Skutečné příběhy štěstí

Tak sem konečně našla to štěstíčko po dlouhý době se utápění v slzách po předchozím vztahu. Na štěstí sem se přihlásila hlavně proto, abych si tu občas s někým pokecala a dostala se na jiný myšlenky, spíš sem ani nepřemýšlela nad tím, že bych se s někým sešla...ale pak se objevil jeden úžasnej klučina, s kterým sem si formou vzkazů hodně rozuměla a psali si dlouhý a pěkný vzkazy. Nakonec sem teda svolila ke schůzce a nyní sem šťastná...nevím jestli jen náhoda a nebo štěstí, ale sem ráda. Teď už jen doufat a přičinit se k tomu, aby to vydrželo co nejdéle.

Po 15ti letech neplodniosti se stal zázrak a mě se povedlo toužebně očekávané mimo. Jenže partner nechtěl a tak jsem zůstala sama s prckem. Tři roky jsem různě zkoušela štětstí a hledala, bylo to pokaždé fiasko. Spousta mužů chtěla jen milenku a to já nechtěla. Potřebovala jsem hlavně tátu pro svého kloučka. Vždy jsem chvilku uvěřila , že by to mohlo jít a pak zas probrečela noci, že to nevyšlo. Jednou jsem si takhle zas zapla o půlnoci net a zaujal mě jednoduchý text. Byl sice od mladšího uživatele, ale riskla jsem to. Říkala jsem si když už nic, alespoň si trošku zaflirtuji. A ono z toho lehkého zaflirtování je po třech letech soužití můj manžel a jsem šťastná máma, milenka a manželka v jednom. Chce to jen trpělivost a vědět co vlastně chcete .... přišlo to nečekaně a neplánovaně, i dnes se ještě najdou muži, co chtějí víc než jen sex.... nebo chůvu pro své pochroumané sebevědomí... mějte se fajnově a věřte, že vše jde...

Ahoj,kamarádi.Můj profil tady na seznamce se jmenuje financni.krize.Rád bych se s Vámi podělil o to,jak jsem zde našel svou lásku.Se svou dívkou Evženií jsem se seznámil zde na Štěstí.cz.Psali jsme si asi týden a ona mě pozvala k sobě do Prahy.Bydlím v Pardubicích a tak jsem to měl vlakem docela blízko.Domluvili jsme se s Evženií,že se sejdeme v Pasáži Lucerna,protože Evženie pracuje kousek odtud v restauraci Mc donalds jako uklízečka.Jaké však bylo moje překvapení,kdyz jsem přišel ke vchodu do pasáže a Evženii jsem nikde neviděl.Asi po hodině marného čekaní mě napadlo,že se zeptám kolemjdoucích policistů,zda je to skutečně vchod do pasáže Lucerna.Policisté mi řekli,že ano,ale dodali,že to není jediný vchod,že do pasáže se dá vejít celkem asi pěti vchody.Vylekal jsem se a rychle jsem začal obíhat všechny vchody do pasáže,jestli tam Evženie není.Jak jsem se později od Evženie dozvěděl,přesně v ten samý okamžik ji napadlo to stejné.Došlo tedy k tomu,že jsme oba obíhali vchody do pasáže a tím pádem jsme se stále míjeli.Nakonec jsme se přece jen po šesti hodinách obíhání setkali.Nemohl jsem Evženii zpočátku poznat,protoze z fotografie jsem ji znal jako baculku.Ovšem ono šestihodinové obíhání pasáže udělalo své a Evženie při tom zhubla o neuvěřitelných 9 kilo.Po vášnivém polibku na uvítanou jsme šli na romantickou procházku na Petřín,na neméně romantickou večeři do restaurace na Malé Straně a potom mě Evženie pozvala i k sobě do bytu na Smíchově.Zde jsme se, po shlédnutí jedné z epizod seriálu Velmi křehké vztahy,odebrali do ložnice,kde jsme se vášnivě pomilovali,a protože Evženie měla následující dva dny volno a já jsem byl v tu dobu nezaměstnaný,zůstal jsem u ní celé dva dny.Když jsem potom odjel do Pardubic,okamžitě se mi po mém miláčkovi začalo stýskat.Asi po týdnu jsem se tedy k Evženii nastěhoval a také jsem si našel zaměstnání.Začal jsem také pracovat ve stejné restauraci Mc donalds jako Evženie.Dnes jsme spolu již šestý měsíc a právě včera mi Evženie sdělila,že je těhotná a narodí se nám miminko.Proto jsem se rozhodl,že Vám napíši svůj příběh.Příběh Evženie a Filípka.Příběh dvou zamilovaných,kteří se potkali díky této báječné seznamce........

Diky Štěsti jsem tu našel Partnerku a jsme štastni. Moc dekuji týmu Štěsti

Jak začít tento příběh asi jednoduše....byla jsem několik let sama a na seznamku štěstí mi dal tip jeden kamarád. Na seznamce jsem byla asi týden přihlášená a jeden večer jsem se nudila u počítače a najednou mi přišel vzkaz od Jirky....začli jsme si psát a ještě ten večer, jsme se sešli. Prošli jsme se, dali si kafčo, hezky si popovídali a už při rozloučení jsme se objali a líbali. Byla to láska na první pohled??? Nevím, vzájemné sympatie, komunikace...viděli jsme se hned druhý den....a pak už jsme se vídali stále....Nyní jsme spolu 2,5 měsíce a už se k němu stěhuji, neboť bez sebe nemůžeme být. Moc ho miluji a je to moje krásné, hodné, šikovné a roztomilé sluníčko. Snad už napořád....přeji všem ať na seznamce štěstí to svoje štěstíčko taky najdou.

Ještě týden a budeme bydlet spolu. Společně strávených 8dní bylo nádherných, proto se nemůžu o to víc dočkat, až s Jiříkem budeme bydlet.
Moje psychika s předešlých událostí je mnohem lepší, přesto s Jiříkem víme, že budu muset navštěvovat odborníka, abych se zbavila ještě některých fóbii a zapomněla na to, co se stalo.
Jiříku, vím, že se občas nafukuju jak balón k prasknutí, ale bude to lepší.

Víš, že Tě miluji nejvíc na světě a že jsi "to" nejúžasnější, co mě mohlo potkat.

Dobrý večer.
Chtěla bych se s vámi všemi podělit o naše "Štěstí".
Byla jsem matka-samoživitelka, snažila jsem se věnovat svému ročnímu synkovy a zároveň bojovat s častými urážkami z řad lidí v mém okolí. Synovy ještě nebyl rok a já si řekla DOST!
Řekla jsem si jsi mladá, snad i hezká, máš právo na trochu štěstí a být i sobecká. Na pár seznamek jsem se přihlásila ale všechny dopadly stejně, bez úspěchu. Nakonec jsem si dala poslední šanci a napsala si sem na "Štěstí". Až mi jednou napsal ON. Představil se jako: Šílený cyklista , a já se začala smát jako šílená. Byl to pravý opak muže kterého jsem vždy chtěla. On byl vysoký, modrooký, a hubený téměř kost a kůže. Převyšuje mě o 28cm takže rozdíl je opravdu znát. Do schůzky mě donutil téměř z hodiny na hodinu, předtím jsme si psali asi měsíc. Naše schůzka proběhla trochu nervozně a rozpačitě, nakonec jsme zjistili kolik máme společných známých a kolikrát nás chtěli seznámit ale vždy do toho něco přišlo.
Nakonec jsme si potají psali když jsme byly v práci, psali si na dobrou noc i dobré ráno.
Se synem se seznámil ze začátku jako strejda David, od první chvíle spolu řádili jako dva největší kamarádi. A při jednom řádění se stala malá nehoda a synovy urazil zub, malý plakal všude krev a on si prostě svlékl tričko a přitiskl mu to na pusinku. Samozřejmě byla jsem vylekaná jako každá matka, kontrolovala škody a ujišťovala se že je v pořádku. Za chvíli se oba smáli a zase řádili. A já se poprvé podívala na jeho břicho a páni: Pekáč buchet.
Po 6.měsících jsme se stěhovaly k Davidovy. Malý mu začal říkat "Tati" a já byla pyšná a šťastná že ho mám a že je nám takovou oporou. byly jsme spolu rok když mě na vánoce 2015 požádal o ruku. A já plakala štěstím a láskou. Dnes už jsem vdaná Paní. Máme 2.měsíce po svatbě, David má za pár dní narozeniny a já se mu chystám předat jeden maličký dárek. Plod naší Lásky, ještě maličký ale brzo bude vidět každý, že tam je.
Chci Vám všem říci, na každého čeká ten pravý. Věřte a najdete toho pravého který vám ukáže že svět je ve skutečnosti barevný a krásný a ne jen černobílý

Ani jeden z nás nevěřil, že by na internetové seznamce mohl potkat životního partnera. Kde jinde bychom se ale při našem "rychlém" životním stylu poznali?
Oba trávíme dost času v práci a na služebních cestách, Lukáš navíc zůstal sám se dvěma malými dětmi. To nejsou podmínky k tomu, abychom pokoušeli štěští na víkendových jízdách a po hospodách.
Dlouho jsem se vytvoření profilu na seznamce bránila. Pak jsem asi měsíc jen odpovídala, dopisovala si, ale s nikým se nesešla. Byla jsem nedůvěřivá. Když mi napsal Lukáš, měla jsem najednou obrovskou radost a okamžitě věděla, že tohohle kluka chci poznat. Museli jsme si ale na rande počkat, protože jsem právě odjížděla na služební cestu do Paříže. Po mém návratu jsme se chtěli hned vidět. Jenže ještě asi nebyla vhodná doba - zmeškala jsem let a uvízla v Paříži o dva dny déle! To už jsme si ale čile telefonovali a psali dlouhé maily. Bavilo nás to, bylo nám spolu veselo.
První rande proběhlo naprosto přirozeně, ale nemohli jsme se vůbec rozloučit a jeden druhého se nabažit! Ty zprávy z prvních dnů mám v mobilu uložené stále.
Lukášovy děti si mě rychle oblíbily a já se do nich zamilovala snad ještě dřív!
Teď už jsme spolu rok, stala se z nás prima rodina a jednou, až se vezmeme, se asi ještě rozrosteme. A i když času je málo a týden by měl mít minimálně osm dní, máme radost z každé chvíle, kdy jsme všichni spolu a je nám dobře.

Kámošky mě přemluvily, abych vám napsala.Jestli pomůžu alespoň dvěma lidem aby našli tu odvahu, má to smysl.
Jako mnoho jiných žen, i já jsem se po rozvodu plně věnovala dospívajícím dětem, které o to nestály a marně snila, že potkám někoho, kdo by mi řekl "mám Tě rád" a myslel to vážně a nezištně. Po roce jsem si dala inzerát a při dopisování užila spousty legrace i vážných řečí s "nudnými patrony". Schůzky, byly náročné na psychiku - nabízet se? Snažit se něco urvat za každou cenu? Jeden trval jen na schůzce v bazénu - asi aby viděl všechno nabízené zbožíčko..Tak si to asi žádná z nás nepředstavuje.
Už jsem ztrácela naději, ale ze setrvačnosti jsem odpověděla na normální milý inzerát. Řekla jsem si, že chlap, který přizná pět dětí musí mít odvahu i charisma. První schůzka rozpačitá, za týden další, to už bylo lepší. Když jsme si postupně začali odhalovat svoje dušičky, zjistili jsme, že máme hodně společného. Tak jsem nečekaně na Štěstí našla svého prince, chlapa, který už sice má ve svých 51 letech za sebou spoustu větších proher i malých vítězství, přesto neztratil smysl pro humor, elán do života a touhu mít někoho rád. Spolu se nebojíme budoucnosti. Víme, že na starosti, které se na nás valí ze všch stran, ale i na radosti jsme dva.

Nejde popsat pocit, který se v člověku usídlí, když ve zralém věku najde někoho, na koho čekal celý život. Je to směs štěstí, radosti a obav, jestli je to vůbec pravda a jestli není pozdě. Kdo jste to nezažili, věřte, že to stojí za to lopotění a stres při seznamování. Na každého někde čeká ten správný protějšek, jen je potřeba hledat, pracovat na tom. A (dámy!!) nedat svou kůži lacino! Po sedmi měsících od šťastného seznámení vím, o čem mluvím.

Přeji všem osamělým šťastný rok 2008, hlavně odvahu změnit svůj život a děkuji Štěstí.

nikdy jsem neverila, ze je mozne v siti najit lasku. kdyz jsem se logovala na stesti, nic jsem necekala a spise to brala jako relax. hned prvni den jsem se s nim tady seznamila 14 dnu jsme si intenzivne skypovali. byli to hodiny a hodiny na skypu a porad jsme si meli co rict. mela jsem od zacatku pocit, ze jsem cekala prave na nej. pod sedmi mesicich jsme naplanovali spolecne bydleni. clovek nesmi hledat a nesmi nic cekat. verim na osud...

Ahojky stesti potkala jsem na tehle strance uzasneho clovicka a moc mileho chlapa.Je proste uzasnyyy a srdce ma na pravym miste.Vim uz ted ze to bude ma zivotni laska,se kterou proziju krasny zivot.Ma i dceru petiletou a neni to vubec prekazka mam take dve deti a jemu to taky nevadi.Proste jsem se hodne zamilovala a nechtela jsem se s nikym uz nikdy seznamit,protoze jsem si prozila svy a i hodne bolesti,ale ted uz jsem stastna a diky vam jsem si tady nasla lasku zivotni.Je moc milej a hodnej.I kdyz ma hodne prace,ale na neho vzdycky budu cekat jak dlouho bude chtit.

I náš příběh se započal jen díky lidičkám co se o tuto seznamku starají
Já sama se zde zaregistrovala o rok déle než můj vysněný princ,ale jak jsme později zjistily-on přesně v den mých narozeninJá v tu dobu nikoho nehledala...šla jsem napokec jen za kamarádem,který sem již chodil delší dobu.....ale.... Jednou večer mi(dnes už můj princ) napsal a začala plejáda ve formě dopisů a vzkazůPo pár měsících(zhruba od května do července)psaní jsme se poprvé viděli...Je to až neskutečné,že je to již skoro 5letZažily jsme spolu již spoustu krásných chvilek i délekZatím jsem nikdy nelitovala a pořád ještě jsem zamilovaná:o)V říjnu to již bude dva roky-co jsme manželé a máme už i ročního chlapečka No a na tyto stránky jsme s vděčností mysleli i při svatbě-jelikož nám hodně dali:))-Brali jsme se 01.10.2010 a na našich oznámeních bylo opravdu vytištěno-Naštěstí jsme se potkali" NA ŠTĚSTÍ"

Tímto dopisem bych chtěla všechny opuštěné dušičky povzbudit aby to nevzdávali a všem se srdce přeji mnoho ŠTĚSTÍ v hledání svých princů a princezen

Také velmi děkuji všem lidičkám co se tu o nás zbloudilé dušičky velmi dobře starají již tolik let

Teď, 6. června, to budou dva roky co jsme se potkali. Bylo to setkání osudové, cítila jsem to hned po první schůzce, že je to ten pravý.
Na kluky sem nikdy moc štěstí neměla, měla jsem vztahy, ale bylo to jen randění. Pak jsem jednou došla domů, napsala jsem kamarádce, že už nikdy žádného kluka nechci. Kamarádka nelenila, dojela ke mně, přihlásila mě na štěstí.cz a vše se dalo do pohybu.
Pár kluků mi napsalo a já jim odepsala, ale pak jsem se podívala, kdo se mi díval na profil a tam byl kluk, který se mi na profil podíval, ale nenapsal. Podle fotky se mi zalíbil hned, tmavovlasý, hnědooký..... Tak jsem se rozhodla mu napsat. A psali jsme si celý den. Psal krásně, byl vnímavý, vtipný, pozorný.... A ještě ten den jsme si domluvili schůzku, a to na další den odpoledne. Byla jsem nervozní, hrozně. Doteď ho vidím stát na rožku a vyhlížet, kdože to dojde. Nervozita opadla po prvních pár minutách a slovech. Bylo to nenucené, pohodové a od začátku jsem měla pocit, že mu můžu říct cokoli.... Odpoledne bylo nádherné, původně jsem si myslela, že spolu budem tak hodinku a nakonec jsem domů přišla po pěti hodinách. Pořád jsme si měli co říct a loučit se nám nechtělo. Těch pět společných hodin uteklo ani nevíme jak a já se za tu „krátkou dobu“ stihla zamilovat. Po té schůzce jsme si pořád psali, začali se hodně vídat a zanedlouho i spolu bydlet. Následovalo několik nádherných společných dovolených, romantických víkendů, návštěv kina a dalších zážitků (střílení na střelnici ze zbraní, jízda na motokárách, jízda na čtyřkolce). Před pár měsíci mě požádal o ruku a je to něco málo přes měsíc, co jsem si vzala nejlepšího muže.....
Pro dokumentaci přikládám odkaz na naše svatební foto: http://web.altopro.cz/PetrAZdenka.jpg
Děkuji kamarádko, že jsi mě přihlásila, děkuji štěstí.cz, že jsi a děkuji mému muži, že tu byl a je.

Když jsem si před více jak dvěma lety četla tyto příběhy na webovkách jako čerstvě zaregistrovaná na této seznamce, jen jsem si nad nima povzdechla, jak má někdo štěstí a má ten vztah krásný konec. S Ladíkem jsme si psali téměř půl roku, těšili se na každý vzájemný vzkaz. Tenkrát jsem byla v zahraničí, takže hned po návratu jsme se viděli a pak znovu a zase znovu. Přišlo nám oběma jako bychom se znali už dlouho, nic psaného na seznamce nebylo hrané, žádná přetvářka. Moc děkuju, že tyto stránky existují, protože teď žiju v našem postaveném domečku s chlapem, kterého miluju nade všechno na světě a v náručí držím druhého, který se nám před 3 týdny narodil. Všem nezadaným přeju moc štěstí a vzkazuju-vydržte, to hledání stojí za to!

Prý sedmý rok bývá pro lásku kritický. Nevěřím, nebo Kateřinka a já jsme vyjímka která potvrzuje pravidlo.
Náš příběh jsem popsal již 27,01,2012, takže toto je pokračování šťastného životního příběhu, ke kterému nelze vlastně nic dodat. Kolem Kateřinky vidím neustále onu záři jako v první den naší známosti a spolu děkujeme velmi často tobě seznamko, že jsi nás seznámila.
..................................................................
Děkuji Ti seznamko, za tvrz jménem Stanislav, která mě již dlouho ochraňuje před bouřkami světa.
Kateřina
..................................................................
Já sám ale děkuji každý den, že smím milovat a jsem milován
zázrakem jménem Kateřinka..
Standa

Dobrý večer :)
Chtěla bych Vám tímto poděkovat, za vaši seznamku . Byla jsem tady zaregistrovaná od roku 2006.... spoustu let.... Za ty roky jsem tu potkala spoustu lidí, na které budu vzpomínat, i když to bylo třeba jen přes písmena, ale teprve v únoru 2016 jsem tu našla svou spřízněnou duši. 24.12.2016 se nám narodil syn a jsme široko-daleko nejšťastnější rodina, i přes to, že jsme to vzali trochu hopem
Přeji všem co hledají, ať se jim podaří najít přesně to, co chtějí Jde přece o štěstí
Děkujeme

Dobrý den všem na Štěstí.
Posíláme Vám pozdrav z naší svatební cesty.
23.6.2013 si mě Jiřík našel na stesti.cz,dal u mého profilu hvězdičku, já to viděla a řekla jsem si: co kdyby to byl ON? Napsala jsem mu,že se zajímá o hudbu, bydlí v Litoměřicích a já ho neznám? Psali jsme si a hned nám něco říkalo, že tohle nebude jen takové to: ahoj,jak se máš, dobře, děkuji. Druhý den-24.6.2013 jsme se večer sešli, povídali, povídali, poznávali se a bylo nám moc fajn. Později jsme si řekli, že 27.6.2013,kdy proběhla 1. pusa, bude takové oficiální datum začátku našeho vztahu. Po pár týdnech, měsících jsme spolu začali žít a prožívat společné radosti, starosti i běžné denní záležitosti....A je to tady- 5.3.2016 je datum naší svatby. (Jak mi do přání napsali kolegové- oficiální stvrzení naší dosavadní činnosti ) Naše společné radosti doposud převažovaly a my doufáme a věříme, že to tak bude i nadále.
Bydleli jsme 3 ulice od sebe, ale poznali jsme se díky stesti.cz,tak DÍKY! A všem přejeme ať mají tady v hledání toho pravého tolik štěstí,jako my dva
B+J M.

Přesně před třemi lety jsem zde narazila na mužského, který se mi původně vůbec vizuálně nelíbil, ale měl nádherný hlas a dokázal mě chytit za ruku, kterého jsem "jako" musela dobývat, po čtvrt roce se ke mě bez zeptání nastěhoval a jsme spolu. Občas bych ho jako každého mužského zastřelila ale hodně pro mě udělal a když je občas pár dnů pracovně mimo, tak mi je po něm neskutečně smutno.

Děkuji seznamce štěstí že je, díky ní tady dnes mužu psát jak moc miluji a jsem štastná.
Život si semnou pohrával a já chtěla lásku , partnera pro každý den a myslela jsem ,že je to jen sen, když mi napsal muž který mi ukázal krásu všedních dnů.
Probudil ve mě svou láskou a něhou krásný pocit zamilovanosti. Je plný klidu, pokory , plný krásných slov a ja chci vedle něj i umřít. Miluji tě lásko a děkuji Vám, že tady jste.
Předávám štafetu dál a vím, že na každého čeká láska jen ji pustte do svého srdíčka. Petra

Blížily se mé třetí prázdniny na Střední škole. A mně hrozilo, že budu další prázdniny trávit sama domácími pracemi. Tak jsem zabrousila na štěstí, které mi již dříve doporučoval můj kamarád a čekala jsem na odezvy. Ozvala se mi tu spousta mužů, jen se dvěma jsem se sešla a poté jsem jsem utvrdila v názoru, že ani internet k seznámení nepomůže. Jenže někdy v půlce července na mé zoufalé výkřiky do tmy na nástěnce začal reagovat muž, momentálně můj přítel Láďa, který se mě původně jen snažil utěšit. Četla jsem od něj krásné řádky, kde bývalo to samé. Že si někoho určitě najdu a že tamti za to nestáli. Nevypadalo to, že by jevil zájem, sama jsem z toho měla pocit takový, že mám utěšitele, ale já k němu od začátku chovala velké sympatie. Již z fotky mě zaujal svým vzhledem a poté jeho slovy. Jeho lásku ke mně dokázal skrývat asi měsíc a já to vůbec nepoznala. Po měsíci a půl jsme se sešli a já poznala to, že to je ten pravý. I přes různé překážky náš vztah vzkvétá a já dnes mohu říci, že máme téměř půlroční vážný vztah díky štěstí.cz. Takže vy, kdo jste ještě nenašli, myslím, že není nereálné tu potkat svou lásku.
Petra & Vladimír

Zdravím všechny, kteří tu hledají toho pravého, nebo tu pravou. V prosinci 2011 jsem se tady seznámila s mým přítelem. On mě oslovil s profilem bez fotky, foto mi poslal mejlem. Je mi 29 a jemu 31. Já pracuju s 98 ženskýma v jedné budově a cestou domů šance na seznámení minimální a on to měl stejné se seznámením, pracuje doma. Je to nejúžasnější chlap, kterého jsem kdy potkala a kdybych o něj přišla, nikdy nikoho lepšího nenajdu. Prostě jsme se našli... Všem Vám tady přeju, ať najdete co hledáte. A neslevujte ze svých požadavků, protože někde na Vás čeká člověk, který bude mít radost z Vaší přítomnosti a bude si Vás jako člověka vážit. Před rokem jsem si myslela, že zůstanu radši sama a bude mi líp a dneska... Dneska když spolu jeden den nejsme, chybíme jeden druhému. Takže hodně štěstí v hledání

i já ve svých letech docela velké pionýrky jsem tu potkala muže,kterého budu asi milovat po zbytek života,také jsme si psali, pak se setkali,pak se milovali a moje půlka srdce zůstala někde ůplně jinde a nechce se vrátit,já vím,že bych měla mít rozum atd.,ale věřte mi,že když se potkáme a já dělám jakože nic,jsem docela ztracená ,tak to přeji všem potkat tu krásnou lásku,ze které se vám docela snadno podlomí kolena a i když je v mém případě asi tak trochu nenaplněná,tak jak bych si představovala ,on je o 10roků mladší,ale láska nezná hranice krásné jaro a zamilované d

Už je to rok, co jsem si na této seznamce založila svůj profil. Vlastně jsem to udělala jen ze zvědavosti, protože jsem na seznamování přes internet nikdy moc nevěřila. Měla jsem pocit, že na seznamce přece nikoho, kdo opravdu stojí o vztah a ne jen o chvilkovou postelovou známost, nemůžu potkat. Psala jsem si s různými muži,někteří byli docela otravní, jiní zase milí, ale nikdy jsem nebyla tak nějak vnitřně přesvědčená o tom, že to je ten chlap, kterého chci potkat osobně. Vzkazů mi chodilo relativně hodně, takže pokud mě někdo nezaujal svým vtipem hned při první větě, ignorovala jsem ho a nebo ho kulantně odmítla. Jednou mi napsal muž, který byl na první pohled celkem sympatický, ale podle vzkazu, který mi zanechal, se jevil jako nudný patron, jelikož mi napsal tuctový vzkaz: "Ahoj, jak se máš?" Tenkrát jsem mu ani neodpověděla, protože jsem byla zaneprázdněná konverzací s jiným velice vtipným mužem. Asi za dva měsíce mi tento muž s tuctovým vzkazem napsal ještě jednou, a tak mi to nedalo a odpověděla jsem.Začali jsme si psát, a i přesto, že jsem se u počítače neválela v křečích, ráda jsem nakonec kývla na schůzku. Hned na první schůzce jsme si padli do oka, jezdil za mnou třikrát týdně 60 km, trávili jsme spolu hodiny a hodiny a pořád jsme si měli co říct. Zamilovali jsme se, nyní už spolu půl roku bydlíme a je to moc fajn. Jsem moc ráda, že se tenkrát nevzdal a napsal ještě jednou, protože jinak bychom se nepoznali...Asi to tak ale mělo být. Potkali jsme se přesně v dobu, kdy jsme se potkat měli Tímto bych chtěla moc poděkovat vaší seznamce a přeji mnoho štěstí i ostatním hledajícím, kteří ztrácí naději na krásný vztah, protože štěstí příjde v pravou chvíli. Jen to chce trpělivost

Ahojky Vám všem, které připravuji tuhle seznamku,o téhle seznamce jsem nikdy nevěděla,až mi napsal jeden známý,protože jsem chtěla jak vypadá tak mi napsal že tu má profil a tak jsem zjistila o koho jde,za nedlouho jsem se tady zaregistrovala a a pár dní mi chodili odpovědi,přicházeli mi i vulgární nabídky,občas jsem zašla na chat,až jednou jsem tam tak psala a on tam byl taky,tak slovo dalo slovo,potom jsme přešli na icq,tak jsme si psali týden,14.dní,potom jsme si řekli že si dáme rande,tak jsem jela za ním,ale žádný strach jsem z rande neměla,čekal na mně na zastávce,dali jsme si i první pusu a povidali jsme si jako by jsme se dlouho znali,šli jsme spolu na oběd,potom si dali kávu,ukázal mi památky svého města,večer mě pozval k sobě domů a já zůstala a dneska toho nelituji,zjistili jsme že toho máme hodně společného,máme se moc rádi a jsme moc rádi že jsme se poznali,i když je mezi námi vzdálenost přes 60.km.vidíme se každý den na skypu,já ted řeším bytovou situaci a chci se přestěhovat do jeho bydliště aby jsme si byli nablízku,za pár dní jedeme spolu na menší dovolenou a moc už se na ní těšíme,tak nám držte palečky a my budeme držet palečky Vám všem,kteří se chtějí zde seznámit,musíte být trochu trpěliví a vydržet, zdraví JELČA A JIŘÍ.

Ráda bych se podělila o svůj velký příběh který začal 22.prosince a pokračuje do dnes….
Jako každý pracovní den jsem šla do práce ,netušila jsem však že tento den bude výjimečný a změní to můj osamělý život…..před koncem služby jsem jako obvykle na chvíli podívala na seznamku štěstí zda tam nemám odpovědi na svůj inzerát ,uviděla jsem profil neznámého a tak jsem si řekla že to zkusím odepsala a přišla mi odpověd po pár vyměněných zpráv mi zvonil telefon a a najednou se ozval mužský hlas ,,,jestli se nechci ješte dnes sejít,protože jsem zrovna měla 12hodinovou službu tak sem namítla že je pozdě ale dneska vím že kdybych to odložila tak bych udělala chybu.,protože sem dojížděla do práce tak jsme se domluvily že se setkáme na nádraží(v tu chvíli jsem už tušila,že to nebude setkání jaké jsem měla před tím a že to bude jiné.)u vánočního stromečku co stál v hale a tak sem čekala na svého noého ted už můžu s klidným svědomím říct partnera.
A na ten den v životě nezapomenu jak mě pozval do kina kde mě poprvé vzal do náruče a já cítila opravdu vřelost a upřímnost .Rozloučili jsme se a já nevěřila že se mi ozve….najednou mi od něho přišla zpráva že děkuje za hezký večer a že by to rád se mnou zkusil….od té doby mi přicházely každý den ráno a večer samé hezké smsky které jsem v životě od žádnýho muže nedostávala a najednou se nám to stalo denním rituálem že jsme si přáli hezké ráno a pěknou dobrou noc….a co dnes???Dnes si přejeme hezké ráno dobrou noc v domácím pohodlí a jak to bude dál?.......se necháme překvapit oba dva:o))

Děkuji štěstí,že kvůli možnosti se zaregistrovat na těchto stránkách jsem dostal i tu možnost,poznat na štestí holku,která mi svými názory otevřela oči do budoucna. Potkal jsem zde holku,která má stejné a některé názory podobné jako já a oba jsme moc rádi za to,že jsme se potkali.Chceme se oba víc poznat a vypadá to na reálné poznávání,které už by mohlo k něčemu na dlouhou dobu véct.O holku,o které se zmiňuji,nechci nikdy přijít i kdyby to měla být jen kamarádka.Je moc fajn... Na tom ŠTĚSTÍ určitě něco bude pravdivého... Že tento seznamovací projekt nemá ve svém názvu slovo ŠTĚSTÍ jen tak náhodou.
Všem zaregistrovaným přeji podobné i mnohem lepší úspěchy v hledání partnera.

Jsme lidi středního věku kteří už mají v životě něco zasebou,díky vaší seznamky štěstí,jsme ho opravdu měli,chceme Vám moc poděkovat a popřát i ostatním aby měli vživotě takové štěstí taky,oba jsme prožily velká sklamání a bolesti už jsme neveřily že může být něco tak hezkého jako láska dvou lidí.Co ktomu ještě dodat,určitě už se neopustíme a po životních zkušenostech si budem vážit jeden druhého.DĚKUJEM ROMAN A LENKA.

když mě opustil můj exritel zhroutil se mi celý svět a tak jsem si po nějaké době řekla že se přihlásím na seznamku štěstí vylnila jsem dané udaje a už se začaly chrlit nabýdky člověk mmá vyhodu že si u těto seznamky muže i vybírat ,ale nikdy mě nikdo nezaujal až mi jednou napsal neregistrovaný muž ,že by se semnou rád seznámil chvíly jsme si psaly a pak jsme se i sešly a jak jsme se navzajem bavily ta jsme zjistily že máme toho spousty společného a že mužeme skusit ěnco více než jen kamarádství a vyšlo nám to natolik že v letošním roce bdeme mít svatbu a budem spolu už navždy.Tato seznamkaje velice dobrá a všem ji doporučuji jen člověk nesmí spěchat a musí čekat

Ahoj jmenuji se Martin a jak zde pisou uz asi vsichni uz jsem neveril ze nekoho najdu.Jen obcas jsem se sem zasel kouknout kdo je novy v mem kraji a jestli ho neznam.Sice jsem si psal s nejakyma holkama ale vetsinou to zkoncilo tak a 5 nebo 7 zpravy a byl konec.Ne ze bych si nerad povidal ale spise nebylo co psat az po dlouhe dobe se mi ozvala holka s kterou jsem si psal a pomalu na ni zapomel.A zacali jsme si povidat o vsem moznem az znas pomalu na stejne vypadlo ze by jsme se chteli setkat osobne.Nez prislo na seznameni z oci do oci koupil jsem tu nejhezci ruzi co jsem v kvetinarstvi nasel a bezel jsem naproti k autobusu.Priznavam za kdyz vystoupila padla mi brada malem na zem. Ale sebral jsem zbytek sil a vykrocil pravou nohou.Blizil jsem se a stale se ji dival do oci.Kdyz mne zpozorovala vykrocila mym smerem.Kdyz jsme k sobe dosli pozdravily jsme se a ja ji predal kvetinu.Ocividne zcervenala jako ta ruze.Chvilka ticha a potom se ozvalo slabe a bazlive dekuji.Nevim cim to bylo ale kdyz jsem ji uslysel rozbusilo se mi srdce jako kdyby mi z tela chtelo vyzkocit.A od te chvile bych pro ni udelal cokoli!!!Sme spolu jen necely mesic ale dari se nam skvele.Tak by jsme radi podekovali seznamce STESTI a poradily lidem.Kdyz si myslite ze jste v koncich neveste hlavu staci se rozhlidnout a to vase stesti bude bliz nez si myslite.