Skutečné příběhy štěstí

Po 15ti letech neplodniosti se stal zázrak a mě se povedlo toužebně očekávané mimo. Jenže partner nechtěl a tak jsem zůstala sama s prckem. Tři roky jsem různě zkoušela štětstí a hledala, bylo to pokaždé fiasko. Spousta mužů chtěla jen milenku a to já nechtěla. Potřebovala jsem hlavně tátu pro svého kloučka. Vždy jsem chvilku uvěřila , že by to mohlo jít a pak zas probrečela noci, že to nevyšlo. Jednou jsem si takhle zas zapla o půlnoci net a zaujal mě jednoduchý text. Byl sice od mladšího uživatele, ale riskla jsem to. Říkala jsem si když už nic, alespoň si trošku zaflirtuji. A ono z toho lehkého zaflirtování je po třech letech soužití můj manžel a jsem šťastná máma, milenka a manželka v jednom. Chce to jen trpělivost a vědět co vlastně chcete .... přišlo to nečekaně a neplánovaně, i dnes se ještě najdou muži, co chtějí víc než jen sex.... nebo chůvu pro své pochroumané sebevědomí... mějte se fajnově a věřte, že vše jde...

Asi jako spousta z nás, i já jsem si svůj profil založila hlavně ze zvědavosti. Byla jsem sama a říkala jsem si, že v životě se musí zkusit všecko. Takže jsem se zaregistrovala na Štěstí a po krátné době se dokonce i seznámila. Bohužel tento vztah nepřežil půl roku; byla jsem z něj hodně rozčarovaná a na další seznamování jsem neměla ani pomylšlení. Ale čert nikdy nespí. Po večer mi večerech bývalo smutno, potřebovala jsem z někým komunikovat a tak jsem se po nějaké době rozhodla svůj profil opět obnovit. Moje fotka brzy zaujala klučinu jménem Zdenda. Začal mi psát dlouhé a romantické zprávy a stále se chtěl se mnou sejít. Jenže já byla v té době opravdu docela na dně z předešlého nezdaru, takže jsem společné setkání stále oddalovala. Ale po nějaké době jsem si řekla, že už ho svými výmluvami asi dost nudím a že s takovou brzy ztratí zájem. Takže se musím konečně rozhoupat, jestli to ukončit nebo na to kafe jít. Nakonec (díky Bohu) zvítězila varianta za B) a my si domluvili rande u jedné místní hospůdky. Po patnácti minutách kdy stále nikdo nepřicházel jsem si začínala myslet, že to asi zase tak dobrý nápad nebyl a pomalu se chystala k odchodu. Jenže zazvonil telefon - volal Zdenda a ptal se kde jsem, že na mě stále čeká před hospodou....no nakonec jsme zjistili, že jsou tu u nás máme na jedné ulici dvě hospůdky se stejným jménem, jen je každá z nich na jiném konci ulice!! Jenže já znala jen tu první a Zdenda zase jen tu druhou Nakonec vše dobře dopadlo a my se konečně našli. Hned na tomhle prvním rande jsem se v těch jeho modrých kukadlech utopila. Navíc jsme zjistili, že máme spoustu společných známých, v dětsví chodili do stejného oddílu - jen každý v jiné době a že jsme se jaksi stále míjeli. Samozřejmě, že u prvního rande to neskončilo a dva měsíce poté jsme už spolu trávili vánoce. Hned poté se Zdenda ke mě a mým dvěma kočičkám nastěhoval. Od té doby prožíváme krásný a harmonický vztah ve kterém jsme oba moc šťastní. Letos o velikonocích mě Zdenek požádal o ruku a já řekla ano. Svatba bude letos v září. Oba se na ni moc těšíme a jsme rádi, že jsme se tu na Štěstí konečně našli. Na závěr bych chtěla vzkázat všem, kdo stále hledají, ať to rozhodně nevzdávají a nenechají se odradit případnými nezdary. Na toho pravého či pravou se vyplatí si počkat. Někdy nás láska může potkat když to nejméně čekáme a na tom nejméně pravděpodobném místě. Přejeme vám hodně Štěstí
Jana Zdenda

Ahoj všichni, co hledáte své štěstí tady na štěstí.
I já jsem tu našel své největší štěstí, našel jsem ženu, kterou jsem miloval celým svým srdcem, našel jsem ženu, jejíž očka zářila jako rozžhavený uhlíky, našel jsem ženu, jejíž úsměv mne dokázal vždycky rozehřát. Věděl jsem, že hodnější, obětavější a milejší ženu už nikdy nemůžu potkat... Věděl jsem, že žádná nebude mít takovej smích, aby mě dokázala rozesmát i v těch nejhorších chvilkách, věděl jsem, že žádná jiná by se mnou všechno to trápení a starosti nevydržela, věděl jsem, že ji vytvořili pro mně... Nevím proč, asi po zkušenostech s bývalou manželkou, jsem měl pořád potřebu šlapat na brzdu, ikdyž jsem ji tisíckrát chtěl políbit a věděl jsem, že to je to, po čem ona touží, neudělal jsem to... Pořád jsem nad něčím přemýšlel a nedával jí to, po čem ona nejvíc toužila.... lásku!!! Já jí miloval, párkrát jsem jí to i řekl ale den co den, jsem jí ubližoval... Nepolíbil jsem jí na rozloučenou, neobejmul jsem ji, nepohladil... Vždyť já jsem drsnej chlap... Nemůžu se bezhlavě zamilovat... Přitom každá minuta bez ní byla pro mně jako peklo na zemi, představa, že bych o ní měl přijít, mě dováděla k šílenství. Kolikrát jsem viděl jak odjíždí se slzama a stejně jsem byl pořád stejně drsnej dospělák. Jednoho večera přijela a řekla mi "Teď víc jak kdy jindy potřebuju vědět, jestli ti na mně záleží, jestli se mnou dál počítáš, jestli mě máš rád..." Já jí jen na to odpověděl, ať s tím nezačíná, že nemám náladu na blbosti. Podívala se na mně těma zaslzenýma očima, doteď vidím ten nešťastný výraz, který mi říkal "Proč jsi tak krutej?" a jak jí slza obarvená řasenkou stékala po tváři. Neřekla nic a odjela... Asi dvacetkrát jsem pro ní měl rozepsanou zprávu, ať se mi vrátí, že jí miluju a že ona je moje štěstí, které chci mít po svém boku do konce života, ale neodeslal jsem to... Hodinu a půl po jejím odjezdu někdo zazvonil u dveří, říkal jsem si, že se vrátila i bez toho, abych jí napsal, ale byl to někdo, na jehož příchod bych nejraději zapomněl... Můj nejlepší přítel mi řekl, že viděl Sárynky auto pod nějakým kamiónem. Trvalo mi hodiny, než jsem jí našel, lhal jsem, že jsem její manžel, aby mi v nemocnici řekli jak jí je. Poprvé v životě jsem padnul na kolena a rozbrečl se. "Je nám líto, ale miminko se nám zachránit nepodařilo, zranění vaší ženy jsou velice vážná." Po druhé si pamatuji pouze větné spojení "Je nám líto".
Nyní padám na kolena pokaždé, když na hrobeček nesu její milované slunečnice, pokaždé když doma slyším její milovanou píseň, po každé, když vidím to místo, pokaždé když si vzpomenu na ty slzy, na ten úsměv, na nos který krčila, na to jak vždycky mávla rukou, na to, že umírala nešťastná. Teď bych dal všechno za to, abych mohl vrátit čas. Kdybych alespoň mohl změnit to, že by umírala šťastná, že by věděla, že je někdo, komu na ní záleží, že jí někdo miluje. Dal bych vše za to, jí moct políbit, alespoň jednou... Vidět ten její nádherný úsměv, slyšet její hlas...
PROTO VÁS PROSÍM, POKUD NĚKOHO MILUJETE, NEBOJTE SE TO OPRAVDU PROŽÍVAT, NEBOJTE SE MU TO DÁT NAJEVO, NEBOJTE SE BÝT ŠŤASTNÝ A SNAŽTE SE UDĚLAT VŠE PRO TO, ABY I ON BYL ŠŤASTNÝ, UŽÍVEJTE SI JAK NEJLÉPE MŮŽETE KAŽDOU SPOLEČNĚ PROŽITOU CHVILKU, LÍBEJTE SE, MILUJTE SE A HLAVNĚ JEDEN OD DRUHÉHO NEODCHÁZEJTE BEZ TOHO, ABY VĚDĚL, ŽE JE PRO VÁS VŠÍM, BEZ TOHO ABY VĚDĚL, ŽE VÁM NA NĚM ZÁLEŽÍ!!! Protože tu bolest, kterou teď mám v srdci už nikdy nic nevymaže. Má hloupost mě připravila o mě štěstí. Věřte mi, že je to taková bolest, že bych raději hned odešel za ní... Ale já tady musím být, protože nikdo jiný, jí ty slunečnice nedonese, nikdo jiný, si za ní nebude povídat s motýli, nikdo jiný nebude předčítat dětem z dětského domova básně, které sama napsala, nikdo jiný jí nemá v srdíčku tak uzamčenou jako já!!!!
SÁRYNKO PROSÍM ODPUSŤ MI TO!!!! BUDU VÁS MILOVAT NA VĚKY!!!!!

Neuvěřitelné ale je to tak .
Nikdy bych nehledal seznámení prostřednictvím seznamky, ale přeci jen jsem tak učinil aniž bych v to věřil. Svůj profil jsem sice odbyl,ale nepřikláněl jsem tomu význam.Po krátkém rozkoukání mi padla do oka v celku ta pravá a tím to vše začalo. Slovo dalo slovo a my jsme spolu dodnes a světe div se šťastni  a proto neváhejte a jděte do toho po hlavě jako jsme šli my dva a nebojte se seznamky.   

Vše začalo před rokem pořízením internetu domů.Jeden večer jsem jen tak brouzdala po netu,když v tom jsem náhodou objevila vaši stránku a tak jsem neváhala a rozhodla se ,že zkusím také najít to svoje štěstí.Samota mě moc tížila a bývalo mi někdy hodně smuto.Jenže většinou se ozývali jen muži co hledali pouze nějaká pobavení a hlavně ženatí,kterým šlo jen o sex,protože jim to doma neklape.Už jsem byla rozhodnutá,že svůj profil vymažu a vzdám to.Když v tom mi přišla nabídka k seznámení,nejdříve jsem se rozmýšlela zda to ještě jednou zkusit,protože jsem si říkala co kdyby.Rozhodla jsem se tedy,že odepíši ještě jednou a když to nevyjde tak to zkusím jinak.Odepsala jsem a taky dostala odpověď a rozhodli jsme se,že to spolu zkusíme.Nejdříve jsme si skoro dva měsíce psali,oba jsme měli špatné zkušenosti a tak jsme měli trochu strach i z prvního rande.Dnes jsem tomu moc ráda,protože o to krásnější pro nás první rande bylo a oba jsme si ho skvěle vychutnali samozřejmě byli i další.Jak dny ubíhali tak jsme zjistili,že najednou jeden druhému chybí a rozloučení se pro nás stalo hodně těžké.Teď spolu začínáme plánovat společné vánoce.Taky jsme se domluvili,že po Novém roce by jsme spolu mohli zkusit i bydlet.Je krásné zase s někým plánovat dny a to jen díky Vám.Jsem ráda,že jsem počkala a rozhodla se pro poslední šanci.Moc si přeji,aby nám to klapalo i ve společném bydlení a potom se uvidí co dále.Takže nám držte pěstičky a ještě jednou děkuji za Vaše stránky.Jitka

Díky tomuto serveru jsem poznal ženu svého života. Byla to láska na první pohled. Už když jsem si s ní psal, věděl jsem, že je to vyjímečná žena. A skutečně...
Naše první procházka starou Prahou na našem prvním rande byla prostě úžasná. Je to velmi citlivá a spolehlivá dívka. Věděl jsem, že někde je dívka, se kterou budeme navzájem spokojeni. A díky tomuto serveru jsem ji potkal. Láďa

Vše začalo v březnu tohoto roku.Zhruba před třičtvrtě rokem skončil můj vztah s partnerem, o kterém jsem si myslela,že je to ten ON na celý život.Z našeho vztahu,ale vzešel ten nejúžasnější tvoreček na světě, kterému teď budou dva roky. Už během těhotentství nám to přestávalo klapat a bylo jen otázkou času, kdy se náš 7-letý vztah rozpadne úplně. Bylo to pro mě období doslova pekla, syn byl od narození dosti nemocný a v době, kdy od náš odešel jeho tatínek, mi sdělili,že má syn funkční pouze jednu ledvinu. V tu chvíli se mi zastavil život, nemohla jsem dýchat, bylo mi hrozně. I když mě moje rodina velmi podporovala, tatínek syna za námi chodil do nemocnice, bylo mi hrozně, když sem viděla jiné tatínky a maminky, jak bolesti a problémy svých dětí společně sdílí. Potřebovala jsem se někomu vybrečet, mít pocit, že na to nejsem sama /nebyla jsem, měla jsem svojí rodinu, ale jak všichni víte, v těchto chvílích, hlavně co se týče dětí, hledáme oporu v partnerovi/ a nikdo takový nebyl. Propadala jsem beznaději, myslela jsem, že už zůstanu sama, protože jak já si někoho můžu najít, když jsem doma na mateřský a mimo pobytu v nemocnici a chození ven s kočárkem jsem nikam nechodila?????
Jednoho dne mi můj nejlepší kamarád řekl, že se přes internet seznámil s moc fajn holkou, ať to zkusím také. Já jsem mu však řekla, že to ne, že to je to poslední, jak bych se chtěla seznámit. Byla jsem zarytý odpůrce seznamování přes inzeráty apod...
Avšak jednoho večera v březnu, když syn už spinkal a já se po dlouhé době cítila dobře, jsem si sedla k internetu a našla jsem stránky ŠTĚSTÍ. Vypsala jsem si profil a byla jsem velmi mile překvapena, kolik mužů se přihlásilo a tak to vše začalo. Začala jsem si dopisovat a chodit na schůzky, ale zhruba po měsíci jsem to chtěla vzdát, počáteční euforie opadla, přišlo i znechucení hlavně z těch, kteří tvrdili,že jsou rozvedení a pak se provalil opak atd.. Tak jsem si řekla, že tady skončím, že nemám to štěstí a budu už sama. Ještě v ten den večer mi přišel vzkaz od Pepina 34, ve kterém se mi ptal, jak se mám, a že ho zaumul můj profil atd...A tak to vlastně začalo. Během 14-ti dní jsme si denně začali volat a chci podotknout, že jsme nevěděli, jak oba vypadáme. Zhruba za dalších 10 dní jsem měla pocit,že jsem se snad zamilovala po mobilu a přišlo mi to bláznivý, protože jsem nevěděla, ani jak ten Pepin vypadá. On cítil to samé. Pak mi jednoho dne poslal fotku a já jsem se zhrozila, a to doslova. Přesně byl pravým opakem mužů, kteří se líbí mě. Ale psala jsem si s ním dál, protože jsme si psali moc pěkně. Pak jsme se domluvili na schůzku. Doufala jsem, že nebude vypadat jako na fotce, přeci jen, fotky můžou zkreslovat atd.. Avšak skutečnost byla stejná jako ta jeho fotka.V první chvíli mě napadla hrozná pitomost, že půjdu pryč, ale pak jsem si řekla,že to si nezaslouží nikdo a šli jsme na kafčo. Posadili jsme se a než jsme vypili kávu, měla jsem pocit,že ho znám celý život. Přinesl mi kytku a já mu slíbila, že se ozvu. Druhý den přišel otec mého syna a já měla pocit,že se chce vrátit a začala jsem přemýšlet, jestli bych se to s ním neměla ještě zkusit, už kvůli synovi atd... Toto mi dilema mi trvalo asi 14 dní, kdy Pepin, jménem Pavel, mi stále denně psal, volal a chtěl mě opět vidět. Já se s ním sešla, ale nebyla jsem schopná mu říct, co dál. Psal mi pořád, volal mi a já si uvědomila, že je na čase jít dál a minulost nechat už spát. Pak jsme se domluvili na další schůzce. Pavel už na mě čekal a já nevěřila vlasním očím. Od první schůzky co jsme se viděli až po tu s odstupem více než měsíce, zhubnul neuvěřitelných 1O kilo, úplně změnil image a já stála s otevřenou pusou a teď jsem zase já měla dilema, jestli se mu vůbec budu ještě líbit, protože za tu dobu jsem já prozměnu přibrala 5 kilo, protože jsem stres zajídala čokoládoum apod..
Obavy byly zbytečné, pořád jsem se mu líbila a ještě ten večer jsme spolu začali chodit. A já jsem se zamilovala a začala být znovu šťastná.
Zhruba před třemi dny jsem dostala od Pavla zásnubní prstýnek a pokud vše bude fajn jako doposud, tak do roka a do dne bude svatba. Jsme jako dva blázni, moc se milujeme a já jsem opět štastná. A můj syn? Tak ten se uzdravuje a Pavla si velmi oblíbil. A tak jsem našla i já konečně své ŠTĚSTÍ a to v době, kdy jsem tomu už nevěřila.
Vám všem přeji hodně štěstí a nenechte se odradit neúspěchy při schůzkách, ono to jednou opravdu vyjde a hlavně ve chvíli, kdy už tomu nebudete věřit, stejně tak jako já.
Pavle milujeme Tě. Tvoje Káťa a Jaroušek

Věřte, nebo ne, může to vyjít.
Jen , prosím vás, milé ženy, pokud sháníte solidního partnera, nedávejte si na profil fotky typu "Agáta Hanychová", neukazujte bujné dekolty a nechtějte výrazně mladší partnery. Vy, milí pánové, se nerozepisujte sáhodlouze, co a jak máte rádi v sexu, solidní ženy to moc nezajímá a pokud jste vyššího věku, působí to spíš zábavně...
Po letech spokojeného manželství je velký problém nesrovnávat nového partnera s tím minulým. Pokud máte rozum, jistě víte, že seznamování se a sžívání se v pozdějším věku není vůbec jednoduché. Chce to čas a kopec tolerance a trpělivosti, kterou třeba ve dvaceti nemáte.Ale po padesátce je to jinak.
Samozřejmě, že si jdete občas na nervy, ale když se držíte za ruce a je vám spolu dobře, dovedete si spolu povídat, smát se, jezdit na výlety a pomáhat si, tak je všechno na nejlepší cestě. Stačí jenom vědět, že tě mám ráda a že ty mě máš rád.
Jsme spolu půl roku a věříme, že nám to, přes všechny překážky, vyjde.

...chtěla jsem zrušit profil 12.12.2008...Už jsem nevěřila...opouštěla jsem NET a (překlikla se)...dal mi ohodnocení 10......klikla jsem na něho...zrychlila jsem - a poslala mu mobil. Ihned mi zavolal - a bylo "TO" tam !!! Příští den jsme jeli spolu na rockový koncert. Po konceru si během hodiny řekli vše. On i já plni šrámů. On přes 20 let rozvedený. Já 7. Nevěřili jsme v NIC...........díky tomuto servru dnes máme VŠECHNO!!!Našli jsme se!!! Včera 30.04.2009 jsme se vzali...
Rada všem, kteří nevěří: nevzdávejte TO. Ten (ta) pravý(á) tady určitě někde je !!!

Se seznamováním prostřednictvím internetu mám již bohužel bohaté zkušenosti. Bohužel, protože těch dobrých moc nebylo a i když jsem se už takto několikrát seznámila, dlouho to nevydrželo. A já měla pořád, jak se říká, v lásce smůlu a už ani nevěřila, že se to obrátí. Až do té doby než jsem zde potkala svého součásného partnera. Asi po měsíci vzájemného poznávání jsme spolu začali bydlet. A já cítím, že je to to pravé co jsem v životě hledala. Často mě až překvapuje jak se vzajemně shodujeme a doplňujeme, jak dílky puzzle.Přítel si ze mě občas utahuje a říká, že tak dlouho jsme se hledali, až jsme na sebe zbyli. Časem se snad i rozrosteme jak plánujeme a vytvoříme rodinu. Díky Štěstí!!!

Prostě JSME !!!

Po pár řádcích na seznamce a dlouhých hodinových hovorech po telefonu s touhou toho druhého poznat a vidět....... a to se stalo. Stalo se tak 8.2.2016 a od té doby naše dlouhé hodinové hovory nepřestaly, vidíme se každý víkend a kolikrát i v týdnu, a ač z každý z jiného kraje, u obou jsme doma a snažíme se najít si domov společný.... domov náš.

Hodně štěstí Andrea a Honza

Asi nikoho nepřekvapí, že i já jsem na začátku byla typická skeptička a když mi moje kamarádka ukázala vaši seznamku, smála jsem se jí a považovala to za něco nesmyslného,,, Nicméně jsme jednoho večera při otevřené lahvince vína "z hecu" založily profil i mně - měla jsem ho asi měsíc, pár nepodařených setkání proběhlo, ale nic významného, tak jsem to zas zrušila...
Když jsem se pak po dalších pár měsících samoty stále večer vracela do prázdného bytu, založila jsem si jej znovu tentokrát s tím, že ani se nehodlám s někým scházet, jako si spíš krátit čas po osamělých nocích povídáním s těmi, kdo budou fajn...Takhle sem narazila na jednoho fajn kluka, který mě rozveseloval ve špatnách náladách.
Jednou jsem se zeptala jak se má on a bylo mi řečeno, že sem na něj ty splíny asi přenesla,,,na čež jsem já totálně bezmyšlenkovitě plácla "Tak přijeď na kafe!" Věta, která ani nebyla myšlena vážně a byla vyřčena spíš jakoby ze slušnosti a vzhledem k faktu, že bylo dost pozdě večer, dalo se předpokládat, že s díky odmítne nebo se na něco vymluví! Jenže on ne!!! Jeho dotaz: "Myslíš to vážně?" mě zaskočil... přemýšlela jsem až se mi z hlavy kouřilo, načež jeho reakce: "Asi ne, když nic nepíšeš", mě vytrhla z myšlení a řekla sem si, že by to zas bylo trapné couvnout, a potvrdila to! Poté aby toho nebylo málo ještě vyšlo najevo, že je úplně z jiného města a má to ke mně cca hodinu po dálnici...
Přes to přese všechno mu stálo za to přijet..a ne jednou...a i já už tam byla nesčetněkrát...a dál už si asi každy domyslí, že jsme spolu!:)

Takže díky za tuhle seznamku a všem přejeme hodně ŠTĚSTÍ!!!

V době kdy jsem byla citově na dně mě táta zdravě nakopnul a se slovy: "Na co máš internet,koukej si někoho najít" jsem sedla k pc a napadla mě věta: "Můžu já mít někdy v životě štěstí??" Slovo štěstí jsem napsala do vyhledávače a našel mi tuhle Osudovou seznamku. Po registraci jsem bezcílně bloumala po profilech,až se mi jeden zalíbil . Posílaná denní písmenka udělala své,ve správném čase osobní setkání nemělo chybu,schůzky jednou týdně se změnilo na denní,v dnešní uspěchané době jsme si dali čas i na naše první milování..a po všech možných i nemožných životních situacích spolu bydlíme,společně tvoříme rodinu,společně děláme všechno..a opravdu jsem si myslela,že tohle už nikdy nepůjde..že já nikdy to štěstí mít nebudu ..a láska je na světě..a já jenom můžu říct: "Děkuju za to,že jsi"

V tom množství různých lidských povah zde, názorů na život a vztahy, přetvářek i upřímných sdělení, vzkazů blikajících na tabuli - vtipných, vulgárních, veselých a někdy bohužel i smutných, se našli další dva lidé...

Máme zde možnost poznat se s dotyčným dříve, než se můžeme vidět tváří v tvář...můžeme si pečlivě vybrat, zhodnotit klady a zápory, od první chvíle si rozumět, nebo dotyčné zájemce odmítnout po první přijaté řádce..třeba na základě gramatických chyb, sprostého jednání, neupřímných zpráv...
Vše je jen o nás..jaké si to uděláme, takové to máme...chceme mít své štěstí, co ale pro něj jsme ochotni udělat? Bude nám ho někdo chtít kousek dát? Zasloužíme si ho vůbec? Nejsou naše vztahy příliš povrchní? Musíme i my dávat, být upřímní a bezelstní...pak se jistě štěstí objeví...když poznáme čistou lásku sami v sobě, kterou můžeme dávat milovanému.
My jsme se zde poznali, od první chvíle si rozuměli, víme co chceme: zůstat při sobě v dobrém i zlém, být si věrní, pomáhat jeden druhému. Následně jsme smazali profily a nyní můžeme dál pracovat na sobě a našem vztahu, vzájemně se podporovat, být spolu. Vážíme si toho.


Děkujeme tvůrcům za možnost zde najít jeden druhého, lásku i přátelství a všem těm kteří stále hledají přejeme, aby zde či jinde vždy našli v tom druhém obraz sebe, takový s kterým mohou být spokojeni.


Ilona a Marco ( Anoli10 a Marco1983)

Dobrý den, jen bych chtěla touto cestou projevit velké poděkování za tento portál. Diky okolnostem od Boha a tomuto portálu jsme se s patnerem seznámili 15. 4. 2009 a dne 9. 6. 2012 jsme si slíbili svou věrnost v kostele Nanebevzeti Panny Marie ve Štípe u Zlína.
Všem ostatním přejeme, aby jste si zde našli také svoji polovičku.
S přáním hezkých dnů Marie a Pavel.

Ani jeden z nás nevěřil, že by na internetové seznamce mohl potkat životního partnera. Kde jinde bychom se ale při našem "rychlém" životním stylu poznali?
Oba trávíme dost času v práci a na služebních cestách, Lukáš navíc zůstal sám se dvěma malými dětmi. To nejsou podmínky k tomu, abychom pokoušeli štěští na víkendových jízdách a po hospodách.
Dlouho jsem se vytvoření profilu na seznamce bránila. Pak jsem asi měsíc jen odpovídala, dopisovala si, ale s nikým se nesešla. Byla jsem nedůvěřivá. Když mi napsal Lukáš, měla jsem najednou obrovskou radost a okamžitě věděla, že tohohle kluka chci poznat. Museli jsme si ale na rande počkat, protože jsem právě odjížděla na služební cestu do Paříže. Po mém návratu jsme se chtěli hned vidět. Jenže ještě asi nebyla vhodná doba - zmeškala jsem let a uvízla v Paříži o dva dny déle! To už jsme si ale čile telefonovali a psali dlouhé maily. Bavilo nás to, bylo nám spolu veselo.
První rande proběhlo naprosto přirozeně, ale nemohli jsme se vůbec rozloučit a jeden druhého se nabažit! Ty zprávy z prvních dnů mám v mobilu uložené stále.
Lukášovy děti si mě rychle oblíbily a já se do nich zamilovala snad ještě dřív!
Teď už jsme spolu rok, stala se z nás prima rodina a jednou, až se vezmeme, se asi ještě rozrosteme. A i když času je málo a týden by měl mít minimálně osm dní, máme radost z každé chvíle, kdy jsme všichni spolu a je nám dobře.

Prý sedmý rok bývá pro lásku kritický. Nevěřím, nebo Kateřinka a já jsme vyjímka která potvrzuje pravidlo.
Náš příběh jsem popsal již 27,01,2012, takže toto je pokračování šťastného životního příběhu, ke kterému nelze vlastně nic dodat. Kolem Kateřinky vidím neustále onu záři jako v první den naší známosti a spolu děkujeme velmi často tobě seznamko, že jsi nás seznámila.
..................................................................
Děkuji Ti seznamko, za tvrz jménem Stanislav, která mě již dlouho ochraňuje před bouřkami světa.
Kateřina
..................................................................
Já sám ale děkuji každý den, že smím milovat a jsem milován
zázrakem jménem Kateřinka..
Standa

Jsme dva lidi, kteří by se asi bez internetu nikdy nepoznali- já vdaná paní 31 let a on mladíček svobodný 24 let.Mé manželství už delší dobu bylo zcela disfunkční a tak jsem si jen tak z legrace vytvořila profil, tisíce nezajímavých nabídek jsem ignorovala až jednou mi někdo napsal, že jsme spolu v párech a co s tím provedem? Tak jme si psali asi měsíc přes ICQ a první schůzku si domluvili někdy okolo vánoc. Bylo to fajn, ale tehdy nás ani jednoho nenapadlo, že by z toho mohlo být něco víc.. Měsíc jsem ho neviděla, jen jsme si něco pisli samotamo na ICQ. Pak jsme se opět sešli, ale žádná jiskra, nic! zoufalá jsem líčila svůj případ kamarádkám a ty mi radily: postup od káviček k vínu v soukromí. Zlatíčko kamarádka mi půjčila byteček a on na mou nabídku" vína"
kývl. Byl to příjemný večer plný vyprávění a smíchu, ale pořád to nějak vázlo, kamarádka pak volala, že už jde domů( byli asi 2 ráno), to nás nějak potlačilo k vzájemným dotykům a skončili jsme u vášnivého líbání. (V ten moment jsem věděla že bude v posteli skvělý!)Kamarádka pak dorazila a my šli pomalu domů. Za týden jsme si ale naši schůzku zopakovali a já ,když mě vzal do náruče jsem úplně ztratila rozum! Veškeré mé předsevzetí s kterými jsem šla do manželství byla tatam. Po dlouhé době jsem se zase cítila jako žena, po které někdo touží a cítila jsem se dokonalá(i když taková vůbec nejsem). Bylo to skvělé, ale i tak jsem pořád chtěla zachovat své manželství, myslela jsem na to,že je to mladíček který si chce jen užít a brala to taky tak. Jak jsme se ale vídali častěji, začínali jsme k sobě cítit něco víc než jen chtíč, bylo to úžasné ale mě to moc trápilo, nachtěla jsem tomu uvěřit. Co se nestalo z pouhé touhy se stala láska a ta mi dodala sílu vše přiznat doma a manželství ukončit. Pro mého muže to byl samozřejmě šok a určitě mě nenávidí ale myslím, že je pořád lepší říci jak to je a žít dál šťastný a ne žít ve lži. Určitě si spoustu lidí myslí, že jsem se zbláznila ale mě je to fuk, prožívám teď city které jsem naposledy cítila asi tak ve dvaceti. Tomík je úžasný člověk, který mi dodává pocit štěstí a obrovské porce sebevědomí.. Cítím, že mě miluje a doufám, že on to cítí také tak ode mne. Všem zklamaným ve vztahu přeji nalézt někoho kdo vám opět zvedne hlavu z dlaní a ukáže vám, že život není jen o marných představách, mě se to podařilo a jen se modlím aby to vyšlo!! Lásce zdar! Radka- Okrajovka

ahoj tady karel opustila mne pred 4 lety partnerka dlouho sem hledal az sem nasel lenicku na www.stesti dlouho jsme si volali psali az se ke mne nastehovala s dcerkou sem moc stastnej mame spolu dva bajecny kluky jakoubka a honzika a loni jsme se vzali

Už jsou to čtyři roky, co jsem se zde seznámila s mým teď už manželem. Jsme dva roky manželé a lepšího chlapa jsem si nemohla přát.

Zaujal mne jak vzhledem tak profilem, po pár větách byla naplánována schůzka, která proběhla po pár dnech místo domluvených 14 dnech Následovaly další schůzky, společné Vánoce, společný vstupo do Nového roku. Našli jsme sebe, našli jsme štěstí a to největší štěstíčko čekáme na podzim Teď jen litujme, že jsme bez uvážení smazali své profily zde bez toho, aniž bychom si zálohovali začátky naší společné konverzace, na které rádi vzpomínáme. Děkujeme za nalezení štěstí!

Na své štěstí jsem čekala dlouho, ale dočkala jsem se ho v době, když už jsem nic nečekala a právě tady na téhle seznamce. Můj život byl celých 20 let jeden velký horor, vdala jsem se za psychopata a život s ním byl jak na vojně. Nebýt toho, že začal neúspěčně podnikat a udělal plno dluhů bych si nedovolila nic měnit. Tři roky trvalo naše odcizování a jednoho dne mi oznámil že čeká dítě s jinou. Ten den jsem se zavřela v ložnici, sedla si k počítači a začala si psát s lidmi. Potřebovala jsem se vypsat jen tak, abych se někomu svěřila se svým trápením. Mezi nima byl i jeden zajímavý kluk, s kterým sem si rozuměla, tak jsem mu napsala, že až jednou pojede kolem, ať se zastaví na kafe. Jaké bylo moje překvapení, když druhý den opravdu přijel, byla jsem zrovna u sestry v hospodě, kde jsem jí pomáhala vařit, takže jsem vypadala spíš jak osmažená hranolka jak nějaký sexi objekt. Naštěstí ho to neodradilo a počkal do večera až budu mít volno a pozval mě na večeři. Po večeři mě dovezl domů a domluvili jsme se zas na jiný den a pak tak jezdil skoro každý den. Byl mojí oporou v době, kdy odešel manžel, prodal náš dům a mě nic nedal, rozváděla jsem se musela vyklízet dům a hledat bydlení pro mě a 3 děti. Aby toho nebylo málo, tak v té tobě měl syn těžkou autonehodu, kterou málem nepřežil a z které si odnesl trvalé následky. Pořád ještě není v pořádku a čekají ho operace. Jeho vlastní otec se za ním ani nepřijel podívat do nemocnice kde skoro umřel. Můj milovaný Emil mě vozil každý den za synem a volal do nemocnice jak mu je, protože já jsem se bála každého zazvonění telefonu. Nespala jsem ani nejedla, než se dostal aspoň z nejhoršího. Jen díky Emilovi jsem tohle strašné období přežila ve zdraví. Přišla jsem o všechno co jsem měla a přesto jsem našla někoho komu to nevadí. Stará se o mě i o děti, které nejsou jeho a má nás rád a my jeho. Je to prostě nejlepší člověk kterého znám a budu pořád děkovat osudu, že mi ho poslal v době, kdy mi bylo nejhůř a nebýt jeho tak tady ani snad nejsem. Tento měsíc jsme si našli nový krásný byt, koupili nové auto a za měsíc bude mít moje nejstarší dcerka miminko. Z Emči bude dědeček i když je na to docela ještě mladý, je mu teprve 35 a mě 44, ale vůbec mu to nevadí. S Emčou jsme spolu už přes rok a myslím, že s ním se nebudu nudit nikdy v životě. On je přesně to co jsem hledala, hodnej,krásnej, chytrej, zajímavej, vysokej, černovlasej a dobrodruh, prostě super. V říjnu si zlomil ruku, tak jsme si udělali výlet autem do Francie k moři jen na pár dní, po vánocích se chystáme zas do Španělska a pořád spolu někam jezdíme jak má čas. Moc ho miluju a jsem strašně vděčná, že ho mám. Na internetu se dá sehnat opravdu všechno, jen stačí hledat.:)))

Vlastně bych jen chtěla napsat,že díky této seznamce jsem tady před 4 měsíci potkala úžasné chlapa,kterého moc miluju...

Zklamala jsem se láskou a vůbec žádnou nehledala....ale na štěstí jem občas nakoukla našla jsem zde spoustu kamarádů a občas jsme si písli.Když jednou jsem zahlídla že se na mě někdo kouká často....byl sympatickej, ale já se odmítala zamilovat a tak jsem to neřešila, ale nedalo mi to spát a tak jsem se zase vrátila a napsala mu.....najednou mi začínalo být krásně těšila jsem se a vyhlížela kdy zase odpoví.....vyměnili jsem si pár vzkazů a pak se chvíli neozval....a mi začaly jeho písmenka opravdu chybět....Bylo to těsně před vánoci2008 a tak jsem si řekla že má moc práce....čas se pomalinku odvaloval a najednou tady byl silvestr já neměla kam vyrait a hlavně ani s kým a tak jsem si řekla že půjdu spát, ale první jsem to vzala kolem PC a nakoukla na ICQ a ON tam byl....povídali jsem si celou noc vlastně až do druhého dne a já i když jsem se tomu bránila se zamilovala do písmenek....poprvé jsme se sešli asi za měsíc a já viděla u auta stát mého prince. Když odjížděl bylo mi strašně úsko a moc jsem se těšila na příští víkend kdy se k němu zase přitulím.....jsme spolu skoro rok a jsme oba moc šŤastní a nikdy bych ho nevyměnila. Přemku moc Tě miluji a už vždy milovat budu....teď už to není jen TY a JÁ ale je to MY.
Není to vždy úplně jednoduché, ale na každého z nás někde čeká to naše štěstíčko a i když někdo nevěří seznamkám, já tomu také nikdy nevěřila, tak se to opravdu vyplatí.....takže nevzdávejte to každý jednou najde to co hledá a třeba sedíte právě vedle sebe a ani o sobě nevíte.

Jak vznika laska???Z cela obycejnym oslovenim = Preji hezky den.Profil oslovil mou lasku i bez fota.Stacilo par veticek a sms a bylo nase osudove setkani na Mikulase zpeceteno.Je to ta nejkrasnejsi nadilka,kterou si muze clovek jen prat.Budeme si toho stesticka vazit a hyckat si ho.Budeme si uzivat naseho zivota plnymi dousky.


LASKA JE UZASNA ..........................

Jednoho dne jsem se rozhodla radikalne zmenit svuj zivot, skoncila jsem ve sve praci a behem tydne si nasla jinou a lepsi... odstehovala jsem se do Liberce, nastehovala se na ubytovnu..vse bylo fain, prace je perfektni,mam uzasnou spolubydlici...proste vse bezva...jednoho dne jsme si s Miruskou sedly ke kaficku a klabosily jsme...najednou nam dolo jak jsme opustene a jak by jsme potrebovaly lasku. Obe jsme tedy vzaly sve notebooky a najeli na STESTI...co kdyby se nam nahodou postestilo...vybirala jsem dlouho az po chvilce jsem narazila na krasneho clovicka a tak jsem si rekla ze nemuzu promarnit sanci a zkusila jsem mu pisnout vzkazik...nic osobniho...pouze: ,,jsem v liberci kratce,nikoho tu neznam,nezajdeme na kafe???''. behem par minut mi Peta odpovedel a jeste tehoz vecera jsme se sesli...bylo to uzasne...laska na prvni pohled...hned druhy den jsme spou zacali chodit....a jsme spolu stale...mame krasny vztah a mame se opravdu moc radi...a to vse diky stesti. Jana

Ahoj vy vsichni stejne postizeni jako ja...ti kteri jste na Stesti a hledate usilovne a myslite si ze beznadejne svuj osudovy protejsek. Tak prave pro vas toto vsechno pisu. prave pro vas,kteri si nezahravate,nelaskujete a mate snahu opravdu najit a ono to sakra nejde.....
Byl jsem ted na Stesti podruhe v zivote,poprve pred cca tremi lety a tenkrat se podarilo ,tak sem si rekl proc ne ted. Asi po mesici jsem mel za sebou xy schuzek a nic...proste nic,zoufalost nad zoufalost,jednou jsem vycouval ja,potom ona a tak porad dokola. Bylo 20.prosince a ja z totalniho znechuceni a nudy,jelikoz tesne pred vanocemi vsichni maji urcite cas vysedavat u pc poslal uplne prasteny,naprosto sterilni a hloupy vzkaz na profil,ktery byl podobneho razeni....zadny inzerat,zadna fotka,stroha data a tecka.Jedine proc jsem tam napsal,ze tento profil byl jako jeden z mala on-line. Ja...ktery se vzdy snazil decentne vtipkovat,vyhledat si neco zajimaveho v profilu a na to navazat jsem napsal....ahoj,nechces to zkusit se mnou?....sem se zasmal sam sobe co to pisu za voloviny a tim to pro mne skoncilo.
Prisla odpoved skoro vzapeti. Ja nevim proc,ale ctu ty asi dve vety a nejak se mi chce odepsat. Udelam to. Prijde druha odpoved a tam uz jsem zbystril...NO TO VIS ZE JO!!!! ZROVNA TOBE budu vykladat co delam a co me bavi a vubec!!!! Jaksi jsem se z toho vykroutil a najednou zjistuji ze cekam na odpoved. prisla hned a ja kdyz ted ctu ty vzkazy tak citim,ze tady neco je jinak,na te druhe strane je nekdo hodne zajimavy. je porad dvacateho prosince a uz nekoukam nikam jinam a po par dalsich vzkazech prijde vymena fotek.....jedeme dal rekli jsme si. pristich par dnu bylo ve znameni toho,ze jsme se tady nemohli potkat a psali si dodatecne a vpodstate si sjednavali virtualni rande. Prijemne,mile devce vzdy kdyz rekla,byla tady. Imponujici.
Prisel Stedry den a ja dostal napad. Pozval jsem tuto kouzelnou mladou damu na Stedrovecerni prochazku,v devet vecer,az je vsechno odrizeno a vetsinou nam samotnym je v tuto dobu smutno,sam jsem nemohl uverit tomu,ze ze mne muze takova blbost vypadnout...rande na Stedry vecer muze napadnout jen tebe ty ...jak ses starej,tak ses blbej. Malem jsem spadnul ze zidle,kdyz po mensich obstrukcich byl muj napad akceptovan!!!
Prijel jsem na smluvene misto a byl tak zvedavy,ze jsem ani nemohl poradne dychat,jsem zvedav,jake emoce muze ve mne vyvolat nekdo na stedry vecer....to jsem jeste netusil,ze jich bude tolik a v rychlem sledu.
Prisla,koukla na mne a ze teda jedeme na tu prochazku. Nasedla do auta a zasekla mi dvere od auta do chodniku. naprosto natvrdo a prvni emoce byly tady,ja to auto mel cca par hodin,mozna 5. Nic,sem si rikal v poho...urvu dvere,dzip neni taky spatnej.
Uz ta cesta na to misto byla podivna,mizeli jsme nekde mimo mestecko,do totalni tmy a ja zacal premyslet,kolik ma asi bratru a kde na mne asi cekaji a ze umru asi mlady a nevyboureny. Vystoupili jsme a me tuseni se stavalo pomalu jistotou jelikoz tam byla tma jako v pytli,ja stal vedle ni a vubec ji nevidel ale nevadilo mi to,jelikoz vsechny me mozkove zavity pracovaly na plny vykon a ja resil,jaka zbran se da smontovat z mobilu,klicu od auta a zvykacek. A prichazi dalsi emoce...ve chvili,kdy neznym hlaskem rika...no...jestli tam pujdem,asi spadnem do vody...no ja chtel skocit do auta a ujet,ale v te tme ho ani nevidel kde je...POJEDEME JINAM....mi znelo v usich jako rajska hudba....
Skoncili jsme v jedne prijemne hospudce,dali si veceri,vinko,kaficko a ja koukam jak hezka je to zenska a ze je uplne na prvni pohled jina nez ty ostatni,ktere jsem potkal,ktere lhaly uz v profilech ze jsou nekuracky a kdovi co,tohle je neco jineho,nejsem zadny pubertak,to prece poznam JSEM ZKUSENY MUZ...
A prichazi dalsi,uz nevim kolikata emoce a to jsem se bal,ze to bude mrtvy jako vzdy....s naprostou gracii,nonsalanci a bezelstnym usmevem mi oznamuje,ze mi to rict musi,ze je to fer,ze je trosicku,ale jen TROSICKU jeste vdana.....
Vazeni...kdyby se v te chvili zjevila v te hospode Madonna a chtela mit se mnou dite,nerozesmalo by me to tak,jako tato zprava. Nicmene jsem zachoval naprosto chladnou hlavu,jak se slusi a patri na gentlemana a zacal pres personal a naprosto verejne resit zbran. Jakoukoliv,brokovnici,sekeru,vidlicku,cokoliv abych se zabil,jakou ze ja to mam smulu...no,pak jsem si rikal...zamorduj radeji ji, ji neznam,sebe jo,ze jo,logicky....tyto me uvahy jsem pronasel nahlas,pred ni,aby z toho taky neco mela a ja vam ted neco povim,nebyl krasnejsi pohled nez do jejich rozesmatych oci....vzal jsem ji za ruku a vlastne do ted jeste nepustil. Stedry den pro nas skoncil asi ve tri rano,kdy jsme si povidali o nasich zivotech,radostech a strastech a ja ji chtel videt znovu. Vidame se kazdy den, nic neni krasnejsiho jak pozvolna citime,ze by to mohlo byt ono a jak se oba branime jen trosku.Prozili jsme spolu vsechny vanocni i novorocni dny,Silvestra a ja se zamiloval. Vasnive,prudce,beznadejne a udelam vse pro to,aby to vydrzelo minimalne 40 dalsich let. Zaruka? Tu vam prece vazeni nikdo neda,nikdy a nikde. A cely tento elaborat vzniknul proto,aby jste vedeli,ze Stesti...svuj smysl ma,jen se s tim musi umet zachazet,hlavne se schazet a tak dlouho trpet az to prijde.
a vite proc tomu verim ze to vyjde? Prinesl mi ji Jezisek. Tak proto
Miluji Te sedmikrasko

Chtěla bych se s vámi podělit o svůj příběh,který je trošku odlišný od většiny zážitků ostatních lidiček tady na štěstí.Začíná klasicky,můj profil a vztah?Jen přátelský.Vzhledem k tomu,že jsem neměla zcela dořešenou minulost a prázdnota v srdci která trvala už delší dobu,mne nenechala v klidu.Trávila jsem tedy čas dopisováním a občasnou schůzkou.Po určité době jsem svůj profil smazala,jelikož výsledek žádný a věčné sezení u PC už mne omrzelo.Na druhé straně byl však jeden človíček,kterému jsem obětovala pouze pár řádků a pozvání na schůzku nepřijala.Po zjištění,že už nemám profil na štěstí,zahájil do slova pátrání.Věřte nebo ne ale s tím málem co věděl,si zjistil kde pracuji a počkal si před branou firmy,já však nešla ze zaměstnání sama a tak mne sledoval autem domů.Jelikož jsem zmizela ve vchodových dveřích a v doprovodu muže,dal si jedna a jedna dohromady a vydal se na cestu zpět.Něco ho však vedlo k tomu,aby mi nechal alespoň vzkaz za stěračem mého auta.Lísteček obsahoval pár řádků a bez tel. čísla.Dalo mi práci,vybavit si přezdívku toho stopaře a najít jeho profil na štěstí.To se ale povedlo a domluvily jsme si první schůzku Já poznala rozumného muže s velkým srdcem a strávily spolu už spoustu báječných chvil!Chtěla bych tedy tímto zážitkem podpořit každou dosud nezadanou dušičku a věřím,že na každého to štěstíčko někde čeká!

Je to neuvěřitelné,po x seznamování s "h"různými protějšky,jsem objevil celkem běžný profil.Po pár dnech psaní došlo i na první osobní setkání.Tam sice jiskra nepřeskočila,ale setkávali jsme se dál při hraní šqoše,na lyžích atd.Pak se to nějak zlomilo,zamilovali jsme se.Je to už skoro rok,Janička je nej nej nej báječnější holka.Plánujeme rodinu a bydlíme už spolu.Těšíme se na společnou exotickou dovolenou a tam...