Skutečné příběhy štěstí

Naše seznámení proběhlo asi tímto spůsobem.Dne 14.2 na den zamilovaných (Valentýna)jsem byla na štesí které mi doporučila moje kamarádka.Byla jsem tu zaregistrovaná od února a pořád jsem nějak neměla štestí potkat někoho kdo by mě chytil u srdíčka.když najednou napsal kluk který shodou okolností je také z Kladna kde bydlím i já. Protože jsem žena činu navrhla jsem setkání ještě ten týž večer jelikož osobní setkání vždy napoví nejvíc .Sešli jsme se v jednom baru asi za 40 minut. Setkání mne velice nadchlo a ani Martin nebyl proti sejít se další den znovu. Od té doby bylo opravdu málo dnů kdyby jsme se neviděli protoze je nam spolu moc fajn. ted zrovna sedime spolu u pocitace a pisem tenhle vzkaz pro vas vsechny aby jste videli ze to funguje a treba i vas potka stesti jako nas dva. M+J dohodli jsme se ze zrusime nase profily aby se vas sem veslo vic hodne stesti vam vsem !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!

Dobrý den,

chci vám v první řadě poděkovat, jaký osud mě přivedl k mé drahé polovičce.
Živí mě česání nevěst na svatbu. Když jsem se zeptala, jaký osud je spojit dohromady a kde se poznali, řekly jen: " Na seznamce, na štěstí.cz". Když mi to takhle řekla čtvrtá nevěsta v jednom měsíci, přišlo mi divné, co za seznamku to je ?!
Po přihlášení a vyselektování "odpadu" jsem se dobrala až k jádru. Po pár schůzkách bylo hned jasno. Zaujal mne originálním nápadem na první rande a to, zajít do opery. Pak už jen společné zájmy a shodný pohled na svět jen doladil dokonalost.

Po roce mě požádal o ruku, dnes jsme půl roku manželé, koupili jsme si malý domeček za Prahou a dál plánujeme společný život.

Manžel mi sám nedávno před usnutím řekl: "Jak je možné, že jsem tě našel? Nikdy mě nenapadlo, že budu mít takové ŠTĚSTÍ."

Přeji všem šťastnou ruku při výměru !

Milí přátelé,

s mým novým přítelem jsme se seznámili právě zde, na stěstí.cz...a opravdu šťastni jsme, doufám, že už opravdu na pořád....jelikož ač jsme spolu jen krátce, oba cítíme to, co ani jeden z nás k nikomu jinému nikdy nepociťoval...a tak již spolu bydlíme a pomalu plánujeme svatbu...Přejeme tedy mnoho štěstí na štěstí.cz i Vám všem, co jste ještě nanašli toho(tu) pravou a celoživotní lásku.

ps: nezoufejte, funguje to, chce to jen trpělivost a víru! :o)

S pozdravem Petrina a Movingman.

Děkuji tomuto portálu, který mi našel moje životní štěstí v pátek 13.ledna 2012. Na první pohled se mi podlomily nožky, no a už jsme začala rudnout, koktata všechny další trapnosti, co s první schůzkou souvisíNicméně, můj Honzik vše ustál z nadhledem, půl roku uteklo jako voda a mi se pokoušíme již o rodinu...jsem šťastná, jelikož mám nyní úžasný vztah a jsem za něho velmi ráda...a vám všem, kteří jsem zde zaregistrovaní, přeji hodně štěstí a kliknutí na toho pravého partnera Martina

Světlanu jsem poznal tady na štěstí přibližně před rokem.Hodně dlouho jsme si jen psali.občas zavolali.Strávili jsme spolu na internetu skoro každý večer.Potom pro mě nastal den D,měli jsme první schůzku.Nervozita brzy opadla a bylo jasné,že jsem poznal ženu,kterou jsem si moc přál poznat.Těšil jsem se na každé naše setkání.Po čase jsem se přestěhoval do jejího domu,který procházel přestavbou.Začli jsme plánovat co a jak uděláme.Jako správný chlap(tenkrát ještě správný)jsem se pustil do díla.Kolikrát jsem večer sotva chodil,ale měl jsme s té práce radost.Světla pomáhala jak mohla,až jsem byl překvapen,kolik má taková křehká žena energie.Jenže jsem zapoměl,že život není jen o práci.Nikam jsem ji pořádně nevzal.na procházky se mi nechtělo,protože jsem byl unavený.A nemyslel jsem na spoustu jiných věcí jako na rodinný rozpočet,občas nějaká kytka a slůvka mám Tě rád.Světlana byla,ale tak vynikající,že to nepřipomínala.Asi viděla,že se snažím v jiných věcech.
Jednou za 14 dní jsem si přivezl malého syna.Starala se o něj s láskou a já viděl,že se mají rádi.Velmi si rozuměli a Lukášek si ji zamiloval.Tak pomalu uběhlo léto a v září se začali dít věci.Přišel jsem o práci a svět přestal být růžový.Ještě k tomu jsem musel něco zaplatit,na což mi Světlana půjčila s tím,že jí to vrátím hned z odstupného které jsem měl dostat.Firma na mě,ale udělala podraz a odstupné jsem nedostal.Mou vinnou jsme zůstali bez peněz.Začli hádky,má nervozita stoupala i tím,že jsem nemohl sehnat práci.
Začal jsem mít podezření,že si Světlana někoho našla,někoho kdo se o ní dokáže lépe postarat.I když jsem scény nedělal,přiznám se že jsem žárlil na všechny kolem ní.
Ze zoufalství,abych o Světlanu nepřišel jsem začal dělat věci za které se teď moc stydím.Ještě k tomu jsem začal lhát s tím,že jsem si myslel,že se mi vše podaří vyřešit a vrátí se to do starých kolejí.
Samozřejmě se nic nevrátilo a vše se provalilo.
Je jasné jak to dopadlo.Světlana mě vystěhovala a jsem pro ní už jen špatný vzduch.
Dostal jsem se na úplné dno.Kdysi jsem pustil byt,takže jsem se neměl kam vrátit.
Zůstal jsem bez bydlení(v lednu nic moc),bez peněz a hlavně bez Světlany.
Nedávno se mě Lukášek zeptal kdy pojedeme za Světlankou.Když jsem mu odpověděl,že Světlanku už neuvidí,rozplakal se.Hrozně jsem si vyčítal,že i to malé dítě trpí mou velkou hloupostí.
Teď začínám znovu.Práci už mám,bydlím na nic moc ubytovně,ale především se stále trápím.
Přišel jsem o nejlepší ženu svého života vlastní hloupostí.

RADA PRO PÁNY: nikdy nelžete,stejně se to jednou provalí.Když Vás má žena ráda pochopí vše

RADA PRO DÁMY: dejte chlapovi najevo i když něco zbabral,že to společně časem zvládnete,nenechávejte ho v tom samotného

Zkušebák--Zdeněk

Nechci tu široce vyprávět, co a jak se stalo ... ani to nejde. Bylo to tak rychlé, že po třech týdnech společně sdílíme nejen postýlku, ale i byteček.
Bylo to mé první rande po týdnu založení profilu na Štěstí a na štěstí to vyšlo! Oba jen žasneme,jak to probíhá vše rychle,ale tak nějak samo od sebe. Můj miláček mě sice na prvním rande upozorňoval, že k nám nepůjde, když bude můj syn doma..alespoň ze začátku ne! A ejhle po týdnu už spolu hráli šachy samozřejmě u nás doma. Dnes už jsou bezva kamarádi.
Nevím, co bude dál ... ale vím jedno...štěstím oba záříme a moc moc děkujeme, že nám to "Štěstí" umožnilo. A pak, že inzeráty nefungují I já patřila k těm skeptikům a dnes se mi splnil ten největší sen ... mám doma svou velkou lásku,ráno se probouzím s úsměvem a pocitem neskonalého štěstíííííííííííííííí! A hlavně se neprobouzím sama

Věřte, nebo ne, může to vyjít.
Jen , prosím vás, milé ženy, pokud sháníte solidního partnera, nedávejte si na profil fotky typu "Agáta Hanychová", neukazujte bujné dekolty a nechtějte výrazně mladší partnery. Vy, milí pánové, se nerozepisujte sáhodlouze, co a jak máte rádi v sexu, solidní ženy to moc nezajímá a pokud jste vyššího věku, působí to spíš zábavně...
Po letech spokojeného manželství je velký problém nesrovnávat nového partnera s tím minulým. Pokud máte rozum, jistě víte, že seznamování se a sžívání se v pozdějším věku není vůbec jednoduché. Chce to čas a kopec tolerance a trpělivosti, kterou třeba ve dvaceti nemáte.Ale po padesátce je to jinak.
Samozřejmě, že si jdete občas na nervy, ale když se držíte za ruce a je vám spolu dobře, dovedete si spolu povídat, smát se, jezdit na výlety a pomáhat si, tak je všechno na nejlepší cestě. Stačí jenom vědět, že tě mám ráda a že ty mě máš rád.
Jsme spolu půl roku a věříme, že nám to, přes všechny překážky, vyjde.

Když jsem si tady udělala profil tak jsem možná na začátku věřila že tady někoho poznám , ale po nějakých těch schůzkách jsem to zavrhla. Po čase jsem zkusila napsat vzkaz na tabuli s tím že tady jsem málo a kde mě páni kluci najdou když budou chtít. Nic moc jsem od toho nečekala. Maximálně to že budu mít hodně návštěv na profilu. A také že jo , ale dva si mě našli. S jedním jsem si napsala jen pár písmenek , byl totiž zadaný a chtěl jen povyražení. Druhý / Tomáš / byl kousek ode mě a navíc sám. Napsali jsme si pár písmenek s tím že si napíšem druhý den. Druhý den jsem se tam sešli /na jiném seznamovacím serveru/ a vyměnili si čísla. Pokračovali jsme v seznamování po sms. Byla sobota a tak jsem mu napsala jestli nechce přijet. Jsem dost impulzivní . A on také takže s tím souhlasil. Asi za dvě hodinky dorazil a šli jsme se projít. Byla to dlouhá procházka a stále jsme měli o čem mluvit. Večer odjel domů s tím že se uvidíme znova. A další schůzku jsme měli hned druhý den. Šli jsme do skal a s mým synkem Matýskem a pejskem. Pozorovala jsem jak se Tom chová k malému a byla jsem mile překvapena. I když byl malej protivnej tak to zvládal a dokonce ho skorou cestu nosil na ramenou. Také to zvládal asi z důvodu že sám má dcerku . Takže už si tím prošel. Navečír jsme malého odvezli ke mně domů kde si ho převzala babička a jeli jsme na večeři. Po večeři mě odvezl domů a padl první polibek, bylo to úžasné a nechtělo se mi přestat, ale musel domů a já také. Další rande jsme měli hned následující den. Tentokrát jsme šli se synkem na dětské hřiště. Pak už to vše šlo tak nějak hladce. Jenže nastal čas kdy se trochu ¨ zalekl¨ a já se bála že ztratím človíčka ke kterému jsem začala něco cítít..... Ale dopadlo to tak že jsme spolu začali bydlet. Bydlíme spolu krátce ale zatím je to úžasné a doufám že to tak zůstane. Je to človíček kterého miluji a doufám že to tak cítí i on a vydrží nám to. Už věřím na seznamky a na lásku a to vše díky mému miláčkovi …. Takže tomu kdo to tady zkouší a ještě nikoho nenašel přeji at¨ najde když to nevzdá a tomu kdo už našel stejně jako já přeji dlouho trvající a krásný vztah…. S LÁSKOU A POZDRAVEM K. P.S.---Miluji tě Tome

Jak jen začít ? S Tomem jsme se poznaly tady na štěstí...!Byl to obyčejný vzkaz..a já po dlouhém rozmýšlení na něj odepsala.Občas jsme si tu vyměnily pár písmenek a nakonec si daly své čísla na Icq...Psali jsme si docela často víc než tady na štěstí.A nakonec se domluvily,že by sme se mohly sejít..'Pro jistotu sme si vyměnily i čísla mobilů...a sešly se...Byla to normální schůzka.'Povídali sme si...ale nic víc.Od te doby jsme si psali ještě víc než předtím.A netrvalo dlouho a sešli sme se znovu...Tentokrát jsme se spolu i trochu vyblbli.Když jsem odcházela domů,padl první polibek.A já na něj čím dál tím víc myslela...!I když jsem nechtěla,nešlo to..!Uteklo zase pár dnů a sešli sme se...Bylo to jiné než obvykle...Obímali sme se...občas padla nějaká ta pusa...Ale nic víc...Po téhle zatím poslední schůzce ( i když doufám,že poslední nebyla).Na Toma myslím stále častěji,mám zvláštní pocit...jako kdyby to byla láska na první pohled tedy alespoň z mé strany...zatím se to bojím Tomovi říct,je to hrozě brzo,ale snad jednou ... ! Chci ho vidět zase co nejdřív to půjde...A co bude dál .. ? Necháme asi zatím na Osudu..!Štěstí asi opravdu funguje ....
P.S. Přeji vám vše hodně štěstí ...
Lenka

Se seznamováním prostřednictvím internetu mám již bohužel bohaté zkušenosti. Bohužel, protože těch dobrých moc nebylo a i když jsem se už takto několikrát seznámila, dlouho to nevydrželo. A já měla pořád, jak se říká, v lásce smůlu a už ani nevěřila, že se to obrátí. Až do té doby než jsem zde potkala svého součásného partnera. Asi po měsíci vzájemného poznávání jsme spolu začali bydlet. A já cítím, že je to to pravé co jsem v životě hledala. Často mě až překvapuje jak se vzajemně shodujeme a doplňujeme, jak dílky puzzle.Přítel si ze mě občas utahuje a říká, že tak dlouho jsme se hledali, až jsme na sebe zbyli. Časem se snad i rozrosteme jak plánujeme a vytvoříme rodinu. Díky Štěstí!!!

Jsem už od malička zvyklá že se kolem mě dějou divný věci ale tentokrát je to až moc.Byla jsem vdaná za člověka kterýho jsem měla ráda ale nikdy jsem s ním nezažila to co se prý stává když se člověk zamiluje.Po rozvodu jsem žádný vztah nechtěla a tak jsem si spíš užívala života a sexu než přišel tom 27,jen tak nezavazný rande že by mě chtěl poznat psaly jsem si 2 dny a pak jsme se sešli.Byl nesmělí a trochu stydlivý ale moc milý.Na konci jak je zvykem mě polibil a přeskočila jiskra.
Pak následovalo druhé rande a doprovod až domů a vášnivé líbání a skončilo to u mě v postely ale asi nikdy v životě na ten zažitek nezapomenu.Pak jsem se výdaly co to šlo jen tak na kafe a nebo na něco dobrýho až nakonec jsem spolu strávily víkend a druhý a ted máme vážný a krásný vztah plný kouzla a překvapení.
Díky štěstí jsem poznala chlapa kterýho jsem si vždycky přála i když jsem v to nedoufala a nehledala.Myslím že každý kdo je sám a chce být s někým musí zkusit svoje štěstí

Kdysi jsem si tady založila profil,abych se necítila tak osamělá,ale můj vztah přišel úplně odjinud. Trval dva roky a potom zkrachoval a já přestala věřit. V jednadvaceti je to sice unáhlené, ale bohužel to bylo tak. Během toho vztahu jsem sem přestala chodit a pak už na to nebyla nálada. Jenže pak jsem sem opět po dlouhé době zabrousila a najednou se začali ozývat různí muži a zvát mě na kafe či skleničku. Řekla jsem si proč to znovu nezkusit a občas jsem si s nějakým z nich vyšla, ale nikdy to nebylo to pravé. A pak tu byl 12.únor, už jsem sem přišla jen z principu a u jedné návštěvy jsem měla značku ,,líbíš se mi,,. Podívala jsem se na dotyčného profil a uviděla jsem moc hezkýho kluka a tak jsem mu tu značku dala taky.
Ten samý večer mi od něj přišla první zprávička,začali jsme si psát a domluvily jsme si rande hned na druhý den ráno. Nikdy nezapomenu když jsem přišla 13.února na určené místo a ON tam stál zabalený do tlusté modré bundy. Když se otočil a usmál se oklouzlil mě na první pohled, zářivé šedomodré oči a nádherný úsměv mě dokonale ochromil. Říkala jsem si to je to ONO a bála jsem se abych neudělala nějakou chybu. Zašli jsme na coca-colu a celý den jsme strávily spolu. Nevěřila jsem na lásku na první pohled až do této chvíle a později jsem se dozvěděla že i u něj to bylo stejné.druhý den ke mě přijel na návštěvu, oslavily jsme společně valentýna a už u mě zůstal. Týden na to si ke mě přestěhoval věci a i když mu to všichni rozmlouvali 1.května mě pozval na romantickou večeři a při svíčkách mě požádal o ruku. Samozřejmě jsem řekla ano. Našim rodinám se sice zdá že pět měsíců je málo, ale já si myslím že když poznáte toho/tu pravého/pravou tak to prostě cítíte. A my to cítíme natolik že se 26.září bereme. A řeknu vám je to úžasný pocit. Nepřestávejte věřit, náhoda se sice občas musí nakopnout aby se stala, ale každej má právo na to aby to bylo ONO.

Milan + Alena
Ahoj , i já se rád podělím o to co mě v životě potkalo. Jsou tomu už 3roky co jsem dostal ránu a mé srdce prasklo na několik kousku.Po té jsem se rozhodl že zůstanu sám a dospěl jsem k názoru že když se ženská narodí tak se má utopit . Ale můj syn přišel za mnou a řekl , Tati nesmíš zůstat sám a udělal mě tady na Štěstí profil. Nebudete mě věřit ale osud opravdu asi je a co vás čeká vás nemine. Tak a začnu psát . Co jsem si tady na Štěstí psal , jsem došel k názoru že asi nic není , jenom samí sex a srandíčky. Ale jako blesk s čistá jasná z nebes najednou jsem někoho potkal .
A tet pozorně čtete……. Jmenuje se Alena taky jí tady daly aby nezůstala sama, je narozena ve stejní den jako já , má 3 děti jako já , 2 kluky a 1 holčičku jako já a taky tak dopadla jako já že si naše protějšky našly někoho jiného ale staršího. A vše končí že je o sedm let mladší než já a to je vlastně šťastné číslo a že potom není osud je. Jsme spolu už 3 měsíc a je nám dobře . Je třeba vydržet a věřte že i pro vás tam někde je ta pravá dušička která čeká na pohlazení a to je nadevše. Ahoj Milan
Nejskutečnější, nejživelnější lásky jsou vždy ty nejneočekávanější.

Milé štěstí,stal se zázrak. Našli jsme se díky Vaší seznamce i když kolem sebe už nějaký čas chodíme v reálu,jen jsme se" neviděli" Díky Vaší seznamce jsme se našli a jsme oba šťastní. Hodně Štěstí na štěstí i dalším lidem ,kteří hledají......

...Láska na dálku?? ?Moc lidí na ní nevěří,všichni tvrdí,že nemůže vydržet,já jsem přesvědčená,že vydrží.Na začátku bylo pár nevinných vzkazů,pak přišlo setkání,večeře,povídání..následují další setkání,i když oba jsme zavaleni prací,ale láska pokračuje a přetrvává dál..je jen na nás co s tím provedeme..poznala jsem toho nejhodnějšího a nejgalantnějšího muže pod sluncem,a to není málo.Zdendo,díky,že jsi takový ..... a že mi moc pomáháš....ať se děje cokoli,vím že zůstaneme spolu....že ta naše láska na dálku bude nekonečná...

Byla neděle a já toho večera neměla co dělat, tak jsem se připojila na net a tam jsem uviděla muže svých snů, bylo to na této seznamce. Oslovila jsem ho normálním způsobem komunikace, ale nevěřila jsem tomu, že právě on by se mi mohl ozvat.
Druhý den jsem kontrolovala vzkazy od svých kamarádu a velkým překvapením, bylo to, že právě on mi odepsal. Ten večer jsme se domluvili na schůzce, ale pod záminkou jen přátelství. Mě totiž vadilo, že je z takové dálky. Hledala jsem partnera z blízkého okolí.
Druhý den ráno jsem se vydala do jeho rodiště.Jela jsem se svojí tříletou neteří, aby jsme navštívili místní ZOO. Nebylo plánované rande.
Návštěva ZOO byla moc pěkná, ale krásnější bylo to co jsme tam prožili. Když jsem viděla jak se k ní chová, tak jsem si uvědomila jak moc bych s tím člověkem chtěla být a jaký on by asi byl otec k našim společným dětem.
Zjistila jsem, že pro nás dva nebude překážka ta dálka co nás dělí. A také není.
Je mi s ním krásně a jsem strašně šťastná že ho mám. Je to ten pravý co jsem celý život hledala. Už nechci jiného muže, s tímto chci prožít svůj zbytek života a mít s ním jen a jen spoustu krásných zážitků. MILUJI HO a vím, že on mě taky.

Nevěřila jsem doposud,že lze potkat na osudové seznamce muže,který mě natolik zaujme,že kvůli němu smažu profil.S Jirkou to bylo nečekané,náhoda.Defakto až po 3měsících, mě oslovil muž,který je svým způsobem nenápadný,nenáročný,milý,chytrý,hodný a co mě potěšilo bylo hlavně to,že se chtěl setkat hned druhý den,po našem seznámení na internetu.Cítím to vnitřně že jsem našla pana Božského pro život,muže který to myslí vážně a má opravdu zájem.Jirka je fajn člověk,nemusí mluvit a já vím co si myslí.Lidi nevzdávejte to,kdo věří a má opravdu zájem,jistě lásku najde.Nebud'te ziskuchtiví,protože láska se nedá koupit,je to něco krásného,na co zdaleka peníze nestačí.Mít láskyplný a tedy smysluplný vztah,je veliké štěstí.Děkuji

Možná tu nejste jen tak pro nic za nic a možná i vy pohnete na tomto místě svým osudem tak jako já ...

Zaregistrovala jsem se na stesti.cz zprvu jen ze zvědavosti a později jsem byla ráda za výměnu názorů s několika muži, jejichž způsob a obsah písemného sdělení mne oslovil. Touto cestou jim i děkuji za pár nebo i více obětovaných chvil za klávesnicí v pruběhu dne i noci :)

I přes to, že jsem poměrně pozitivní člověk, jako máma dvou dětí a s ne zcela "vyřešenou minulostí", jsem ve více než eventuální přátelství nedoufala. Ale stalo se.

Napsal mi muž, na jehož řádky nešlo neodpovědět a v psaní nešlo nepokračovat. Skrze psané sdělení jsme stihli ve velmi krátké době probrat vše možné i nemožné a schůzka, na které jsme se po pár dnech domluvili, byla má první. Od té doby se dále vídáme a pokračujeme ve vzájemném poznávání a budování společného vztahu.

Myslím si, že je téměř zázrak, najít někoho podobně smýšlejícího, v podobné situaci a s životními zkušenostmi, které z nás činí vzájemně se doplňují partnery s respektem a porozumněním pro toho druhého. Je jasné, že i na místě a načasování velmi záleží :) Za toto místo a příležitost tudíž děkuji!

I ostatním "hledajícím i hledaným" tak přeji zvláště trpělivost, optimismus a všechny maximálně vhodné okolnosti pro nalezení svého štěstí na štěstí!

Jednoho dne jsem se rozhodla radikalne zmenit svuj zivot, skoncila jsem ve sve praci a behem tydne si nasla jinou a lepsi... odstehovala jsem se do Liberce, nastehovala se na ubytovnu..vse bylo fain, prace je perfektni,mam uzasnou spolubydlici...proste vse bezva...jednoho dne jsme si s Miruskou sedly ke kaficku a klabosily jsme...najednou nam dolo jak jsme opustene a jak by jsme potrebovaly lasku. Obe jsme tedy vzaly sve notebooky a najeli na STESTI...co kdyby se nam nahodou postestilo...vybirala jsem dlouho az po chvilce jsem narazila na krasneho clovicka a tak jsem si rekla ze nemuzu promarnit sanci a zkusila jsem mu pisnout vzkazik...nic osobniho...pouze: ,,jsem v liberci kratce,nikoho tu neznam,nezajdeme na kafe???''. behem par minut mi Peta odpovedel a jeste tehoz vecera jsme se sesli...bylo to uzasne...laska na prvni pohled...hned druhy den jsme spou zacali chodit....a jsme spolu stale...mame krasny vztah a mame se opravdu moc radi...a to vse diky stesti. Jana

Vše začalo před čtyřmi roky. V té době jsem byla na Štěstí již čtvrtý měsíc a začala jsem propadat trudomyslnosti, zda zde najdu normálního chlapa. Já vím, to chce zde většina žen. A pro pány – co to je normální chlap? Bude respektovat mou osobnost (já ho také nechci měnit), montérky pro něho nebude cizí slovo (já též používám zástěru při vaření) a hlavně už bude mít životní nadhled, díky kterému se bude usmívat častěji než mračit. Psali jsme si 3 týdny, a to jen o víkendech, neboť Jarda jezdí během týdne s kamionem. Když jsem šla na naše první rande, tak jsem měla už za sebou pár schůzek s pány, jež skončily dřív, než začaly, tak jsem byla dost skeptická. U kašny, kde jsme měli domluvené setkání, seděl chlap s nádhernou růží a upřímným pohledem. Pozdravili jsme se a šli koupit zmrzlinu. Poté se vydali do parku si hlavně povídat, neboť Jarda není „psavec“, ale muž činu. Náš rozhovor se protáhl do podvečerních hodin. Bylo nám spolu velmi krásně, takže jsme se dohodli na další schůzce. A pak na další … Za pár týdnů již nejezdil do svého trvalého bydliště, ale za mnou do hor. Během tohoto času, též řešil majetkové vyrovnání s bývalou partnerkou. Asi po roce a půl jsme se shodli, že bychom chtěli spolu žít. Nabízelo se hodně alternativ, ale nakonec jsme se dohodli, že já s kluky půjdu za ním, do jeho rodného města. Za dva roky od našeho seznámení nastalo velké stěhování z města, kde jsem žila 20 let. Mí synové byli úžasní a podporovali mě v tomto velkém kroku v životě. Našla jsem zde noví přátelé, práci a objevuji nový kouzelný kraj. A jako třešinka na dortu, byla svatba letos v červnu. Jsem moc ráda, že jsem šla právě na to "první randíčko" a nevzdala jsem to. Díky tomu, mám báječného chlapíka, a zároveň milujícího manžela. Přeji všem, kteří zde hledají štěstí na Štěstí, aby měli pověstné štěstí jako my dva s manželem.

Dobrý den,
chtěla bych se s Vámi podělit o náš nádherný příběh Poznali jsme se tady, na Štěstí... Už když jsme si volali, jsem poznala, že ON je moje druhá půlka Sice spolu nejsme moc dlouho, ale jsme do sebe bláznivě zamilovaní a za to, že jsem ho mohla poznat, vděčím Vám A vsaďte na to, že když už to vzdáváte - potkáte toho pana Božského! Přála bych všem, co si tohle čtou, aby měli takové štěstí jako já Díky a držím Vám palce! Natálie a Petr

Před dvouma rokama jsi zde ma kamaradka Pavlina dala inzerat ponepovdenem vztahu a co jse stalo tenhle typ seznameni vyšel)Ten kluk ji pozval na pivo a po mesici už začaly spolu bydlet)Krasne jim to klape a ted s rpnu maji svadbu a planuji deti.Držim jim palce a doufam že to vyjde i mě.

Před korem kolem dušiček jsem tady na ŠTĚSTÍ poznala moc fajn človíčka.Psali jsme si,pak si vyměnili fotky a já se začala těšit na mejlíky o všem možném,co život přináší.Přišlo mi,že si spolu ukrutně rozumíme.Tak si dokážete představit moji radost,když jsem si jednoho dne v jeho profilu přečetla."Milé dámy,slečny paní.....je mi líto,ale já už asi našel tu moji pravou i vám přeji najít hledané".Samou radostí jsem vyskočila až do stropu a sdríčko si udělalo bouli o hrudní košíček.Jak jsem tak v tom úžasném rozpoložení přemýšlela o tom mém PANU BOŽSKÉM najednou jsem si uvědomila,že už mi tak asi týden nenapsal a pojednou mi začalo docházet,že tou zmiňovanou "pravou" asi já nebudu.Kousla jsem ihned do kyselého jablíčka a zeptala se přímo.A bylo to tak..........měla jsem konkurentku,která prostě zvítězila,ale se mnou se mu prý moc hezky povídalo.nabídl mi kamarádství a že prý by rád o mně průběžně věděl.Popřála jsem mu štěstí s pocitem,že já o něm nechci vědět už nikdy vůbec nic.Přišla jsem si podvedená,bolavá.Jenže,NIKDY NEŘÍKEJ NIKDY.Asi za půl roku se mi v emailu objevilo přáníčko k svátku.Přemýšlela jsem,kdože je ten gratulant a hned mi došlo že můj kámoš ze ŠTĚSTÍ.Opravdu mi tím udělal radost a tak jsem se zeptala,jak jde život...co jeho láska.No a ejhle,prý bylo krátce po lásce,styděl se mi napsat,měl prý výčitky.........nemělo cenu zkoumat minulost...začali jsme si psát.hodně psát,já už byla vůči němu opatrnější......dal mi čas....sešli jsme se na kafe a věděli,že to dostane druhou šanci.A ta šance nám stále trvá a je to moc fajn
třeba i vy můžete dostat druhou šanci...odpouštějte..mnohdy to opravdu stojí za to

Když jsem se před týdnem poprvé zaregistroval na portálu ŠTĚSTÍ.CZ a odpověděl na jeden zajímavý inzerát na seznámení ,tak se mi úplně změnil svět.
Po kladné odpovědi na seznámení došlo k dlouhému nočnímu chatování s dívkou kdy jsem poznával,že na druhém konci píše zajímavý človíček.
Ráno přišla nabídka na pozdní snídani, kdy pln očekávání se mi oběvila krásná slečna se kterou se mi krásně dlouze povídalo.
Ten večer ještě proběhl bowlingový turnaj ve dvou a já dostal neskutečný nářez v tomto turnaji a k dalšímu opětovnému nočnímu chatování.
Druhý den večer ,kdy jsem tuto krásnou slečnu odvezl domů, jsem se odhodlal a dlouze ji políbil.Kladná odezva na sebe nečekala dlouho čekat a já prožíval nádherný pocit u srdíčka,že jsem našel takového nádherného človíčka.
Chtěl bych ti Magdi poděkovat,že s tebou prožívám neskutečně nádherné chvíle.
A proto človíčkové se nebojte seznamovat a věřte...opravdu to funguje.
Ps:Já jsem byl "plachej" ona "stydlivá" což už dnes není pravda.

Byla jsem zklamaná předchozí láskou, život neměl žádný smysl, žila jsem ze den na den a tak jsem se rozhodla pro změnu, kdy jsem se od minulosti chtěla odpoutat a začít zunovu žít. Dala jsem si tedy profil na Štěstí.cz. V moc velkou změnu jsem nedoufala, ale říkala jsem si, že to aspoň zkusím. Dostalo se mi několik vzkazů, ale ani jeden, který by mne nadchl. Pak ale náhle přišel obrat... Napsal mi 23-letý Karel z Prahy, který o mne měl velký zájem...Když jsem se podívala na profil a fotky, neměla jsem slov...Nádhera...! Po pár vzkazech přišla první schůzka, která se okamžitě změnila v lásku na první pohled Byla to překrásná procházka na krásném místě v Praze se skvělým, citlivým a milým človíčkem se kterým jsme si ihned padli do oka... Pro oba to byl zásah na první pohled
Díky Štěstí.cz jsme oba našli své štěstí Jsme spolu 6 týdnů a je to láska jako trám Za tu dobu jsme spolu prožili krásné chvíle a máme spolu několik plánů do budoucna.... Je to ten nejkrásnější vztah v mém v životě a on je ten nejbáječnější chlap na světě !!!

P.S. Lásko úplně maximálně tě miluji a navždy budu...Jsi pro mne vším a já ti děkuji za tvoji lásku a za všechno, co pro mne děláš!!! Já nikdy bez tebe, ty nikdy beze mě!! Navždy...ty,já-my, naše láska a naše budoucnost!

Co k tomu dodat ,je to mozne . S Pepikem jsme si tu psali jen jeden den a noc ani jeden jsme nemohli od toho psani se utrhnout noc nam utekla ani nevim jak. Pak prisel blaznivej napad sejit se a stravit spolu krasny vikend. Ten se vydaril. Uz spolu zijem 8 mesicu. Pepikovi se splnil sen, zije s nama jeho syn Patrik .Jana

Možná vás překvapil "Nadpis". Trošku vulgární. Ale věřte, že vždy při vyslovení jména Teraza mi jako první blikla v hlavě tahle přisprostlá básnička, kterou pravidelně a rád, říkal na základní škole můj spolužák Tomáš.
Přihlásil jsem se na Štěstí s cílem nebýt sám. Možná jsem ani nečekal, že to hned bude nějaký vztah. Stačilo mi třeba jen večer sednout k počítači a mít na druhém konci někoho, kdo by jinak trávil večer sám stejně jako já (Terka mi včera říkala, jestli to budu psát, ať jsem stručný:)) Po nějaké době jsem zjistil, že to psaní je zpravidla pořád stejné. Ahoj, jak je, kde pracuješ, co tě baví, co tě nebaví, jak bylo v práci... Jen s pár lidmi jsem cítil jakousi symbiózu, která přerostla v něco víc, než jen psaní. Už jsem ani nedoufal, že by se tu dalo najít víc, než "přítel na telefon". Myšlenku na vztah jsem si dokonce i zakazoval. Pamatuji na ten večer, kdy jsem, jako již tolikrát předtím, klikl na seznam osob z nedalekého okolí a zablikalo tam zcela nové jméno. Tereeze. Jako chytrej kluk jsem hned odvodil, že na druhém konci bude někdo krásného jména...Vilhelmína:) Je pěkné, že si pamatuji, že to bylo večer, ale nepamatuji si, kdo komu napsal jako první. Nicméně jeden napsal druhému. Druhý napsal zpět prvému. Ten zase druhému...druhý prvému...a pokud neumřeli, píší si dodnes. Uchvátila mě. Uchvátila mě její čeština. Nikoli to, že psala bez chyb, ale to, jak hezké obraty dokázala vytvářet. Používání slov, humor v řádcích i mezi nimi. Z každého řádku vyzařoval úsměv a smích. Radost, veselí. Myslím, že kromě úsměvu a smíchu jsme oba z našeho psaní od začátku cítili zájem toho druhého. Nebyl to ten typ psaní, kdy si holka po týdnu nepamatuje vaše jméno a hloupě se vás zeptá, kolik denně kouříte, když u profilu máte napsáno, že jste nekuřák. Začali jsme se poznávat. Z jednoduchých vět jsme začali tvořit souvětí. Ze souvětí příběhy. Ze vzkazů, které jsme si napsali ráno v práci jsme začali tvořit celodenní tok vzájemných myšlenek, které jsme nechtěli přerušit. Psali jsme si ráno, přáli jsme si dobrou chuť k obědu, usínali jsme spolu se slovy "dobrou a zítra". Jen jsme se úzkostně vyhýbali tématu "my dva". Budu mluvit za sebe. Cítil jsem, že mě přitahuje. Chytrá, vtipná holka a ...umí hrát šachy:) Bylo to v létě, kdy mi psala, že má schůzku s někým ze Štěstí, pak další. Bylo mi to líto, ale cítil jsem, že jen potřebuje prostor pro to vyzkoušet a zjistit. Naše psaní bylo intenzivnější, zajímavější a jeden den jsme si prostě zavolali, že bychom se mohli navečer vidět. Povídám: "ale žádné rande. Obchodní schůzka:)", koupím něco k jídlu a sejdeme se, už nevím jestli v sedm, na zřícenina Frýdštejna, tady kousek od nás. Jak řekli, tak udělali. Terka stihla ještě předtím jedno rychlo-rande, já stihl přijet skoro včas a v danou hodinu jsem čekal na schodech Frýdštejna, hrozně hladovej. Naše první schůzka...když se zavzpomínám, vůbec jsem si neříkal, že tohle bude žena, se kterou bych třeba mohl strávit zbytek života. Měl jsme jen pocit radosti a pohody. Nacpali jsme si břicha prasečinkou z KFC a pak celý večer prokecali na lavičce a při prochajde po okolí. Večer nás zastihl přívalový liják. Promočeni na kost jsme skončili na parkovišti v autě, kde jsem ještě dlouho do noci kecali. Ostatní podrbonosti "parking" románku ponechám bez komentáře. Bylo to 10.8.2013. Zatímco já slavím naše výročí 10.8. Terinka říká, že to pravé splynutí...duší...proběhlo 11.8. a tak se krásně doplňujejme a výročí slavíme dva dny. Začali jsme randit. Začali jsme spolu žít. Loni jsme si udělali nádhernou dovolenou na Krétu, dovolenou plnou poznávání, cestování, užívání dobrého jídla a pohody, koupání. Místo jako stvořené pro žádost o ruku a tak jsme se zasnoubili. Zjistili jsme, jak nás spolu baví kultura, divadlo, výlety, dobré jídlo, naši čtyřnozí psí přátelé. Máme tolik společného. Sice oba pichlaví štíři, ale snažíme se to kočírovat. Těsně před vánoci loňského roku jsme šli do divadla na koncert BigO Bandu. Jak jsme tak seděli a tulili se..najednou povídám. To by bylo tak super, kdybysme na vánoce čekali prcka. Nutno podotknout, že jsme se již nějakou dobu, bohužel neúspěšně, snažili. Dva nebo tři dny po koncertu mi Terinka volá do práce...víš co je nového? Máme pozitivní těhotenský test. A tak se náš život teď ubírá směrem splodit zdravého a krásného potomka. Hladím to malé, rostoucí bříško a říkám si, že prožíváme štěstí. Včera, na Valentýna, jsme jen tak seděli, já pil, Terinka jen tak na zdraví a zrovna jsme si říkali, jaký to je osud, že jsme se potkali tam, kde se potkává taková spousta lidí. Vzpomínali jsme na naše psaní, na první milování. Vzpomínali jsme na dovolenou na Krétě. Přitulili se k sobě a čtyři dlaně hladily malého človíčka, který cítí, jak moc je na tomto světě očekáván a chtěný.
Čeká nás krásný život. Možná trnitý, chvílemy bezvýchodný, složitý, ale na druhou stranu veselý s malým prckem, který bude růst v milovaného a milujícího člověka. Na začátku našeho příběhu byl pocit samoty. Prošlapaný kus cesty, kdy každý z nás měl za sebou nějaká zklamání i radost. Vzat méně či více vážný. Na začátku byl jen krok na Štěstí tím správným směrem. Spousta proklikaných profilů. Profily, ze kterých kdesi v paměti zůstal maximálně slibný název a nic víc. A dneska jsme dva a budeme tři. Cítíte-li se smutně, máte-li pocit, že nemůžete najít, že tam někde na vás nikdo nečeká, nezoufejte. Jen...mějte oči otevřené a vnímejte. Třeba projdete tisíc profilů na Štěstí a pak vás ten pravý najednou osloví na parkovišti.

. Dobrý den tímto bych Vám ráda poděkovala za tuhle seznamku , díky ní jsem poznala toho nejlepšího chlapa v mém životě Napsal mi vzkaz ale nevěřil tak jako já že se ozve někdo normální. Jiskra přeskočila oboustraně. U mě šlo o třetí setkaní , jak se říká do třetice všeho dobrého.Jsme spolu již 3 měsíce a prožili jsme toho už tolik co někdo nestačí ani za rok. Tím to mu chci poděkovat za vše co pro nás dělá. Alešku miluji tě Tvoje Romana s Pátou

Zdravím všechny, kteří tu hledají toho pravého, nebo tu pravou. V prosinci 2011 jsem se tady seznámila s mým přítelem. On mě oslovil s profilem bez fotky, foto mi poslal mejlem. Je mi 29 a jemu 31. Já pracuju s 98 ženskýma v jedné budově a cestou domů šance na seznámení minimální a on to měl stejné se seznámením, pracuje doma. Je to nejúžasnější chlap, kterého jsem kdy potkala a kdybych o něj přišla, nikdy nikoho lepšího nenajdu. Prostě jsme se našli... Všem Vám tady přeju, ať najdete co hledáte. A neslevujte ze svých požadavků, protože někde na Vás čeká člověk, který bude mít radost z Vaší přítomnosti a bude si Vás jako člověka vážit. Před rokem jsem si myslela, že zůstanu radši sama a bude mi líp a dneska... Dneska když spolu jeden den nejsme, chybíme jeden druhému. Takže hodně štěstí v hledání