Po okenní tabuli
Stékají slzy
Nočního deště

A ptáci
V ranní agonii
Imitují
Beethovenovu symfonii
A já
Klepu do rytmu
Několik taktů
S nimi

A vzrcadle
Které se slepě dívá
Už jenom minulost
Která pominula
V krajině bláznů
Za sedmero horami .

Tvá minulost je pro tebe jako krajina, která má tady pohoří, tam řeku a ty do ní svobodně rozestavuješ budoucí města s přihlédnutím k tomu, co už je. Kdyby to, co už jednou je, nebylo, vymýšlel by sis města snů, což je snadné, neboť snu se nic nestaví na odpor. Ale tak snadno vystavěná města by se zároveň ztrácela a rozplývala v libovůli. Nestěžuj si na své základy, že jsou takové a ne jiné. Hodnota základů spočívá především v tom, že jsou. Jako můj palác, mé dveře, mé zdi. Stěžoval si snad někdy dobyvatel, že se na území, jehož dobyl, v jednom místě tyčí hora a jinde že se vine řeka? K vyšívání potřebuji osnovu, ke zpěvu nebo k tanci pravidla a k jednání člověka, stojícího na pevné půdě.Stěžuješ-li si na utrženou ránu, mohl bys právě tak litovat, že ses narodil, nebo že ses nenarodil v jiné době. Neboť celá tvá minulost není nic jiného než zrození dneška. Je prostě taková. Vezmi ji, jaká je, a nechtěj přeskupovat hory. Jsou, jaké jsou."

"Poletím" řekla housenka.
Všichni se smáli.
Všichni kromě motýlů.............

Miluji světlo svící a praskot dřeva v kamnech,
miluji procházky podzimní krajinou, kdy listí šustí pod nohama,
miluji slunce pro jeho neopakovatelnost a čistotu,
miluji moře tajemné a nekonečné,
miluji letní snídaně na terase, kdy všechno kolem spí, jen ptáci zpívají a slunce hřeje,
miluji Vivaldiho Čtvero ročních období a Beethovenovy symfonie, ,
miluji silný Earl grey s trochou cukru,
miluji báječné, voňavé sýry a hroznové víno
miluji hořkou čokoládu,
miluji samotu, je-li dobrovolná,
miluji své dítě, protože je to nejlepší, co mne v životě potkalo,
miluji obrazy a sochy, které mne obklopují,
miluji psaní - to opojně dobrodružné skládání slov na papír,
miluji přátele, kteří zůstanou,
miluji Lásku nebeskou, protože jí věřím,
miluji Zapomenuté světlo - je natočeno srdcem a potkala jsem v něm Boha,
miluji lásku, protože je čarokrásná.

Chtěl bych ti psát a šeptat krásná slova,
říkat ti Lásko, včera, dnes i zítra, zas a znova.
Vidět plachý úsměv tvých velkých očí,
a říkat, SMULA těm, kteří se za tebou pootočí.
Cítit vůni ve tvých vlasech,
a jejich pohyb jako v polích a zlatých klasech.
Trochu mít a cítit štěstí,
jít za tebou a vědět, kudy se dát, NA ROZCESTÍ.