz z těch stovek, byl jiný a výjimečný, který ji zaujal. Díky vašemu portálu už nejsme dva, ale tři. Děkujeme M+S

Ahoj lidičky tak ještě nedávno se mi zdálo hloupé jsi založit profil.Ale potom mi to nedalo a tak jsem zkusila štěstí a ono to vyšlo.Ze začátku mi psali samí sprosťáci.Až jednou mi napsal strašně milý kluk.A tak jsme si psali a asi po měsíci jsme se setkali.Oba jsme byli schůzkou nadšení.Jsme si hnedka padli do oka.Pozval mě na večeři,vínko atd.No a šlo to tak dál.A po 4 měsících se ke mě nastěhoval.Takže vám všem chci poděkovat za tuto seznamku. A hlavně za tebe Honzíčku.Milujeme se a jsme rádi že se máme.Vám všem bych chtěla popřát hodně štěstí a lásky.A hlavně všem doporučuji seznamku štěstí.Tady svou pravou lásku určitě najdete nebo už našli.Ps:Miluji Tě Honzíčku..