Skutečné příběhy štěstí

Tak sem konečně našla to štěstíčko po dlouhý době se utápění v slzách po předchozím vztahu. Na štěstí sem se přihlásila hlavně proto, abych si tu občas s někým pokecala a dostala se na jiný myšlenky, spíš sem ani nepřemýšlela nad tím, že bych se s někým sešla...ale pak se objevil jeden úžasnej klučina, s kterým sem si formou vzkazů hodně rozuměla a psali si dlouhý a pěkný vzkazy. Nakonec sem teda svolila ke schůzce a nyní sem šťastná...nevím jestli jen náhoda a nebo štěstí, ale sem ráda. Teď už jen doufat a přičinit se k tomu, aby to vydrželo co nejdéle.

Zdravím všechny, je to téměř neuvěřitelné, že už je to tak dávno - 3,5roku, co jsem tady hledal i já to svoje štěstí... Už jsem toho měl vcelku dost a oslovil jsem poslední dívku a pak jsem se chtěl smazat... Jak se ukázalo, stejně na tom byla ta dívka, po půl roce marných pokusů jsem byl taky poslední šance... Šlo to všechno strašně rychle, ale bylo to krásné... Po pár řádcích ve vzkazech jsem to už nevydržel a zavolal jí... už po telefonu to bylo moje hřejivé sluníčko a zamiloval se hned až po uši... za další 2 dny jsem to už nevydržel a neplánovaně vyrazil do města, kde bydlela má láska, setkání bylo víc než příjemné, procházkou městem jsme došli do krásné restaurace, dali si oběd a já úplně ignoroval drnčící pracovní
telefony... Byla kouzelná, stále usměvavá s roztomilými plamínky v očích... Pak už to bylo všechno jasné, výlet do zoo s její malou holčičkou, ta byla tak sladká a jak rychle si získala ona mne, tak i já jsem si získal jí... Netrvalo to snad ani 3 týdny a seznámili jsme se s rodiči, pak si udělali dovolenou na Slovensku a začali plánovat společnou budoucnost... Zaplatili jsme plánky na domeček, začali svými silami stavět a přesně za rok jsme se stěhovali do našeho domku, který jsme oslavili malou svatbou a za půl roku se nám narodil syn... Dostal jsem ho ke svým 40. narozeninám, byl to ten nejhezčí dárek... Je to neuvěřitelné, jak to letí... Stále se velmi milujeme, máme krásnou a zdravou rodinu a jsme všichni moc šťastní... a to jen díky Vám... Díky Štěstí Aleš a Jana

Když mi kamarádka poslala adresu na seznamku štěstí , tak jsem na ni z počátku kukla . Za pár dní znovu a nakonec jsem se přihlásila. Když už jsem si asi po měsíci říkala, že to zabalím ....tolik je tu chlapů a žádný mi nepadl do oka tak jsem si řekla , že to vzdávám. Ale mezi tím jsem si stále psala s jedním .Brala jsem ho jako kamaráda. Až jednou mi napsal, že nemůže být kamarád s někým koho miluje a , že odchází.Teprve až při představě, že už se tu s ním nesejdu a nebudu si s ním psát mi došlo co pro mě znamená, co k němu cítím .Schůzku jsem si ním domlouvala dvakrát...vždycky nám do toho něco vlezlo...Až jednou mi psal, že má v hospůdce jeden stůl a , že je de vyprovodit a jestli budu chtít tak přijede. Za pár minut mi zavolal a já souhlasila . Nechtělo se mi čekat ještě dva dny...sice jsem si plánovala jak se obleču, namaluji.....Prostě to byl bláznivý nápad...Přijel bylo půl 1 v noci, protože to měl ke mě přes 50km.To setkání bylo jako bych ho znala od jak živa...Slova byla zbytečná...
A pak byla sobota, oběd, kytka, objetí,................................Děkuji ŠTĚSTÍ..... držte nám palce...........

Před čtyřmi roky jsem spíše naočkován přáteli, než z vlastního přesvědčení a z touhy po změně života, založil nick zde na Seznamce štěstí. Nikdy předtím jsem nepoužil služeb jakékoliv seznamky ale částečně i z dlouhé chvíle,jsem si psal skoro rok se skupinou lidí, několikrát jsme se na různých srazech setkali, ale necítil jsem potřebu seznámit se s někým z nich blíže.
Potom ale se všechno změnilo, čirou náhodou mě zaujal inzerát ženy, která obyčejnými slovy vyjadřovala neobyčejnou touhu po změně života v osamění. Odepsal jsem a vesmíre div se: PŘIŠLA ODPOVĚĎ. Následovalo několik dalších dopisů a potom první setkání.
Kateřinka je krásná tou zvláštní vnitřní krásou a já jsem stál na peroně nádraží, neměli jsme domluvené žádné poznávací znamení, ale kolem Kateřinky byla záře a tak jsem naprosto jistě šel přímo k ní a oslovil ji. Usmála se a já jsem se zamiloval. Jsme s Kateřinkou spolu tři roky dva měsíce a dnes šestnáct dní a každý den večer děkuji pánu bohu za nádherných dvacetčtyři hodin které mi dovolil se zázrakem kterému dali jméno Kateřinka prožít.
Já nejsem již nejmladší a nikdy bych nevěřil, že se najde ještě někdy žena která ve mě dokáže vzbudit tak silný cit. Ale stalo se a protože jsme nyní s mojí Kateřinkou tak šťastni držíme palce všem, kteří neztrácí naději, odvahu a víru, že i na každého z nich čeká ten vytoužený.
Kateřinka mě napomíná, abych neděkoval jenom pánu bohu, ale i Tobě seznamko. Tak tedy děkuji, děkuji moc.
Standa

chci se podělit o můj příběh,který začal tady na netu.jsem vdaná,ale bohužel ne šťastně.Abych zaháněla smutek ,zavítala jsem náhodou na stránky štěstí.Asvěte div se po pár dní jsem si začala psát s mojí novou láskou Mirečkem.nic jsem si od toho neslibovala,ale postupem času jsem se do něj zamilovávala čím dál víc.myslím že on miluje i mne.udělám všechno proto abych ho mohla milovat celý život.Opět jsem šťastná jak nikdy předtím.je to moje sluníčko,udělal mě opět šťastnou!proto chci apelovat na ženy které nejsou šťastné,že nejsou všichni muži stejní,už jsem se o tom přesvědčila a tomu ráda. P.S.Mirečku miluji Tě,jsi moje sluníčko a za tvou lásku ke mě Ti děkuji

Jednou jsem v práci procházela služební mejlíky a naboku monitoru jsem si všimla reklamy na tuhle seznamku - takový slogan o lásce. Já, která sdílím přesvědčení o tom, že na seznamku chodí jen úchyláci, lidi bez sebevědomí a Ti, co se nudí, jsem zírala na odkaz www.stesti.cz a nevím proč, kliknula jsem.
Podívala jsem se muže z mého města, kteří se chtějí seznámit, samozřejmě jen ze zvědavosti . Byla jsem v té době sama jen se synem a ani jsem nechtěla žádný vztah.
Projela jsem fota a otevřela jeden jediný profil. Bylo to zvláštní, měla jsem dojem, že toho mužského od vidění znám a to, co měl v profilu, bylo jakobych to napsala já sama. Byl na seznamce pouhý týden...
Že o něm mluvím celé odpoledne jsem nevnímala, až moje kamarádka mě na to upozornila. A byla to právě ona, která mě bez mého vědomí zaregistrovala a mým jménem mu napsala. Já jsem mu to chtěla všechno vysvětlit, že nemám zájem, že na tohle nevěřím, že nechci atd... Ale měla jsem ŠTĚSTÍ,že byl právě online a že jsme prochatovali několik následujících hodin, ovšem tím to pro mě končilo.
Jenomže během chatování jsem prozradila mimo jiných informací i to, že mám malý obchůdek, kde pracuji. A zase jsem měla ŠTĚSTÍ, že našel odvahu a přišel mě nenápadně okouknout.
O několik týdnů později, když jsme randili a vedli jeden z našich filozofických rozhovorů, mi řekl, že život je naše vůle... Nevím, jestli má pravdu, ale stoprocentně vím, že jsem měla ŠTĚSTÍ, že se události staly tak, jak se staly.
Nyní spolu žijeme druhým rokem a já se směji svým předsudkům, své hlouposti a jsem ráda, že moje kamarádka měla bystřejší úsudek než já a že mě můj mužský dokázal přesvědčit o tom, že lze potkat osudovou lásku...jen prostě musíte mít ŠTĚSTÍ...

Vlastně bych jen chtěla napsat,že díky této seznamce jsem tady před 4 měsíci potkala úžasné chlapa,kterého moc miluju...

Můj, nebo spíš náš příběh začal velkou náhodou. Po dlouhodobém manželství jsem zjistila nevěru svého tehdejšího partnera. Moc to bolelo a upřímě jsem ani moc nevěřila, že se dvěma dětmi mě někdo bude chtít. Manžel už tehdy věděl, že se mnou už být nechce a dal přednost milence, ke které odešel. Já zpočátku řešila samotu a bolest popíjením doma po večerech. Pak jsem se potkala s kamarádkou a ta mě přivedla na myšlenku založit si profil na Štěstí.cz.
Říkala jsem si, že tím nic pokazit nemůžu, ale abych řekla pravdu, moc iluzí jsem si nedělala.
Založila jsem profil bez fotky. Nechtěla jsem nikoho z okolí a taky jsem neměla zájem, aby někdo známý můj profil viděl. Odepsalo pár mužů, taky dost těch, kteří chtěli pouze milenecký vztah, pár oplzlých zpráv taky přišlo.
Nakonec jsem si začala psát s jedním z nich, který měl též profil bez fotky, ale působil na mě moc mile a skromně. Potkalo ho podobné životní ztroskotání. Ještě týž den jsme si vyměnili fotky a přesně za týden se sešli. Domluvili jsme se tenkrát, že na mě počká v jedné poměrně rušné restauraci. Bála jsem se docela, co bude ve skutečnosti zač. Jsem dost nedůvěřivá.
Dali jsme si spolu kávu a pozval mě na výlet. To už jsem si byla jistější, tak jsme jeho autem jeli na jeden moravský zámek a pak na večeři. Zavezl mě potom domů a rozloučili jsme se takovým neurčitým způsobem. Pak jsme si psali, já odjela na víkend s kamarádkou a po návratu ke mě Roman přijel na návštěvu, a od té doby jsme spolu každou volnou chvíli. Zamilovala jsem se do něj. On prý věděl, že jsem ta pravá, už tenkrát když jsme si spolu ten týden psali. Je to už 7 měsíců od našeho seznámení. A jen doufám, že to pořád bude tak hezké. Oba jsme pak společně zrušili profil. Bylo to takové zvláštní potvrzení našeho vztahu a jsem opravdu vděčná za to, že jsem na seznamku šla a potkalo mě štěstí.
Marie

Díky tomuto serveru jsem poznal ženu svého života. Byla to láska na první pohled. Už když jsem si s ní psal, věděl jsem, že je to vyjímečná žena. A skutečně...
Naše první procházka starou Prahou na našem prvním rande byla prostě úžasná. Je to velmi citlivá a spolehlivá dívka. Věděl jsem, že někde je dívka, se kterou budeme navzájem spokojeni. A díky tomuto serveru jsem ji potkal. Láďa

Ahojky návštěvníci štěstí.
Je to už pár dní a dokonce i nějáký měsíc. Nikoho jsem nehledala účet jsem měla založený delší dobu pár lidí sem tady poznala s jedním dokonce žila, ale nevyšlo to a tak sem si účet nechala kvůli kamarádům které jsem zde poznala a takto s nimi byla ve spojení. Když jednou sem se připojila po delší době a byl tady vzkaz od někoho koho sem neznala cituji : " chci se s tebou seznámit." Zrovna jsem měla tak dobrou náladu že jsem odepsala :"kdy a kde"? byl moc milý odepsal že se chce první jen tak poznat tak jsme si vyměnili nějáký vzkazík chtěli spolu stavét sněhuláky ale boužel byl to listopad a nikde žádný sníh.....a najednou vzkazy přestaly chodit tak pravidelně....a mi to začlo být líto sama sem nevěděla co se děje...a pak najednou byl silvestr a já seděla doma nebylo kam a s kým vyrazit tak sem zasedla u pc a povídala si s kamarádkou a najednou se někdo připojil k mému icq někdo koho sem neznala, ale po chvíli sem zjistila že znám je to on milý klučina který semnou chce stavět sněhuláka. Psali jsme si celou noc já se cítila krásně a i když sem nikoho nehledala dovedla sem si představit že s tímdle mužem bych trávila život. Najednou bylo ráno a my zjistili že jsme proseděli celou noc u pc tak jsme šli spát ale hned co jsem ulehla mi začlo být smutno vevěděla sem co se děje....a pak sem se tomu přestala bránit asi po týdnu jsme si vyznali lásku a domluvili si schůzku. Od té doby se scházíme pravidelně každou sobotu a jezdíme na výlety. Je nám spolu nádherně a plánujeme budoucnost, je to muž mého života. Takže lidi věře tomu že každý má na světě tu zpřízněnou dušičku a dřív nebo později ji najde. Přeji vám mnoho štěstí aby vám to vyšlo a našli ste ji co nejdříve.

opravdu se stal
Dnes si nic nepřidám, jen se chci rozdělit o radost a štěstí. Není to pohadka, věřte že i po 50+ se dá krásně milovat a žít jeden pro druhého. Prostě mít rad.
je to 14 dní co mi přišla zpráva, taková normální, jen tam byl pisatel a adresa.
Zatajil se mi dech tolik se mi chtělo žit. Stálo tam-
vážená paní chtěl bych se s Vámi seznámit. A to už jsem věděla že někdo koho jsem milovala před 26 letřy je sám. Pavlík nevěděl že na druhé stránce jsem já ta kterou tak milova jeho Jiřinka.
po těch letech i když má člověk profil je jiny snad jen to srdce zůstává.
Jen dvě zprávy stačily a odhalil mě. Rande které následovalo bylo do dvou dní.
Opravdu má laska se nezměnila, kytičkou a políbením se vrátlo vše jako by to bylo včera.
Věřte celá kavárna nám záviděla. Dvě spojené ruse a usta které kradly polibky.
A Vás se ptám co máte v těle tu krasnou lasku je možné vstoupit do jedné řeky? Já to udělala a řeknu Vám.........
Jen pro ten dnešní den stojí za to žít......
A Tobě Pavliku...........Ještě že Tě lásko mám...Jiřka
Dík že jsou tu Tyto stranky pro lidikteří ztratili naději v lásku,
Ale já ji tady našla a zase mámchut žít a tak Vám děkuji.

Ahoj vy vsichni stejne postizeni jako ja...ti kteri jste na Stesti a hledate usilovne a myslite si ze beznadejne svuj osudovy protejsek. Tak prave pro vas toto vsechno pisu. prave pro vas,kteri si nezahravate,nelaskujete a mate snahu opravdu najit a ono to sakra nejde.....
Byl jsem ted na Stesti podruhe v zivote,poprve pred cca tremi lety a tenkrat se podarilo ,tak sem si rekl proc ne ted. Asi po mesici jsem mel za sebou xy schuzek a nic...proste nic,zoufalost nad zoufalost,jednou jsem vycouval ja,potom ona a tak porad dokola. Bylo 20.prosince a ja z totalniho znechuceni a nudy,jelikoz tesne pred vanocemi vsichni maji urcite cas vysedavat u pc poslal uplne prasteny,naprosto sterilni a hloupy vzkaz na profil,ktery byl podobneho razeni....zadny inzerat,zadna fotka,stroha data a tecka.Jedine proc jsem tam napsal,ze tento profil byl jako jeden z mala on-line. Ja...ktery se vzdy snazil decentne vtipkovat,vyhledat si neco zajimaveho v profilu a na to navazat jsem napsal....ahoj,nechces to zkusit se mnou?....sem se zasmal sam sobe co to pisu za voloviny a tim to pro mne skoncilo.
Prisla odpoved skoro vzapeti. Ja nevim proc,ale ctu ty asi dve vety a nejak se mi chce odepsat. Udelam to. Prijde druha odpoved a tam uz jsem zbystril...NO TO VIS ZE JO!!!! ZROVNA TOBE budu vykladat co delam a co me bavi a vubec!!!! Jaksi jsem se z toho vykroutil a najednou zjistuji ze cekam na odpoved. prisla hned a ja kdyz ted ctu ty vzkazy tak citim,ze tady neco je jinak,na te druhe strane je nekdo hodne zajimavy. je porad dvacateho prosince a uz nekoukam nikam jinam a po par dalsich vzkazech prijde vymena fotek.....jedeme dal rekli jsme si. pristich par dnu bylo ve znameni toho,ze jsme se tady nemohli potkat a psali si dodatecne a vpodstate si sjednavali virtualni rande. Prijemne,mile devce vzdy kdyz rekla,byla tady. Imponujici.
Prisel Stedry den a ja dostal napad. Pozval jsem tuto kouzelnou mladou damu na Stedrovecerni prochazku,v devet vecer,az je vsechno odrizeno a vetsinou nam samotnym je v tuto dobu smutno,sam jsem nemohl uverit tomu,ze ze mne muze takova blbost vypadnout...rande na Stedry vecer muze napadnout jen tebe ty ...jak ses starej,tak ses blbej. Malem jsem spadnul ze zidle,kdyz po mensich obstrukcich byl muj napad akceptovan!!!
Prijel jsem na smluvene misto a byl tak zvedavy,ze jsem ani nemohl poradne dychat,jsem zvedav,jake emoce muze ve mne vyvolat nekdo na stedry vecer....to jsem jeste netusil,ze jich bude tolik a v rychlem sledu.
Prisla,koukla na mne a ze teda jedeme na tu prochazku. Nasedla do auta a zasekla mi dvere od auta do chodniku. naprosto natvrdo a prvni emoce byly tady,ja to auto mel cca par hodin,mozna 5. Nic,sem si rikal v poho...urvu dvere,dzip neni taky spatnej.
Uz ta cesta na to misto byla podivna,mizeli jsme nekde mimo mestecko,do totalni tmy a ja zacal premyslet,kolik ma asi bratru a kde na mne asi cekaji a ze umru asi mlady a nevyboureny. Vystoupili jsme a me tuseni se stavalo pomalu jistotou jelikoz tam byla tma jako v pytli,ja stal vedle ni a vubec ji nevidel ale nevadilo mi to,jelikoz vsechny me mozkove zavity pracovaly na plny vykon a ja resil,jaka zbran se da smontovat z mobilu,klicu od auta a zvykacek. A prichazi dalsi emoce...ve chvili,kdy neznym hlaskem rika...no...jestli tam pujdem,asi spadnem do vody...no ja chtel skocit do auta a ujet,ale v te tme ho ani nevidel kde je...POJEDEME JINAM....mi znelo v usich jako rajska hudba....
Skoncili jsme v jedne prijemne hospudce,dali si veceri,vinko,kaficko a ja koukam jak hezka je to zenska a ze je uplne na prvni pohled jina nez ty ostatni,ktere jsem potkal,ktere lhaly uz v profilech ze jsou nekuracky a kdovi co,tohle je neco jineho,nejsem zadny pubertak,to prece poznam JSEM ZKUSENY MUZ...
A prichazi dalsi,uz nevim kolikata emoce a to jsem se bal,ze to bude mrtvy jako vzdy....s naprostou gracii,nonsalanci a bezelstnym usmevem mi oznamuje,ze mi to rict musi,ze je to fer,ze je trosicku,ale jen TROSICKU jeste vdana.....
Vazeni...kdyby se v te chvili zjevila v te hospode Madonna a chtela mit se mnou dite,nerozesmalo by me to tak,jako tato zprava. Nicmene jsem zachoval naprosto chladnou hlavu,jak se slusi a patri na gentlemana a zacal pres personal a naprosto verejne resit zbran. Jakoukoliv,brokovnici,sekeru,vidlicku,cokoliv abych se zabil,jakou ze ja to mam smulu...no,pak jsem si rikal...zamorduj radeji ji, ji neznam,sebe jo,ze jo,logicky....tyto me uvahy jsem pronasel nahlas,pred ni,aby z toho taky neco mela a ja vam ted neco povim,nebyl krasnejsi pohled nez do jejich rozesmatych oci....vzal jsem ji za ruku a vlastne do ted jeste nepustil. Stedry den pro nas skoncil asi ve tri rano,kdy jsme si povidali o nasich zivotech,radostech a strastech a ja ji chtel videt znovu. Vidame se kazdy den, nic neni krasnejsiho jak pozvolna citime,ze by to mohlo byt ono a jak se oba branime jen trosku.Prozili jsme spolu vsechny vanocni i novorocni dny,Silvestra a ja se zamiloval. Vasnive,prudce,beznadejne a udelam vse pro to,aby to vydrzelo minimalne 40 dalsich let. Zaruka? Tu vam prece vazeni nikdo neda,nikdy a nikde. A cely tento elaborat vzniknul proto,aby jste vedeli,ze Stesti...svuj smysl ma,jen se s tim musi umet zachazet,hlavne se schazet a tak dlouho trpet az to prijde.
a vite proc tomu verim ze to vyjde? Prinesl mi ji Jezisek. Tak proto
Miluji Te sedmikrasko

Po naprosto nefunkčním 3letém vztahu s mužem,pro kterého jsem prakticky nic neznamenala,jsem se vzdala iluzí,že se ještě někdy seznámím a to ještě prostřednictvím této seznamkyAle protože se jen tak nevzdávám,pozměnila jsem si text inzerátu a průběžně kontrolovala vzkazy.Samozřejmě, jak jsem předpokládala,zprvu to byli vzkazy typu:Ahoj,jak se máš?Nebo proč tu nemáš fotku atd.Já to ale především nechtěla nijak lámat,nebo tlačit na pilu a hledat někoho za každou cenu,to ne...Takže jsem tak nějak sondovala,jakým způsobem dotyčný muž píše,o jaký vztah má vlastně zájem(protože někteří muži si rádi pletou vztah závazný s nezávazným)Pak mi napsal(dnes již můj partner Honza),jestli už jsem našla toho pravého...Byla jsem zvědavá,kdo to je,tak jsem si omrkla jeho profil s fotkouNějak podvědomě jsem si říkala,holka jdi do tohoZačali jsme si psát,o všem možném,vyměnili si kontakty a já přijala jeho pozvání na kávu...Když měl přijet,byla jsem nervozní,ale zároveň jsem se na něj strašně těšilaPodal mi nádhernou růži(mimochodem,mám je moc ráda)a šli jsme do čajovny.Už od začátku byl moc milý a zábavný společník,prolomily se ledy a moje obavy z toho,že si třeba vůbec nesedneme,se naštěstí nepotvrdilyChtěla bych tímto poděkovat Vaší seznamce,že mi tak trochu pomohla poznat tak báječného,inteligentního,vtipného atd.(byl by to dlouhý seznam vlastností,které má...)Zkrátka chlapa,kterému nejsou cizí pojmy jako tolerance,upřímnost,smysl pro rodinu a další...Známe se krátce,ale já vím,že v Honzovi mám naprostou důvěru,dokáže být oporou jak mě,tak já jemu...Je to můj,jak já s oblibou říkám,,Bivoj"protože ač je chlap jak hora,umí být i něžný a milující táta a toho si u něj moc cením...Chtěla bych na závěr jen říci,aby ti,co jsou sami a chtějí se seznámit(tedy vážně seznámit)neházeli flintu do žita hned,když to napoprvé nevyjde...Někdy člověk musí přehodnotit,jakého partnera vlastně hledá,protože hledat jen podle toho,jak člověk navenek vypadá,není vždycky to správnéKdyž si budete při prvním setkání rozumět a nebudete před sebou nic předstírat,pak to nebude jen o vypité kávě v kavárně,ale o něčem hlubším,o tom,že máte něco společného a chcete sdílet jak to dobré,tak i horší,protože o tom je vztah dvou lidí,kteří chtějí být spolu,vychovávat společně děti a být si navzájem oporou,když se zrovna nedaří...Takže,hodně štěstí

Ahoj milá štístka , tak nevím jak začít je to už skoro dva roky co jsem potkal své štístko 16.3.2013 jsem napsal svůj první vzkaz své nynější lásce trvalo skoro měsíc něž mi odepsala skoro jsem to vzdal, ale ozvala se po měsíci přijala mé pozvání na kávu. Do poslední chvíle jsem nevěřil, že opravdu přijede a potkáme se, když jsem uviděl autobus nevěřil jsem svým očím uviděl jsem ženu, kterou jsem znal pouze z fotek a písmenek. Bylo to jako sen prostě byla tady já jí podal ruku a dal jí pusu bylo to jako kdyby jsme se znali dlouho. Proběhla 3 schůzka a už bylo rozhodnuto ....proběhlo stěhování a dnes už jsme spolu a jsme štastní a oba vzpomínáme jak probíhalo naše seznámení na štěstí a jsme velice rádi, že jsme na štěstí setrvali. A věřte ne bone naše láska je čím dál silnější a vtah krásnější prostě Štěstí ze štěstí byl náš OSUD. Děkujeme seznamce štěstí za náši krásný a pevný vztah.

Jsme lidi středního věku kteří už mají v životě něco zasebou,díky vaší seznamky štěstí,jsme ho opravdu měli,chceme Vám moc poděkovat a popřát i ostatním aby měli vživotě takové štěstí taky,oba jsme prožily velká sklamání a bolesti už jsme neveřily že může být něco tak hezkého jako láska dvou lidí.Co ktomu ještě dodat,určitě už se neopustíme a po životních zkušenostech si budem vážit jeden druhého.DĚKUJEM ROMAN A LENKA.

Vždy jsem měla smulu na chlapi. Zkoušela jsem všelijaké seznámení až jednou přišla kamarádka se seznamkou štěstí. Říkala jsem jí,že tomu nevěřím,ale přemluvila mě a já se tu zaregistrovala. Nabídek chodilo hodně,chodila jsem na schůzky,ale nikdy z toho nic nebylo. Buď se mi nelíbil a nebo tam nepřeskočila jiskra.
Když už jsem se rozhodla,že přestanu chodit na schůzky napsal mi Vlasta. Začala jsem si s ním psát,ale na rovinu jsem mu řekla,že tu už nikoho nehledám,protože už tomu nevěřím. Napsal ať mu věnuji jednu schůzku. Sešli jsme se tedy. Já se mu líbila na první pohled,ale mě tam něco chybělo. Psal mi,že se chce dál poznávat a ať mu dám šanci,alespoň jako kamarádovi. Řekla jsem si proč ne,přátel není nikdy dost. Ukázal se nejen jako přítel,ale jako skvělí chlap. Dnes už bych ho za jiného neviměnila. Jsme spolu 3měsíce a já zjistila,že je to ten nejlepší chlap.
Proto Vám holky chci napsat,nevzdávejte to hned,já jsem toho živím důkazem a opravdu nelituji. Díky seznamce štěstí jsem maximálně spokojená a muj syn našel skvělého strejdu.

Na štěstí.cz jsem se přihlásil v polovině března letošního roku v naději, že zde konečně najdu svou vysněnou partnerku. Vůbec mě v tu chvíli nenapadlo, jak rychle se můj sen vyplní. Již za pár dní mě oslovila milá holka ze Zlína jménem Lenka. Vyměnili jsme si několik vzkazů a domluvili si osobní setkání. Od první chvíle jsme si ve všem rozuměli, nebylo třeba žádných nucených frází a já cítil, jak mezi námi pomalu přeskakuje krásná jiskra a že jsem právě našel svou životní lásku. Několikahodinové rande jsme zakončili sladkým polibkem a od té chvíle patříme k sobě. Strávili jsme spolu spoustu krásných chvil včetně nádherné dovolené a v současnosti jsme již šťastně zasnoubeni. Naše poděkování patří serveru štěstí.cz, bez něhož bychom se určitě nikdy nepotkali. A všem ostatním přejeme stejné štěstí, jaké jsme tady našli my dva.

Ahoj lidi.........na téhle seznamce jsem byla tak zhruba před půl rokem........pár kafí.pár planých nadějí.a nic.Odhlásila jsem se s tím,že už mně sem nikdo nedostane.Jenže víte jak.''Nikdy neříkej nikdy''!Najednou jsem si začala připadat osaměle a tak jen zkušebně číhla na ŠTĚSTÍ,co se mi tam nabízí za možnosti.Nebyla jsem zaregistrovaná,opravdu jsem jen četla inzeráty mužů mého věku z mého okolí.Najednou mně neuvěřitelně oslovil inzerát muže,který tam měl v názvu telefonní číslo..bez váhání jsem napsala SMSsku,Vzápětí volal pán,že vůbec neví o co jde....a že nechápe kdo jsem a co po něm chci.Vyšlo najevo,že inzerát mu dala jeho dcera zrovna před chviličkou,neměla v umyslu zveřejňovat celé číslo,ale ze zvyku tam prostě celý telefon napsala.Prostě pán mi volal zpět....obrovsky se mi omluvil..............a omluvy přešly v povídání....a povídání v setkání...a setkání v lásku..a láska ve vztah
Nikdy nevíme,co má s námi osud v plánu

Už jsou to čtyři roky, co jsem se zde seznámila s mým teď už manželem. Jsme dva roky manželé a lepšího chlapa jsem si nemohla přát.

Chtěla bych moc poděkovat této seznamce za úžasného miláčka,kterého jsem tu poznala.Jsem mamča 3 dětí a nečekala jsem že ještě někdy poznám někoho s kým budu chtít plánovat společnou budoucnost,na seznamku jsem chodila hlavně ze zvědavosti a tak trošku z nudy,ale začal mi psát moc milý muž,který mě upoutal tím jak je hodný,citlivý a dokonce není ani sobecký,ani povrchní-a to už je taky rarita, aniž by jsme se poznali osobně,jen jsme se viděli na fotkách,tak jsme se do sebe začali postupně zamilovávat.Naše první rande bylo zajímavé v tom,že jsem jela do Brna na operaci a jelikož miláček Honzíček z Brna pochází ,tak mě chodil do nemocnice navštěvovat,nádherně o mě pečoval,udělal pro mě co mi na očích uviděl a jak byl starostlivý-to jsem za celý život nikdy nezažila,to samé mě čekalo i u něj doma,měla jsem se tam jako princezna.Naše druhé rande už proběhlo s mým 5-letým synkem Lukasem,Honzík se synkovi moc hezky věnoval a samozdřejmě ho učil i lumpárny a můj synek si ho velmi rychle zamiloval a moc se těší,až za ním zase přijedeme.Nyní chceme vyřešit společné bydlení a potom bude určitě i ta svatba,do které jsme se ani jeden před tím nehrnuli.Jsem šťastná že existuje ještě muž který má velké srdíčko,je hodný,miloučký,muž který umí dávat své city a lásku-tak nádherně najevo,moc vám za Honzíčka děkuji,takové sluníčko přeji všem ženám,které touží po hodném a něžném mazlíčkovi.Honzíčku miluji tě z celého srdce a moc pro mě znamenáš.Líbám tě-jen tvoje Veronika

Chtěla bych moc poděkovat všem, kteří mají co do činění s těmito stránkami. Díky nim jsme s dcerkou našli báječného muže. Brzy již manžela Prožívám právě nejkrásnější období v mém životě. I když stěhování z Ostravy do Znojma bylo trošku chaotické.
Tobě bych chtěla Alešku vzkázat, že tě strašně moc miluji.
Týmu Štěstí děkuji za naše štěstí

Když jsem si před více jak dvěma lety četla tyto příběhy na webovkách jako čerstvě zaregistrovaná na této seznamce, jen jsem si nad nima povzdechla, jak má někdo štěstí a má ten vztah krásný konec. S Ladíkem jsme si psali téměř půl roku, těšili se na každý vzájemný vzkaz. Tenkrát jsem byla v zahraničí, takže hned po návratu jsme se viděli a pak znovu a zase znovu. Přišlo nám oběma jako bychom se znali už dlouho, nic psaného na seznamce nebylo hrané, žádná přetvářka. Moc děkuju, že tyto stránky existují, protože teď žiju v našem postaveném domečku s chlapem, kterého miluju nade všechno na světě a v náručí držím druhého, který se nám před 3 týdny narodil. Všem nezadaným přeju moc štěstí a vzkazuju-vydržte, to hledání stojí za to!

Ahoj,
chci se podělit o své štěstí, které jsem našla na štěstí:)
Bylo 21. ledna 2010 když jsem stála na Václaváku u hlavy koně a někdo ze zadů na mě křičel: „Hálooo tady je ocas, tady jsme se měli potkat“. „A já si pomyslela: Bože to bude zase nějaký ….“
Večer se ubíral klasicky, já říkala, že nepiju a vypila jsem asi 1l vína ona mluví jako z knížky, prostě klasické prvé rande oba jsme dokonalý a vůbec ne sami sebou
Došlo i na druhé a třetí rande a my jsme pomalu odhazovali, masky  Teď se píše, rok 2016 máme krásné a zdravé dítě Karolínku budou ji 4 měsíce a v dubnu se budeme brát.
Přeji, všem ať najdou svoje štěstí tak jak jsme ho našli my.

Asi nikoho nepřekvapí, že i já jsem na začátku byla typická skeptička a když mi moje kamarádka ukázala vaši seznamku, smála jsem se jí a považovala to za něco nesmyslného,,, Nicméně jsme jednoho večera při otevřené lahvince vína "z hecu" založily profil i mně - měla jsem ho asi měsíc, pár nepodařených setkání proběhlo, ale nic významného, tak jsem to zas zrušila...
Když jsem se pak po dalších pár měsících samoty stále večer vracela do prázdného bytu, založila jsem si jej znovu tentokrát s tím, že ani se nehodlám s někým scházet, jako si spíš krátit čas po osamělých nocích povídáním s těmi, kdo budou fajn...Takhle sem narazila na jednoho fajn kluka, který mě rozveseloval ve špatnách náladách.
Jednou jsem se zeptala jak se má on a bylo mi řečeno, že sem na něj ty splíny asi přenesla,,,na čež jsem já totálně bezmyšlenkovitě plácla "Tak přijeď na kafe!" Věta, která ani nebyla myšlena vážně a byla vyřčena spíš jakoby ze slušnosti a vzhledem k faktu, že bylo dost pozdě večer, dalo se předpokládat, že s díky odmítne nebo se na něco vymluví! Jenže on ne!!! Jeho dotaz: "Myslíš to vážně?" mě zaskočil... přemýšlela jsem až se mi z hlavy kouřilo, načež jeho reakce: "Asi ne, když nic nepíšeš", mě vytrhla z myšlení a řekla sem si, že by to zas bylo trapné couvnout, a potvrdila to! Poté aby toho nebylo málo ještě vyšlo najevo, že je úplně z jiného města a má to ke mně cca hodinu po dálnici...
Přes to přese všechno mu stálo za to přijet..a ne jednou...a i já už tam byla nesčetněkrát...a dál už si asi každy domyslí, že jsme spolu!:)

Takže díky za tuhle seznamku a všem přejeme hodně ŠTĚSTÍ!!!

Dobrý den,
ráda by jsem se podělila se svým příběhem. Bude trochu jiný, než by se tu dalo čekat, ale právě proto ho sem vkládám. Dala jsem si inzerát, že hledám kamarády a kamarády na společné chození Šumavou. Napsalo mi opravdu hodně lidí a já věřím, že se mi povede díky seznamce dát dohromady partu a užijeme si společné výlety.
Můj příběh má milé pokračování. Napsal mi i Vašek, který je na vozíku a má i sníženou hybnost rukou. Napadlo mě, že na společné toulání Šumavou to sice nebude, ale na jeho milé vzkazy jsem odpovídala. Domluvili jsme se, že mu budu podle možností pomáhat se zahradou a tím co bude potřebovat. Vašek je obdivuhodný chlap, který žije sám v domě a snaží se být maximálně soběstačný. Dnes jsem k němu vzala své kamarádky, které stejně jako já obdivují jeho přístup k životu. Takže i k tomu pomohla seznamka Štěstí = že jeden obdivuhodný chlap, který žije sám našel ve mě kamarádku a pozná díky mě i další lidi, kteří ho stejně jako já obdivují a pomáhají. Ono upřímně řečeno stačí tam hlavně být a poslouchat ho. Zná a miluje Šumavu. Dělá krásné hrníčky a z nějakého důvodu se často směje. Jsem moc ráda, že jsem mu odpověděla a poznala jsem ho. Takže děkujeme Štěstí, že jsme já, můj syn i moje kamarádky zas bohatší a můžeme pomoci tam, kde je to opravdu třeba. PS: Sousedi mohou obdivovat jeho zahradu se kterou mu pomáhám já, kamarádky i můj syn. Přeji všem hezké psaní a hlavně šťastná setkání. Renča

Po sedmi letech manželství, se mi zhroutil celý svět. Moje žena si našla přítele, do kterého se údajně bezhlavě zamilovala a rozbila nejen naše, ale i jeho manželství. Zůstali mi jen oči pro pláč a spousta otázek co bude s dětmi a co vůbec bude dál. Byl jsem na dně, všechno jsem dělal mechanicky a neviděl před sebou žádný cíl. Až mi jeden kamarád poradil, ať jdu hledat štěstí na štěstí. Po několikati pokusech se mi podařilo sestavit profil a vůbec se zaregistrovat, jelikož jsem na počítači nikdy nepracoval. Začal jsem si psát s několika ženami, které měli stejný či podobný osud jako já. Dával jsem přednost inzerátům s fotem,ale nějak to pořád nebylo ono... paradoxní na tom je, že jsem se nakonec sešel a zamiloval se do dívky bez fotky a ze dne na den se mi změnil celý život. Všechno začalo mít smysl, na každý den jsem se těšil, taky na každou noc a těším se stále, jsme spolu pořád, pořád si máme co povídat, je nám spolu krásně. Nikdy bych nevěřil, že mě potká štěstí zrovna na štěstí.Svou přítelkyni miluji a ona miluje mne a držte nám palce, ať to tak zůstane napořád.

Nejprve,uplně na začátek bych chtěla poděkovat tomuto serveru,lépe řečeno tomu(těm),kdo tento server založil

Moje registrace je tu od 14.května 2007 ... dostala jsem se sem uplně náhodou na doporučení kamarádky. V té době se mi zhroutilo manželství a tak kamarádka v dobré víře nahlodala mou mysl,že tím život přeci nekončí,ale může začít něco nového.

V nic jsem nedoufala a nedělala si žádné naděje...byla jsem k můžům obezřetná a nedůveřivá a pak,jsem baculka a ty zrovna nejsou vyhledávané.Ale i přesto,účet založila,vypsala informace o mě a o tom co a koho hledám a vložila fotečky aby každý,kdo se podívá na můj profil věděl jaká jsem a jak vypadám.Nechtěla jsem nikomu nic nalhávat a protože jsem upřímný člověk není to v mé povaze lhát a vymýšlet si.Co kdyby se semnou chtěl potom někdo sejít?došlo by hned ke zklamání a nebo bych se bála i na schůzku přijít a to jsem nechtěla.

No ,ale jak to tak bývá...roky ubíhaly ,já tu nepotkala svou spřízněnou duši a na pár let se tady odmlčela,můj život procházel velkými změnami v osobním životě...dcera mě udělala babičkou a já se zaměřila na rodinu než na lezení po netu.Zhruba v polovině loňského roku jsem se sem ze zvědavosti vrátila.Potkala jsem tu pár prima lidiček se kterými se mi pěkně povídá,ale většinou jsou to lidi,kteří jsou příliš daleko na nějaký vztah a pak jsou tu tací ,kterým jde tak nějak jen o to jedno,a to opravdu nehledám!!

A tady začíná můj příběh štěstí ... v loňském roce ,přesně na silvestra,pár hodin před příchodem nového roku mi přišel vzkazík ,že při přečtení mého profilu si založil také profil,jen proto aby mě mohl oslovit.Dostala jsem pochvalu,že mám nejlepší profil co tu viděl a že mi musel odpovědět,že můj článek v deníku je přesně takový jak to v životě chodí a,že píši,že jsem bohužel boubelka ,ale jemu se boubelky líbí No a pak psal o tom,že jezdí po Evropě s náklaďákem a že moc příležitostí k seznámení nemá,že je rozvedený a pokud odepíši,že bude rád.A nakonec přidal přání hodně štěstíčka v příštím roce.
... páni,tohle mě vážně oslovilo a moc... žádný strohý vzkaz jak se mám atd...nebo nabídka na sex na jednu noc,nebo žádný urážlivý vzkaz proto ,že jsem bacule jak to tu muži občas píší,a tak jsem reagovala a musela hned odepsat!!

A pak už to šlo všechno tak nějak samo...psali jsme si tu nádherné vzkazíky,rozepsali jsme se o svých životech jak jsme to měli a jak to máme teď...co každého trápí atd.Ze vzkazíku se stali pomalu románky na pokračování až jsme si vyměnili i tel.čísílka to pro tu dobu,kdy byl na cestách po Evropě,abychom byli v kontaktu.Zvikli jsme si na naše povídání a když jsme si nepsali třeba tři dni,chybělo to.A všechno to šlo tak nějak rychle... čím víc jsme si psali,tím víc jsme si byli srdíčkem blíž,nevím nechápeme to ani jeden,našli jsme společnou řeč,společné zájmy ...prostě jedeme na stejné vlnové frekvenci.Nikdy se mi to nestalo a nějak jsem to nechápala ,ale začala jsem věřit na lásku...tu osudovou!!

Asi nejvíc mě překvapilo,i když jsme se neviděli(zatím) ,když mi v jedné sms napsal,že se do mě zamiloval...nechápala jsem,je to možné?...může se toto stát? odepsala jsem a pak mu tady nechala dlouhý vzkaz s vyznáním,že ho mám ráda,že vstoupil do mého srdíčka a pěkně se tam uchytil...když si to přečetl,zavol a,že je dojatý,že mu nikdy nic tak hezkého nikdo nenapsal...a už jsme se v tom vezli oba dva...toužili se potkat a poznat se...

Po domluvě se tak povedlo... jednu sobotu ráno dojel s tím že tu bude celý den a večer pojede domů (mimochodem to má ke mě asi 190km... a člověk si řekne,to je dálka,to nemůže fungovat ) ..ale byl tu,ten den jsem si naplánovala a všechno bylo uplně jinak nejdříve jsem zaspala,vylítla jsem z postele a za pět minut telefon,že je tu,páni,stihla jsem se jen obléct ..nenalíčená,stydlivá a v rozpacích,že se mu třeba nebudu líbit,že budu prostě moc bacule jsem ho přivítala u nás doma.Páni,tolik se mi líbil,jeho roztomilé dolíčky při úsměvu mě dostali,v jeho poměnkových očích jsem se utápěla ...naprosto jsme si rozuměli a bylo to jako bychom se znali už spousty let,jen se na chvíli neviděli.Ten večer neodjel...bylo mi hloupé ho poslat domů ,když vážil takovou dálku...říkáte si,že jsem odvaha ,cizí chlap v bytě,ale člověk musí pokoušet štěstí a kdo nic neriskuje...NIC NEMÁ !!

Ten den byl naprosto skvelý... sice jsme na celé odpoledne dostali na hlídání moji vnučku,ale strávili jsme s ní venku na bobech,uplně si nového strejdu oblíbila...je dost stydlivá a s novými lidmi komunikuje tak po hodině,jeho si oblíbila už po dvou minutách...byla to nádhera... večer jsme malou odevzdali,strávili spolu krásný večer a noc a v neděli po obědě odjížděl domů.....uvnitř se mi to sevřelo a bylo mi strašně smutno...nechápala jsem se,ale věděla jsem ...přeskočila mezi námi ta pravá jiskra a já se zamilovala na první pohled !!Bylo mi smutno z toho,že nevím kdy se zase uvidíme a byli jsme na tom stejně...
psali si sms jak je nám spolu fajn a v úterý přišla sms jen dopoledne a pak nic...věděla jsem že jede zase za hranice ,ale čekala jsem že se večer ozve... a nic...bylo mi smutno... v půl jedenácté večer volal...že prý jestli bych ho chtěla vidět...odpověděla jsem že ano,a on,tak přijď tam a tam ... byl v našem městě (ŠOK A MILÉ PŘEKVAPENÍ)...musí dělat povinné přestávky a naplánoval si to tak,že vyšla k nám... došla jsem si pro něj,vzala ho k nám a on mi nabídl abych jela s ním,že jede Německo...neváhala jsem ,mohla jsem jet a ta cesta,pro někoho nudná práce,pro mě nádherný zážitek...byla jsem s ním !!Ten čas tolik rychle utekl,že to ani nebylo možné...na víkend byl opět u nás a bylo to krásné...zjistili jsme že si vážně rozumíme,že se doplňujeme a tak nějak k sobě doopravdy patříme.

Teď oba dva víme jak moc se milujeme...píšeme si to skoro pořád a večer když nejede o to víc,jak moc si scházíme ...a jak bolí mít někoho tolik rád a nemoct s ním být pořád... vzpomínáme na chvíle strávené společně a víme,že to nějak vymyslíme ... nebudeme to mít jednoduché ,ale věřím,že když člověk chce a když Miluje opravdově,že se to zvládnout dá!!Však přeci .. Láska hory přenáší !!

A tímto příběhem chci dát naději všem ženám,které ztratili víru v to,že láska může existovat a pak,že může kvést v každém věku A také ženám stejné postavy baculek jako jsem já , že jsou na světě muži,kteří ty naše kulaté postavičky,velké zadečky a bříška prostě milují a budou vám říkat,jak moc jste pro ně krásné.Já to slyším denně a když jsem jednou jedinkrát při prohlížení fotek řekla,že jsem na ní tlustá ,přistálo mi na zadku bolestivé plácnutí,že už tohle nikdy říkat nemám!! A věřte...už nikdy to neřeknu ... !!

Tím končím svůj příběh jak si mě na Štěstí ,našlo moje štěstí !! Jo a muži... nebojte se oslovit a pokud to budete myslet doopravdy nepište jen strohé vzkazy...ty ženu nenalákají,takových jim chodí spousty a oni je jen přelítnou a vůbec je neosloví,takže je smažou.

Buďte kreativní a věřte si !!

Jednoho dne jsem byla na netu a psala jsem e-mail kámošce. Najednou mi tam naběhla reklama a jak jsem psala, nějakým způsobem se spustila stránka, a byla to stránka štěstí. Nejdřív jsem byla naštvaná, že ten dlouhý e-mail, co jsem psala, budu muset nějak sesmolit znovu, ale když jsem zjistila, co je to za stránky tak jsem si řekla, proč se nezávazně nezaregistrovat a nezkusit, co se bude dít. Neměla jsem původně v plánu, hledat si vážný vztah přes internet. Tedy abych pravdu řekla, nehledala jsem žádný vztah, protože mi spousta kluků ublížila a já se bála lásky. Bála jsem se, že když se zamiluji, dopadne to jako vždycky a to tragicky a já budu mít zase jen zlomené srdíčko a zůstanou mi uslzené oči. Chvíli po vyplnění osobních údajů, se mi začali ozývat mladí kluci, ale i muži. Se spoustou z nich jsem si psala a snažila se je lépe poznat...pak se mi ale ozval Vojta. Padl mi hned do oka. Zjistili jsme, že máme spoustu společného. Rozuměli jsme si a jakmile byl na netu jeden, dal vědět druhému. Když jsem si s ním psala, nevnímala jsem okolní svět. Čas tak rychle letěl když jsme si dlouhé hodiny přes počítač psali, ale naopak jakmile jsem byla bez internetu a bez jeho milých vzkazů, čas se vlekl strašně pomalu. Každou volnou chvíli jsem kontrolovala, jestli od něj nemám nějaký vzkaz. Nejvíc mě překvapilo a zároveň potěšilo, že rád jezdí po památkách, jako já. Miluji výlety po hradech a zámcích a Vojta taky. Hned jsme si začali plánovat, jak po maturitě (kterou skládáme oba letos) vyrazíme společně na spoustu míst. Najednou jme zjistili, že spolu máme spoustu plánů. Domluvili jsme se na setkání a já za ním jela do Teplic. Plno lidí si myslí že je zvláštní, když holka jede za klukem a ne kluk za holkou, ale já mam vlak zdarma a tak jsem nechtěla, aby zbytečně utrácel. Než jsem vyrazila, měla jsem hrozný strach, jestli se mu budu líbit a jestli je opravdu takový, jaký se zdá být přes počítač. Čekal na mě na nádraží a dostala jsem první pusu na přivítanou. Najednou ze mě spadl všechen strach a já mohla být taková, jaká opravdu jsem. Povídali jsme si, prošli jsme se a strávili spolu nádherných sedm hodin. Měla jsem pocit, že to bylo těch nejkrásnějších, ale zároveň nejkratších sedm hodin v mém životě. Čas v jeho přítomnosti se zdál být nezastavitelný a jako by chtěl v co nejkratší době uběhnout Maraton. Najednou jsem musela na vlak a jet domu. Po chvilce ve vlaku se mi začalo moc stýskat a já se těšila, až budeme konečně zase spolu. Teď jsme pár a oba se těšíme z každé společné chvíle. Jsme spolu moc šťastní a věříme, že nám to vydrží už napořád. Je to můj princ z pohádky, kterého jsem si vysnila. Myslela jsem, že lidi jako on už neexistují, ale jeden človíček se tu našel a je tu jen pro mě. Jsem moc ráda, že jsem ho poznala a že mu můžu říct, jak moc ho miluji a on mou lásku opětuje...
Katka

Ahoj všem,
chci se s Vámi podělit o náš příběh. Vše je souhrou okolností, štěstí, osudu...
Oba jsme se přihlásili na štěstí tentýž den, velké štěstí, že mezi tisíci profily,se právě ten můj Marťovi zalíbil. Začali jsme si psát a hned druhý den se viděli.
Trávili jsme spolu hodiny, víkendy....týdny, měsíce. Dnes máme svou lásku
dva a půl roku, hýčkáme si ji každý den.
Díky štěstí se vedle sebe probouzíme každé ráno....a za to Vám DÍKY