Skutečné příběhy štěstí

Příběh jedné nekonečné lásky....
Bylo ,nebylo,je tomu již rok,co jsem zde napsala svůj
prvý vzkaz jednomu muži,který měl kouzelný úsměv na
tváři.Po krátkém dopisování jsme se poprvé sešli a to
na veřejném místě,kam jsem přijela dříve abych si
tohoto muže prohlédla nežli se setkáme.Ale i on mi
později sdělil,že smluvené místo napřed objel svým
autem,tak jak to bývá zvykem v některých filmech.
Pozval mne do zámecké zahrady v Hluboké nad
Vltavou, a ani jednomu z nás se tehdy nechtělo domů a
tak jsme se ještě podívali po okolí.Při procházce
lesním úsekem jsem zjistila,že to mezi námi pěkně
jiskří a po prvém polibku bylo jasné,že nezůstane u
této schůzky.Od té doby prožíváme spostu krásných dnů,
a děláme si radost navzájem maličkostmi,vždyt život
žijeme jen jednou a tak chytme to štěstí at pokračuje
a plní nám oběma sny,jako třeba tento týden,jdeme
poprvé do divadla,a nesmírně se těšíme na společný
víkend .Pod stromkem jsem objevila dva překrásné
obrazy na plátně,jeden bez druhého by na bílé zdi
nic neznamenal,tak jako my dva,byl to ten nejkrásnější
dárek v mém dosavadním životě,spolu s výletem do
lázní v Rakousku,kde jsme oslavili prvý rok našeho
seznámení.Těsně před vánoci mi však poslal sms,že si
chce vše promyslet a na čas se vzdát našeho vztahu,ten
den byl pro mne tím nejhorším ,nechtěla jsem tomu
uvěřit,ptala jsem se proč?Řekl jen,máš mne ráda víc,
jak má žena,kterou jsem ztratil díky zákeřné chorobě
dnešní doby.Nebrala jsem telefon,neodpovídala jsem na
sms,hledal mne v práci,sháněl po kamarádech,nikde
neuspěl,a tak sedl do auta a jel 150km do mého
bydliště,s vírou,že mne tam snad najde.Vytírala jsem
schodiště a pozdravila příchozího muže,v domnění,že je
to soused,který chce projít kolem do horního patra
naší bytovky.Byl to však ten nejdražší člověk na světě,
kerého jsem si přála tolik vidět a být s ním.V ten
okamžik řekl:To jsem rád,že jsi to Ty,měl jsem o Tebe
takový strach,myslel jsem,na nejhorší................
Zase se radujeme ze společných výletů,telefonátů,a
těšíme se na sebe,byli jsme v multikině,drželi se celou
dobu při promítání za ruce a lítali jsme v oblacích.
Nevím,zda nám to vydrží,horoskopy jsou jiného názoru,
nevěřím na ně,ale občas jen kouknu na net,jestli
se z toho,co nám tam bylo řečeno,něco splnilo,a věřte
že se to stává,ale věříme v naši lásku...............
Karel a Eva

náš příběh je vlastně úplně jednoduchý,našli jsme se tady, na štěstí,vyměnili si pár vzkazíků,cinklo to a teď to spolu opatrně zkoušíme v realitě...hezky od píky.-))ale jedno už vím,i když se moc často kvůli jeho práci nevídáme,je nám spolu hezky, objevujeme jeden druhého a poznáváme se, zase trávíme spoustu času na netu,ale tentokrát jen my dva a těšíme se na to, co přijde..tak nějak oba víme, že tohle bude to ono,tak nám držte palce a hodně štěstí i Vám.-))

Dobrý večer :)
Chtěla bych Vám tímto poděkovat, za vaši seznamku . Byla jsem tady zaregistrovaná od roku 2006.... spoustu let.... Za ty roky jsem tu potkala spoustu lidí, na které budu vzpomínat, i když to bylo třeba jen přes písmena, ale teprve v únoru 2016 jsem tu našla svou spřízněnou duši. 24.12.2016 se nám narodil syn a jsme široko-daleko nejšťastnější rodina, i přes to, že jsme to vzali trochu hopem
Přeji všem co hledají, ať se jim podaří najít přesně to, co chtějí Jde přece o štěstí
Děkujeme

Jako většina i já jsem se zde zaregistrovala s nadějí,že právě tady potkám někoho,s kým bude dobře mně a komu bude fajn se mnou.Z prvu jsem tu byla jak Alenka v říši divů,z tolika potencionálních ženichů.leč posléze jsem zjistila,že to jsou jen lovci nových obětí a ten optimismus mně pomalu přecházel.Jsem ale zvyklá nejdřím zkusit všechny možnosti a teprve pak to vzdát-tak jsem začala toho pravého hledat sama.Narazila jsem na profil,kterého autor hledal v přilehlém okolí-které bylo odemne vzdáleno 100km a potencionální nevěsty měly být ve věku mé dcery.Nevím,opravdu nevím proč,ale právě jemu jsem popřála krásné odpoledne...................no a jak se zdá,je to právě ten mnou hledaný a já jím nalezená.tak nám držte palce...díky

Svůj první profil jsem si založila někdy koncem ledna a začala jsem se seznamovat.Musím říci,že jsem dostala velkou spoustu vzkazů a nabídek k seznámení.Hned první den jsem poznala opravdu moc hodného muže a pak jsme si spolu několik týdnů psali a volali na skypu.Hrozně moc mi dal,aniž by o tom věděl.Zase jsem našla ztracené sebevědomí,byla jsem svá a po dlouhé době jsem dokázala vyslovit svá přání.Bohužel to,ale nedopadlo,tak jak jsem si přála.Nikdy jsme se nesetkali,byla jsem zklamaná a smazala jsem svůj profil.Ale nedalo mi to a za pár dní jsem zase založila nový profil.Opět jsem dostala velkou spoustu nabídek,měla jsem dvě schůzky,ale opět to nevyšlo.Jedno odpoledne jsem dostala vzkaz od muže,který bydlel jen kousek od mého bydliště-2km,ale neznala jsem ho a nikdy předtím jsem ho neviděla.Jmenoval se Milan a ve svém inzerátu hledal kamarádku pro společně prožité chvíle.Vyměnili jsme si hned fotečky a napsali jsme si opravdu jen pár vzkazů a jěště ten den večer jsme se sešli.Bylo to trošku bláznivé a já jsem ani nijak nedoufala,že by z toho mohlo být něco víc.Potkali jsme se už malý kousek od místa kde jsme měli domluvenou schůzku a hned jsme se poznali.Byl mi moc sympatický a jak se mi později svěřil,tak i já jemu.Zašli jsme do příjemné kavárny,ve které jsem jěště nebyla a dali jsme si kávu.Původně jsem si říkala,že si asi ale dáme jen kávu a půjdu pak domů,ale všechno bylo jinak.Moc krásně se nám povídalo a zjistili jsme,že máme i pár společných známých.Večer krásně uběhl a Milan mě pak doprovodil domů.Oba jsme věděli,že ten večer rozhodně nebyl poslední a že se spolu chceme zase co nejdřív vidět.Vídali jsme se pak téměř každý den.Stále jsme si říkali,že je to jen přátelsví,keré si nesmíme ničím zkazit,ale osud tomu chtěl jinak.Asi tak měsíc na to mě Milan přivedl na oslavu narozenin svých přátel a představil mě. Seděli jsme tam vedle sebe a Milan mě chytil za ruku.Žádný z Milanových přátel nám nechtěl věřit,že jsme jen přátelé a měli pravdu.Tenkrát cestou z oslavy domů jsme si vyznali lásku.Jsou tomu tři měsíce a jsme spolu moc šťastní.Kdyby nebylo téhleté bajěčné seznamky,asi by jsme se normálně v životě nikdy nepotkali.Štěstíčko děkuji Ti,že jsi mě přivedlo k mému Myšáčkovi.
Všem,kteří si podali inzerát a příliš tomu nevěří bych chtěla vzkázat,ať se netrápí,když to hned nevyjde,ať se nevzdávají a zkouší to dál.Jednoho dne si je láska najde.

Prostě JSME !!!

Po pár řádcích na seznamce a dlouhých hodinových hovorech po telefonu s touhou toho druhého poznat a vidět....... a to se stalo. Stalo se tak 8.2.2016 a od té doby naše dlouhé hodinové hovory nepřestaly, vidíme se každý víkend a kolikrát i v týdnu, a ač z každý z jiného kraje, u obou jsme doma a snažíme se najít si domov společný.... domov náš.

Hodně štěstí Andrea a Honza

Dobrý den,ať to zní směšně,tak je to pravda.
Přes Štěstí jsem si psala a pořád píšu s mnoha muži,ale teď už to je jiné.Už zde hledám jen kamarády.Svoje štěstíčko jsem si zde našla před 10 měsíci a pořád je to nádherné.
Avšak Jára to u mně neměl moc lehké.Nejdříve jsme si spolu psali jako kamarádi a zdělovali si různé pocity a zážitky.Asi za pár týdnů mě Jára pozval na večeři,ale toho já se vždy bála,tak jsem se samozřejmně na něco vymluvila a pořád se omlouvala proč nemůžu.Docela jsem se divila,ale on to chápal a takhle moje odmítání poslouchal den co den asi kolem dvou měsíců.
Pak už mi to přišlo trapné(to uznáte asi i vy) a mělo se konat naše první rande.Ikdyž je o 8 let starší než já,byli jsme snad stejně nervózní.Po večeri mně doprovodil domů,políbyli jsme se a od tý doby jsme stále spolu-den co den a pořád je to tak nádherné.
Díky tomuhle opravdu věřím na osud a štěstí!!
S pozdravem Maruška

Tak jen abych se i já pochlubil, že jsem našel to svoje štěstí. Aneb jak se mi povedlo udělat z Pražandy Ostravandu:)
Třicítka na krku a v pátek už ze mě bude ženatej chlap. Šťastně samozřejmě. S Nelčou jsme se tu seznámili před dvěma lety.
Začal jsem si s ní psát hlavně proto, že byla z daleka a navíc chodila na vejšku, takže nehrozilo, že by se mi hned nastěhovala domu. To mi vyhovovalo, protože i když jsem tu byl, pořád jsem se nějak „bál“ rozjet to naplno. Ale kdo by tenkrát věřil, že z nějaký pražský holky jednou budu takhle vedle:)
Musím říct, že jsme si půl roku jenom psali, ale aspoň jsme zjistili, že spolu máme pořád o čem mluvit, a že teda má cenu za ní do té Prahy dojet:) Ale když po takové době mělo dojít na reálnou schůzku, rozklepaly se kolena i mně. Navíc jsem přemýšlel, co když tam po několika hodinách za volantem dojedu a ona nepřijde?!
Ale přišla:) A mně se naštěstí hned v první minutě potvrdilo, že i když je to oficiálně první schůzka, tak že jsem vlastně zamilovanej posledních pár měsíců. Díkybohu to bylo oboustranné:) Co dokáže s lidma udělat jeden dobře formulovanej profil, však???
Nakonec jsem to byl já, kdo se nemohl dočkat, až odpromuje (zdálo se to nekočný) a konečně se nastěhuje:)
Tak teď už mi jenom držte palce, ať mi neuteče od oltáře:D Matěj

Zaujal mne jak vzhledem tak profilem, po pár větách byla naplánována schůzka, která proběhla po pár dnech místo domluvených 14 dnech Následovaly další schůzky, společné Vánoce, společný vstupo do Nového roku. Našli jsme sebe, našli jsme štěstí a to největší štěstíčko čekáme na podzim Teď jen litujme, že jsme bez uvážení smazali své profily zde bez toho, aniž bychom si zálohovali začátky naší společné konverzace, na které rádi vzpomínáme. Děkujeme za nalezení štěstí!

V červenci 2008 jsem si na radu kamaráda založil profil na Štěstí, nic zvláštního jsem však od toho neočekával a vůbec už jsem nevěřil tomu, že bych se zde mohl seznámit a natož pak najít někoho na celý život. Jak jsem předpokládal, byla to ztráta času a pokud jsem se s někým sešel, přál jsem si, abych byl radši někde úplně jinde a sám a hledal jsem jen záminku k odchodu a dál už pak dělal tzv. „mrtvého brouka“.
Obrátky v mém životě nastaly první prosincový týden 2008, když jsem si začal dopisovat s Markétou (asi po druhém vyměněném vzkazu mi dovolila, abych ji oslovoval „Markétko“ ) a již po pár vyměněných vzkazech jsme se v uvedeném týdnu sešli, přesně 5.12.2008, zrovna v ulicích chodil Mikuláš s čerty a anděly.
Sice jsem Markétku znal z několika fotografií přiložených k jejímu profilu, ale ve skutečnosti byla ještě mnohem krásnější a hlavně mě dokázala bavit tak, že mě skoro nepustila ke slovu . Nedokázal jsem z ní spustit oči a zamiloval jsem se do ní až po uši. Pořád jsem nechápal a nechápu, že jsem ji nepotkal dřív, protože jsme bydleli od sebe jen 5 minut rychlejší chůze.
Bude to znít asi jako sen, ale dnes má moje Markétka narozeniny, od první schůzky jsme se viděli snad každý den a já nepřestávám děkovat Štěstí, že našemu setkání napomohlo, neboť věřím tomu, že by jsme se stejně našli.
A ještě jedna novinka, čekáme rodinu. A tak jak jsem potkal Markétku před Vánocemi 2008 a byla a zůstane mým největším vánočním dárkem, který jsem kdy mohl od života dostat, nadělíme si k Vánocům 2009 dárek pro nás nejkrásnější, děťátko.

Miluji Tě Markétko moje, z celého svého srdce.


Štěstí děkuji a nikdy na jeho pomoc nezapomenu, ale jeho služby už nikdy nevyužiji, našel jsem lásku na celý život.

Radek

P.S.: Když dnes odpoledne píšu tyhle řádky, ještě Markétka neví, že ji chci večer požádat o ruku, tak mi držte palce a já je držím vám všem, ať vám to taky vyjde. Doufám, že si to po přečtení se mnou nerozmyslí .

AHOJ VŠEM!TOUTO CESTOU BYCH CHTĚLA ZVEŘEJNIT SVŮJ PŘÍBĚH O TOM,JAK JSEM OD SEZNÁMENÍ VŽDYCKY ČEKALA NĚCO VÍC A ONO TO NIKDY TAK NEBYLO.BYDLÍM V MALÉ VESNICI ASI 35 KM OD BRNA A JAKO VESNIČANKA JSEM NIKDY NEMĚLA ZAS TAK MOC PŘÍLEŽITOSTÍ K SEZNÁMENÍ,PROSTĚ VE MĚSTĚ JE TO JINAK.CELÝ ROK JSEM VŽDY PLNILA SVÉ KAŽDODENNÍ POVINNOSTI AT UŽ ŠKOLNÍ ČI PRACOVNÍ A Z CELODENNÍHO POBYTU V BRNĚ JSEM SE VŽDY VRÁCIVALA AŽ TAK O PĚTI ČI O SEDMI,NEBYL PROSTĚ ČAS NA SEZNAMOVÁNÍ,ZE ŠKOLY ROVNOU NA AUTOBUS A NAOPAK.JEDINÁ MOŽNOST K SEZNÁMENÍ PRO MĚ VŽD BYLA AŽ KDYŽ BYL U NÁS JEDEN PLES KDE BYLA MALÁ ÚČAST ANEBO V OKOLÍ COŽ PRO MĚ BYLO LÁKAVĚJŠÍ,DALŠÍ MOŽNOST K SEZNÁMENÍ PRO MĚ PŘEDSTAVOVALY ZÁBAVY A TÍM MYSLÍM ZÁBAVY JAKO DECHOVKOVÉ,TÍM TOTIŽ U NÁS NA VESNICI ŽIJEM,CHÁPU,ŽE NĚKTERÉ OSOBY TATO MOŽNOST NELÁKÁ ALE PRO MĚ TO BYLO OBROVSKÉ LÁKADLO,VŽDY JSEM SI ŠLA RÁDA ZATANČIT A JAK UŽ TO U MĚ BÝVALO TAKY JSEM TAJNĚ DOUFALA,ŽE SE TAM OBJEVÍ NĚJAKÝ TEN PAN PRAVÝ,ALE K MÉ NELIBOSTI NIKDY TOMU TAK NEBYLO.A KDYŽ UŽ JSEM SE S NĚKÝM SEZNÁMILA KDEKOLIV A BYLO TO VZÁJEMNÉ NIKDY JSME SI POVAHOVĚ NEROZUMNĚLI V TOM BYL U MĚ VŽDY PROBLÉM,AŽ JSEM NATAZILA NA TUTO SEZNAMKU ŠTĚSTÍ NEVĚŘILA JSEM TOMU ŘÍKALA JSEM SI ŽE TADY URČITĚ NIKOHO NIKDY NENAJDU,JEN TAK Z LEGRACE JSME SE ZAREGISTROVALA A DALA SI TAM FOTKU A ZAČALA SE DÍVAT NA INZERÁTY A NAJEDNOU MĚ ZAUJAL KLUK V SAKU,STRAŠNĚ MU TO TAM SLUŠELO,HNED S EMI LÍBIL,NAPSALA JSEM MU ON MI ODEPSAL A PAK UŽ TO ŠLO JAK PO MÁSLE ASI PO TÝDNU JSME SI DALI PRVNÍ SCHŮZKU A STRAŠNĚ JSME SI PADLI DO OKA BYLO TO VZÁJEMNÉ,TED UŽ JSME SPOLU PŘES TŘI MĚSÍCE NÁŠ VZTAH JE KRÁSNÝ,NIKDY JSEM NIKOHO DOOPRAVDY NEMILOVALA,ALE TED CÍTÍM ŽE JSEM ZAMILOVANÁ.JE TO OBOUSTRANNÉ,KAŽDÝ DEN SE VIDÍME,JE TO JAK VE SNU,SNÁŠÍ MI MODRÝ Z NEBE A JÁ ZASE JEMU.MÁ MĚ RÁD TAKOVOU JAKÁ JSEM A TO SE MI JEŠTĚ NIKDY NESTALO.JINAK JSME ÚPLNĚ OPAČNÝ TYPY,ON JE TIŽŠÍ JAK JÁ A JÁ JSEM HODNĚ UKECANÁ,ON JE NA TECHNIKU A JÁ VŮBEC,PROTIKLADY SE PŘITAHUJÍ,DOUFÁM ŽE NÁŠ VZTAH PEVNĚ VYDRŽÍ JAKO DRŽÍ TED,ALE ČÍM VÍC SE VIDÍME TÍM JE TO SILNĚJŠÍ POUTO MEZI NÁMA.TAHLE SEZNAMKA JE VÁŽNĚ SUPER HOLKY!LUCKA

Ahoj všem
DĚKUJI SEZNAMCE ŠTĚSTÍ ZA SVÉ ŠTĚSTÍ KTERÉ JSEM TADY POTKALA JE TO O LIDEH OSUDU A KAPCE ŠTĚSTÍ
je to již 3 roky ale teprve ted jsem se rozhodla napsat svůj příběh.Byla jsem v rozvodovém řízení když mě kamarádka nabádala at si založím profil na seznamce.Já ve 40letech odpor internetu a nějaké seznamce.
Tak kamarádka udělala vše za mě jen mě předložila nick a heslo po 14 dnech se mě ptala tak co už si s někým píšeš má odpověd byla nééééé já tam ještě nebyla.Večer když jsem byla sama plná smutku touhy si s někým pokecet jsem zasedla k netu a otevřela seznamku.
Nejdříve jsem jen tak brouzdala a koukala.Pak bylo pár odpovědí a pozvání na kávu do kina .........ale to co jsem hledala nic takového nepřicházelo.Ztrácela jsem naději a víru že láska nebo příběh přes net jsou.BLABLA
Po půl roce jsem byla rozhodnutá že svůj profil zruším a ten večer mě čekala zprávička Ahoj jsem T co tady hledáš? má odpověd byla asi to co ty
Výměna řádků rostla a já začínala věřit v lásku i přes net.V té době proběhl soud rozvod a já vše zvládala s přehledem a čistou hlavou.V Březnu tomu bude 3roky co jsem tady poznala kamaráda přítele i lásku v jednom prostě chlapa s velkým CH.
Tak těm co nevěří věřte ti co čekají čekejte určitě se to vyplatí Přeji všem hodně štěstí lásky a porozumění a SERVRU ŠTĚSTÍ JEN HODNĚ ÚSPĚCHŮ

Nevím jak začít, přemýšlela jsem jestli sem mám napsat, ale něco uvnitř mi říká napiš a poděl se i s jinými které třeba sní o princi na "bílém koni",tak jako jsem snila Já…
Náš příběh je fakt jako z pohádky a nikdy bych nevěřila, že zrovna mě se to může stát! Měla jsem v životě smůlu snad na všechno
Na štěstí jsem se zaregistrovala jen tak z nudy, s kolegyněma v práci jsme štěstí.cz probíraly, projížděly profily a komentovaly….nakonec mi to nedalo a já si vytvořila svůj profil, nejdřív bez fota a jen tak jsem divila, kolik vzkazů mi přišlo,začalo mě to bavit Vložila jsem si tam fotku a vyplnila kolonky (pravdivě) co kdyby náhodou S fotkou to bylo ještě lepší vzkazy se jen množily více
Na chlapy jsem nikdy neměla štěstí, ikdyž jsem o ně neměla nouzi, mohla jsem mít skoro každého na kterého jsem si ukázala, ale nic pro mě, pro moje srdíčko! Měla jsem 2 větší vztahy a hned ten první dva a půlletý mě připravil o všechny hezké iluze, ten druhý šestiletý ( itálie a několik rozchodu a zase lepení už bylo nad moje síly) tento byl snad ještě horší a moje psychika byla úplně na dně…Už jsem si myslela, že neexistuje snad žádný chlap podle mých představ! A smiřovala jsem se s tím, že asi budu sama. Nechtěla jsem mít jen tak někoho, jako abych nebyla sama a něco lepit! Po nějakém čase jsem se zaregistrovala na štěstí a do kolonky jsem napsala "nevěřím, ale na druhou stranu si říkám,proč to nezkusit" psala jsem si s pár klukama , jako kamarádka a ani se s nima nesešla,ale byli asi 4, které jsem chtěla poznat osobně se kterýma jsem se osobně sešla, ale dopadlo tak jak jsem si myslela, že dopadne - katastrofa,v půlce každého setkání sezení u limonády, jsem chtěla odejít,vydržela ze slušnosti a hned co jsem nasedla do auta a odjížděla,mazala tel a vše z hlavy !! Stačilo mi vždy jen 5 minut a já věděla, že ztrácím čas a která bije) ikdyž po písmenkách to bylo docela fajn, ale zjistila jsem, že většině jde jen o "jedno" byla jsem zhnusená a nenáviděla chlapy.Pak na tyto stránky zanevřela a nepřipojovala, byla to ztráta času!Po nějaké době jsem se zase připojila odepsla na pár vzkazů a chtěla profil smazat (vždycky jsem si říkala,jaká je to blbost, seznamovat se přes internet, že to není možný a že seznámit se "normálně" a né přes virtuální svět je určitě lepší,ale zkušenosti seznámit se "normálně" nebo přes internet byli vlastně pro mě stejný!!Musím podotknout, že já chlapy NIKDY nebalila, nelovila,nechala jsem tomu volný průběh a na nic netlačila!!
Jak říkám profil jsem chtěla smazat, naposledy jsem ho otevřela a v duchu si řekla přečtu poslední vzkazy, zasměju se tomu a smažu!!Mezi těma posledníma vzkazama byl ON můj princ na bílém koni, ale to já ještě nevěděla) Otevřela jsem jich pár a postupně mazala až na jeden,který mě zaujal,který mi něco říkal,tomu odepiš, byl to takový normální obyčejný vzkaz,ale něco mi říkalo odepiš, koukla se na jeho fota a nikdy na to nezapomenu, jak mi problesklo hlavou, jak jsme spolu, ale zase jsem se vrátila do reality,z té fotky na mě koukal sympaťák odepsala mu a čekala do druhého dne jestli odpoví, kdyby neodpověděl, byla jsem rozhodnutá profil smazat nadobro!!Odpověděl Psali jsme si a pomalu poznávali jeden druhého, bylo mi s ním fajn a nějak jsem se zase těšila a připojovala se jen kvůli němu, vyměnili jsme si maily a psali a psali a psali,profily na štěstí smazaly on s tím přišel, že tam něco pozměnil (zadaný) a pak jsme se dohodli, že si je oba smažeme a taky tak udělali!Já si koupila i notebook a zapojila net doma a bych mu byla nablízku!(do té doby jsem využívala net v práci nebo u sestry či bráchy) na každý jeho dlouhý a pak už krásný a pomalu zamilovávající se maily nikdy nezapomenu ..byli jsme si tak blízcí a zároveň tak daleko od sebe, rozuměli si, naslouchali jeden druhému přišlo nám jako kdybychom se znali 20 let…pak už jsme si vyměnili tel. čísla a vídávali se na skypu, propovídali jsme spolu denně 6 hod.v kuse on den a já noc byl v té době 9000km daleko! Trvalo to 3 měsíce, už jsme věděli o sobě snad všechno, ale ten první dotyk, první pohlazení a první políbení, na to jsme se oba těšili nejvíc, ale v hlavičce mi blikalo a je průser já jsem zamilovaná až po uši a to jsme se neviděli osobně jen přes webkameru, ani se mě nedotkl, jak ke to možné,ptala jsem se sama sebe. Je to jen chvilkové,pobláznění?( kamarádky si klepaly na hlavu jestli jsem se náhodou nezbláznila a že tomu nevěří a smáli se mě)Byla jsem zmatená, ale cítila jsem to, že je to ON, že on je ten pravý!! a on cítil to samé a strašně mi to dával najevo až jsem měla strach, že to skončí až se uvidíme osobně…po třech měsících našeho cvrlikání po skypu a psaní sms opravdu přijel až ke mě před barák,vyšla jsem z domu a šla k němu objali jsme se dali pusu a oba jsme cítili, že to co jsme cítili po netu a na takovou dálku, celé 3 měsíce se nezměnilo a že je to ještě lepší, jiskřilo to a jiskří do dneška) po třičtvrtě roce mě požádal o ruku a já tomu nevěřila, že ta pohádka ještě pořád je, byla jsem nejšťastnější člověk na světě! Řekla jsem ano a 15.8.2009 byl náš velký den!!Vzali jsme svatba byla jako z pohádky jsme spolu moc šťastní, spíš bych řekla, že se oba dva tak pořád milujeme,že už to víc snad ani nejde, už nejsme dva, ale jeden!Prstýnek nosí hrdě a s láskou!Teď plánujeme miminko,tak nám držte palečky a já budu držet zase VÁM)MILUJI HO a děkuji Ti štěsti, za to, že jsi mě udělal šťastnou!! Mám nejbáječnějšího manžela, kterého si snad přeje každá žena na světě! Nechci to zakřiknout, ale splnil se mi sen mám prince na bílém koni!)

Tak jsem zde opravdu to ŠTĚSTÍ našel. Nevěřil jsem tomu. Měl jsem totální erektilní disfunkci a už jsem se odepsal do starého železa, ale tyto moje narozeniny dokázaly obrovský zázrak. To moje ŠTĚSTÍ mi udělalo překvapení. Dort z 1 svíčkou, vínko, dáreček a v noci zázrak mého těla.
Nevěřil jsem ani, že se dokáži zamilovat, ale jsem do ní fakt blázen a každému bych to přál. A pokud nám osud bude přát, ona není proti abychom měli spolu ještě děti. Je o 10 let mladší a ona byla první, která na mne klikla zde na tomto ŠTĚSTÍ. Ze zvědavosti jsem jí jel navštívit do Hradce Králového, když byla dne 6.1.2012 na maturitním plese svého syna. Nebyl jsem v té době dobrým společníkem, neboť jsem byl i nemocný, ale když jsem ji již tenkrát spatřil, líbila se mi. A navíc - je stejně praštěná jako někdy já. Ten, kdo si přečte toto moje ŠTĚSTÍ, i jemu se začne dařit a to svoje ŠTĚSTÍ velmi brzy najde také.

Psal se 6. prosinec 2014, už jsem si nedávala šanci, že zde někoho poznám. Na můj profil mi psalo mnoho mužů, ale nějak mě žádný neoslovil. Až on, sice jeho řádky měly pár hrubiček, ale líbil se mi svoji upřímností. Nebyl to vůbec můj typ, modrý oči, světlý vlasy, úplný opak, se kterým jsem měla dítě a přesto mě zaujal. Svým příběhem, nevím... Všichni ostatní to vzdávali poté, co jsem se odmítla ihned sejít a on vyčkával. Psal se 4.leden 2015 a my jsme se setkali. Stál u kašny s červenou růží, pak následovala kavárna, kde mi po 5 hodinách sdělil svůj životní příběh, který se tak podobal mému. Od té doby jsme spolu a už ted vím, že je to láska mého života. Úplné jiný, úžasný človíček se srdíčkem na pravém místě a co víc, přijal mé dítě, které není zrovna andílek a je to s ním těžké Těšíme se na společný život a uvidíme... necháme se překvapit...
V+R
P.S. Všem vřele doporučuji. Nevzdávejte naději, protože ten pravý nebo ta pravá skutečně někde čeká...

Ahoj lidičky, jak všichni píší, na seznamky jsem také nevěřila, ale jednoho dne v pracovním procesu jsem si založila profil na štěstí, myslím že to bylo květěn 2008(ten datum proto, že to vzalo rychlé obrátky, tak pro upřesnění), pár prvních týdnů jsem si nezávazně psala s pár lidma, mimojiné s některýma jsem v dnešní době velká kamarádka, nebo se občas ozveme..., ale asi v srprnu 08 se mi na profil díval pro mě zatím jetě neznámý kluk, který se mi na první pohled zdál naprosto super, ale říkala jsem si, no jasně další co se nudí a doma má svou a jen si chce pohrát a zaflirtovat, no nic pár dnů jsme si psali a já byla už zamilovaná až po uši, domluvili jsme si schůzku, mimo jiné musím podotknout, že jsme od sebe byli vzdálení asi 450km, on nevěřil tomu, že bych za ním přijela a já nevěřila, že by o mě stál a tak, psaní vzkazíků bylo naprosto super, hned začátkem září jsem se za ním vydala, užili jsme si spolu krásný víkend, při odjezdu zpátky domů, jsem byla už rozhodnutá co udělám, pak další víkend jsem se za ním rozjela znovu, po návratu do práce jsem dala výpověď a začalo stěhování, takže po měsíci známosti, jsem uzavřela svůj život v Praze a vydala jsem se novou cestou, nikdo z mých blízkých nevěřil, že to udělám, že tak daleko půjdu za někým, koho vlastně neznám a viděla jsem ho dvakrát nebo třikrát.již v polovině října 08 jsem bydlela už s ním a miluji ho jak nevíce můžu, jsem strašně šťastná, že jsem tohoto človíčka na seznamce našla, teda spíše on mě a nevěřila bych, že někdy se mi stane to, že se po měsíční známosti k někomu nastěhuji přes půl repuliky a bude to klapat tak jak to klape nám.Říkala jsem si, že seznamka nemůže dokazat najít opravdovou lásku, ale jsem tomu a myslím, že mnoho dalších zářným příkladem, že všechno jde, nikdy bych neměnila.Lidičky, věřte na osud a žádná vzdálenost přitom nehraje roli, jak já jsem tvrdila, to že si najdete človíčka a ten bude bydlet na druhé straně republiky a bude vám tvrdit, to je daleko, ty nepřijedeš apod. tak co je daleko? To je jen relativní, já se odtěhovala opravdu daleko od své rodiny a kamarádů, ale stojí to za to, protože žiji s někých koho miluji a koho si vážím.Moc děkuji Štěstí, za to že je a za to, že kvůli němu mám nový LEPŠÍ život.Děkuji a lidičky držte se a hledejte, ten pravý tu někde je, nevzdávejte to!!! Petra

ahojky i já bych se chtěla podělit o příběh,jak jsem na štěstí.cz našla své štěstí.jednou jsem klikla a naskočila mi seznamka štěstí.cz.řekla jsem si,proč to nezkusit,vyplnila jsem údaje,ale nepřikládala jsem tomu nějaký velký důraz.jednoho dne mi napsal Petr,já mu odepsala a poslala foto,aby věděl,s kým si píše.napsal mi,líbíš se mi a já mu napsala to samé,protože to byla pravda.zaujal mě na první pohled.první schůzka dopadla dobře a já se do něho zamilovala celým svým srdcem.dohodli jsme se na společném víkendu,který byl krásný,romantický a také jsem poznala jeho rodinu,což jsou úžasný lidé.jsme do sebe hodně zamilovaní.Petr je o 4 roky mladší,ale v lásce nezáleží jak na věku,tak na kráse člověka,ale na tom,co má uvnitř v srdíčku...PS:PETŘE CHCI TI VZKÁZAT,ŽE TĚ MILUJI Z CELÉHO SVÉHO SRDÍČKA.TVÁ ANIČKA

Marek: Štěstí jsem tady hledal už dvakrát. Poprvé jsem tady bloudil po rozvodu, kdy se mi stávalo, že jsem narážel na různé typy žen, ale štěstí stále nepřicházelo. Po pár měsících jsem to zkusil na druhý pokus, bylo to stejné a málem jsem to vzdal. Asi po dvouch měsících jsem narazil na ženu se zajímavým profilem i příjemným vzhledem.
Marcela: Procházela jsem nepříjemným rozvodem a kamarádka měla ten báječný nápad, že se mám zaregistrovat na Štěstí, abych přinejmenším přišla na jiné myšlenky. Hned první večer mě tam oslovil muž, který mě hodně zaujal. Byl vtipný, milý, ale nejvíc nás dostalo, když jsme zjistili, že bydlíme ve stejném městě a možná na sebe koukáme z okna.
Marek: Každé psaníčko od Marci mě vždy potěšilo, bylo znát, že je velmi vtipná a vyrovnaná žena, která ví co chce. Tak začala naše slovní přestřelka na Štěstí. Po předchozích zkušenostech jsem se s ní chtěl sejít co nejdřív, abych se vyhnul případnému zklamání, když si nepadneme do oka.
Marcela: Schůzka dopadla nad očekávání dobře. Jen se trochu zdráhal jít se mnou hned na radnici. :) Ale já si pak stejně uvědomila, že jsem ještě tak trošku vdaná....
Marek: Padla mi do oka a tušil jsem, že tohle by mohlo být ono. Překvapila mě svou veselostí, vtipem a celkovým charismatem. Doufal jsem a usiloval o to, abychom se sešli co nejdříve znovu, jelikož mi s ní bylo velmi příjemně.
Marcela: Trvá mi déle než si k někomu najdu cestu a teď tomu bylo nejinak. Marek mě předběhl o několik kroků. Ty moje byly postupné a step by step jsme oba zjišťovali, že k sobě nejspíš patříme. Teď po půl roce už si nemyslím, že je to tak. Už to není "nejspíš", už je to JISTÉ...
Marek: Společně jsme se shodli, že zde musíme napsat a PODĚKOVAT tvůrcům tohoto serveru. Protože jsme našli opravdovou lásku. Bez Vás bychom se nejspíš nikdy nepoznali, přestože od sebe bydlíme pár stovek metrů.
Marcela: DĚKUJI ŠTĚSTÍ, kamarádce Zuzce, kamarádce Janě, mamince od Marka (že ho porodila), internetu a hlavně a především ELEKTŘINĚ, protože nějaké baterky by na ty romány co jsme si spolu napsali nikdy nestačily. :) :) :)
Marek: Závěrem bych chtěl poděkovat bývalému manželovi mé přítelkyně, že si nevážil toho co má. Pak to ztratil, ale já Marci nikomu NEDÁÁÁÁM. Tečka. Vykřičník.
Marcela: Poslední slovo má mít žena, takže sem ještě vstupuji, abych řekla, že Marka i jeho rodinu miluji nesmírně moc a to JÁÁÁ ho nikomu nedám. Takže bacha....
Marek: Nechal bych jí poslední slovo, ale zapomněli jsme všem hledajícím ještě napsat, že nic není překážkou, když to má přijít. Máme dohromady šest dětí, tak tomu říkáme teprv ŠTĚSTÍ.
Marcela: Tečka :)

Chtěla bych moc poděkovat této seznamce za úžasného miláčka,kterého jsem tu poznala.Jsem mamča 3 dětí a nečekala jsem že ještě někdy poznám někoho s kým budu chtít plánovat společnou budoucnost,na seznamku jsem chodila hlavně ze zvědavosti a tak trošku z nudy,ale začal mi psát moc milý muž,který mě upoutal tím jak je hodný,citlivý a dokonce není ani sobecký,ani povrchní-a to už je taky rarita, aniž by jsme se poznali osobně,jen jsme se viděli na fotkách,tak jsme se do sebe začali postupně zamilovávat.Naše první rande bylo zajímavé v tom,že jsem jela do Brna na operaci a jelikož miláček Honzíček z Brna pochází ,tak mě chodil do nemocnice navštěvovat,nádherně o mě pečoval,udělal pro mě co mi na očích uviděl a jak byl starostlivý-to jsem za celý život nikdy nezažila,to samé mě čekalo i u něj doma,měla jsem se tam jako princezna.Naše druhé rande už proběhlo s mým 5-letým synkem Lukasem,Honzík se synkovi moc hezky věnoval a samozdřejmě ho učil i lumpárny a můj synek si ho velmi rychle zamiloval a moc se těší,až za ním zase přijedeme.Nyní chceme vyřešit společné bydlení a potom bude určitě i ta svatba,do které jsme se ani jeden před tím nehrnuli.Jsem šťastná že existuje ještě muž který má velké srdíčko,je hodný,miloučký,muž který umí dávat své city a lásku-tak nádherně najevo,moc vám za Honzíčka děkuji,takové sluníčko přeji všem ženám,které touží po hodném a něžném mazlíčkovi.Honzíčku miluji tě z celého srdce a moc pro mě znamenáš.Líbám tě-jen tvoje Veronika

Bylo září a mě se pod rukama sypalo kde co. Když jsem si uvědomila že moje manželství je nenávratně v trapu, ještě ten den jsem se registrovala na této seznamce.Psalo mi nesčetně moc týpků až jsem narazila na něj...Líbilo se mi co o sobě píše, jak vypadá...Začali jsme si psát. Byla jsem překvapená jak je inteligentní a hlavně jak se o mě zajímá.O mě a o mého synka. Byl prostě úžasný. Psal mi pořád. Ty zprávy už jsem přestala počítat

Domluvily jsme se na první rande. Byla jsem nervní jak malé dítě.
Seděla jsem u stolu a čekala.Pak jsem ho viděla.Srdce jsem měla až v krku. Bylo to super odpoledne, pořád jsme si měli o čem povídat. Mezi prvním a druhým rande jsme si pořád psali.A po tom druhém jsem věděla že s ním chci být.Že ON je ten se kterým chci stárnout.

Náš vztah už si prošel ne jednou těžkou zkouškou ale vždycky jsme to ustáli, spolu!
Dnes už jsme v našem hnízdečku a čekáme malé štěstíčko
A to díky této seznamce Děkujeme a přejeme Všem jen úspěchy, ať naleznete své lásky

Děkuji seznamce štěstí že je, díky ní tady dnes mužu psát jak moc miluji a jsem štastná.
Život si semnou pohrával a já chtěla lásku , partnera pro každý den a myslela jsem ,že je to jen sen, když mi napsal muž který mi ukázal krásu všedních dnů.
Probudil ve mě svou láskou a něhou krásný pocit zamilovanosti. Je plný klidu, pokory , plný krásných slov a ja chci vedle něj i umřít. Miluji tě lásko a děkuji Vám, že tady jste.
Předávám štafetu dál a vím, že na každého čeká láska jen ji pustte do svého srdíčka. Petra

I náš příběh se započal jen díky lidičkám co se o tuto seznamku starají
Já sama se zde zaregistrovala o rok déle než můj vysněný princ,ale jak jsme později zjistily-on přesně v den mých narozeninJá v tu dobu nikoho nehledala...šla jsem napokec jen za kamarádem,který sem již chodil delší dobu.....ale.... Jednou večer mi(dnes už můj princ) napsal a začala plejáda ve formě dopisů a vzkazůPo pár měsících(zhruba od května do července)psaní jsme se poprvé viděli...Je to až neskutečné,že je to již skoro 5letZažily jsme spolu již spoustu krásných chvilek i délekZatím jsem nikdy nelitovala a pořád ještě jsem zamilovaná:o)V říjnu to již bude dva roky-co jsme manželé a máme už i ročního chlapečka No a na tyto stránky jsme s vděčností mysleli i při svatbě-jelikož nám hodně dali:))-Brali jsme se 01.10.2010 a na našich oznámeních bylo opravdu vytištěno-Naštěstí jsme se potkali" NA ŠTĚSTÍ"

Tímto dopisem bych chtěla všechny opuštěné dušičky povzbudit aby to nevzdávali a všem se srdce přeji mnoho ŠTĚSTÍ v hledání svých princů a princezen

Také velmi děkuji všem lidičkám co se tu o nás zbloudilé dušičky velmi dobře starají již tolik let

no jo,tak ho mám na krku.Nevim jestli to je srdce rvoucí příběh,ale asi by mě to nikdy nenapadlo. Pracovala jsem spoustu let jako servírka,takže chlapů kolem mě habaděj.vždycky jsem si myslela,že se zamiluju do hosta,kterej mi tam bude nosit růže,vysedávat na baru a čekat až skončim,kterej mě bude doprovázet domu,aby se mi nic nestalo a odhánět ode mě opilce a bezdomovce,který tam občas zavítaj.No jo,uznávám,byla jsem naivní.Ani se nedivim,jsem hroznej živel a vždycky,když se někde něco dělo,tak jsem tam samozřejmě nesměla chybět a navíc znáte pověst servírek a to si mysleli i ostatní.Místo nošení růží,jsem se dočkala,tak akorát panáka a i když na tom byru vysedávali a čekali až skončim,tak jen kvůli tomu,že si mysleli,že mě opijou a užijou si semnou.Asi aby měli aspoň levnější to pivo byla to ale sranda,místo toho,aby si odvedli oni mě,tak si je odváděli naštvaný manželky diskotéky mě nikdy moc nebraly.Když už jsem někam šla,tak jsem seděla na baru,povídala si s barmanama a užívala si to,že někdo obskakuje mě a na nějaký seznamování nebyla nálada.Když už jsem po pár letech začla mít toho užívání plný zuby,ale pořád jsem chtěla být v kontaktu s lidma přihlásila jsem se na štěstí.Je to fajn,když vás někdo obtěžuje nebo se vám nelíbí,tak ho nemusíte několik hodin přesvědčovat,že pro něj nejste ta pravá,prostě si ho dáte do ignorace a je klid.Bohužel to teda funguje oboustraně asi po měsíci,jsem tu opravdu našla přítele,vztah nebyl úplně dokonalej a tak jsem ve volnejch chvilkách utíkala na profily chlapů,který mě aspoň trochu rozesmáli.Nečekala jsem ale,že tu potkám někoho jiného...Psali jsme si asi dva měsíce,s tím přítelem jsem byla o měsíc dýl a hrozně jsme si rozuměli,je to kuchař,takže jsme byli i stejně skaženýale byl z Kladna a já z Prahy,takže by mě nikdy nenapadlo,že se setkáme.Byl to přesně můj typ,plešatej kus chlapa,kterej miluje svojí práci,je citlivej a dokáže se smát i když se nedaří.Celé 2 měsíce mě přemlouval,že se musíme vidět,když už bylo v mém vztahu opravdu zle,svolila jsem.Přijel pro mě z Kladna v jedenáct hodin v noci do práce a jeli jsme na kafe.Odvezl mě domu ve čtyři ráno a jel zpátky na Kladno,když pro mě takhle jezdil už 4 dny a já mu nedala ani pusu,bylo mi už divně,ale pořád jsem věřila tomu,že můj vztah s mým přítelem neskončí a že to zachráníme.Pepča pořád čekal,nenaléhal na mě,byl čím dál tím víc pozornější a hrozně se snažil.Jednou pro mě takhle v noci přijel a odvezl mě k sobě do práce,kde kromě vrátného nikdo nebyl,otevřel restauraci,vyndal z auta velkou bednu a v půl dvanácté v noci mi uvařil luxusní večeři,dal mi růži,otevřel víno a já jsem si připadala opravdu jak princezna v pohádce.Musela jsem svůj vztah ukončit,bylo to těžký měla jsem ho moc ráda a nechtěla jsem mu ublížit,ale ani jsem nechtěla přijít o někoho,kdo ve mě probudil tenhle pocit.Když jsem se s přítelem rozešla,brečela jsem jak malá holka a místo toho aby mě Pepča propleskl,jak se to chovám,nastavil mi rameno a podal mi kapesník,viděla jsem,že mu to neni příjemný,ale byl u mě a trápil se semnou.Když jsme spolu chodili asi týden odvezl mě do harrachova,kde objednal v krásným hotýlku pokoj se snídaní a celej víkend jsme si užívali jeden druhýho.Upřímně jsem myslela,že bude poslední,ale nebyl.Jsme spolu půl roku,odstěhoval se z Kladna,našel si práci v Praze a pomalu si stavíme,,hnízdečko lásky":D Ani jeden jsme v životě neměli moc štěstí,mě zjistili,že mám epilepsii a on je takovaj věčnej smolař,ale myslim si,že všichni lidi i když nejsou hezcí,jsou nemocný,nebo žijou na ulici,tak všichni si zasloužej trochu štěstí.Pro každýho je to štěstí jiný,někdo má raději peníze,nebo mu dělá radost když ostatní trpí.Vždycky jsem si myslela,že nejdůležitější je zdraví.K čemu vám ale je když nejste šťastný?Vim,že z nemoci se nedostanu,ale svoje štěstí jsem tu našla a moc za to děkuju...

Kdo hledá, najde…
Dobrý den všem, kteří jste se rozhodli najít své štěstí na „Štěstí“.
Dnešní doba je z hlediska seznamování poněkud náročná. Kde hledat „ toho pravého“?
Na diskotéce? Tam málo mužů hledá lásku na celý život. Oslovovat muže na ulici? V práci? Jako učitelka se setkávám jen s tatínky od rodin. Tedy za pokus nic člověk nedá. Zkusila jsem seznamku.
Potkala jsem zde různé typy mužů - milé, váhavé, hrubé , jako v běžném životě. Co je důležité, nevzdala jsem to a hledala. A našla.
Seznámila jsem se zde se svým již skoro měsíc manželem Petrem. Nejprve mi přišel prostě milý . Netrvalo dlouho a zamilovali jsme se.
Loni jsem pod stromečkem našla zásnubní prsten a 24.4.2009 jsme se 14 měsících našeho vztahu vzali.
Po ošklivé životní etapě ( rozvod) jsem jen doufala, že by mě mohlo potkat něco tak krásného. Teď už nám k úplnému štěstí stačí jediné – vrána nebo čáp. Nebojte, vím ,že se člověk musí přičinit!
Přeji vám krásný den, pevné nervy a trochu toho štěstí.
Jitka ( andílekJita)

ahoj chtěla bych se podělit o moje seznámení bylo to asi zhruba 21.února co mě oslovil a chtěl se seznámit Martin jak jsem četla předešlí vzkaz tak měla dotyčná to samý jak já a má pravdu v tom nezoufat a důvěřovat taky jsem už chtěla smazat profil a nevěřila jsem že někdy můžu najít zrovna na nějaký seznamce lásku svýho života a tož když mám malýho věřila jsem že se tu můžu seznámit a jen s kamarádit a že to dopadne tak to ne tak jsme si hned vyměnili čísla jako že to většinou nedělám a něco mi říkalo srdíčko poznat a pak se uvidí tak jsme se párkrát sešli a teď jsme spolu a jsme moc šťastný natož že mám malýho mu vůbec nevadí .....přeju všem štěstí jako já jsem ho tady našla a to díky týhle seznamce ....Jana

Vše začalo před rokem pořízením internetu domů.Jeden večer jsem jen tak brouzdala po netu,když v tom jsem náhodou objevila vaši stránku a tak jsem neváhala a rozhodla se ,že zkusím také najít to svoje štěstí.Samota mě moc tížila a bývalo mi někdy hodně smuto.Jenže většinou se ozývali jen muži co hledali pouze nějaká pobavení a hlavně ženatí,kterým šlo jen o sex,protože jim to doma neklape.Už jsem byla rozhodnutá,že svůj profil vymažu a vzdám to.Když v tom mi přišla nabídka k seznámení,nejdříve jsem se rozmýšlela zda to ještě jednou zkusit,protože jsem si říkala co kdyby.Rozhodla jsem se tedy,že odepíši ještě jednou a když to nevyjde tak to zkusím jinak.Odepsala jsem a taky dostala odpověď a rozhodli jsme se,že to spolu zkusíme.Nejdříve jsme si skoro dva měsíce psali,oba jsme měli špatné zkušenosti a tak jsme měli trochu strach i z prvního rande.Dnes jsem tomu moc ráda,protože o to krásnější pro nás první rande bylo a oba jsme si ho skvěle vychutnali samozřejmě byli i další.Jak dny ubíhali tak jsme zjistili,že najednou jeden druhému chybí a rozloučení se pro nás stalo hodně těžké.Teď spolu začínáme plánovat společné vánoce.Taky jsme se domluvili,že po Novém roce by jsme spolu mohli zkusit i bydlet.Je krásné zase s někým plánovat dny a to jen díky Vám.Jsem ráda,že jsem počkala a rozhodla se pro poslední šanci.Moc si přeji,aby nám to klapalo i ve společném bydlení a potom se uvidí co dále.Takže nám držte pěstičky a ještě jednou děkuji za Vaše stránky.Jitka

.. byl to jeden z květnových dnů letošního roku, kdy mě přihlásil můj známy na seznamku štěstí,a jak již jsem tady zvažoval jsem zvolit písmeno, zaujalo mě "I" a tím to vše nějak začalo...
po výměně pár seznamovacích vzkazů,zaujal mě jeden který byl tajemný až do prvního seznamení..
...netrvalo dlouho a svou Tě´d jíž přítelkyni jsem se vypravil do příjemné hospůdky,kde nám to seznamování docela zpříjemnil číšník(který měl svůj den), který co přinesl k stolu tak se tak nějak netrefil a tím nám docela spestřil večer,který jsme spíše pojali s humorem a tímto nám v seznamování docela dobře pomohl...
...s večerního humoru,uvolnění z příjemné hospůdky, bylo pozvání domů na dobré růžové víno,které nás ještě více zblížilo a to zblížení trvá již nějaký ten měsíc...,
za který chtělbych velice pochválit a poděkovat seznamce štěstí,že vůbec existuje,která mi umožnila seznámit s příjemnou ženou, která mě po dlouhe době otevřela mé zklamané srdce a dala jemu nový impuls do života...

Ahoj lidičky tak ještě nedávno se mi zdálo hloupé jsi založit profil.Ale potom mi to nedalo a tak jsem zkusila štěstí a ono to vyšlo.Ze začátku mi psali samí sprosťáci.Až jednou mi napsal strašně milý kluk.A tak jsme si psali a asi po měsíci jsme se setkali.Oba jsme byli schůzkou nadšení.Jsme si hnedka padli do oka.Pozval mě na večeři,vínko atd.No a šlo to tak dál.A po 4 měsících se ke mě nastěhoval.Takže vám všem chci poděkovat za tuto seznamku. A hlavně za tebe Honzíčku.Milujeme se a jsme rádi že se máme.Vám všem bych chtěla popřát hodně štěstí a lásky.A hlavně všem doporučuji seznamku štěstí.Tady svou pravou lásku určitě najdete nebo už našli.Ps:Miluji Tě Honzíčku..

Milé Štěstí i jeho uživatelé, ráda bych se s Vámi podělila o svůj příběh nekonečné lásky.Byla jsem dlouho sama a není to moc fain. Chodil k nám kamarád ze sousedství a vyprávěl mi šťastně svůj příběh seznámení na těchto stránkách. Našel zde partnerku bez níž si již nedovede představit život. Jednoho krásného večera když mi bylo moc smutno zrovna přišel.Chvíli mne poslouchal a pak mi řekl prosím tě proč si někoho k sobě nenajdeš? Byla to podivná otázka při mé práci je to dosti vyloučená věc. S klientama se neseznamuji jinak nežli pracovně. Nabídl mi vytvoření profilu u Vás a já nakonec souhlasila s tím, že je to stejně blbost.Nebyla .Jedním s mužů které zaujal můj profil byl Milan chvíli jsme si spolu psali, pak volali, pak přijel. Bylo to neuvěřitelné oba jsme měli pocit, že se známe 100 let a jednu zimu zamilovala jsem se do něj snad ještě ten večer. Bylo to naprosto úžasné a to už mi dávno není dvacet let a jemu rovněž né.I když je o něco mladší nežli já nevadí nám to .Dneska si již nedovedu představit život bez něj a tak Vám musím říci to, co jsem řekla svému kamarádovi, díky Vám! Děkuji za to, že jsem vašim prostřednictvím mohla poznat toho nejkouzelnějšího muže na celém světě, díky Vám za svou lásku a za nový život plný kouzel a krásna. Prostě děkuji za to, že jste a přeji Vám spoustu dalších šťastných párů, kterým pomůžete se potkat Ina.