Příběh jedné nekonečné lásky....
5. leden 2009 23:55
Karel a Eva
Příběh jedné nekonečné lásky....
Bylo ,nebylo,je tomu již rok,co jsem zde napsala svůj
prvý vzkaz jednomu muži,který měl kouzelný úsměv na
tváři.Po krátkém dopisování jsme se poprvé sešli a to
na veřejném místě,kam jsem přijela dříve abych si
tohoto muže prohlédla nežli se setkáme.Ale i on mi
později sdělil,že smluvené místo napřed objel svým
autem,tak jak to bývá zvykem v některých filmech.
Pozval mne do zámecké zahrady v Hluboké nad
Vltavou, a ani jednomu z nás se tehdy nechtělo domů a
tak jsme se ještě podívali po okolí.Při procházce
lesním úsekem jsem zjistila,že to mezi námi pěkně
jiskří a po prvém polibku bylo jasné,že nezůstane u
této schůzky.Od té doby prožíváme spostu krásných dnů,
a děláme si radost navzájem maličkostmi,vždyt život
žijeme jen jednou a tak chytme to štěstí at pokračuje
a plní nám oběma sny,jako třeba tento týden,jdeme
poprvé do divadla,a nesmírně se těšíme na společný
víkend .Pod stromkem jsem objevila dva překrásné
obrazy na plátně,jeden bez druhého by na bílé zdi
nic neznamenal,tak jako my dva,byl to ten nejkrásnější
dárek v mém dosavadním životě,spolu s výletem do
lázní v Rakousku,kde jsme oslavili prvý rok našeho
seznámení.Těsně před vánoci mi však poslal sms,že si
chce vše promyslet a na čas se vzdát našeho vztahu,ten
den byl pro mne tím nejhorším ,nechtěla jsem tomu
uvěřit,ptala jsem se proč?Řekl jen,máš mne ráda víc,
jak má žena,kterou jsem ztratil díky zákeřné chorobě
dnešní doby.Nebrala jsem telefon,neodpovídala jsem na
sms,hledal mne v práci,sháněl po kamarádech,nikde
neuspěl,a tak sedl do auta a jel 150km do mého
bydliště,s vírou,že mne tam snad najde.Vytírala jsem
schodiště a pozdravila příchozího muže,v domnění,že je
to soused,který chce projít kolem do horního patra
naší bytovky.Byl to však ten nejdražší člověk na světě,
kerého jsem si přála tolik vidět a být s ním.V ten
okamžik řekl:To jsem rád,že jsi to Ty,měl jsem o Tebe
takový strach,myslel jsem,na nejhorší................
Zase se radujeme ze společných výletů,telefonátů,a
těšíme se na sebe,byli jsme v multikině,drželi se celou
dobu při promítání za ruce a lítali jsme v oblacích.
Nevím,zda nám to vydrží,horoskopy jsou jiného názoru,
nevěřím na ně,ale občas jen kouknu na net,jestli
se z toho,co nám tam bylo řečeno,něco splnilo,a věřte
že se to stává,ale věříme v naši lásku...............
Karel a Eva