Skutečné příběhy štěstí

Našli jsme se na Štěstí,,já jsem si ho našla a on si našel mne,,psala jsem na seznamku 29.6,,jak jsem potkala nejskvělejšího chlapa,,i když jsem v to nedoufala,ale našla jsem ho,,náš příběh pokračuje,,Jsme spolu štastný,,on je ten chlap na kterého jsem čekala,a vím,že Miluje Roman mne,najednou je všechno tak fajn,když vím,že je tady pro mne,a já pro něj,,Byla jsem 20 let vdaná a já nevím jestli jsem tak někdy Milovala jako Romču,,moje Štěstí ze Štěstí..Miluju Tě Romčo a víš co ti pořád říkám,,,,NIKDY NEPŘESTANU,,TYS MOJE ŠTĚSTÍ ZE ŠTĚSTÍ,,,ZDRAVÍ J+R

Nevěřila jsem ,že se dá potkat na internetové seznamce štěstí a ono se to podařilo.Je to už dva roky co jsem se na tuto seznamku zaregistrovala.Nejdřív se toho moc nedělo jen pár vzkazu jak se máš a tak,ale pak napsal kluk jménem Petr a já jsem už při druhém e-mailu věděla ,že je to mé druhé já.Na fotkách docela fajn kluk,trochu při těle ,ale už od pohledu velkej dobrák a pohodář.Defakto až po měsíci byla naše první schůzka a do té doby každý den několik e-mailu.
Petr je nenáročný,milý,chytrý,hodný člověk.Cítím to každý den ,že jsem našla své druhé Já pro život,muže který mě miluje.Petr je fajn člověk,nemusí mluvit a já vím co si myslí.Vím ,že nás v životě čeká ještě hodně překážek ,ale spolu to zvládneme.
Samota je smutná, nikdy to nikdo nevzdávejte,na každého tam někdo někde čeká.Láska je něco krásného a u nás už bude mít i pokračování , v květnu se nám narodí dvojčátka. Mít láskyplný vztah,je veliké štěstí a já ho přeji i Vám všem .Děkuji

Tak jako každý z párů co zde píše i my si našli tu svou část pohádky a princezně a princi...
Dlouho jsem hledala tu pravou lásku. Při každém pokusu si myslela - to je ON ten pravý... Utekl týden,dva a ejhle všechny ty pozitiva se vytrácely... Začala jsem myslet na to, že si vlastně asi zažít tu pravou lásku nezasloužím. Ne všichni tohle pouto dvou lidí zažijí.
Když mi Michal tady na štěsti.cz napsal, říkala jsem si...další lovec... šikovný chlap...ten nebude mít o partnerky nouzi. Po propsání několika vzkazů a výměně telefonů jsme jeli do zoo :) Vše proběhlo jako v černobílém filmu... Povídání, souhra názorů, vtipnost Míšu a mé pookřávání. Ač nedošlo při rozloučení ani k polibku, věděla jsem, že tohle je něco jiného, něco pevnějšího.
Po pár schůzkách a vyjasnění si priorit na obou stranách jsme věděli, že jsme našli oba tu PRAVOU a nefalšovanou lásku, plnou porozumnění, milování, tolerance a hlavně úcty.
To co cítíme nyní víme, jak vyjímečné to je, a intuice nám říká, tohle je TEN/TA pravá... Tvé štěstí, které jste hledali a které si zasloužíte.
Milujeme se tělem i duší..Víme, že tohle je láska do konce života a víme, že ji budeme oba chránit a opečovávat tak, aby nikdy neuvadla.
Jsem hrdá na lásku kterou jsem tu potkala...

Přeji všem co tu jsou ať tu najdou to, co jim osud nachystal za osudové...

Chtěla bych se s Vámi podělit o svoje štěstí,které jsem si tu našla a už ho nepustím.Naše seznámení začalo klasických způsobem,kdy mi přišla jednoho sobotního dopoledne zpráva,no byla rozhodně jiná,než od předchozích zájemců typu smajlík,či jak se máš apod!Tak jsem zareagovala a zjistila,že s tímto človíčkem stojí zato si vyměnit pár vzkazíků,ale hlavně se sejít osobně,jelikož nejsem žádná dopisovatelka a hodně dám na první oční kontakt.Tak jsme si psali celé odpoledne a zjistili,že se chceme poznat ještě týž den večer,přeci není nač čekat,když člověk touží po lásce..Můj vyvolený není až tak velký znalec Prahy,ale navigace v určitých chvílích pomůže,tak se stalo,že samozřejmě přijel později než na devátou hodinu,ale nadruhou stranu se omluvil sms,což mě ujistilo,že opravdu přijede. Jeho příjezd byl opravdu komický,zastavil u obrubníku a dveřmi samozřejmě do obrubníku bouchl,pak vylezl,vysypaly se na zem klíče a podobné věci,co držel v rukou a nakonec, když ke mě přistoupil a podal mi ruku a řekl mi Martino,měla jsem opravdu chut raději se otočit a říci sbohem, ale neudělala jsem to, a jsem dneska tomu ráda...Co bylo dále?No výborná káva,hodně očních kontaktů a zbytek krásného sobotního večera.Náš vztah se začal velmi hezky vyvíjet,strávili jsme spolu krásné vánoce,kdy se seznámili i naše děti,dohromady máme 4 a myslím,že si všichni moc rozumíme.Pak ale přišel únor,kdy došlo na menší nebo větší nedorozumění a najednou vše krásné pominulo.Myslím,že nám bylo oběma velmi smutno po celé dva měsíce,kdy jsme spolu nebyli,že jsme si oba uvědomili,že patříme k sobě a tak si dali navzájem druhou šanci. A vyplatilo se,dětičky jsou zase štastné,že rodiče k sobě našli tu správnou vyšlapanou cestičku, my se také milujeme už sedmým měsícem a od července budeme spolu sdílet naše nové hnízdečké lásky. Mohu jen poděkovat,že tato seznamka existuje,že mi byla doporučena kamarádkou a že jsi tady byl ve správnou dobu a oslovil mě moje lásko... Miluji tě a nechci tě už nikdy ztratit.... Tvoje Petulka

Zdravím všechny, je to téměř neuvěřitelné, že už je to tak dávno - 3,5roku, co jsem tady hledal i já to svoje štěstí... Už jsem toho měl vcelku dost a oslovil jsem poslední dívku a pak jsem se chtěl smazat... Jak se ukázalo, stejně na tom byla ta dívka, po půl roce marných pokusů jsem byl taky poslední šance... Šlo to všechno strašně rychle, ale bylo to krásné... Po pár řádcích ve vzkazech jsem to už nevydržel a zavolal jí... už po telefonu to bylo moje hřejivé sluníčko a zamiloval se hned až po uši... za další 2 dny jsem to už nevydržel a neplánovaně vyrazil do města, kde bydlela má láska, setkání bylo víc než příjemné, procházkou městem jsme došli do krásné restaurace, dali si oběd a já úplně ignoroval drnčící pracovní
telefony... Byla kouzelná, stále usměvavá s roztomilými plamínky v očích... Pak už to bylo všechno jasné, výlet do zoo s její malou holčičkou, ta byla tak sladká a jak rychle si získala ona mne, tak i já jsem si získal jí... Netrvalo to snad ani 3 týdny a seznámili jsme se s rodiči, pak si udělali dovolenou na Slovensku a začali plánovat společnou budoucnost... Zaplatili jsme plánky na domeček, začali svými silami stavět a přesně za rok jsme se stěhovali do našeho domku, který jsme oslavili malou svatbou a za půl roku se nám narodil syn... Dostal jsem ho ke svým 40. narozeninám, byl to ten nejhezčí dárek... Je to neuvěřitelné, jak to letí... Stále se velmi milujeme, máme krásnou a zdravou rodinu a jsme všichni moc šťastní... a to jen díky Vám... Díky Štěstí Aleš a Jana

V první řadě a to bez okolků patří ten největší dík tomuhle serveru. Nikdy bych nečekala jak si mě to štěstí rychle najde... Znáte to , když si jen tak s někým píšete, jen jak o přátelé, ale najednou zjištujete že máte čím dál víc věcí společných ? Přesně to samé se stalo mě a mému princátku ... Princátko , který mi změnilo život a ukázalo mi , že všechno není ztracené a že na každý problém jsme dva. Honzo, ani nevíš co pro mne znamenáš. I po těch pár týdnech vím, že jsi ten PRAVÝ ... I když si se ze začátku šíleně cukal a bál ses něčeho nového , neutekl si mi Třeba za to budeš jednou rád. Celýmu světu společně ukážem , jak je všeschno krásný , když se maj dva rádi, a kdo bude mít nějakej problém, at si ho vyřeší Nikdo z lidí , který se pohybují v mém okolí, mě nebude nikdy zajímat víc než ty. Jsi to, o čem každá ženská sní, po čem touží...Ztělesnění andílka, i když občas s dáblikem v těle... Jsem vděčná osudu a štěstí, že nás svedlo dohromady anikdy nepřestanu děkovat za tu úžasnou náhodou , která nás spojila dohromady, která ty naše srdíčka vyčistila a ukázala ten správný směr. Od počátku jsme si toho měli přece moc co říct a měli moc společných zájmů a věcí... I když , občas se potvrzuje, že protiklady se přitahují Tyjo, asi tu jen zbytečně melu a nevyjadřuju se k věci. HONZO! MILUJU TĚ, A NEDONUTÍ MĚ ANI TISÍC VĚCÍ, ABY SE TO NIJAK MĚNILO. ZÁLEŽÍ MI NA TOBĚ, A TVÉ PROBLÉMY JSOU U MÍMY. TĚŠÍM SE NA KAŽDOU SPOLEČNOU CHVILIČKU S TEBOU ... I looooove you
Štestíčko forever.

Nikdy jsem si nedovedl představit,že se někdy budu seznamovat přes internet.A v padesáti?A nakonec proč ne.Minulý rok jsem se rozvedl a zústal sám.Zaregistroval jsem se tedy na ŠTĚSTÍ a zkoušel své štěstí.Jednou jsem narazil na profil,který se nedal přehlédnout.Projel mnou zvláštní pocit,který zažijete možná jednou za život.Hned jsem věděl,že je to ONA.Zároveň jsem si však říkal-TA JE TAK KRÁSNÁ,NA TU NEMÁM.Překvapení bylo o to větší,když mi na můj kontakt odpověděla a začali jsme komunikovat.Zhruba za měsíc přišlo první rande.Nervozita byla stejná jako na tom úplně prvním,někdy v šestnácti.Za dvě hodiny jsme se drželi za ruce a ona jiskra přeskočila,byť jsme to oba tenkrát nevnímali naplno.Čtvrt roku jsme komunikovali přes různá media a navštěvovali se jak ta šlo.Každý z jiného města,ale láska hory přenáší.Od ledna letošního roku spolu žijeme.Odešel jsem za svou láskou a nikdy jsem nelitoval.20.10.2010 je magické datum,které doufám naplní náš příběh tím největším štěstím,svatbou.Díky ŠTĚSTÍ to své mám a jsem ten NEJŠŤASTNĚJŠÍ.Ivo.

Před 2 lety a dvěma měsíci jsem tady na seznamce potkala svého osudového muže, svou největší lásku mého života. Moc ho miluju, a on mě.
Je to ten nejbáječnější a nejúžasnější člověk na světě. Už od první chvíle sem tak nějak věděla, že je to ten pravý, že k sobě patříme. Je moc hodný, milý, něžný, citlivý.
Psali jsem si krátce, asi dva týdny, pak jsme se sešli a byla z toho láska jako trám. Poznali jsme se před vánoci, a o to to bylo krásnější. Chci poděkovat seznamce štěstí, že jsem tady našla své ŠTĚSTÍ. a chci říct ostatním lidem,kteří hledají lásku a zoufají,že ji pořád nemají. Neztrácejte svou naději, vaše láska na vás někde čeká.
Marťa a Marek

Dne 3.6.v 15:06 mi byl poslán tento vzkaz:Přeji ti hezké odpoledne.Můžu se tě zeptat jestli už jsi našla přítele?Petr ---ano a ten den jsem ho našla.Po výměně několika vzkazů jsme se sešli a zjistili,že už žádné vzkazy psát nemusíme.Přeji všem aby i oni jednou našli vzkaz na který čekali a na ŠTĚSTÍ se ho jako já dočkali.Alena

Dobrý večer :)
Chtěla bych Vám tímto poděkovat, za vaši seznamku . Byla jsem tady zaregistrovaná od roku 2006.... spoustu let.... Za ty roky jsem tu potkala spoustu lidí, na které budu vzpomínat, i když to bylo třeba jen přes písmena, ale teprve v únoru 2016 jsem tu našla svou spřízněnou duši. 24.12.2016 se nám narodil syn a jsme široko-daleko nejšťastnější rodina, i přes to, že jsme to vzali trochu hopem
Přeji všem co hledají, ať se jim podaří najít přesně to, co chtějí Jde přece o štěstí
Děkujeme

Zdravím vás všechny na seznamce a věřte že i po dlouhém hledání a chvílích kdy si řeknete že už to tady nemá cenu ,se najde ten s kterým budete štastní.Já a Ríša jsme už spolu jeden a pul roku stěhuji se za ním na Moravu a svatba už se taky chystá.Tak vydržte a probírejte se tím nepřeberným množstvím partneru a partnerek ten váš tam někde je.Hodně štěstí na štěstí Magda

Budou to už dva roky co jsem pořád nemohla najít partnera, city po bolestivém rozchodu přeboleli a mě napadla seznamka, kde se taky v dnešní době seznámit,že? Tak jsem našla štěstí, zaregistrovala, pár schůzek proběhlo a mě to přestávalo bavit, pořád dokola odkud jsi, jak vypadáš, až mi kamarádka řekla, vydrž. Měla pravdu po pár dnech napsal ON. Ahoj jsem Patrik, nepopovídáme si? A já poč ne. Povídání trvalo dlouho pak přišli na řadu sms, schůzky, ze schůzek se za chvíli vyklubalo rande a později vztah s fajn chlapem.Po čase jsme koupili byt začali spolu žít. O Vánocích mě požádal o ruku, budeme se brát a já vím že mám nejúžasnějšího chlapa, s kterým chci strávit zbytek života. Vždycky mu říkám jsi moje Štěstí.
Přeji ať Vám to taky výjde

Dobrý den, třeba tento mini příběh bude někoho inspirovat...v r. 2008 jsem si zde založila profil, tak jako všechny ženy , jsem nestíhala odepisovat. Jakmile toto pominulo, začala jsem i já koukat po mužskejch. Byla jsem s dcerou sama 6 let, zvykla jsem si na samotu, přesto....Líbil se mně muž, který žil v té době v Irsku a já si říkala, že je daleko, alespoň nebude otravovat Dlouho jsme si psali, skypovali a i přes nějaké jiné známosti, které jsme oba navázali, nakonec přijel " na kafe " a zůstal ! Jsme spolu téměř 5 let, vybudovali jsme krásnou, velkou rodinu, dům, kočka, pes....no jako z pohádky. P.s. 20.12. 2012 jsme měli svatbu. Držím všem palce, člověk nemá být sám, děkuji ŠTĚSTÍ !!!

Ahoj všem !

Chtěl bych tímto poděkovat celému týmu Štěstí.cz, které mi umožnili se tady seznámit. Věřte mi, že jsem nevěřil, že se tu dá seznámit. Trvalo to jeden rok a přišlo to ani nevím jak. Oslovila mě skvělá žena, kterou jsem hledal opravdu dlouhou dobu a povedlo se. Našla si ona mě a to jsem se opravdu snažil, ale když jsem hledal Já, nedařilo se mi na štěstí.cz se seznámit, až přišel ten den, kdy jsem našel vzkaz ve schránce. Myslel jsem si po přečtení, že to dopadne jako vždy, kdy mi žena napsala a po pár odpovědí jsme se již navzájem neozvali ani Já a ani ona. Ale tato žena, mně dostala svým charizma a textem v dopísku, kdy jsem neodolal a odepisoval stále a na vše. Byl to dobrý krok a nelituji toho. Udělal jsem dobře.

Přeji vám všem též zažít to co Já a aby jste již měli to pomyslné štěstí, které potřebujeme všichni !

Mějte se hezky

Robert

Byla neděle a já toho večera neměla co dělat, tak jsem se připojila na net a tam jsem uviděla muže svých snů, bylo to na této seznamce. Oslovila jsem ho normálním způsobem komunikace, ale nevěřila jsem tomu, že právě on by se mi mohl ozvat.
Druhý den jsem kontrolovala vzkazy od svých kamarádu a velkým překvapením, bylo to, že právě on mi odepsal. Ten večer jsme se domluvili na schůzce, ale pod záminkou jen přátelství. Mě totiž vadilo, že je z takové dálky. Hledala jsem partnera z blízkého okolí.
Druhý den ráno jsem se vydala do jeho rodiště.Jela jsem se svojí tříletou neteří, aby jsme navštívili místní ZOO. Nebylo plánované rande.
Návštěva ZOO byla moc pěkná, ale krásnější bylo to co jsme tam prožili. Když jsem viděla jak se k ní chová, tak jsem si uvědomila jak moc bych s tím člověkem chtěla být a jaký on by asi byl otec k našim společným dětem.
Zjistila jsem, že pro nás dva nebude překážka ta dálka co nás dělí. A také není.
Je mi s ním krásně a jsem strašně šťastná že ho mám. Je to ten pravý co jsem celý život hledala. Už nechci jiného muže, s tímto chci prožít svůj zbytek života a mít s ním jen a jen spoustu krásných zážitků. MILUJI HO a vím, že on mě taky.

Zaujal mne jak vzhledem tak profilem, po pár větách byla naplánována schůzka, která proběhla po pár dnech místo domluvených 14 dnech Následovaly další schůzky, společné Vánoce, společný vstupo do Nového roku. Našli jsme sebe, našli jsme štěstí a to největší štěstíčko čekáme na podzim Teď jen litujme, že jsme bez uvážení smazali své profily zde bez toho, aniž bychom si zálohovali začátky naší společné konverzace, na které rádi vzpomínáme. Děkujeme za nalezení štěstí!

Bylo září a mě se pod rukama sypalo kde co. Když jsem si uvědomila že moje manželství je nenávratně v trapu, ještě ten den jsem se registrovala na této seznamce.Psalo mi nesčetně moc týpků až jsem narazila na něj...Líbilo se mi co o sobě píše, jak vypadá...Začali jsme si psát. Byla jsem překvapená jak je inteligentní a hlavně jak se o mě zajímá.O mě a o mého synka. Byl prostě úžasný. Psal mi pořád. Ty zprávy už jsem přestala počítat

Domluvily jsme se na první rande. Byla jsem nervní jak malé dítě.
Seděla jsem u stolu a čekala.Pak jsem ho viděla.Srdce jsem měla až v krku. Bylo to super odpoledne, pořád jsme si měli o čem povídat. Mezi prvním a druhým rande jsme si pořád psali.A po tom druhém jsem věděla že s ním chci být.Že ON je ten se kterým chci stárnout.

Náš vztah už si prošel ne jednou těžkou zkouškou ale vždycky jsme to ustáli, spolu!
Dnes už jsme v našem hnízdečku a čekáme malé štěstíčko
A to díky této seznamce Děkujeme a přejeme Všem jen úspěchy, ať naleznete své lásky

Ahoj všem,
chci se s Vámi podělit o náš příběh. Vše je souhrou okolností, štěstí, osudu...
Oba jsme se přihlásili na štěstí tentýž den, velké štěstí, že mezi tisíci profily,se právě ten můj Marťovi zalíbil. Začali jsme si psát a hned druhý den se viděli.
Trávili jsme spolu hodiny, víkendy....týdny, měsíce. Dnes máme svou lásku
dva a půl roku, hýčkáme si ji každý den.
Díky štěstí se vedle sebe probouzíme každé ráno....a za to Vám DÍKY

Zdravím všechny,já Karel (36) jsem byl tu asi tak rok během kterého jsem měl několik schůzek, které vždy z nějakých důvodů nedopadly dobře. But z mé strany nebo z druhé, ale stále jsem hledání nevzdával, protože jsem nechtěl být sám.Pak jsem objevil Jitku(30) a její malou dcerku. Nejdříve proběhlo pár sms a telefonátu,ale vzhledem k tomu že jsem zastánce a dávám přednost osobnímu setkání tak jseme se sešli a jiskra přeskočila .Začaly jsme se scházet po nějaké době spolu bydlet a dnes už jsme přes rok manželé a máme roční holčičku.Díky této seznamce to svoje štěstí máme a přejem ostatním,ať vytrvají v hledání!

Když jsem si tady udělala profil tak jsem možná na začátku věřila že tady někoho poznám , ale po nějakých těch schůzkách jsem to zavrhla. Po čase jsem zkusila napsat vzkaz na tabuli s tím že tady jsem málo a kde mě páni kluci najdou když budou chtít. Nic moc jsem od toho nečekala. Maximálně to že budu mít hodně návštěv na profilu. A také že jo , ale dva si mě našli. S jedním jsem si napsala jen pár písmenek , byl totiž zadaný a chtěl jen povyražení. Druhý / Tomáš / byl kousek ode mě a navíc sám. Napsali jsme si pár písmenek s tím že si napíšem druhý den. Druhý den jsem se tam sešli /na jiném seznamovacím serveru/ a vyměnili si čísla. Pokračovali jsme v seznamování po sms. Byla sobota a tak jsem mu napsala jestli nechce přijet. Jsem dost impulzivní . A on také takže s tím souhlasil. Asi za dvě hodinky dorazil a šli jsme se projít. Byla to dlouhá procházka a stále jsme měli o čem mluvit. Večer odjel domů s tím že se uvidíme znova. A další schůzku jsme měli hned druhý den. Šli jsme do skal a s mým synkem Matýskem a pejskem. Pozorovala jsem jak se Tom chová k malému a byla jsem mile překvapena. I když byl malej protivnej tak to zvládal a dokonce ho skorou cestu nosil na ramenou. Také to zvládal asi z důvodu že sám má dcerku . Takže už si tím prošel. Navečír jsme malého odvezli ke mně domů kde si ho převzala babička a jeli jsme na večeři. Po večeři mě odvezl domů a padl první polibek, bylo to úžasné a nechtělo se mi přestat, ale musel domů a já také. Další rande jsme měli hned následující den. Tentokrát jsme šli se synkem na dětské hřiště. Pak už to vše šlo tak nějak hladce. Jenže nastal čas kdy se trochu ¨ zalekl¨ a já se bála že ztratím človíčka ke kterému jsem začala něco cítít..... Ale dopadlo to tak že jsme spolu začali bydlet. Bydlíme spolu krátce ale zatím je to úžasné a doufám že to tak zůstane. Je to človíček kterého miluji a doufám že to tak cítí i on a vydrží nám to. Už věřím na seznamky a na lásku a to vše díky mému miláčkovi …. Takže tomu kdo to tady zkouší a ještě nikoho nenašel přeji at¨ najde když to nevzdá a tomu kdo už našel stejně jako já přeji dlouho trvající a krásný vztah…. S LÁSKOU A POZDRAVEM K. P.S.---Miluji tě Tome

Jak vznika laska???Z cela obycejnym oslovenim = Preji hezky den.Profil oslovil mou lasku i bez fota.Stacilo par veticek a sms a bylo nase osudove setkani na Mikulase zpeceteno.Je to ta nejkrasnejsi nadilka,kterou si muze clovek jen prat.Budeme si toho stesticka vazit a hyckat si ho.Budeme si uzivat naseho zivota plnymi dousky.


LASKA JE UZASNA ..........................

Měla jsem za sebou další nepodařený pokus najít tu svojí zpřízněnou dušičku. Přemýšlela jsem dokonce, že svůj profil vymažu, protože už jsem přestala věřit v to, že zde můžu najít štěstí.
Pak jsem si vzpomněla na jeden vzkaz, který mi přišel. Několik dní jsem sbírala odvahu k tomu, abych napsala. Sice mi před tím napsal, že když by to náhodou nevyšlo, tak se můžu ozvat a mohli bychom zajít na kávu, teda když bude volný. No jo, jenže co si bude myslet, nejdřív ho odmítnu a teď si klidně píšu. Nakonec jsem tu odvahu sebrala a vzkaz napsala. Hned druhý den mi přišla odpověď, že mu taky pokus nedopadl dobře. Dokonce souhlasil i s tou kávičkou a napsal i svoje telefonní číslo.
Napsala jsem mu SMSku na kterou mi odpověděl a pak jsem si psali celý den. Byl to pátek a hned na pondělí jsme si domluvili schůzku. Víkend utekl jako voda, tak jako všechny a bylo pondělí.
Schůzku jsme si s Martinem domluvili na 16°° hodinu. Byla jsem moc nervózní, tak jako vždycky. Vzhledem k tomu, že byl deštivý den, tak jako poznávací znamení jsme měli můj velký deštník.
Schůzka proběhla dobře a hlavně rychle utekla. Při loučení jsme si domluvili další a to hned na druhý den. Teď už jsou to skoro 2 měsíce. Já vím vlastně je to krátká doba, ale mám pocit jako bych Marťu znala mnohem déle. Trávíme spolu skoro všechen volný čas. Je nám spolu moc krásně. Já jsem konečně šíleně zamilovaná a šťastná.
Nakonec jsem tedy zjistila, že to funguje a svoje štěstí jsem tu našla. Tak doufám, že to štěstí které jsem tu našli si dobře pohlídáme a bude napořád.
Martí jsi moje SLUNÍČKO!!!!! Jsi ten nejúžasnější človíček, kterého jsem mohla potkat. MOC TĚ MILUJU.
A všem kdo tu hledáte svojí zpřízněnou dušičku držím palce, aby jste jí našli.

HODNĚ ŠTĚSTÍ

Nikdy jsem si nemyslela,že budu někdy tyhle řádky psát na ŠTĚSTÍ,ale proč vlastně ne?Když jsem si pročítala tyhle řádky,nemyslela jsem si že zrovna mě může potkat štěstí v podobě nejúžasnější človíčka pod širým nebem...Před osmi měsíci se se mnou rozešel přítel po 6.letém vztahu.Tolik let jsem si plánovala rodinu a právě s ním,ale ukázalo se,že se mnou byl jenom pro peníze.Bohužel ještě měsíc jsem s ním musela žít v jedné domáctnosti.On už někoho měl a já poslouchala výčitky a urážky.Další den jsem šla na noční službu v průběhu noci mi kamarádka napsala všemožné inzeráty na různé seznamky a mezi nimi i ŠTĚSTÍ.Ovšem že to byl můj nápad,ale neměla jsem tou dobou na nic sílu,tak mi alespon diktovala text a já psala.Respektive už ráno jsem tam měla nějaké odpovědi,ale ON se ozval za dva dny.Psali jsme si krásně dlouhé vzkazy a já se na ně strašně moc těšila.Dodávaly mi sílu a odvahu,na vše co jsem zažívala doma.Pak jsme si s Tomem začali psát skoro do rána a já ráno vstavala v 5 hodin do práce,ale nevadilo mi to.Opět jsem byla štastná a zamilovaná...ano,a to jsme se ještě ani neviděli a už mi napsal,že se mnou chce být a chodit se mnou.Tom je sice o 11 let starší,ale máme přeci pocit,že se známe strašně dlouho tak proč tedy ne? říkala jsem si.Ale bála jsem se jediné věci a to, že mě jeho kluci nepříjmou...Chtěl mě už vidět,ale já nemohla(pracuju jako zdravotní sestra a byla jsem tou dobou v karanténě,ale do práce jsem mohla)a proto jsem se s ním zatím vidět nechtěla.Co kdybych byla nemocná ohrozila bych všechny tři a to by byla nezodpovědnost!Jednoho únorového promrzlého rána jsem za ním pospíchala na internet.Zodpovědnost nezodpovědnost,já ho chtěla čím dál tím víc vidět.Aniž bych si to uvědomovala ,už jsem psala sejdeme se dneska navrhni čas.Domluvili jsme se na pravé poledne.V deset jsme se rozloučili,ale mě po noční přemohl spánek a usnula jsem bohužel jsem se vzbudila v pravé poledne.Nenamalovaná,neučesáná jsem pádila na místo schůzky,ale Tom nikde...Bylo skoro čtvrt na jednu nadávala jsem si,že jsem svou vinou přišla o skvělého chlapa,už jsem chtěla jít domů,když na mě zavolal.Procházeli jsme se po městě několik hodin.Byla jsem štastná a zamilovaná.Drželi jsme se za ruce a do toho nám krásně chumelilo...Bylo mi nádherně.Pak jsem dostala od Tomiho první pusu na tu nikdy nezapomenu.Ta doba co jsme byli bez sebe nám připadala neskutečně dlouhá.Pokaždé když jsme se viděli jsem mu brečela na rameni ,co mi zase udělal bývalý...strašně ho to trápilo,ale držel mě nad vodou.Chodila jsem bez něj jako tělo bez duše a neustále jsem přemýšlela,jak to udělat abych s bývalým už nebydlela a mohla být konečně s Tomim.K němu jsem nemohla, protože nechtěl prozatím aby o mě kluci a jeho mamka věděli,ale na konec vše dopadlo úplně jinak.Situace se jednoho dne s bývalým vyhrotila a Tom mě musel v půl desátý večer odvézt k němu domů...tak jsem se seznámila s Jakubem,se skvělým synem Toma.Druhý den jsem se seznámila s maminkou měly jsme si ihned co říci.Mezitím jsem si hledala bydlení.Doma nespala a všechen svůj volný čas jsem trávila s Tomem.Pak mě seznámil s Míšou na to nikdy nezapomenu..O pár dní později Tom slavil narozeniny.Dala jsem mu přidělané klíče od bytu.Dal mi pusu,objal mě a řekl ,že je to ten nejlepší dárek co jsem mu mohla dát.Tak plynul čas a já se chystala na operaci strašně moc jsem se bála,ale byl tu Tom,který mě objal a byl prostě jen se mnou.Po operaci jsem doma zůstala tři měsíce.Bylo to úžasný podnikali jsme různé výlety,vařila jsem pro všechny tři a bylo mi krásně.V srpnu jsem nastoupila do práce.O pár dní později jsem zjistila,že čekám miminko.Koupila jsem dudlík a pospíchala za Tomem mu to říct.Pochopil to ihned ale nechal mě chvilku vydusit,chtěl abych mu to přímo řekla.Opět jsem se přesvědčila ,podle reakce že mám toho nejbáječnější chlapa,kterého neskutečně miluju.Pak přišlo stěhování a já zůstala už doma.Pak bohužel přišlo něco co jsme nechtěli.Přišli jsme o miminko,na které jsme se tak těšili.Byla jsem na dně.Tom můj milovaný,mě objal řekl: neboj to bude dobrý a jakmile budeš moci zase to budeme zkoušet,usmál se na mě a dal mi pusu a já v tu chvíli věděla ,že je to ten PRAVÝ na celý život.Asi si říkáte,když čtete tyhle řádky,že je to normální,tak se chová většina chlapů,nevím nemůžu to posoudit,jelikož se takhle hezky nikdo nikdy ke mě nechoval jako Tom .Jsem s ním štastná díky ŠTĚSTÍ ,nikdy mu nebudu moci oplatit vše co pro mě udělal a dělá.Miluju ho čím dál víc.Díky ŠTĚSTÍ jsem našla lásku a rodinu na celý život,jsem neskutečna štastná že mám takovou rodinu a tři nejúžasnější a nejbáječnější chlapy v chalupě
Věřte tomu na ŠTĚSTÍ se dá skutečně najít láska.Já s Tomem jsme toho živoucím důkazem.Přeju každému ,aby tady našel to svoje štěstíčko jako jsem ho tu našla já.

Tak jen abych se i já pochlubil, že jsem našel to svoje štěstí. Aneb jak se mi povedlo udělat z Pražandy Ostravandu:)
Třicítka na krku a v pátek už ze mě bude ženatej chlap. Šťastně samozřejmě. S Nelčou jsme se tu seznámili před dvěma lety.
Začal jsem si s ní psát hlavně proto, že byla z daleka a navíc chodila na vejšku, takže nehrozilo, že by se mi hned nastěhovala domu. To mi vyhovovalo, protože i když jsem tu byl, pořád jsem se nějak „bál“ rozjet to naplno. Ale kdo by tenkrát věřil, že z nějaký pražský holky jednou budu takhle vedle:)
Musím říct, že jsme si půl roku jenom psali, ale aspoň jsme zjistili, že spolu máme pořád o čem mluvit, a že teda má cenu za ní do té Prahy dojet:) Ale když po takové době mělo dojít na reálnou schůzku, rozklepaly se kolena i mně. Navíc jsem přemýšlel, co když tam po několika hodinách za volantem dojedu a ona nepřijde?!
Ale přišla:) A mně se naštěstí hned v první minutě potvrdilo, že i když je to oficiálně první schůzka, tak že jsem vlastně zamilovanej posledních pár měsíců. Díkybohu to bylo oboustranné:) Co dokáže s lidma udělat jeden dobře formulovanej profil, však???
Nakonec jsem to byl já, kdo se nemohl dočkat, až odpromuje (zdálo se to nekočný) a konečně se nastěhuje:)
Tak teď už mi jenom držte palce, ať mi neuteče od oltáře:D Matěj

Stává se vám, že už nedoufáte, že zde naleznete lásku a štěstí? Musím vám říct jen jedno... VĚŘTE!!! Bylo to přesně rok, co jsem procházela tyto stránky znovu a znovu. Ta beznaděj, která se začala vkrádat do mé mysli, se stupňovala ze dne na den. Proběhlo několik randíček, ze kterých člověk přišel většinou zklamaný, v rozpacích a v ještě větší depresi. Už jsem nedoufala, že láska existuje. Já, věčná optimistka, kterou nikdy nic nezdolá! Ale když chybí láska, je to jako byste nežili, ale přežívali. Najednou mě navštívil v profilu sympatický klučina se zářivýma očima, který byl zaregistrovaný první den. Hned mě zaujal a jelikož mi dal kytičku do poznámek, opětovala jsem. Po pár dnech intenzivního psaní jsme si řekli, že se chceme vidět. A tak se taky stalo. Už na prvním rande se projevil jako vnímavý a citlivý kluk, ze kterého jsem byla opravdu paf. Dal mi na přivítanou malou pozornost, ze které jsem poznala, že ho moje koníčky zajímají a že se mi snaží opravdu udělat radost. A že můj koníček obvyklý není... Dostala jsem krásný ametystový minerál a nádherný český granát v neobroušené formě. Takový chlap, který naslouchá snad už ani neexistuje, říkala jsem si pořád. Dnes mohu tvrdit, že ano. Jsme spolu delší dobu a plánujeme společnou budoucnost, děti, bydlení a je to vše krásné. Tak krásné, že tomu člověk stále nevěří. Je to obrovská náhoda, když se sejdou dva lidé, kteří od začátku vědí, že chtějí být spolu, jsou rozumní a vyspělí i citově. Takže správní chlapi ještě existují. Je jich sice málo, ale jsou. ;) Takže věřte a hledejte. :) PS: Na první Vánoce jsem od něj dostala neuvěřitelnou ametystovou geodu. Nikdy bych nevěřila, že něco takového budu vlastnit, protože to levné rozhodně není, ale někomu prostě záleželo na tom, aby mi udělal radost. A já děkuji serveru Stesti za možnost se tu s mým partnerem seznámit, děkuji všem, kteří o mě nestáli, protože mi dali možnost se seznámit s tím pravým. Děkuji náhodě a děkuji Bohu. A děkuji také Jemu za jeho lásku.
Esence a Michal1982.

Ztrácela jsem naději a říkala si že mě láska obchazí velkým obloukem ale stále jsem doufala že snad jednou mě tady někdo zaujme a nenapíše jen to že se mu líbím jen já ale on napsal:Měl bych zájem poznat tvýho syna a tebe.Tím mě dostal.Následovali schuzky,já cítila jak je mi s ním dobře,těžce jsem se loučila a moc se těšila na další setkání s ním.Jsme spolu krátce a já se cítím štastná...věřím že sem třeba jednou napíšu že se budeme brát.Muže to být za rok,za dva... zatim jsou to ty sladký chvilky poznávání toho druhého,a já jsem každým dnem zamilovaná čim dál víc.Děkuju ti miláčku za to že jsi mě oslovil a věř že jsem tady jen pro tebe....MILUJU TĚ!!!

Byla jsem tu dva roky (já 37)....nikde nikdo, pár kluků, kteří dokázali napsat víc než "jak to jde?" a třeba byli i prima...ale jinak nic. Hromada vulgárních a trapných vzkazů, návrhů nezávazného sexu, spousta ženáčů a obdivovatelů mého poprsí...prostě jsem si řekla - končím! A těsně před tím jsem připsala, naštvaná čerstvou zprávou od "blbečka"...: "Pánové, na nabídky nezávazného sexu nereaguji, protože je Vás tolik v řadě, že bych Vás při nejlepší vůli nedokázala všechny uspokojit!" Tuhle praštěnou větu si přečetl ulítlej (trochu zastydlej, 43) metalista, a připadala mu natolik vtipná, že mi napsal, že se se mnou chce sejít. Já už jsem nechtěla NIC...a po shlédnutí fotek šílenýho, vlasatýho, modrookýho (popravdě docela hezkýho )kluka, s několika náušnicemi v uchu a lebkami na tričkách....už vůbec NIC. Ale byl umanutý, urputný, vytrvalý a....vtipný a milý...až jsem (a trvalo mi to asi 14 dní)řekla ano a !JÁ! PANÍ Z POJIŠŤOVNY .... souhlasila se setkáním. A potom u Čedoku jsme se sešli, podívali se na sebe, každý tak naprosto jiný....a .... BYLO TO TAM! A je to tam pořád, jsme spolu pár měsíců, prožila jsem ty nejkrásnější Vánoce ve třech (s mým 11-ti letým synem), s mým milovaným plánujeme společnou budoucnost a ....miminko.... (já vím...nejsme nejmladší, ale po deseti letech je to první muž, u kterého jsem připustila, že CHCI jeho dítě už jen proto, aby v něm bylo kousek z něj) a já jsem zase po dlouhé době šťastná a zamilovaná. Vydržte a setkávejte se i s těmi nejnepravděpodobnějšími lidmi...nikdy nevíte, kdy potkáte TOHO PRAVÉHO, toho, u kterého Vám vyschne v krku a podlomí se Vám kolena, když mu pohlédnete do očí...toho, který Vám svým dotykem postaví chloupky za krkem.....mě se to stalo! A to už jsem nevěřila, že to existuje . Držím palce! Kateřina

Při čtení příběhů, které jsem objevil na štěstí jsem i já zatoužil napsat
podobný příběh.Teď nastal čas, kdy je na to příležitost, tak ji využívám.
Název je některým asi známý..ano, je to název filmu. Myslím,že název
vystihuje společný příběh mě a Jarušky.
Po pár neuspěšných pokusech o seznámení na štěstí jsem už přestával věřit,že
se tu dá najít ta pravá láska.Hlavní roli v našem příběhu hraje nevinný
článek a náhoda. Ano...začalo to obyčejným článkem, který jsem si napsal do
svého deníku. Náhoda zařídila to,že si ten článek přečetla Jaruška a na ten
článek taky reagovala.Byl to moc krásný vzkaz, když jsem si chtěl s Jaruškou
psát. Moje zvědavost mě táhla k tomu, podívat se na profil ženy, kterou
zaujal můj článek. Hned se mi zalíbila její fotogalerie na profilu, tak jsem
si rozkliknul i další fotky. Byla to moc sympatická žena. Až později jsem se
podíval, ze kterých končin republiky pochází a kolik ji je. Řekl jsem si, že
z toho nemůže být nic víc, jenom přátelský vztah na internetu. Avšak staly
se věci, se kterými jsem nepočítal ani já a ani Jaruška. Byli jsme v
písemném kontaktu na štěstí, vyměnili jsme si telefonní čísla, mailové
adresy,icq....Už po krátké době se v mém srdíčku ozvalo něco, co jsem
dlouhou dobu necítil. Jarča mě zaujala svými názory, svým postojem k životu,
svým optimizmem...no a samozřejmě i krásou. Bál jsem se ji ten pocit napsat,
ale bylo to čím dál tím silnější. Ano, zamiloval jsem se...Později jsem to
ze sebe dostal..a napsal ji ty dvě slovíčka, které jsem dlouhou dobu neřekl
a ani nenapsal žádné ženě...Dohodli jsme se, že by jsme se mohli sejít, ale
až někdy v létě, když bude víc času.No napětí mezi náma bylo tak obrovské,
že jsme to urychlili a dohodli jsme se na moje nejbližší volno. Přicestoval
jsem do nádherného městečka na severu Moravy, kde mě čekala nádherná žena.
Strávili jsme krásné 4 dny a mě se nechtělo zpátky do Prahy. Osobní setkání
nás utvrdilo v tom,že oba toužíme po tom samém-po štěstí a lásce...
29.dubna tomu bylo měsíc, co jsme se seznámili a ted jsme oba do sebe krásně
zamilovaní. Věřím, že naši lásku nezničí ani dálka a ani věkový
rozdíl...Vždyt se říká, že....Láska hory přenáší...a .....Láska květe v
každém věku...
Doufám a věřím, že i tenhle příběh skončí stejně jako film se stejným
názvem..Jarču moc miluji a nechci ji ztratit...
"Jaruško moje,jsi můj život,miluji Tě."

Takže jsem tady, přezdívka, která zaujme. Ale jaká zaujme? Mám si tam dát fotku? Míry? Ne, míry ne, nechci, aby si mě chlap vybral podle velikosti prsou, tak koníčky, no nemám zrovna zajímavé koníčky, mám si vymýšlet? No raději ne, tak co teda?? Bože a co ten úvodní text, který mě má charakterizovat, co když je odradím? No, stejně chlapi chtějí jen to jedno, tak co tady vlastně dělám?? Ale, když už jsem tady tak to zkusím. Za zkoušku nic nedám
Takže vše podle pravdy s fotkou a čekám a čekám. Sklenička vína, nohy na stole a stále čekám. A už se začalo něco dít, návštěvnost stoupá, uuuu ti teda jedou, jeden za druhým navštěvují můj profil a začali mě i oslovovat. A jejda za dvě hodiny už nestíhám odpovídat. Asi jsem povrchní, ale těm bez fotek neodpovídám, nemám čas po nich žádat fotku mailem.Jéé co se to ze mě stává během pár hodin, "četařka" na štěstí, která se poddává sladkým slovíčkům, hezkým tvářičkám s urostlými rameny. No, tak to bychom měli. A teď co dál. Nic, z několika desítek jsem vyselektovala ty "lepší" a z těch "lepších" ty ještě "lepší" a nakonec nezbyl nikdo No, dobrý.
Až na jednoho, ten který mě ani neoslovil, jen napsal, že jsem moc hezká. Zaujal mě, nebyl dotěrný a čekal. Tak to zkusím. Fotku tam má, je to sympaťák. "co děláš" ptám se a je to tady, povolání, kámen úrazu. Jezdím s kamionem, píše. A já mám pocit, že se zase všechno podělalo. Ale je milý, hezký, sympatický. Vyměnili jsme si skype a nesměle si začínáme povídat. A povídáme si a povídáme do rána bílého, kdy mám pocit, že jsem se totálně zamilovala. A nejsem sama, což mě těší. Když to nevyjde, neodnesu to jen já Sobeckost? Ne jen názor osamělé a zklamané ženy. A tak to pokračuje další dny, je venku (mimo ČR), vrátit se má za dva týdny. Tak co dál, mám pocit, že ho znám celý život. Líbí se mi jak se mnou mluví, je vidět, že má úctu k ženám, nemachruje, jen když je to potřeba Líbí se mu moje názory, umí poslouchat, tak mu to oplácím stejnou mincí. Dva týdny utekly jako voda, já držím tukožroutskou dietu, abych co nejvíc shodila a je to tady, první setkání tváří v tvář. První co vidím, auto..hmm ošklivá barva, no nic, přeci nejsem tak povrchní. Uvidíme co bude dál, čeká na mě u firmy, vycházím směji se a vím, že to bude fajn. Už týden máme rezervovaný pokoj na víkend v Adršpachu. Takže jedem....a od té doby jedeme spolu stále a jsou to již 2,5 roku, z toho jsme půl roku manželé a všude se chlubíme tím, že jsme se seznámili na inzerát přes internet. Jsme šťastní a jezdíme autem s hezčí barvou
Všem těm, kteří zde hledají, přejeme šťastnou ruku při výběru a pokud to nevyjde, život jde dál a osamělých lidí je dost a dost, takže ten pravý/pravá určitě někde poletuje.
Zdraví Pavla a Honza.