O mně
Když přestanu být stydlivá, tak jsem docela živel. Směju se pořád. Jsem sice holka z města, ale rozhodně se nebojím špíny ani chaosu vlastně v tom někdy i docela žiju.
Mám slabost pro psy hlavně mám jednoho trochu šílenýho dobrmana a sportovní kynologii mi bere víc nervů než vztahy. Taky se umím zamotat mezi krávy na výstavách, ale to už je jiný příběh.

Nebudeš pro mě, pokud
nemáš rád psy, co mají víc osobnosti než půlka lidí, co znám. Ten můj totiž nehraje žádné divadlo.

Můj největší sen
Japonsko. Bez turistických masek, bez póz. Jen se tam ztratit a konečně vypnout.

Cesta k mému srdci
Jednoznačně přes jídlo. A jestli umíš palačinky líp než já tak to už budeš mít fakt nebezpečnou výhodu.