Na co? Na to jak to tu chodí a proč nemohu najít partnerku.
Byla tu jedna, která by mi stoprocentně vyhovovala: štíhlá vysoká volejbalistka se smyslem pro tanec a dobrodružno s toulavou duší hrající na kytaru. Byla tu přesně 14 dní a našla, odhlásila se. To je prostě úzkoprofilový a materiál. Nestačili jsme si vyměnit ani pár vzkazů. Já tu jsem dva roky a byla taková první. Znamená to tedy, že pravděpodobnost setkání je 1:51 ..to je fakt málo. ...a obávám se, že to bude čím dále tím horší. Ale pozitivní zpráva je, že takové jsou. Jednak se taky potvrdilo, že mám smůlu ale na straně druhé naděje umírá poslední.
Tak to musím zkoušet dále.
Všem přeji co sami hledají.

Co se mi stalo: oslovila mne dívka a začali jsme si psát. Krátké zprávy většinou když ne hned tak do hodiny byla odpověď. Pochopil jsem, že se spíše baví a tak jsem to bral jako hru. Odeslal jsem názor a přišla vtipná replika až jsme z toho měli oba dobrou zábavu.
A tak došlo na myšlenku se setkat, jenže ještě než jsme se setkali jsme oba zjistili, že každý hledáme něco jiného. Ona sparing partnera na sport a já dívku pro život. No nic, už jsme měli dohodnuté setkání a tak jsme si napsali, že jsme oba zvědaví kdo je na druhém konci.
Setkali jsme se na konci prázdnin u kyvadla na Letné. Oslovila mne když jsem byl zády a já se otočil a stačily dvě vteřiny na zjištění, že je to ta pravá! Hned jsem dostal nápad, že ji chci dát pusu, což jsem taky učinil a bylo to vzájemné.
Dali jsme si pivo a pokračovali v hravé konverzaci s humorem skoro až za hranici na to, že jsme se viděli poprvé. Seděli jsme zády k sobě a jakoby samozřejmostí jsme měli potřebu se sebe navzájem dotýkat. Byla nadšená ze všech aktivit co se dají dnes podnikat o kterých jsem ji vyprávěl. Když mluvila tak jsem ji nepřerušoval ale už jsem měl z jejího vyprávění připraveny hned třeba tři vtipné repliky.... to prostě vedle některého člověka napadají myšlenky jedna za druhou a jindy musíš lovit aby řeč nestála. Vůbec jsme neprobrali všechno až jsem si vzpomněl na čas... jsem si říkal : kolik tak může být..? ..sešli jsme se v šest, bude tak půl devátý. Joo, houby: bylo jedenáct! Prostě s někým ten čas vůbec nevnímáš.
Pak jsme se viděli ještě jednou na víkendové akci ale jelikož končily prázdniny tak jsme se rozešli s tím, že se někdy uvidíme a že je škoda, že to nemůžeme dát dohromady.
To respektuji.

Zajímavý úkaz. Alpinka mi napsala jestli jí zajímám abych se ozval a tak jsem se chtěl ozvat, napsat zprávu ale ejhle, nejde to. Píše mi to: "Vzkaz nelze odeslat, příjemce si nepřeje od Vás dostávat vzkazy"
Kde je chyba? Myslím , že Alpinka má něco špatně nastaveného v "Blokace"
Myslím, že to je neúmyslně ale nedá se nic dělat, nemohu ji na to upozornit. A tak nedostane zprávu o kterou si zažádala a nebude ani vědět proč.
Joo, technika nám přináší mnoho výhod ale s tím i případné nevýhody a rizika.
jo, jo.

Přemýšlím, zda někde za zrcadlem je můj protějšek. Zatím je to jako normálně v životě. Ty co bych chtěl nechtějí mne a ty co mne chtějí zase nechci já. Zatím v poměru 1 : 3 . Je to tím, že je člověk náročný? Ne, určitě ne. Po mých zkušenostech jsem si řekl, že buď to bude ta pravá anebo nebude žádná. Už dávno vím, že než být ve špatném vztahu tak je mnohem lepší být sám i když to něco málo chybí. Je to málo? ...anebo hodně? Joo, potkat toho pravýho parťáka pro život je víc než peníze. Škoda, že to některé dívky mají naopak, což je potřeba včas rozeznat a vzít nohy na ramena.
To je myšlenka za rok na seznamce.