V době, kdy akceptujeme různá pohlaví, identity a statusy, se zdá, že se i samotná definice muže rozplynula.

Co to vlastně znamená být mužem?
Je to ten, kdo má lepší make-up než já? Ten s potetovaným obličejem? Nebo ten, kdo se denně natáčí, jak maká ve fitku?
Možná ten, co se chlubí drahým autem, peče na TikToku, nebo se věnuje umělým pannám?
Anebo naopak ten, kdo své partnerky ničí emocionálně nebo finančně?
Upřímně já už v tom mám zmatek.

Dnes si jako vzory představuju muže kolem padesátky, kteří nepijí, nehulí, mají morálku a trochu hrdosti. Nechci říct, že dříve bylo vše lepší, ale některé věci měly jasnější pravidla. Muž byl silnější, racionálnější, bystřejší, a mohl být vůdcem, zatímco žena se nebála být jemná, srdečná a křehká.

Jenže dnes se zdá, že je všechno naruby. Možná je čas na zamyšlení ne kvůli návratu starých pořádků, ale abychom si připomněli, že síla muže nespočívá ve svalech, penězích, ani v image, ale v činech, charakteru a odvaze být oporou.

Kde jste, gentlemani?