Zázraky se prostě dějí. I setkání zde s vědomým mužem, který cíleně kráčí životem, hledá souznění a nehmotné statky, záleží mu na čistotě nejen zevnějšku a buduje. Ano, i to je zázrak. Záleží velmi na pohledu, to znamená směr, kterým se dívá a jak pozoruje přítomnost.
Lpění znamená zůstat na místě a trvat na stálosti a neměnném stavu. Lpění není způsob kvalitního života, ale přehlídka ztraceného času. Usiluji o volnost, abych neustále viděla svůj sen.
Člověk s člověkem... je třeba se sžít, pochopit vzájemně podstatu... jeden druhého. Nač chodit na schůzku? Stačí si zde popovídat a buď se to sype, teče a nebo drhne na některých místech...A opravdu nezáleží na majetku, i když pro mnohé je prioritou a klíčem k mladší krásné partnerce či mladšímu hezoučkému partnerovi. Z prázdné nádherné misky se ještě nikdo nenajedl...to ale neznamená, že je krása zbytečná. Samotná krása je totiž důležitější, nežli prázdný a podmíněný partnerský vztah.
Hledám štěstí v pekle a moc se stydím za titul člověka, když kolikrát čtu, jak to máš nastavené...V pekle si zůstávám i s nadějí, věřím, doufám, ale netrvám na výsledku...i to hledání je velmi zajímavé a poučné. Pomáhá mi ujasnit si poznávací znaky člověka...Nikdo není můj cíl, nejsem ničí přání...ale můžeme si být cestou...
Nechám se ráda poučit, ne však za každou cenu. Nechat se ochočit mě mi nejde. Tolikrát jsem se spletla, že vydávat se v nebezpečí ochočení se, je pro mne traumatizující a připadá mi vzhledem ke kvalitám protějšku nebezpečnější, nežli být s šelmou v kleci..